|
|
Studium reaktivity biopolymerů v gelové fázi
Smilek, Jiří ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Náplní předložené diplomové práce je studium interakce biopolymerů s modelovými sondami (organická barviva) prostřednictvím difúzních procesů v gelové fázi. Hlavními cíly, kterých bylo úspěšně dosaženo, byla optimalizace a otestování metodiky difúzních cel a neustálené difúze v nekonečném prostředí za účelem studia interakcí zvolených kombinací biopolymer/sonda. Jako modelové reaktivní biopolymery byly zvoleny anionaktivní huminové kyseliny a kationaktivní chitosan, jako modelové sondy methylenová modř resp. methylenová oranž. Nezbytnou součástí předložené práce je také podrobná charakterizace výchozích biopolymerů a použitých gelových materiálů pomocí široké škály analytických a fyzikálně-chemických metod (reometrie, UV-VIS, FT-IR ). Kromě celé řady nových experimentálních poznatků o konkrétních studovaných systémech tkví význam této diplomové práce v tom, že slouží jako odrazový můstek pro vývoj nových difúzních technik jako univerzálních, inovativních a plně automatizovaných nástrojů pro charakterizaci reaktivity biopolymerů.
|
|
|
Agregační reakce chitosanu využitelné při úpravě pitné vody.
Leskovjanová, Jana ; Mega, Jaroslav (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá úpravou povrchových vod s obsahem huminových látek. Nejpoužívanější metodou úpravy povrchové vody je koagulace s následnou separací vzniklých agregátů. V tomto případě byla při koagulaci sledována pouze perikinetická fáze koagulace, kdy tvorba agregátů probíhá výhradně vlivem Brownova pohybu, tj. bez vlivu míchání. Separace vzniklých agregátů byla prováděna centrifugací. Série koagulačních pokusů byly prováděny za laboratorních podmínek s uměle připravenou modelovou vodou, jejímž základem byl koncentrát huminové vody z přírodního rašeliniště. Za těchto podmínek byl sledován především vliv teploty na průběh koagulace, v rozsahu teplot 5 až 22 °C. Jako koagulační činidlo byl použit biopolymer chitosan, který u nás v praxi v současné době stále ještě není využíván. U tohoto koagulantu nebyl pozorován nijak výrazný vliv teploty. Pro ověření, zda je možné vliv teploty sledovat centrifugačním koagulačním testem, byla série pokusů zopakována s použitím síranu hlinitého a železitého, což jsou v praxi běžně používaná koagulační činidla. Vliv teploty u nich byl zkoumán již dříve na poloprovozním modulu. Účinnost koagulace byla hodnocena na základě zbytkových absorbancí (při 254 a 387 nm) a pro optimální dávku byla navíc stanovena hodnota CHSK manganistanovou metodou. V případě hlinitého a železitého koagulantu byla účinnost koagulace dále posuzována i na základě koncentrací zbytkového koagulantu. U každého z použitých koagulantů byla nejprve provedena série pokusů při laboratorní teplotě, jejichž cílem bylo nalezení nejvhodnější doby agregace pro určení optimální dávky koagulantu. Účinnost koagulace byla vyhodnocena pro dobu agregace 10, 40 a 120 minut. Na základě naměřených hodnot byla pro měření za snížené teploty vybrána jako optimální doba agregace 40 minut. Na závěr bylo provedeno srovnání použitých koagulantů při jednotlivých teplotách.
|
|
|
Možnosti využití polyelektrolytových komplexů pro kosmetické a medicínské aplikace
Karásková, Iva ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti využití polyelektrolytových komplexů huminových kyselin a chitosanu. V experimentální části byly na základě literární rešerše optimalizovány vhodné postupy přípravy těchto komplexů v hydrogelové formě. Hlavními aspekty přípravy, jejichž vliv byl studován, byly vliv směru přídavku, koncentrací, pH a iontové síly. Dále byla testována metoda enkapsulace za vzniku chitosanových perel. Práce byla směřována pro kosmetické a medicínské aplikace.
|
|
|
Využití metod termické a strukturní analýzy při studiu vzniku polyelektrolytových komplexů
Řiháčková, Barbora ; Sedláček, Petr (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem polyelektrolytových komplexů na bázi chitosanu a huminových kyselin. Tato práce je motivována prozkoumáním nových materiálů, které mohou mít v budoucnu potenciál například v zemědělských a medicínských aplikacích. Pomocí metod izotermické titrační kalorimetrie a dynamického rozptylu světla byla studována míra a charakter interakcí. Kalorimetrická měření prokázala, že se snižující se koncentrací vzorků klesají i výsledné hodnoty entalpie reakce. Dále bylo ověřeno, že získané teplotní změny při titraci nejsou ovlivněny přítomností vody jako prostředí, ale především interakcemi mezi reaktivními skupinami chitosanu a huminových kyselin. Měřením intenzity rozptýleného světla a Z-průměru velikosti částic u všech vzorků byl ověřen výrazný nárůst velikosti částic při titraci způsobený vznikem polyelektrolytových komplexů.
