|
|
Zapojení veřejnosti do územního plánování
Dvořák, Adam ; Franková, Martina (oponent)
1 Abstrakt Tato práce analyzuje a popisuje zákonné možnosti, kterými veřejnost disponuje pro účast na územním plánování. Smyslem práce je zjistit, zdali veřejnost může, jako jeden ze subjektů územního plánování, zastávat v této činnosti klíčové postavení nebo zdali hraje roli spíše marginální. Autor nejprve definuje základní pojmy, jimiž jsou "veřejnost" a "územní plánování". Mimo to nastíní i problematiku postavení environmentálních spolků, kterou se zabývá v průběhu celé práce. Následně uvádí základní kategorizaci územně plánovacích nástrojů na koncepční a realizační, přičemž dále přechází k obecné charakteristice jednotlivých nástrojů a jejich vzájemných vztahů. U každého z nástrojů popisuje především jeho funkci, obsah a typické znaky. V dalších kapitolách již autor podrobně popisuje a rozebírá konkrétní možnosti, prostředky a nástroje veřejnosti pro zapojení se do územního plánování, přičemž tak činí vždy ve vztahu ke konkrétnímu územně plánovacímu nástroji. Analýza se neomezuje pouze na současný stav právní úpravy, ale zkoumá i její vývoj od účinnosti současného stavebního zákona, tedy od roku 2007. Stěžejním objektem analýzy je relevantní soudní judikatura, která je v práci detailně rozebírána a která v posledních několika letech prošla zásadními obraty, a to např. v otázkách aktivní legitimace k...
|
|
|
Role spolků v ochraně životního prostředí
Zahálková, Kristýna ; Sobotka, Michal (oponent)
1 Role spolků v ochraně životního prostředí Abstrakt Tématem této práce je role spolků v ochraně životního prostředí. Spolky jsou právnickými osobami soukromého práva neziskové povahy, které se na ochraně životního prostředí, na rozdíl od orgánů veřejné správy, podílejí dobrovolně. To ovšem nijak nesnižuje význam této jejich účasti. K dosažení co nejvyšší možné úrovně ochrany životního prostředí je naopak nezbytné, aby stát ke spolkům i ostatním subjektům neziskové sféry přistupoval jako k partnerům. Tato práce se člení na dvě části, které se dále dělí na kapitoly, podkapitoly a podpodkapitoly. V první části se věnuji obecným východiskům, konkrétně oblasti právní úpravy neziskového sektoru a spolkovému právu, vč. jejich zhodnocení. Poté se přesouvám k postavení spolků v oblasti práva životního prostředí a obecným východiskům vztahujícím se k účasti veřejnosti v otázkách životního prostředí a jejího dělení. Druhá část se již zabývá samotnými rolemi spolků v ochraně životního prostředí. Tyto role dělím na tzv. konfliktní a nekonfliktní, podle toho jestli se spolky při jejich realizaci dostávají nebo mohou s velkou pravděpodobností dostat do konfliktu se soukromými zájmy jiných subjektů či nikoliv. Za nekonfliktní role, kterým věnuji samostatnou kapitolu, považuji praktickou ochranu přírody; environmentální...
|
|
|
Role spolků v ochraně životního prostředí
Zahálková, Kristýna ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
1 Role spolků v ochraně životního prostředí Abstrakt Tématem této práce je role spolků v ochraně životního prostředí. Spolky jsou právnickými osobami soukromého práva neziskové povahy, které se na ochraně životního prostředí, na rozdíl od orgánů veřejné správy, podílejí dobrovolně. To ovšem nijak nesnižuje význam této jejich účasti. K dosažení co nejvyšší možné úrovně ochrany životního prostředí je naopak nezbytné, aby stát ke spolkům i ostatním subjektům neziskové sféry přistupoval jako k partnerům. Tato práce se člení na dvě části, které se dále dělí na kapitoly, podkapitoly a podpodkapitoly. V první části se věnuji obecným východiskům, konkrétně oblasti právní úpravy neziskového sektoru a spolkovému právu, vč. jejich zhodnocení. Poté se přesouvám k postavení spolků v oblasti práva životního prostředí a obecným východiskům vztahujícím se k účasti veřejnosti v otázkách životního prostředí a jejího dělení. Druhá část se již zabývá samotnými rolemi spolků v ochraně životního prostředí. Tyto role dělím na tzv. konfliktní a nekonfliktní, podle toho jestli se spolky při jejich realizaci dostávají nebo mohou s velkou pravděpodobností dostat do konfliktu se soukromými zájmy jiných subjektů či nikoliv. Za nekonfliktní role, kterým věnuji samostatnou kapitolu, považuji praktickou ochranu přírody; environmentální...
