|
|
Comparison of Nuclear Energy Policy in the Czech Republic and France
Loiseau, Jean-Camille ; Šauer, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
Tento dokument studie jaderné technologie a vyhodnocuje s největší pravděpodobností technický vývoj přijde do roku 2030. Zkoumá rysy české a francouzské jaderné programy, porovnává struktury jaderného odvětví a odhady výhody & nevýhod další vývoj v obou zemích. Příspěvek hodnotí-li určitý vývoj jaderného odvětví v jedné zemi může být použit v jiné zemi a vice-versa. Konečně navrhuje soubor doporučení pro obě země, pokud jde o rozvoj svého jaderného programu.
|
|
|
Energetické otázky v zemích Visegradské čtyřky
Horák, Lukáš ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem práce je zjistit, na kolik jsou země Visegrádské čtyřky schopné pokrýt poptávku po energetických surovinách z vlastních zdrojů a které země z Visegrádské skupiny jsou na tom kumulativně nejlépe a v jaké míře jsou závislé na dovozu energetických surovin ze zahraničí. Dalšími cíly práce je analyzovat celkovou spotřebu energetických zdrojů v daných zemích, strukturu výroby elektrické energie a jejich vývoj od sedmdesátých let dvacátého století do současnosti a odhalit, jak struktura spotřeby primárních energetických zdrojů i struktura výroby elektřiny reflektují vybavenost energetickými surovinami v daných zemích a transformaci ekonomik v devadesátých letech.
|
|
|
Historie dolování uranového ložiska Příbram
SASKOVÁ, Klára
Oblast, kterou jsem si vybrala pro tuto diplomovou práci, se rozkládá na hranici Poberounské a Česko-moravské soustavy, geomorfologické jednotky Česká vysočina. Ve své době nejbohatší uranový rudní revír Československa charakterizuje geologická struktura středočeského plutonu v rámci geologického celku Český masiv, na jehož kontaktu se nachází rozsáhlé hydrotermální uranové ložisko. Toto ložisko se člení na celkem devět úseků (Třebsko, Kamenná, Lešetice, Brod, Jeruzalém, Háje, Svatá Hora, Bytíz, Skalka a Obořiště), které náleží územně do příbramského okresu. Město Příbram je proslavené dlouholetou hornickou tradicí nejen polymetalických, ale především uranových rud, která dosáhla ve 2. polovině 20. století obrovských úspěchů světové úrovně. Po druhé světové válce bylo na tomto ložisku podrobnými průzkumnými pracemi objeveno mnoho hydrotermálních žil obsahujících žádanou strategickou surovinu- uraninit (smolinec, nasturan), která mířila výhradně na sovětský hospodářský trh. Těžba uraninitu a jeho zpracování započalo svoji éru v 2. polovině 40. let 20. století a působilo zde až do uzavření poslední šachty dne 30.9.1991. Za celé období bylo vytěženo na povrch neuvěřitelných 50 200,8 tun uranu. Uranové ložisko Příbram se může pyšnit i nejvyšší dosaženou hloubkou 1838,4 metrů na šachtě č. 16. V souvislosti s těžbou se formoval i život místních obyvatel a život lidí mířících za prací z celého bývalého Československa. V současnosti jsou všechny jámy uzavřeny a přirozeným způsobem zatopeny. V určitém úseku ložiska byl vybudován kavernový zásobník plynu. Do budoucnosti již není těžba možná. Státní podnik Diamo uskutečňuje revitalizační práce na bývalých úsecích těžby a monitoruje stav životního prostředí v okolí.
|
|
|
Ochrana pracovníků, obyvatel a životního prostředí při těžbě a zpracování uranové rudy
PILECKÁ, Eliška
V České republice se uran dobýval v Jáchymově (do roku 1967), v okolí Příbrami (1948- 1991), v Okrouhlé Radouni v jižních Čechách (1972- 1990), u Vítkova v západních Čechách (do roku 1991), v Zadním Chodově (do roku 1992), na Dyleni (do roku 1994), v Hamru a Křižanech poblíž Stráže pod Ralskem (do roku 1990), v Zálesí v Rychlebských horách a v mnohých dalších lokalitách. Těžba uranu v nemalé míře ovlivnila zdraví a kvalitu života horníků i jejich rodinných příslušníků a dodnes do jisté míry ovlivňuje kvalitu života obyvatel hornických oblastí. Uranový průmysl ale především zanechal nenapravitelné změny na krajině a dodnes pozůstatky po těžbě uranové rudy ve značné míře ovlivňují kvalitu životního prostředí. Proto je i nadále nutné věnovat této problematice naši pozornost. V současné době je evidováno na území České republiky 3768 starých zátěží uranového průmyslu, z toho 2523 hlavních důlních děl, které je nutno sledovat a pravidelně kontrolovat. Jako staré zátěže jsou přitom označovány negativní vlivy již zlikvidované těžební nebo úpravárenské činnosti na životní prostředí, nebo jinak ohrožující veřejné zájmy. Podle charakteru negativního projevu se pak může jednat o zátěže báňské, to znamená negativní vliv důlního díla na stabilitu povrchu, a zátěže ekologické, to znamená negativní vliv na životní prostředí. Otázka uranového průmyslu je podle mého názoru široké veřejnosti velmi málo objasněna. Jedním důvodem může být to, že v dobách největšího rozkvětu uranového průmyslu v České republice byly veškeré informace související s výzkumem, těžbou, či zpracováním uranové rudy přísně tajné. Druhým důvodem může být i to, že neexistuje žádný ucelený zdroj informací použitelný jak pro studijní účely, tak pro informovanost široké veřejnosti. Tato práce by proto měla takový zdroj informací poskytovat.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Změny v lokalizaci těžebního průmyslu a politické důsledky
Novosadová, Monika ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Bakalářská práce je analýzou změn v rozmístění těžby nerostných surovin, zejména pak energetických zdrojů a v menší míře také vybraných drahých kovů a diamantů a s tím související politické důsledky. V práci je popsán také význam těchto surovin pro společnost a jejich naleziště. Jsou zde také nastíněny možné budoucí trendy v těžbě těchto surovin. První kapitola je věnována obecnému vymeznení těžebního průmyslu, tedy jeho klasifikací, hlavními těžebními regiony a největšími producenty vybraných nerostů. Druhá kapitola je podrobně zaměřena na těžbu, naleziště, využití energetických surovin a možné budoucí trendy. Třetí kapitola je pouze okrajově věnována těžbě, nalezištím, využitím vybraných drahých kovů a diamantů a budoucím trendům. Čtvrtá kapitola zmiňuje vybrané problémy z oblasti politiky, které vznikly jako reakce na změny v lokalizaci těžby nerostných surovin.
|
host ::
RSS.