|
|
Mechanisms of insulin resistance and β - cell failure in type 2 diabetes. Effective diet against o minous octet
Kahleová, Hana ; Pelikánová, Terezie (vedoucí práce) ; Haluzík, Martin (oponent) ; Vondra, Karel (oponent)
Úvod a cíle: Dietní intervence je pilířem léčby diabetu 2. typu (T2D). Vegetariánská strava je zajímavou alternativou. Cíle naší studie byly následující: 1. Porovnat účinky vegetariánské a konvenční diabetické diety se srovnatelnou kalorickou restrikcí na inzulínovou rezistenci, objem viscerálního tuku a plazmatické koncentrace markerů oxidačního stresu po 12-týdenní dietní intervenci a dalších 12 týdnech diety plus fyzické aktivity u pacientů s T2D. 2. Zkoumat účinek 12-týdenní dietní intervence a dalších 12 týdnů diety plus fyzické aktivity na funkci -buněk a vyhodnotit potenciální roli gastrointestinálních peptidů u pacientů s T2D. 3. Porovnat účinek vegetariánské a konvenční diabetické diety na kvalitu života, Beckovo skóre deprese a jídelní chování u pacientů s T2D. 4. Zkoumat roli změn složení mastných kyselin v sérových fosfolipidech ve změnách v inzulínové senzitivitě u pacientů s T2D. 5. Sledovat naše pacienty 1 rok od ukončení studie.
|
|
| |
|
|
Pes jako podpůrný článek při péči o různé cílové skupiny klientů
Pecharová, Marie ; Vodáčková, Daniela (vedoucí práce) ; Havránková, Olga (oponent)
Práce má dvě části - teoretickou a výzkumnou Teoretická část popisuje historii a teorii v zoorehabilitaci a canisrehabilitaci, její použití jako terapie zlepšující tělesné i psychické zdraví na konkrétních příkladech v jednotlivých zdravotnických i sociálních oborech. V oblasti asistenčních a vodících psů seznamuje s historií oboru, s metodikou výběru vhodného psa a jeho výcviku pro konkrétního zdravotně postiženého. U signálních psů popisuje historii, funkci psa jako hlídače zhoršení zdravotního stavu nemocného, kdy pes rozpozná např. blížící se epileptický záchvat, diabetické koma apod. Pes pro neslyšící upozorňuje svého pána na zvuky, pro které je vycvičen. V oblasti využití psa - mediátora ukazuje využití jiného způsobu komunikace, kdy pes je prostředníkem mezi klientem a terapeutem. Využívá se v situacích, kdy se nedaří navázat kontakt s klientem. Ve výzkumné části jsou analyzovány odpovědi držitelů pomáhajících psů na dotazy, položené v dotazníku a vyhodnoceny jejich zkušenosti s nimi. Dotazník byl, spolu s průvodním dopisem, předán organizacím, provádějící výcvik pomáhajících psů. Tyto organizace dále přeposlaly můj průvodní dopis s dotazníkem svým klientům a klienti sami dotazníky vyplnili a elektronicky vraceli. Dále jsem oslovila účastníky v uzavřené internetové diskusi "Konferenci pro...
|
|
|
Diferenciace dospělých kmenových buněk na inzulín produkující beta buňky
Koblas, Tomáš
disertační práce: Diabetes mellitus je chronické onemocnění charakterizované metabolickou poruchou při relativním nebo absolutním nedostatku inzulínu. Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je způsoben autoimunitní reakcí, která postupně vede k selektivní destrukci inzulín produkujících beta- buněk pankreatu. Důsledkem je minimální nebo zcela chybějící tvorba vlastního inzulínu, která vede k závislosti na podávání exogenního inzulínu. DM je také příčinou řady pozdních komplikací. Přestože dlouhodobé přiblížení fyziologické hladině glykémie s použitím intenzifikovaných inzulínových režimů může manifestaci diabetických komplikací oddálit, dosáhnout takovéto kompenzace se však daří jen asi u 5% pacientů. Z toho je patrné, že současné způsoby léčby nevedou ani k vyléčení diabetu, ale většinou ani k prevenci pozdních komplikací. Jedním z nejatraktivnějších léčebných přístupů je proto takový způsob léčby, který by nahradil chybějící inzulínovou sekreci. Takovou metodou je transplantace inzulín produkující tkáně. Nedostatečný počet dárců je ovšem hlavním limitujícím faktorem pro využití tohoto léčebného postupu v širším měřítku. Je tedy patrné, že pro získání dostatečného množství inzulín produkující tkáně musí být nalezeny alternativní zdroje. V současné době se jako nejnadějnější jeví využití kmenových buněk....
|
|
|
Úloha monocytů a nespecifické imunity v diabetu
Zinková, Alžběta ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Novota, Peter (oponent)
Úvod: Diabetes mellitus je polygenní onemocnění, na jehož vzniku se určitou měrou podílí i environmentální faktory. Vrozená imunita spouští nespecificky první obranné reakce po proniknutí patogenu do organismu, zároveň však nadměrná stimulace složek vrozené imunity může zapříčinit vznik autoimunitních onemocnění, mezi které patří i diabetes 1. typu. Složkami vrozené imunity jsou kromě jiných i Toll-like receptory (TLRs) patřící do skupiny struktur rozeznávajících konzervované molekulární struktury charakteristické pro patogeny. Toll-like receptory jsou hojně exprimovány monocyty, které produkují prolaktin (PRL) mající imunostimulační funkci. Pro objasnění role přirozené imunity v patogenezi diabetu jsme sledovali expresi mRNA i proteinu TLR2 a TLR4. Expresi PRL jsme sledovali pouze na úrovni mRNA. Monocyty jsme pomocí průtokové cytometrie rozdělili na klasické (CD14++) a neklasické (CD14+) a sledovali jejich procentuální zastoupení a míru exprese CD14 antigenu na jejich povrchu. Dílčím cílem této diplomové práce byla optimalizace stimulací monocytů pro plánovanou studii funkce mimohypofyzárního prolaktinu in vitro a určení vhodnosti využití buffy coatů zdravých dárců jako zdravé kontroly. Materiál a metody: Pro sledování exprese mRNA PRL, TLR2 a TLR4 bylo do studie zahrnuto 30 pacientů s...