|
|
|
Zapojení veřejnosti do územního plánování
Dvořák, Adam ; Derlich, Stanislav (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
1 Abstrakt Tato práce analyzuje a popisuje zákonné možnosti, kterými veřejnost disponuje pro účast na územním plánování. Smyslem práce je zjistit, zdali veřejnost může, jako jeden ze subjektů územního plánování, zastávat v této činnosti klíčové postavení nebo zdali hraje roli spíše marginální. Autor nejprve definuje základní pojmy, jimiž jsou "veřejnost" a "územní plánování". Mimo to nastíní i problematiku postavení environmentálních spolků, kterou se zabývá v průběhu celé práce. Následně uvádí základní kategorizaci územně plánovacích nástrojů na koncepční a realizační, přičemž dále přechází k obecné charakteristice jednotlivých nástrojů a jejich vzájemných vztahů. U každého z nástrojů popisuje především jeho funkci, obsah a typické znaky. V dalších kapitolách již autor podrobně popisuje a rozebírá konkrétní možnosti, prostředky a nástroje veřejnosti pro zapojení se do územního plánování, přičemž tak činí vždy ve vztahu ke konkrétnímu územně plánovacímu nástroji. Analýza se neomezuje pouze na současný stav právní úpravy, ale zkoumá i její vývoj od účinnosti současného stavebního zákona, tedy od roku 2007. Stěžejním objektem analýzy je relevantní soudní judikatura, která je v práci detailně rozebírána a která v posledních několika letech prošla zásadními obraty, a to např. v otázkách aktivní legitimace k...
|
|
|
Účast veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona
Vozák, Jiří ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Účast veřejnosti v řízeních podle stavebního zákona Abstrakt Tato práce se zabývá účastí veřejnosti ve vybraných řízeních podle stavebního zákona. Hlavním cílem je posouzení toho, zda je v České republice zajištěna účinná účast veřejnosti. Z různých forem účasti veřejnosti se tato práce v detailu zaměřuje na účast spolků na ochranu životního prostředí. Ochrana životního prostředí je ve veřejném zájmu a základní úlohu by při ní měl hrát stát a jeho orgány. Při kolizi protichůdných veřejných zájmů se však může ochrana životního prostředí dostat do pozadí. Z toho důvodu je důležité, aby se i jiné subjekty mohly podílet na ochraně životního prostředí. Klíčovým institutem v této souvislosti je účast veřejnosti. Subjekty odlišné od státu v tomto ohledu disponují různou mírou práv a povinností a jejich postavení a možnost ovlivnit rozhodovací procesy se může lišit. Účast veřejnosti je v právním systému České republiky zakotvena na různých úrovních. V mezinárodním právu hraje nejdůležitější roli Aarhuská úmluva, v evropském právu umožňují účast veřejnosti některé směrnice a další právní předpisy EU. Vliv na účast veřejnosti má samozřejmě také judikatura Soudního dvora Evropské unie. Ve vnitrostátním právu jsou samotné základy účasti veřejnosti zakotveny v Ústavě a Listině základních práv a svobod. Tato obecná...
|
|
|
Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech v rámci ochrany životního prostředí
Němeček, David ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
5 Účast veřejnosti na rozhodovacích procesech v rámci ochrany životního prostředí je důležitým aspektem v rámci stavebně-povolovacího procesu. V této diplomové práci se věnuji zejména účasti veřejnosti v podobě spolků na celém povolovacím procesu staveb. Cílem je rozebrat aktuální právní úpravu s náhledem do mezinárodní legislativy ohledně dvou stěžejních práv a to práva na informace a práva na účast. Posuzuji aktuální stav účasti spolků v řízeních a využívám hojnou judikaturu v této oblasti. Především se snažím docílit srovnání nutnosti aktuálního rozsahu práv na účast veřejnosti oproti zachování zájmu na ochranu životního prostředí a kontrolní funkce veřejnosti, která je v jakémkoliv řízení určitě nezbytným prvkem. Závěrem dospívám k názoru, že stavbě- povolovací řízení je zbytečně komplikované a rozsáhlé, což nemůže být ku prospěchu jak veřejnosti, tak investorům. Zastávám názor, že celý proces by se měl výrazně zjednodušit a spolupráce veřejnosti s investorem by měla být prováděna zcela jiným způsobem.
