|
|
Možnosti transformace dětských domovů v ČR v zařízení nového typu
Krško, Alexandr ; Poláčková, Věra (vedoucí práce) ; Lorenzová, Jitka (oponent)
NÁZEV Možnosti transformace dětských domovů v ČR v zařízení nového typu ABSTRAKT Předložená práce se snaží zmapovat vývoj a současnost péče o ohrožené dítě a rodinu v ČR a na Slovensku, současný pedagogicko-psychologický pohled na danou problematiku a nastínit vize dalšího vývoje. Je vypracována na základě studia odborné literatury, analýzy publikovaných poznatků především z oblastí péče o ohrožené děti a rodiny, sociální pedagogiky, vývojové psychologie, historického i stávajícího systému péče o ohrožené dítě u nás a na Slovensku. Práce obsahuje poznatky z praxe autora v zařízeních ústavní výchovy a zkušenosti z prvního roku pilotního projektu, jehož cílem je transformace do zařízení poskytujícího ambulantní a terénní služby ohroženým rodinám. Praktická část se snaží dokázat na kasuistikách dětí umístěných v dětském domově reálnost předloženého návrhu. KLÍČOVÁ SLOVA Ohrožené dítě, náhradní výchova, ústavní výchova, transformace zařízení ústavní výchovy, sanace rodiny.
|
|
|
Příčiny dlouhého pobytu dětí v ústavní výchově
Rybáková, Karolína ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou péče o ohrožené dítě v ČR a to v rovinách náhradní rodinné péče a ústavní výchovy. Hlavní důraz je kladen na pohled zúčastněných aktérů a jejich vnímání situace dětí, rodičů, pěstounů i žadatelů o adopci v prostoru mezi biologickou rodinou, ústavem a náhradní rodinnou péčí. Diplomová práce se snaží popsat příčiny dlouhého pobytu dětí v ústavní výchově podle některých aktérů. Hlavní metodou jsou polostrukturované rozhovory s hlavními aktéry, kteří jsou vybráni na základě rychlé analýzy aktérů. V rámci výzkumných otázek jsou v práci zjišťovány hlavní příčiny a dílčí problémy systému z pohledu aktérů, je zjišťován jejich zájem a navrhovaná řešení. Teoretickým východiskem jsou aktéři a jejich role, jak jejich chování, vztahy, role a zájmy ovlivňují fungování systému a řešení problému. Vývojová psychologie a socializace jedince slouží k vysvětlení závažnosti problému. V práci je popsán současný stav systému péče o ohrožené dítě v ČR, nastíněna rodinná politika i navrhovaná řešení ministerstva práce a sociálních věcí, výrazný prostor je věnován pěstounské péči na přechodnou dobu a osobě sociálního pracovníka.
|
|
|
Problémy náhradní rodinné péče v České republice
Horáková, Petra ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Pelikán, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se v teoretické části zabývá popisem náhradní rodinné péče a jejích forem. Na začátku je zdůrazněna důležitost rodinné péče pro vývoj dítěte. Dále je popsána legislativa týkající se náhradní rodinné péče a také podmínky nutné pro její zprostředkování. V teoretické části je též popsána historie náhradní rodinné péče u nás i ve vybraných státech a dále některé slabé stránky daného systému. Druhou částí práce je empirický výzkum mezi několika vybranými sociálními pracovníky pracujícími v oboru náhradní rodinné péče. Cílem tohoto výzkumu je zjištění názoru respondentů na jejich vzdělávání a potřebné osobnostní předpoklady pro dobré vykonávání jejich profese.