|
|
|
Molekulární mechanismy v diabetické embryopatii
Čerychová, Radka ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kolář, František (oponent)
Diabetická embryopatie je jednou z vážných komplikací spojených s diabetem. Je známo, že maternální diabetes zvyšuje četnost vrozených defektů až desetkrát. Nejčastějšími defekty jsou kardiovaskulární defekty a defekty neurální trubice. Molekulární mechanismy vzniku diabetické embryopatie stále nejsou známy. Tato práce přispívá k objasnění molekulárních procesů vedoucích ke vzniku kardiovaskulárních defektů v diabetické embryopatii. Studie vychází ze zjištění, že maternální diabetes ovlivňuje transkripční regulaci hypoxií indukovaného faktoru 1 (HIF-1) ve vyvíjejícím se embryu. Pro studium vlivu maternálního diabetu na HIF-1 signální dráhu byl použit myší model heterozygotní pro "knock-out" Hif1α genu. Analýzy ukázaly negativní vliv maternálního diabetu na vývoj embrya a vyšší riziko vzniku diabetické embryopatie u Hif1α+/- mutantů v porovnání s wt embryi vystavenými diabetickému prostředí. Histologická analýza defektů srdcí v embryonálním dni (E) 14,5 potvrdila zvýšený výskyt kardiovaskulárních defektů, zejména defektů mezikomorového septa a hypoplasii kompaktní stěny levé komory u Hif1α+/- embryí ve srovnání s wt embryi z diabetických těhotenství. Pro lepší porozumění molekulárních změn byly provedeny qPCR analýzy genové exprese v embryonálním srdci ve věku E9,5 a E10,5. Pro studium změn exprese...
|
|
|
Dědičná složka cukrovky II. typu
Svobodová, Kristýna ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce Dědičná složka cukrovky II. typu je složena z několika kapitol. Větší část je pojata obecnou charakteristikou diabetu, diagnostikou a patogenezí. Práce však obsahuje i krátké shrnutí historie diabetu. Poslední dvě kapitoly jsou už věnovány pouze genetice. Jsou zde uvedeny nejen poznatky doposud získané, ale také cíle budoucích výzkumů. Zajímavou podkapitolou jsou i genetické studie na různých kontinentech, tedy studie různých etnik. Klíčová slova Diabetes mellitus I., Diabetes mellitus II., onemocnění, genetika, gen, lokus, celogenomové asociační studie, dědičnost
|
|
| |
|
|
Diferenciace dospělých kmenových buněk na inzulín produkující beta buňky
Koblas, Tomáš ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Grim, Miloš (oponent) ; Štechová, Kateřina (oponent)
disertační práce: Diabetes mellitus je chronické onemocnění charakterizované metabolickou poruchou při relativním nebo absolutním nedostatku inzulínu. Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je způsoben autoimunitní reakcí, která postupně vede k selektivní destrukci inzulín produkujících beta- buněk pankreatu. Důsledkem je minimální nebo zcela chybějící tvorba vlastního inzulínu, která vede k závislosti na podávání exogenního inzulínu. DM je také příčinou řady pozdních komplikací. Přestože dlouhodobé přiblížení fyziologické hladině glykémie s použitím intenzifikovaných inzulínových režimů může manifestaci diabetických komplikací oddálit, dosáhnout takovéto kompenzace se však daří jen asi u 5% pacientů. Z toho je patrné, že současné způsoby léčby nevedou ani k vyléčení diabetu, ale většinou ani k prevenci pozdních komplikací. Jedním z nejatraktivnějších léčebných přístupů je proto takový způsob léčby, který by nahradil chybějící inzulínovou sekreci. Takovou metodou je transplantace inzulín produkující tkáně. Nedostatečný počet dárců je ovšem hlavním limitujícím faktorem pro využití tohoto léčebného postupu v širším měřítku. Je tedy patrné, že pro získání dostatečného množství inzulín produkující tkáně musí být nalezeny alternativní zdroje. V současné době se jako nejnadějnější jeví využití kmenových buněk....
|
|
|
Význam a úloha monocytů v patogenezi diabetu - imunogenetická studie
Paukner, Karel ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent)
Diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění způsobené destrukcí β buněk Langerhansových ostrůvků pankreatu syntetizujících inzulín. V důsledku zničení β buněk je hlavním příznakem onemocnění hyperglykémie. Monocyty hrají klíčovou roli v aktivaci T lymfocytů, jejichž působení může být protektivní (Treg ) nebo destruktivní. Prostřednictvím svých derivátů má monocyt podíl jak na ničení β buněk (makrofágy), tak na utváření self-tolerance (dendritické buňky). V posledních desetiletích meziročně vzrůstá počet diabetiků. V této práci si za cíl kladu shrnout roli monocytů v patogenezi T1D a pokusím se navrhnout možný směr dalšího bádání.
|
host ::
RSS.