|
|
|
Vliv polyelektrolytových biopolymerů na transport iontů
Kolesa, Pavel ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Náplní předložené bakalářské práce bylo studium interakce kationaktivního biopolymeru s modelovou sondou ve formě organického barviva prostřednictvím difúzních procesů v gelové fázi. Hlavním cílem bylo otestovat a optimalizovat jednoduchou laboratorní techniku – neustálenou difúzi v kyvetách, za účelem studia interakcí zvoleného biopolymeru s modelovou sondou v závislosti na teplotě. Jako biopolymer, jehož reaktivita byla studována, byl zvolen polysacharid chitosan a modelová difúzní sonda organické anionaktivní barvivo amidočerň (C.I. 20470). Transportní procesy vybrané difúzní sondy byly realizovány v hydrogelových matricích na bázi termoreverzibilní agarózy. Tato metoda byla založena na monitorování časového vývoje difuzních profilů, které byly získány pomocí UV-VIS spektrofotometrie. Součástí bakalářské práce byla charakterizace hydrogelového média i použitého biopolymeru pomocí základních fyzikálně-chemických metod. Předložená bakalářská práce poskytuje ucelený pohled na reaktivitu chitosanu a umožňuje lépe porozumět jeho chování v různých systémech. Neustálená difúze v kyvetách se jeví jako univerzální metoda použitelná pro stanovení reaktivity biopolymerů.
|
|
|
Studium reaktivity kationaktivního biopolymeru pomocí jednoduchých difúzních technik
Tesařová, Barbora ; Kalina, Michal (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na studium reaktivity chitosanu prostřednictvím jednoduchých difúzních technik v hydrogelových médiích na bázi agarózy. U připravených agarózových gelů s přídavkem chitosanu jsou zkoumány jejich mechanické vlastnosti pomocí oscilačních testů a také velikost pórů především s ohledem na difúzní parametry. Hlavním cílem této práce je prozkoumat reaktivitu chitosanu, agaróza zde slouží pouze jako podpůrná matice pro přípravu hydrogelu. Náplní rešeršní části práce je především studium reaktivity chitosanu na základě již publikovaných vědeckých článků.
|
|
|
Příprava a charakterizace směsných materiálů na bázi huminových kyselin a chitosanu
Kozelková, Aneta ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možností využití nových aplikačních forem směsných kompozitů složených z huminových kyselin, chitosanu a granulovaného anorganického NPK hnojiva. Na základě literární rešerše byly hledány optimální metody přípravy hydrogelových aplikačních forem těchto kompozitů. Náplní experimentální části je charakterizace směsných materiálů, hlavní pozornost byla věnována sorpci vody, uvolňování huminové složky a minerálních živin do roztoku a v neposlední řadě i mechanickým vlastnostem připravených materiálů. Motivace této práce je založena na využití těchto směsných kompozitů v zemědělství a současně i v ochraně životního prostředí, neboť je snahou navrátit do půdy chybějící přirozenou organickou složku v podobě materiálů s jejím řízeným uvolňováním a zastavit tak pozvolnou degradaci půd.
|
|
| |
|
|
Sorbenty toxických kovů a radionuklidů na bázi imobilizované huminové kyseliny a chitosanu
Mizerová, Gabriela ; Mizera, Jiří ; Machovič, Vladimír ; Borecká, Lenka
Sorpce Cs, Co a Eu na uhlí (oxihumolitu a jeho mateřském lignitu s obsahem kyslíkatých skupin uměle zvýšeným oxidací) byla studována radiostopovací metodou. Distribuční koeficienty (Kd) rostly v pořadí Cs < Co < Eu v souladu s rostoucím nábojem kationtu kovu a jeho rostoucí schopnosti komplexace s uhelnými huminovými látkami (HS). V kyselé oblasti Kd rostly s pH díky disociaci vazebných míst HS. V neutrální oblasti Kd Eu (u oxihumolitu i Co) klesaly s pH vzhledem ke tvorbě rospustných komplexů s HS. V neutrální oblasti se sorpční účinnost uhelných sorbentů zvýšila ve směsi s chitosanem, zejména u oxihumolitu při sorpci Eu a Co. Přídavek chitosanu zabraňuje snížení sorpční schopnosti zřejmě odstraněním komplexů s HS z roztoku při tvorbě nerozpustného komplexu s chitosanem.
|
|
| |
host ::
RSS.