|
| |
|
|
Can we buy happiness? Evidence from Slovak Republic
Šramko, Filip ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Tato práce se snaží ověřit vliv příjmu a příjmu referenční skupiny na subjektivně pociťováno štěstí. Vychází přitom ze zjištění o existenci "tunelového" efektu v krajinách bývalého Východního bloku (Senik, 2008). Odhadem vzorky ze čtvrté vlny EVS pomocí OLS zjišťuji přítomnost slabého pozitivního efektu příjmu na štěstí, z kterého však nemožno vyvodit kauzální vztah. Efekt příjmu referenční skupiny není konzistentní napříč odhadovanými modely, no nacházím známky "tunelového" efektu. Práce taktéž zjišťuje nižší efekt absolutního příjmu pro zaměstnaných než pro ostatní v odhadované vzorce. Odhady vykonávám i pomocí proměnný spokojenost se životem a potvrzuji vhodnost rozlišovat mezi konceptem štěstí a spokojenosti.
|
|
|
Life (dis)satisfaction and the decision to migrate: evidence from Central and Eastern Europe
Otrachshenko, V. ; Popova, Olga
This paper provides the first evidence regarding the impact of life satisfaction on the individual intention to migrate. The impact of individual characteristics and country macroeconomic variables on the decision to migrate is analyzed in one framework. Differently from other studies, we allow for life satisfaction to serve as a mediator between macroeconomic variables and the intention to migrate. Using the Eurobarometer Survey for 27 Central Eastern (CEE) and Western European (non-CEE) countries, we test the predictions of our theoretical model and …find that dissatisfi…ed with life, people have a higher intention to migrate. The macroeconomic conditions have an effect on the intention to migrate indirectly through life satisfaction. At all levels of life satisfaction, unemployed, middle-aged individuals with a low or average income from urban areas at all levels of education are found to have higher intentions to migrate from CEE countries than from non-CEE countries.
|
|
|
Life (dis)satisfaction and decision to migrate: evidence from Central and Eastern Europe
Otrachshenko, V. ; Popova, Olga
This paper provides the first evidence regarding the impact of life satisfaction on the individual intention to migrate. The impact of individual characteristics and country macroeconomic variables on the decision to migrate is analyzed in one framework. Differently from other studies, we allow for life satisfaction to serve as a mediator between macroeconomic variables and the intention to migrate. Using the Eurobarometer survey for 27 Central Eastern (CEE) and Western European (non-CEE) countries, we test the predictions of our theoretical model and find that people dissatisfied with life have higher intention to migrate.
|
|
|
Vliv vzdělání na míru udávaného štěstí, příklad České republiky
Krepčíková, Klára ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Práce sleduje vztah mezi vzděláním a štěstím obyvatel České republiky užitím dat z European Social Survey. Pomocí deskriptivní statistiky a odhadu rovnice štěstí nalézám, že vzdělání má přímý i nepřímý vliv (přes vyšší příjmy a vyšší pravděpodobnost zaměstnání) na štěstí mužů. U žen vliv nalezen nebyl. Muži s vyšším středním vzděláním jsou méně šťastni než muži s nižším středním nebo vysokoškolským vzděláním, což může znamenat, že se těmto lidem nemusí navracet investice do vzdělání. Dalším zjištěním je, že vzdělání rodičů negativně ovlivňuje štěstí dětí. Štěstí žen je nižší při vysokém vzdělání otce, zatímco štěstí mužů je negativně ovlivněno vzděláním matky. Zdá se, že ženy svého otce považují za referenční osobu, zatímco muži považují za referenční osobu svou matku.
|
|
|
Vývoj základních tělesných rozměrů kojených dětí ve věku od 6 do 12 měsíců.
BÖHMOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce bylo postihnout vývoj tělesných rozměrů dětí ve věku od 6 do 12 měsíců věku. Do studie byly zařazeny děti, které byly výlučně kojeny do 4 měsíců věku a dále kojeny. Sledovanými tělesnými parametry byla tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy. Výsledky byly zpracovávány zvlášť pro dívky a pro chlapce, byly porovnány se srovnávacími soubory a jsou předloženy v podobě tabulek a grafů. K porovnávání souborů byl využit Studentův t-test a Z-skóre. Porovnání výsledků našeho výzkumu a referenčního výzkumu české populace ukázalo nižší průměrné hodnoty hmotnostně-výškového poměru u dětí našeho souboru. Prostřednictvím dotazníků byly zjišťovány somatické a další charakteristiky matek měřených dětí. Součástí diplomové práce je i vyhodnocení životní spokojenosti matek prvorodiček na podkladě Dotazníku životní spokojenosti. Ukázalo se, že největší vliv na celkovou životní spokojenost matek prvorodiček má kladné hodnocení finančních možností rodiny, vidina možného výdělku v budoucnosti a zajištění ve stáří. Zjišťované somatické údaje dětí jsou součástí celostátního antropologického výzkumu Státního zdravotního ústavu a mají sloužit k tvorbě norem pro současnou populaci kojených dětí.
