|
|
Hodnotový systém u onkologicky nemocných
DRÁBKOVÁ, Petra
Každého, kdo onemocnění zhoubným nádorem provází strach. Vědomí vážného onemocnění, obava z vyšetření a z vedlejších účinků léčby, strach z budoucnosti, ze ztráty zaměstnání, často i strach ze smrti. V práci jsem zjistila, že onkologické onemocnění má velký vliv na hodnotový systém onkologicky nemocných.
|
|
|
Význam pohybových aktivit u seniorů
SEIFERTOVÁ, Michaela
Práce se zabývá významem pohybových aktivit u seniorů. Pohyb je základním projevem života, ovlivňuje fyzickou stránku, posiluje duševní zdraví a je regulátorem psychických zátěží. Stárnutí je proces probíhající individuelně a dochází při něm k určitým změnám v organismu. Každý, kdo pracuje se seniory, musí být seznámen se základními údaji o průběhu stárnutí. Pohybové aktivity jsou pro tuto věkovou kategorii zásadní, udržují fyzickou zdatnost a psychickou odolnost. Pomáhají vyrovnat se s každodenními situacemi. Aby skutečně cvičení dosáhla žádaného efektu je nutné dodržovat určité zásady a respektovat individuální rozdíly. Úkolem pracovníků je seniory dostatečně motivovat. Dnes existuje již široká nabídka vhodných pohybových aktivit, které směřují k soběstačnému a spokojenému životu ve vyšším věku.
|
|
|
Kvalita života dialyzovaných dětí
LASTOVECKÁ, Mária
Bakalářská práce na téma "Kvalita života dialyzovaných dětí" je věnována problematice dětí zařazených v chronickém dialyzačním programu. Cílem práce bylo zmapovat dopad onemocnění a zátěže léčby nejenom na celkový fyzický, ale z hlediska holistického pojetí jednoty člověka i na oblast psychickou a sociální.
|
|
|
Kvalita života jako nástroj k hodnocení výsledků balneoterapie u pacientů s Bechtěrevovou chorobou v Bertiných lázních v Třeboni
ZEMAN, Marek
Tato diplomová práce zkoumá kvalitu života u pacientů s Bechtěrevovou chorobou (ankylozující spondylitidou), kteří se účastnili komplexní lázeňské léčby v Bertiných lázních v Třeboni, v trvání čtyř týdnů, a to v období od 1.1. do 31.7.2006. Hypotéza vyjadřuje názor, že kvalita života bude u těchto pacientů po šesti měsících od skončení balneoterapie vyšší než před jejím začátkem. Pro potvrzení či vyvrácení hypotézy byla použita kvantitativní metoda dotazování, a sice upravený dotazník pro zjišťování kvality života metodou SEIQoL (program hodnocení individuálně chápané kvality života). Tento koncept umožnuje respondentům uvést pět nejdůležitějších oblasti života (životních cílů), společně s procentuelní mírou spokojenosti a důležitosti, kterou jim přisuzují. Index kvality života byl zjištěn u respondentů před balneací v průměrné výši 60,4 %, po balneaci v průměrné výši 62,7 %. Respondenti tedy mají po šesti měsících od skončení léčby kvalitu života vyšší. Dále byly zmíněny a diskutovány rozdíly ve vnímání kvality života u různých věkových skupin a u pohlaví. Také bylo zkoumáno pořadí nejčastěji uváděných životních cílů, doplňkově pak byla provedena analýza životního cíle {\clqq}zdraví``. Tato diplomová práce může být využita v osvětové činnosti a pro zlepšení informovanosti v dané problematice. Hlavně ale může být brána za možná trochu kontroverzní příspěvek do diskuse o používání nejrůznějších výzkumných konceptů pro hodnocení kvality života jako takové.
