Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 806 záznamů.  začátekpředchozí797 - 806  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.06 vteřin. 


Informační centra na Táborsku a jejich vliv na propagaci regionu
MARTÍNKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na téma ?Informační centra na Táborsku a jejich vliv na propagaci regionu?. Zabývá se problematikou informačních center a jejich marketingu. Práce je strukturována do dvou základních částí. V první části píši obecně o turistických informačních centrech, zejména o jejich charakteristikách a funkcích. Další kapitoly popisují atraktivity cestovního ruchu v regionu. Zahrnují historické a přírodní památky, kulturní událost, zábavní zařízení, aktivní dovolenou a především obecnou charakteristiku Táborska. Druhá část je zaměřena na konkrétní infocentra na Táborsku. Jedná se o infocentra v Táboře, Soběslavi, Veselí nad Lužnicí, Chýnově a v Bechyni. Tato část obsahuje mimo jiné také analýzu informačních středisek. Práce nahlíží do aktivit a propagace jednotlivých infocenter v regionu Táborska a jejich význam pro další rozvoj cestovního ruchu na Táborsku. Na závěr práce jsem na základě analýz navrhla možná řešení a zlepšení pro infocentra, potažmo pro region.

Hrad Pořešín: pracovní sešit pro výtvarnou výchovu na základních uměleckých školách
OPOLKOVÁ, Gabriela
Předkládaná kvalifikační práce se zabývá popularizací památky regionálního charakteru a jejím možným využitím ve vzdělávacím systému formou pracovních listů pro primární sféru školství. Konkrétně se jedná o zříceninu hradu Pořešína v Jižních Čechách, která byla v posledních letech nákladně konzervována. Obsahem teoretické části je nejen stručná historie výše zmíněné kulturní památky, ale také problematika pracovního listu jako formy didaktické pomůcky. V části praktické je popsán návrh a realizační postup pracovních listů k hradu Pořešínu včetně částečného ověření jejich funkčnosti v praxi a reflexe realizovaných lekcí. Součástí práce je finální produkt listů inspirovaný pracovními sešity zpřístupněnými Centrem pro prezentaci kulturního dědictví.

Zlaté Hory v kontextu krajinných památkových zón
Gladišová, Kateřina ; Vaněk, Jindřich (vedoucí práce) ; Havlová, Martina (oponent)
Bakalářské práce je rozdělena do několika kapitol, které na sebe plynule navazují. Úvodní část je zaměřena na vymezení a obecnou charakteristiku území Zlatých Hor. Následně se zabývá detailní historií hornictví města a okolí od 13. století, kdy se dochovaly první písemné zmínky. Práce dále popisuje postupný vývoj těžby, způsoby dobývání rudy, novodobou těžbu a celkovou produkci zlata. V další kapitole jsou stručně nastíněny historické kulturní památky a jejich okolí postižené těžbou. Samostatnou část tvoří místní rýžoviště, rozdělená podle dochovaných montánních reliktů. Poslední kapitoly jsou zaměřeny na obecnou charakteristiku krajinných památkových zón a metodiku tvorby mapy, která je výstupem literární rešerše a zahrnuje pozůstatky po těžbě rud a povrchovém dolování. V závěru je prověřen potenciál lokality v kontextu krajinných památkových zón. Součástí literárního přehledu, ale i celé práce jsou vlastní fotografie, které se snaží vhodně doplňovat a lépe orientovat v obsahu práce.

Divadelní festivaly v ČR - Letní shakespearovské slavnosti
Müllerová, Barbora ; Tyslová, Irena (vedoucí práce) ; Hanzlík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na jeden z nejvýznamnějších divadelních festivalů svého druhu na území České republiky -- Letní shakespearovské slavnosti. Největší důraz je kladen na lokalitu Prahy, hlavní scénu festivalu v prostorách Nejvyššího purkrabství Pražského hradu a celkový význam festivalu pro hlavní město. Začátek je věnován historii Letních shakespearovských slavností z pohledu vzniku i vývoje programu. Mnoho prostoru získal marketing, který je nezbytný při pořádání jakékoli kulturní akce. Dozvíme se zde o divadelním festivalu jako specifickém produktu a jak takovému produktu udělat reklamu. Důležitým bodem je návštěvnost festivalu a názory diváků. Další kapitola je věnována financování Letních shakespearovských slavností a možnostem získání finanční i mediální podpory. Práce ukazuje i přípravy a průběh festivalu v praxi. Specifikem tohoto projektu je propojení divadelních představení a kulturní památky, proto se další část bakalářské práce zmiňuje o dějišti a záležitostech s ním souvisejících. Závěrečné části jsou zaměřeny na dramaturgický plán Letních shakespearovských slavností v nadcházejících letech a porovnání významu festivalu nejen v měřítku České republiky.

ZEkonomické projekty v oblasti využití památek v České republice
Pelcová, Veronika ; Patočka, Jiří (vedoucí práce) ; Kouba, Vojtěch (oponent)
Práce s názvem "Ekonomické projekty v oblasti využití památek v České republice" se zabývá problematikou péče o památkové objekty a možnosti jejich využití v oblasti ekonomických projektů. První kapitola práce se týká problematiky právní úpravy památkové péče.Druhá kapitola je věnována historii památkové péče v Evropě a na území České republiky. Třetí kapitola seznamuje čtenáře s pojmem kulturní památka a pojetí kulturní památky jako ekonomického statku. Část této kapitoly je věnována ekonomickým projektům v oblasti památkové péče a jejich specifikům. Čtvrtá kapitolu věnuji financování památkové péče, především možnosti získání finančních prostředků z veřejných zdrojů a alternativním zdrojům financování. Následující dvě kapitoly diplomové práce patří problematice využití marketingu a managementu u ekonomických projektů realizovaných v památkovém objektu. V druhé části práce jsou popsány jednotlivé realizované ekonomické projekty v oblasti využití památek. Cílem mé diplomové práce je zmapovat hlavních problémové oblasti ekonomických projektů ve využití památkových objektů v České republice.