|
|
|
Postoj obyvatel na Českobudějovicku k přijímání romských dětí do náhradní rodinné péče
KŘISTKOVÁ, Lucie
Přestože je rodičovství bráno jako přirozená součást života člověka, přibývá bohužel dále počet rodin, které zůstávají bezdětné. Jak tuto situaci vyřešit, pokud pár po miminku opravdu touží, ale nemůže ho mít? Jedním z možných řešení je náhradní rodinná péče. Tento způsob řešení udělá šťastné obě strany. Pár toužící po dítěti i dítě vyrůstající v ústavu. Tato práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část výzkumnou. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo vysvětlit, co je náhradní rodinná péče a popsat její formy. Dále popsat jak vypadá život romské minority v České republice, stereotypy majority k této menšině a úskalí výchovy romského dítěte v náhradní rodinné péči. V praktické části bylo mým cílem zjistit názor veřejnosti na Českobudějovicku k přijímání romských dětí do náhradní rodinné péče, určit jak velké jsou jejich předsudky k Romům a zda tyto předsudky ovlivňují volbu jejich přijetí do náhradní rodinné péče. Dosáhnout stanoveného cíle jsem se snažila pomocí kvantitativního výzkumu za použití techniky vlastního dotazníku, který tvořilo 14 otázek. Otázky byly rozděleny na otázky zjištující názory respondentů a na otázky identifikační. Celkem bylo rozdáno 205 dotazníků a zpět se jich vrátilo 197, návratnost tedy činila 96 %. Stanovila jsem si dvě hypotézy: Hypotéza 1 zní: "Do pěstounské péče jsou přijímány děti romského etnika více než do adopce." Hypotéza 2 zní: "Čím více mají lidé předsudků, tím menší je pravděpodobnost přijetí." Z výsledků výzkumu vyplynulo, že se ve společnosti předsudky vyskytují v široké míře a lidé proto nejsou ochotni k přijetí romského dítěte do náhradní rodinné péče. Dále se mi také potvrdilo, že by romské dítě přijali spíše do pěstounské péče, než jej navždy osvojili. Tato práce by mohla být užitečná pracovnicím OSPODu, na oddělení náhradní rodinné péče, aby získaly reálnou představu o panující netoleranci k romské minoritě, dále žadatelům o náhradní rodinnou péči k získání potřebných informací, a také studentům jako studijní materiál.
|
|
|
Role asistovaného kontaktu v náhradní rodinné péči
FENCLOVÁ, Lucie
Abstrakt Klíčová slova: dítě, rodič, pěstouni, asistovaný kontakt, náhradní rodinná péče Předkládaná diplomová práce si klade za cíl zjistit, jaké názory a postoje mají pěstouni na asistovaný kontakt. Zda jsou informovaní o možnostech tohoto zprostředkování, případně kolik dětí v pěstounské péči se se svým biologickým rodičem setkává. Dále má být zjišťováno, jak se o možnosti asistovaného kontaktu pěstouni dozvěděli a zda je tato služba využívána v současnosti, či zda bude pěstouny využita v budoucnu. V rámci této práce byla stanovena jedna výzkumná otázka, která je v souladu se stanoveným cílem práce. Otázka zní: Obávají se rodiče mající dítě v pěstounské péči o ztrátu dítěte ve vztahu k asistovanému kontaktu? Z metodologického hlediska byl aplikován kvalitativní výzkum. Technikou pro terénní sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výsledky výzkumu byly vyhodnocovány metodou vytváření trsů. Dosažené výsledky se v mnoha částech shodují s odbornou literaturou, ale byly zjištěny i nové skutečnosti. Z výzkumu vyplynulo 7 trsů, které se ukázaly jako společné a byly popisovány ve výpovědích více komunikačních partnerů. V rámci výzkumu byla provedena sonda do života pěstounských rodin, včetně nejintimnějších detailů jejich společného života. Bylo zjištěno, že většina pěstounů nepovažuje pěstounskou péči jako péči přechodnou, ale dítě vnímají téměř jako osvojené. Je pro ně těžké myslet na ztrátu dítěte či na setkání dítěte s biologickým rodičem. Výstupy diplomové práce mohou posloužit jako podklad pro další studie a výzkumy v této oblasti. Mohou být použity také jako výukový či podpůrný materiál v předmětech sociálního zaměření.