|
|
|
Právní úprava posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na evropskou legislativu
Linkeová, Sandra ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Tématem diplomové práce je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na příslušnou evropskou legislativu. Diplomová práce si klade za cíl podat ucelený rozbor platné právní úpravy institutu posuzování vlivů na životní prostředí, a to včetně jejího historického, mezinárodního a evropského kontextu. Diplomová práce je rozčleněna do pěti základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecné charakteristice institutu posuzování vlivů na životní prostředí a zásadám, který tento proces ovládají. Druhá kapitola pojednává o vývoji procesu posuzování vlivů v mezinárodním právu s důrazem na Aarhuskou úmluvu. Třetí kapitola je zaměřena na zakotvení institutu v evropském právu. Jádrem práce je její čtvrtá část, ve které dochází k vymezení jednotlivých fází procesu posuzovaní vlivů na životní prostředí tak, jak jej upravují české právní předpisy. V poslední kapitole práce jsou nastíněny očekávané koncepční změny v pojetí institutu posuzování vlivů na životní prostředí.
|
|
|
Právní úprava posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na evropskou legislativu
Linkeová, Sandra ; Humlíčková, Petra (oponent) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tématem diplomové práce je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí v návaznosti na příslušnou evropskou legislativu. Diplomová práce si klade za cíl podat ucelený rozbor platné právní úpravy institutu posuzování vlivů na životní prostředí, a to včetně jejího historického, mezinárodního a evropského kontextu. Diplomová práce je rozčleněna do pěti základních kapitol. První kapitola práce je věnována obecné charakteristice institutu posuzování vlivů na životní prostředí a zásadám, který tento proces ovládají. Druhá kapitola pojednává o vývoji procesu posuzování vlivů v mezinárodním právu s důrazem na Aarhuskou úmluvu. Třetí kapitola je zaměřena na zakotvení institutu v evropském právu. Jádrem práce je její čtvrtá část, ve které dochází k vymezení jednotlivých fází procesu posuzovaní vlivů na životní prostředí tak, jak jej upravují české právní předpisy. V poslední kapitole práce jsou nastíněny očekávané koncepční změny v pojetí institutu posuzování vlivů na životní prostředí.
|
|
|
Právní aspekty dostavby jaderné elektrárny Temelín
Klobouček, Eduard ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá právními aspekty zvažované dostavby jaderné elektrárny Temelín. Snaží se zmapovat veškerá správní řízení potřebná k uskutečnění tohoto záměru. Jedná se zejména o správní řízení dle atomového zákona, stavebního zákona, energetického zákona nebo zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Zabývá se rovněž strategickými a jinými koncepčními dokumenty, které o této dostavbě pojednávají. V neposlední řadě pak komplexně mapuje možné zapojení veřejnosti do jednotlivých procesů. Práce rovněž obsahuje komparaci s obdobnými procesy ve Francii, Japonsku, Německu, Slovensku a Spojených státech amerických. V závěrečných kapitolách se dotýká i některých souvisejících aspektů jako je například odpovědnost za jadernou škodu, nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem či systémem záruk. V práci je rovněž nastíněn možný budoucí vývoj a reflektována nejnovější judikatura a změny v právním řádu. V kapitolách dotýkajících se atomového zákona je dále pamatováno na srovnání s návrhem nového atomového zákona, který v současné době prochází legislativním procesem.
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA)
Vinklerová, Nela ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tato diplomova prace si klade za cil popsat vyvoj a prubeh procesu posuzovani vlivu na tivotni prostredi v Ceske republice, vcetne jeho mezinarodnich a evropskych souvislosti, a to se zamerenim na otazku ucasti verejnosti v techto procesech. Prace je rozdelena do peti kapitol. Prvni kapitola vymezuje pojem posuzovani vlivu na tivotni prostredi a jeho zakladni principy. Druha kapitola se venuje mezinarodnim, evropskym a historickym korenum a soucasne uprave procesu EIA a SEA. Nasledujici kapitola podrobne popisuje prubeh procesu EIA. Ctvrta kapitola se venuje pravni uprave procesu SEA. Posledni, pata kapitola se zabyva otazkou ucasti verejnosti v techto procesech. Diplomova prace je zakoncena zaverem shrnujicim v ni obsatene poznatky.
|
host ::
RSS.