|
|
Reforma důchodového systému České republiky z pohledu zkušeností zemí Visegrádské čtyřky
Šubrtová, Tereza ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Důchodová reforma v České republice je často diskutované téma. Při pohledu na současný stav a směr vývoje důchodového systému lze předpokládat, že bude nutné provedení důchodové reformy. Práce se zabývá přístupem k reformě v České republice ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky a analýzou finančního zatížení důchodových systémů. V první části práce je popsána nutnost změny důchodového systému v závislosti na demografickém vývoji společnosti. Také jsou zde zmíněny již provedené kroky vedoucí ke stabilizaci důchodového systému v České republice. Dále je předveden vývoj důchodového systému a důchodového pojištění od počátku 90. let 20. století po současnost. V další části se práce zabývá důchodovými systémy v zemích Visegrádské čtyřky (Slovenska, Polska a Maďarska) a jejich reformami. V závěru práce je provedeno srovnání finančního zatížení důchodových systémů v jednotlivých zemích a jeho zhodnocení.
|
|
|
Energetické otázky v zemích Visegradské čtyřky
Horák, Lukáš ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Cílem práce je zjistit, na kolik jsou země Visegrádské čtyřky schopné pokrýt poptávku po energetických surovinách z vlastních zdrojů a které země z Visegrádské skupiny jsou na tom kumulativně nejlépe a v jaké míře jsou závislé na dovozu energetických surovin ze zahraničí. Dalšími cíly práce je analyzovat celkovou spotřebu energetických zdrojů v daných zemích, strukturu výroby elektrické energie a jejich vývoj od sedmdesátých let dvacátého století do současnosti a odhalit, jak struktura spotřeby primárních energetických zdrojů i struktura výroby elektřiny reflektují vybavenost energetickými surovinami v daných zemích a transformaci ekonomik v devadesátých letech.
|
|
|
The role of the Visegrad Four under current conditions.
Harvišová, Simona ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Předmětem diplomové práce je Visegrádská čtyřka a její činnost od založení v roce 1991 až po současnost. Cílem práce je poukázat na úlohu skupiny v současných podmínkách. Práce zkoumá plnění stanovených cílů, k jejichž naplnění výrazně přispěla kooperace členů V4. Mezi významné aktivity skupiny patří např. vstup do EU, NATO, Schengenského prostoru a vznik organizace CEFTA. Práce se také zaobírá ekonomickým vývojem zemí Visegrádu a měnovou politikou v souvislosti s možným přijetím eura. V závěru práce hodnotím současné priority a oblasti spolupráce Visegrádské skupiny, tzn. působení v EU a spolupráci zemí V4 a uvádím další možné budoucí zajmové oblasti skupiny.
|
|
| |
|
|
Vývoj obchodu zbožím a službami mezi SRN a zeměmi Visegrádské skupiny v letech 2004 až 2008
Černý, Jan ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Tato práce zkoumá obchod zbožím a službami mezi SRN a zeměmi Visegrádské skupiny (Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem, dále jen V4) v období let 2004 až 2008. SRN je pro všechny tyto státy významným obchodním partnerem. Pozornost je zaměřena především na to, jaký vliv měly na obchod mezi těmito státy změny v hospodářské situaci SRN a jak se projevil vliv východního rozšíření EU 1.5. 2004, kdy země V4 vstoupily do vnitřního trhu EU. Nejdříve je v práci popsán hospodářský vývoj SRN mezi lety 2004 a 2008 a jsou zmíněny i další faktory, které od 90. let ovlivňovaly vývoj obchodu mezi SRN a zeměmi V4. Dále je popsán vývoj obchodu zbožím a službami mezi SRN a jednotlivými státy V4 před rokem 2004 a poté v období let 2004 až 2008. Nakonec je provedena komparace vývoje obchodu se SRN jednotlivých států. Na základě tohoto porovnání se potvrdil zřetelný vliv vývoje německé ekonomiky především na obchod zbožím mezi zeměmi V4 se SRN. Zřetelně se také projevily důsledky východního rozšíření EU -- jeho vlivem došlo k vysokému nárůstu vývozu i dovozu. Dále byly vysledovány následující trendy: Pro všechny země V4 je SRN nejdůležitější obchodní partner, ale podíl SRN na jejich celkovém obchodě vykazuje klesající tendenci. Charakteristickým rysem obchodu mezi SRN a zeměmi V4 je také vysoký podíl strojů a dopravních prostředků (především u Maďarska a Slovenska). Obchod se zbožím této komoditní skupiny je přitom velice náchylný na poklesy německé ekonomiky.
|
|
|
Klady a zápory investičních pobídek (srovnání se zahraničím)
Bydžovská, Ivana ; Petříček, Václav (vedoucí práce) ; Pavlů, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou investičních pobídek. Nejdříve je popsán historický vývoj, právní rámec a druhy investičních pobídek v České republice. Dále práce analyzuje pozitivní a negativní efekty investičních pobídek. Následuje porovnání systému investičních pobídek v zemích Visegrádské čtyřky a Irska. Závěrečná část práce je věnována analýze podnikatelského prostředí v České republice.