|
|
| |
|
|
Porovnání kvality života seniorů v institucionálním zařízení v časovém období dvou let
KORTUSOVÁ, Jana
Problematika stáří a stárnutí je velmi rozsáhlá. Postavení seniorů ve společnosti a řešení otázek spojených s důsledky jejich přibývajícího věku jsou nedílnou součástí přirozeného životního cyklu. Rámec kvality života seniorů tvoří vedle jejich materiálního zabezpečení, zdravotní stav, dostupnost zdravotně sociálních a dalších veřejných i soukromých služeb, rodinný stav, kvalita bydlení, možnost dalšího vzdělávání a rozvíjení sociálních kontaktů. Kvalita života je velmi subjektivní a individuální. Představuje různé podněty pro různé lidi v různém časovém období. Požadavky na kvalitu života se v populaci obecně stupňují a nejinak je tomu i v nastupující generaci seniorů. Stále je zapotřebí klást si otázku, zda senioři v institucionálním zařízení prožívají stáří s patřičnou kvalitou a co kvalitu jejich života ovlivňuje. Hodnocení kvality života je možno pojmout také jako subjektivní náhled jedince na jednotlivé stránky jeho života. Velmi důležité však je, aby prostředí, kde senior žije naplňovalo a saturovalo jeho fyzické, psychické, sociální a spirituální potřeby. Tato diplomová práce navazuje na bakalářskou práci: Kvalita života seniorů v institucionálním zařízení. Základním cílem je porovnání kvality života seniorů v institucionálním zařízení Domova pro seniory {--} Kůsov v časovém období dvou let. Téma práce jsem si vybrala, protože pracuji v institucionálním zařízení již přes 21 roků a kvalita života našich seniorů se stala pro mne námětem k zamyšlení. Diplomová práce se skládá ze současného stavu dané problematiky, stanovení hypotéz, metodiky, výsledků výzkumu, diskuze, závěru, seznamu použitých zdrojů, klíčových slov a příloh. Současný stav zachycuje charakteristiku seniorské populace, zdravotní stav seniorů, soběstačnost, aktivity seniorů. Dalším pojmem je kvalita života. Spojíme-li slovo kvalita s pojmem život, dotkneme se skutečnosti, že různí lidé nejen mohou, ale obvykle také mají odlišné představy o tom, co vlastně vytváří smysl jejich života, co činí jejich život kvalitním. Na kvalitu života je pohlíženo jako na vícerozměrovou veličinu a je obvykle definována jako {\clqq}subjektivní posouzení vlastní životní situace``. Dále jsou v této části zmíněna institucionální zařízení a nový zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. V diplomové práci byly stanoveny dvě hypotézy, které byly výzkumem potvrzeny. Původní soubor v roce 2004 tvořilo 100 respondentů: 40 mužů a 60 žen. Během časového období dvou let došlo k úmrtí 22 respondentů, 8 mužů a 14 žen. Ti byli z celkového souboru vyřazeni a vznikl tak nový reprezentativní soubor, který tvořilo 78 respondentů, 32 mužů a 46 žen. K výzkumu byly použity metody řízeného rozhovoru, dotazník pro uživatele Domova pro seniory, standardizovaný dotazník SEIQoL a ADL test. Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů a následně pak statistickým programem STATISTICA. V diskuzi jsou shrnuty poznatky výzkumu v komparaci s použitou literaturou. Závěr pak shrnuje celou výzkumnou část. Diplomová práce by mohla významným způsobem ovlivnit kvalitu poskytovaných sociálních služeb v Domově pro seniory, zejména pak v oblasti bio-psycho-sociálních potřeb seniorů. Lze usuzovat, že kvalita života v institucionálním zařízení může v dnešní době dosáhnout vysoké úrovně.
|
|
|
Effects of childhood malignancy treatment on quality of life: Preliminary results of the QOLOP project
Blatný, Marek ; Kepák, T. ; Vlčková, I. ; Jelínek, Martin ; Navrátilová, P. ; Pilát, M. ; Kárová, Š. ; Slezáčková, Alena ; Hrstková, H. ; Štěrba, J.
Effects of childhood malignancy treatment on quality of life: preliminary results of the Qolop project.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.