Název:
Pěstounská péče na přechodnou dobu - fenomén současné náhradní rodinné péče
Překlad názvu:
Foster care for a transitional period - the phenomenon of the current alternative family care
Autoři:
SEDLÁČKOVÁ VINKLEROVÁ, Blanka Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2015
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Pěstounská péče na přechodnou dobu je poměrně novým institutem v oblasti náhradní rodinné péče. Ačkoli v zákoně ji bylo možné nalézt už v roce 2006, ve větší míře začala být využívána až téměř o sedm let později. Teprve tehdy byly pro její výkon legislativně upraveny konkrétní podmínky. Účelem této formy náhradní rodinné péče je předcházení umisťování dětí do ústavní výchovy. Na profesionální pěstounskou péči je možné nahlížet z různých úhlů pohledu a tím pádem ji rozdílně hodnotit. Zcela jistě má svá pozitiva i negativa či možná úskalí. Je nesporné, že dobře fungující rodina je pro výchovu dítěte a péči o ně tím nejvhodnějším prostředím. Navazování citové vazby je jedním z několika nejdiskutovanějších faktorů důležitých pro vývoj dětí svěřených do pěstounské péče na přechodnou dobu. Odborníci i laici hledají odpověď na otázku, zda je či není v zájmu dítěte citově přilnout k osobám, u nichž nemůže trvale zůstat, pro které děti je vlastně profesionální pěstounská péče vhodná, zda jsou děti žijící krátkodobě v pěstounské péči méně ohroženy citovou deprivací než děti umisťované do ústavní péče či zda je zákonem stanovená délka této formy pěstounské péče dostatečná. Další otazníky se týkají úrovně lékařské péče poskytované novorozencům v profesionální pěstounské rodině a míry rizika ohrožení vznikem traumat a stigmatizujících prožitků oproti dětem žijícím v ústavní výchově. Cílem této práce je zmapovat a zhodnotit dosavadní zkušenosti s pěstounskou péčí na přechodnou dobu a pokusit se přiblížit na základě zjištěných skutečností, co tato forma náhradní rodinné péče dětem přináší. Za účelem dosažení stanoveného cíle byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru a technika sekundární analýzy dokumentů. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že nejčastějšími důvody pro svěření dětí do této formy pěstounské péče je bezprostředně následující realizace osvojení dítěte, tzn. že dosud je využívána zejména pro novorozené děti určené k adopci. V menší míře se vyskytují důvody jiné, resp. minimálně jsou do profesionálních pěstounských rodin umisťovány děti starší. S ohledem na tyto skutečnosti se ukazuje, že je nutné hodnotit pěstounskou péči na přechodnou dobu podle věkové kategorie dětí do ní svěřených. Pozitivem se bezesporu ve všech případech jeví individuální přístup k dítěti, který minimalizuje citovou deprivaci a vznik traumat, rozvoj prvků vazebného chování a dostatek podnětů ovlivňujících vývoj dítěte. V případě starších dětí jsou to zkušenosti se životem v dobře fungující rodině a pozitivní výchovné působení. Vytvoření citové vazby mezi dítětem a pěstounem a následně její ztráta způsobená odchodem dítěte z rodiny je rizikovější u dětí starších než u novorozenců a batolat. Požadavek nenavázání citové vazby mezi dítětem a pěstounem se ukázal jako zcela nereálný. Za nevýhodu profesionální pěstounské péče lze zejména z pohledu pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí pokládat v některých případech absenci stálého lékařského dohledu. Děti určené pro adopci jsou často děti z nesledovaných těhotenství či děti rizikových rodičů, to znamená děti s neznámou anamnézou, jejichž vývoj může být z těchto důvodů rizikový, a tudíž vyžaduje v prvních týdnech života odbornou lékařskou péči. Výsledky výzkumu také poukázaly na pozitivní motivaci pěstounů k výkonu profesionální pěstounské péče, na nesporné obohacení, které tato činnost přináší celým jejich rodinám, a na uspokojení vyplývající ze smysluplnosti práce, kterou dělají. Autorka práce je přesvědčena, že institut pěstounské péče na přechodnou dobu je bezpochyby pro určitou kategorii dětí velice přínosný. Je nutné zodpovědně rozlišovat, které dítě do této formy pěstounské péče umístit, a pro které není vhodná. Za stěžejní pokládá výběr pěstounů, na jejichž osobnostech je založen průběh pěstounské péče a následný přechod dítěte do péče další. Výsledky předložené práce mohou přispět k vytvoření ucelenějShort-term foster care is a fairly new form of substitute family care. Despite it having been incorporated in law since 2006, short-term foster care have only begun being employed seven years later. Only then the details of its administration were laid out in legislation. Purpose of this form of substitute family care is to prevent a placement of children into institutional care. It's possible to look at the professional foster care from different angles and thus assess it differently. Certainly, it has its positive and negative aspects as well as possible problems. It's undeniable that a well-functioning family is the best environment for raising and caring for a child. Forming an emotional bond is one of the most discussed factors contributing to the proper development of children placed in short-term foster care. Experts as well as the general public are looking for answers to the questions whether or not it's in the interest of the child to form an attachment to someone who's with them only for a short period of time, which children is professional foster care best suited for, whether children living in short-term foster care placements are less prone to suffer from emotional deprivation than children placed in institutional care or whether the duration of this form of foster care is sufficient. More questions arise over the degree of health care provided to infants placed with a professional forster family as well as over the level of risk of these children suffering traumas and stigmatizing experience compared to children living in institutional care. The objective of this thesis is to survey and assess the experience gained so far from implementing short-term foster care and to try and describe based on (previously) established facts how the children benefit from this form of substitute family care. In order to meet the set objective I chose a qualitative research strategy, the interview as a method, a semi-structured interview and a secondary analysis strategies. The results show that the most common reason for placing a child in this form of foster care is the impending adoption, i. e. it's mainly being used for infants whilst adoption placements are sorted out for them. To a lesser extent there are other reasons, respectively a minimum of older children are placed with professional foster families. Given these facts, it appears necessary to regard the short-term foster care differently depending on the age group of children placed in it. Undeniable merits of all cases of short-term foster care are an individual approach to each child that minimizes emotional deprivation and development of trauma, the development of the attachment behaviour and enough stimuli to influence a child's development. In the case of older children these are an experience of living in a well-functioning family and a positive educational impact. Developing an attachment between the child and the foster parent and then losing it because of the child's departure from a family is more risky for older children than newborns and toddlers. Claim that no attachment is to be formed between the child and the foster parent proved entirely unrealistic. The lack of permanent medical supervision can be seen as a disadvantage of professional foster care especially from the perspective of child welfare workers. Children placed for adoption often come from not monitored pregnancies or parents at-risk, i.e. these are children with unknown history whose development can therefore be risky, so they require a professional medical care in the first weeks of their lives. Research results have also indicated foster parents' positive motivation to professional fostering, an undisputed enrichment that this occupation brings their entire families and a satisfaction resulting from the meaningfulness of their work. The author believes that the institute of short-term foster care is undoubtedly very beneficial for a certain category of
Klíčová slova:
Náhradní rodinná péče; Profesionální pěstounská péče; Pěstounská péče; Pěstounská péče na přechodnou dobu; Ústavní výchova; Foster care; Institutional care; Professional foster care; Short-term foster care; Substitute family care Citace: SEDLÁČKOVÁ VINKLEROVÁ, Blanka. Pěstounská péče na přechodnou dobu - fenomén současné náhradní rodinné péče. České Budějovice, 2015. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/42785
host ::