|
|
|
Náhradní rodinná péče v ČR
Vitáková, Veronika ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Neděla, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou náhradní rodinné péče v České republice. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V první kapitole teoretické části se věnuji historickému přehledu, především objasnění pojmů z římského soukromého práva. Druhá kapitola obsahuje stručný výklad základních pojmů, obzvláště vztahy mezi rodiči a dětmi. Ve třetí kapitole je již zmíněná náhradní rodinná péče a to především osvojení, jakožto nejideálnější forma náhradní rodinné péče. Pro porovnání zmiňuji i pěstounskou a ústavní péči. V praktické části je proveden rozbor ankety, analýza rozhovoru se sociální pracovnicí a porovnání dvou institucí, kterými jsou Klokánek v Janovicích nad Úhlavou a Dětský domov Staňkov.
|
|
|
Srovnávací analýza systému pěstounské péče v České republice a v Dánsku v roce 2015
Stloukalová, Soňa ; Prachař, Ondřej (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza systému pěstounské péče v České republice a na základě komparace se systémem pěstounské péče v Dánsku, identifikace oblastí možného zlepšení. Práce se nejprve zabývá historickým vývojem institutu pěstounské péče v těchto zemích a jejich sociálním zázemím. Dále jsou v této práci systémy pěstounské péče ve sledovaných zemích porovnávány z několika různých hledisek. Komparace ukazuje, že v Dánsku je oproti České republice ponechána větší pravomoc v oblasti pěstounské péče nestátním subjektům. Dánsko také disponuje více druhy pěstounské péče a vynakládá na tuto oblast více finančních prostředků. Dánsko se v porovnání s Českou republikou vyznačuje individuálním přístupem při určování výše dávek pěstounské péče a větší variabilitou jednotlivých příspěvků. Na základě této komparace jsou formulována doporučení pro Českou republiku.
|
|
|
Význam pěstounské péče v sociálně-právní ochraně dětí
HORALOVÁ, Nela
Tématem mé diplomové práce je význam pěstounské péče v sociálně-právní ochraně dětí. Práce se zabývá problematikou pěstounské péče, pěstounské péče na přechodnou dobu a také reformou systému péče o ohrožené děti. Cílem práce je popsat změny v pěstounské péči, které přinesla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a přijetí nového občanského zákoníku. Dalším cílem práce je zjistit, zda má posílení institutu pěstounské péče na přechodnou dobu vliv na počet dětí umísťovaných do ústavní péče. Na začátku práce jsou charakterizovány základní pojmy, jako je rodina, sociálně-právní ochrana dětí, náhradní rodinná péče a její konkrétní formy, například pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu a osvojení. Další část práce se zabývá novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí a nového občanského zákoníku. V této části práce popisuji nejdůležitější změny, které přinesla novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí a také změny které přinesl nový občanský zákoník. S přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí došlo k řadě změn v činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí a ve výkonu sociálně-právní ochrany dětí obecně. Poslední kapitola se věnuje statistikám pěstounské péče. V této části práce porovnávám počty dětí umístěných v pěstounské péči na přechodnou dobu s počtem dětí v ústavní péči.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu - fenomén současné náhradní rodinné péče
SEDLÁČKOVÁ VINKLEROVÁ, Blanka
Pěstounská péče na přechodnou dobu je poměrně novým institutem v oblasti náhradní rodinné péče. Ačkoli v zákoně ji bylo možné nalézt už v roce 2006, ve větší míře začala být využívána až téměř o sedm let později. Teprve tehdy byly pro její výkon legislativně upraveny konkrétní podmínky. Účelem této formy náhradní rodinné péče je předcházení umisťování dětí do ústavní výchovy. Na profesionální pěstounskou péči je možné nahlížet z různých úhlů pohledu a tím pádem ji rozdílně hodnotit. Zcela jistě má svá pozitiva i negativa či možná úskalí. Je nesporné, že dobře fungující rodina je pro výchovu dítěte a péči o ně tím nejvhodnějším prostředím. Navazování citové vazby je jedním z několika nejdiskutovanějších