|
|
|
Rozšíření Schengenského prostoru v roce 2007 se zaměřením na Českou republiku
Klemšová, Veronika ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce má za cíl zmapovat rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 o devět zemí, které přistoupily do Evropské unie v roce 2004- bez Kypru. Větší pozornost je přitom věnována ČR. V první kapitole vysvětluji základní pojmy a mechanismy schengenské spolupráce. Následující část se zabývá průběhem příprav a hodnocení ucházejících se států o schengenskou spolupráci. Významnou úlohu při přípravě na Schengen sehrála skupina Visegrádské čtyřky (V4), proto jsem se zaměřila na spolupráci v rámci této skupiny. Je zde také rozebrána spolupráce V4 v oblasti harmonizace vízové politiky s EU. Stěžejní částí diplomové práce je kapitola s názvem ČR a Schengen, ve které rozebírám strategii a potřebná opatření, která byla přijata ČR. Díky důsledné přípravě ČR, ale i ostatních zemí, které bylo potvrzeno experty hodnotících misí, proběhlo rozšíření Schengenu v roce 2007. Členství v Schengenu má svá pozitiva i negativa. Dopady vstupu do Schengenu a problémy, které se objevily po vstupu do Schengenu, jsou více popsány v poslední kapitole.
|
|
|
Využití daňových odpisů při optimalizaci základu daně z příjmů
Sobotková, Lucie ; Schvábová, Andrea (vedoucí práce) ; Schvábová, Andrea (oponent)
Význam této bakalářské práce na téma "Využití daňových odpisů při optimalizaci základu daně" spočívá ve srovnání optimalizace nízkého a vysokého základu daně v zemích Visegrádské čtyřky (Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Dalším cílem je analýza legislativního rámce pro Českou republiku. Dílčím cílem je srovnání metod a pravidel odpisování v dalších zemích Visegrádské čtyřky. První kapitola vymezuje rozdíly mezi daňovými a účetními odpisy a odpisováním podle IFRS. Další kapitola definuje hmotný a nehmotný majetek, subjekt odpisování a stanovuje základ pro odpisování. Třetí část se zaměřuje na metody a možnosti odpisování v ČR, na konci této části je zmíněna právě schvalovaná novela týkající se odpisů. Ve čtvrté kapitole jsou popsány pravidla odpisování postupně pro Slovensko, Polsko a Maďarsko. Poslední kapitola srovnává vypočtené odpisy pro typické příklady běžně odpisovaného majetku, a to osobního automobilu a počítače, s využitím různých metod odpisování a vyhodnocuje jejich vhodnost pro optimalizaci nízkého a vysokého základu daně.
|
|
|
Veřejné výdaje na ochranu životního prostředí v zemích Visegrádslé čtyřky.
Smolková, Monika ; Šauer, Petr (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
Výdaje na ochranu životního prostředí jsou významné ze dvou hledisek. Prvním je jejich příspěvek k řešení problémů životního prostředí. Druhým je problém jejich efektivnosti, protože představují značný objem prostředků vynakládaných z veřejných rozpočtů i soukromých zdrojů. Ve své práci se věnuji veřejným výdajům na ochranu životního prostředí v zemích Visegradské čtyřky a hlavním cílem je provést analýzu výdajů směřujících na ochranu životního prostředí a diskutovat příčiny rozdílů. Tyto rozdíly mohou spočívat v různých politikách životního prostředí. V práci jsou vysvětleny jednotlivé pojmy jako veřejné výdaje, výdaje na ochranu životního prostředí, charakteristika Visegradu, fondy EU. Dále je zde uvedena obecná charakteristika zemí V4 a vývoj ochrany životního prostředí od roku 1989 po současnost. Je proveden i rozbor výdajů na OŽP v těchto zemích v časových řadách a to v podílu k HDP a k počtu obyvatel. Závěry jsou vyvozeny z údajů o investičních výdajích na OŽP a pozornost je věnována i zdrojům financování využívaných v příslušných zemích.
|
|
|
Nominal and real convergence in Visegrad group countries
Smiešková, Zuzana ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce)
Jednou z podmienok začlenenia sa do európskych štruktúr bolo i vytvorenie stabilného ekonomického prostredia, ktoré by bolo schopné odolať konkurenčným tlakom na európskom trhu. V súčasnosti sa nové členské krajiny pripravujú na vstup do európskej menovej oblasti -- Eurozóny, ktorá bude predstavovať zavŕšenie ich integračných snáh. Krajiny Vyšehradskej skupiny ako bývalé centrálne plánované ekonomiky sovietskeho bloku predstavujú relatívne homogénny celok a ich východiskové pozície v príprave na pristúpenie k Európskej únii boli začiatkom 90. rokov veľmi podobné. Toto bol jeden z dôvodov, prečo som pri hodnotení konvergencie v rámci procesu európskej integrácie zvolila za sledované zoskupenie práve Vyšehradskú skupinu. Mojím cieľom je poskytnúť komplexný pohľad na vývoj krajín V4 a približovanie ich úrovne v rôznych oblastiach ekonomiky v prístupovom procese i v prvých rokoch po samotnom vstupe do EÚ. V súčasnosti napredujú sledované krajiny rozličným tempom, preto sa pokúsim zhodnotiť, aké faktory ovplyvnili rozdielny vývoj ich ekonomickej úrovne.
|
host ::
RSS.