|
|
|
Ohrožení nezaměstnaných syndromem burnout
HEGER, Helena
Tématem bakalářské práce je ohrožení nezaměstnaných syndromem burnout ? syndromem vyhoření. ?Práce? má v životě člověka nesporný význam, především placené zaměstnání znamená garanci určitého sociálního a ekonomického statusu. Po ztrátě zaměstnání se jedinec ocitá v nelehké situaci, kterou lze charakterizovat změnou životní úrovně, ztrátou sociální důstojnosti či prestiže, sociální izolací. Nezaměstnanost tedy doprovází řada negativních jevů majících vliv na život v celém jeho rozsahu a obsahu. Chybějící životní náplň, rozbití časové struktury dne, psychický tlak a negativní postoj okolí k jevu jako takovému, lze shrnout do oblasti chronického stresu, jehož působení je patrné na stavu fyzického i psychického zdraví. Bakalářská práce teoreticky popisuje problematiku nezaměstnanosti a syndromu vyhoření. V rámci zkoumání problému byla provedena sociologická sonda, jejímž cílem bylo zjistit míru životní spokojenosti a míru ohrožení syndromem vyhoření skupiny nezaměstnaných.
|
|
|
Životní spokojenost ve stáří
BRDIČKOVÁ, Monika
Práce se zabývá životní spokojeností ve stáří. Teoretická část charakterizuje negativní a pozitivní aspekty stáří, dále charakterizuje kognitivní a emoční změny. Stěžejní oblastí teoretické části je zaměření na životní spokojenost, smysluplnost a sebepojetí seniorů. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, který mapuje životní spokojenost seniorů, se zaměřením na čtyři dimenze lidského života: smysl života, sebepojetí, rodinné a sociální vztahy. Cílem praktické části bylo zjistit subjektivní hodnocení seniorů týkající se jejich celkové životní spokojenosti a vlivu jednotlivých dimenzí na spokojenost ve stáří.
|
|
|
Subjektivně vnímaná kvalita života měřená u chronicky nemocných
MOZOROVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu života chronicky nemocných z hlediska jejich subjektivně vnímané životní spokojenosti a smysluplnosti života. Teoretická část bakalářské práce se věnuje zmapování pojmu kvalita života, zabývá se tedy jeho vývojem, odlišnostmi v pojetí různých vědních disciplin a institucí, úskalími jeho vědeckého definování a způsoby hodnocení a měření. Samostatné kapitoly jsou věnovány kvalitě života ve zdravotnictví, psychologickému pojetí kvality života a problematice kvality života a životního smyslu. Cílem práce bylo zjistit míru spokojenosti se životem a některými jeho dílčími, předem stanovenými oblastmi (nálada, práce, rodinné vztahy, volný čas, společenský život, vztah s partnerem) u chronicky nemocných a zjištěné výsledky porovnat se vzorkem zdravé populace. Tento výzkum byl proveden kvantitativní metodou pomocí anonymního dotazníku. Jako zkoumaný soubor bylo vybráno třicet pacientů Rehabilitační ambulance Družstevní Mudr. Veselého v Třebíči, který byl porovnán s třiceti náhodně vybranými zástupci zdravé populace. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že míra životní spokojenosti chronicky nemocných pacientů není výrazně nižší než u zdravé populace. Zdravotní stav tedy není nejvýznamnějším faktorem určujícím kvalitu života, mnohem důležitější roli má při subjektivním hodnocení kvality života spokojenost s rodinnými vztahy a životním partnerem, kladné sebehodnocení a pociťovaná smysluplnost života. Při měření kvality života je nutné přihlížet k celému souboru ukazatelů. Je třeba zkoumat především subjektivní faktory, které ukazují, jak lidé sami hodnotí svůj život. Bakalářská práce může být pro studenty vítaným prvkem k teoretickému prohlubování studia kvality života i příspěvkem do diskuze o hodnocení kvality života jako takové.
|
|
|
Životní spokojenost adolescentů ve vztahu k jejich hodnotovým orientacím
Blížkovská, J. ; Klimusová, H. ; Jelínek, Martin ; Blatný, Marek
Studie se zaměřuje na zpracování dílčího úkolu výzkumného projektu podporovaného GA ČR "Předpoklady životní spokojenosti současné adolescentní mládeže: osobnost, hodnoty a společenské perspektivy. Cílem předloženého příspěvku je pokusit se zmapovat hodnotové orientace současných adolescentů a stručně charakterizovat vztah vybraných osobnostních proměnných k hodnotovým preferencím. Důležitou součástí výzkumného projektu je i ověření těsnosti vztahu mezi typem vyznávané hodnotové orientace a mírou životní spokojenosti. Výzkumný soubor (N=841) tvořili žáci 2. a 3. ročníků všech typů středních škol na jižní Moravě.
|
host ::
RSS.