Geneze a emancipace vrchnostenské byrokracie na rožmberském a švamberském dominiu. Sedlák, úředník a pán na jihu Čech v letech 1550-1616
Stejskal, Aleš
Jakkoliv těžké je v historii již vzhledem k její povaze nenajít pomyslná "bílá místa", "dlouhé 16 .století" si ani v českém dějepisectví nemůže naříkat na nezájem historiků. Dnes již bezpočet prací byl věnován politické kultuře a politickým dějinám, svou nepřehlédnutelnou tradici mají dějiny . sociální a hospodářské i donedávna "úžeji" vymezený dějepis kulturní, který se- "oživen" - snaží v současné době navázat na historicko antropologické přístupy, jež- ačkoliv neopominutelné a dodnes spíše "faktograficky" využívané náběhy existovaly i v domácím prostředí - přináší konfrontace s ostatním, u nás stále zejména s německy komunikujícím světem. Ne všichni historikové, kteří bývají - snad v důsledku pofidérní odborné soutěže - označováni za "starší" badatelskou generaci, však žili pouze v "metodickém světě", který lze po desetiletích, z pozice současných dějepisných snah, označit za antikvovaný. Čeněk Zíbrt či Zikmund Winter anticipovali mnohé z toho, čím se dnes "pyšní" právě historická antropologie, 1 přičemž řada autorů nenabyla ani takové (k tomu bezesporu nutné) akribie jako zejména druhý jmenovaný autor. Podobně existuje v českém dějepisectví množství rozsáhlých i drobných prací, které se - většinou okrajově- zaobírají v širokém slova smyslu byrokracií, jejíž geneze, zejména v souvislosti se státem, patří...

Jaké faktory ovlivňují návštěvnost hradu Litice nad Orlicí?
Nováková, Lada ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato práce analyzuje faktory, které ovlivňují návštěvnost historické památky, hradu Litice. Zaměřuji se na plné, snížené a rodinné vstupné. K měření dopadu jednotlivých proměnných jsou použity denní data z let 2004 až 2012. Mezi determinanty mající vliv na poptávku po návštěvnosti zařazuji cenu vstupenek, teplotu, srážky, státní svátky, víkendy, letní prázdniny a kulturní akce. Model ukazuje, že zvýšení vstupného o 1 % povede k navýšení prodeje rodinných vstupenek o 2,4 % ceteris paribus. U plné a snížené vstupenky je výsledný koeficient nevýznamný. Svátky, víkendy a letní prázdniny mají pozitivní vliv na návštěvnost u všech tří druhů vstupenek. Nejvýznamnější vliv na návštěvnost má každoroční akce Pochod přes tři hrady. Při této akci se prodej zvyšuje u plných vstupenek o 190 % a prodej snížených vstupenek se desetkrát zvýší ceteris paribus. Na prodej rodinných vstupenek mají akce nevýznamný vliv.

Veřejné stráže a jejich role v ochraně životního prostředí
Krapinec, Michal ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Veřejné stráže a jejich role v ochraně životního prostředí Resumé Cílem diplomové práce je shrnout postavení a úlohu veřejných stráží v České republice a navrhnout možné právní úpravy, které by napomohly k efektivnějšímu výkonu funkce. Diplomová práce je členěna do šesti kapitol. První kapitolu tvoří úvod, ve kterém je definován institut veřejné stráže. Druhá kapitola popisuje vývoj právní úpravy veřejné stráže. Třetí a čtvrtá kapitola obsahuje komplexní právní úpravu jednotlivých druhů veřejných stráží a obsahuje jejich srovnání. V páté kapitole je rozebrána právní úprava stráží přírody na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku. Závěr práce je v kapitole šesté. Diplomová práce je nejvíce zaměřena na institut stráže přírody, který je v práci porovnán s úpravou zahraniční. Základní listina práv a svobod ve svém článku 35 stanovuje právo každého na příznivé životní prostředí a zároveň povinnost každého neohrožovat ani nepoškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové přírodní bohatství a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Veřejné stráže, složené převážně z dobrovolníků, jsou určeny převážně k dozoru nad ochranou přírody a nad dodržováním zákonů, k tomu jsou vybaveny statutem úřední osoby. Útok na veřejnou stráž při výkonu jejich činnosti tedy bude útokem na úřední osobu, stejně tak překročení...

Ekonomické zhodnocení činnosti spolků pečujících o sakrální stavby na Mělnicku
Bursová, Jana ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Sakrální památky jsou už po staletí součástí české kulturní krajiny, kterou spoluvytvářejí a dávají jí obsah. Tato práce přibližuje jednotlivé druhy sakrálních památek, specifika sakrálních staveb a sadu hodnot, které jsou s nimi spojeny. Vysvětluje důvody pro jejich animaci, definuje aktéry, kteří jsou v procesu animace zainteresovaní a uvádí zdroje finančních prostředků na animační činnosti. Praktická část práce je zaměřena na oblast Mělnicka a Kokořínska. Popisuje a hodnotí šest animačních projektů na významných sakrálních památkách v této oblasti, které byly v posledních letech obnoveny. Na základě zjištěných poznatků práce v závěru přináší doporučení pro chystanou animaci poutního kostela v Liběchově.