faktorů důležitých pro vývoj dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu. Odborníci i laici hledají odpověď na otázku, zda je či není v zájmu dítěte citově přilnout k osobám, u nichž nemůže trvale zůstat, pro které děti je vlastně profesionální pěstounská péče vhodná, zda jsou děti žijící krátkodobě v pěstounské péči méně ohroženy citovou deprivací než děti umisťované do ústavní péče či zda je zákonem stanovená délka této formy pěstounské péče dostatečná. Další otazníky se týkají úrovně lékařské péče poskytované novorozencům v profesionální pěstounské rodině a míry rizika ohrožení vznikem traumat a stigmatizujících prožitků oproti dětem žijícím v ústavní výchově. Cílem této práce je zmapovat a zhodnotit dosavadní zkušenosti s pěstounskou péčí na přechodnou dobu a pokusit se přiblížit na základě zjištěných skutečností, co tato forma náhradní rodinné péče dětem přináší. Za účelem dosažení stanoveného cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a technika sekundární analýzy dokumentů. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejčastějšími důvody pro svěření dětí do této formy pěstounské péče je bezprostředně následující realizace osvojení dítěte, tzn. že dosud je využívána zejména pro novorozené děti určené k adopci. V menší míře se vyskytují důvody jiné, resp. minimálně jsou do profesionálních pěstounských rodin umisťovány děti starší. S ohledem na tyto skutečnosti se ukazuje, že je nutné hodnotit pěstounskou péči na přechodnou dobu podle věkové kategorie dětí do ní svěřených. Pozitivem se bezesporu ve všech případech jeví individuální přístup k dítěti, který minimalizuje citovou deprivaci a vznik traumat, rozvoj prvků vazebného chování a dostatek podnětů ovlivňujících vývoj dítěte. V případě starších dětí jsou to zkušenosti se životem v dobře fungující rodině a pozitivní výchovné působení. Vytvoření citové vazby mezi dítětem a pěstounem a následně její ztráta způsobená odchodem dítěte z rodiny je rizikovější u dětí starších než u novorozenců a batolat. Požadavek nenavázání citové vazby mezi dítětem a pěstounem se ukázal jako zcela nereálný. Za nevýhodu profesionální pěstounské péče lze zejména z pohledu pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí pokládat v některých případech absenci stálého lékařského dohledu. Děti určené pro adopci jsou často děti z nesledovaných těhotenství či děti rizikových rodičů, to znamená děti s neznámou anamnézou, jejichž vývoj může být z těchto důvodů rizikový, a tudíž vyžaduje v prvních týdnech života odbornou lékařskou péči. Výsledky výzkumu také poukázaly na pozitivní motivaci pěstounů k výkonu profesionální pěstounské péče, na nesporné obohacení, které tato činnost přináší celým jejich rodinám, a na uspokojení vyplývající ze smysluplnosti práce, kterou dělají. Autorka práce je přesvědčena, že institut pěstounské péče na přechodnou dobu je bezpochyby pro určitou kategorii dětí velice přínosný. Je nutné zodpovědně rozlišovat, které dítě do této formy pěstounské péče umístit, a pro které není vhodná. Za stěžejní pokládá výběr pěstounů, na jejichž osobnostech je založen průběh pěstounské péče a následný přechod dítěte do péče další. Výsledky předložené práce mohou přispět k vytvoření uceleněj
|
|
|
Etické aspekty náhradní výchovy v kontextu změn právního systému ČR
KŮRKOVÁ, Dagmar
Práce se zabývá změnami legislativního pořádku sociálně-právní ochrany dětí posledních dvou let v ČR. Upozorňuje na důsledky, které novely zákonů přinesly do praxe při procesu svěřování dětí do náhradní výchovy a zároveň na etické aspekty s tímto procesem přímo související. Pro pochopení právní situace dítěte jsou zákony upravující sociálně-právní ochranu dětí porovnávány. Důsledky legislativních změn dopadají i na procesy svěřování dětí do náhradní výchovy. Práce se zabývá nejen praxí, ale i etickými souvislostmi, které byly, vzhledem k tématu práce, identifikovány jako nejpodstatnější. Celou problematiku dokreslují kazuistiky z vlastní praxe, které mají za cíl posloužit čtenáři lépe pochopit umisťování dítěte do náhradní výchovy a to jak procesně, tak i na poli etických aspektů, které proces doprovází.
|
host ::
RSS.