|
|
Helimadoe a Petrolejové lampy: genderová analýza děl Jaroslava Havlíčka
Teclová, Petra ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Diplomová práce Helimadoe a Petrolejové lampy: genderová analýza děl Jaroslava Havlíčka se zabývá zkoumáním vybraných literárních textů a vytváří genderově zaostřené interpretace. Analýza obou Havlíčkových děl je provedena v kontextu feministických literárních teorií a hlavními metodologickými a teoretickými východisky práce jsou "resisting reading" dle Judith Fetterly a Cullerovo "reading as a woman". Jelikož práce je kvalitativní sociologickou analýzou, využívá i postupů diskurzivní analýzy. Text se soustředí na problematiku mocenských vztahů a jejich genderovou dimenzi, na konstruování genderu a genderové identity jednotlivých ženských a mužských postav, na otázku jejich sexuality, na jejich aktivity či na popis a interpretaci prostoru, ve kterém se pohybují. Pozornost je věnována především (ale nikoliv výhradně) hlavním ženským hrdinkám a jejich revoltě proti patriarchálnímu uspořádání společnosti. V souvislosti s tímto problémem pak práce nutně tematizuje i otázku genderového společenského řádu a ukazuje, jaký vliv má tento řád spolu s dalšími faktory na životy jednotlivých postav. Klíčová slova: feministická kritika, vzdorné čtení, Jaroslav Havlíček, Helimadoe, Petrolejové lampy, genderový řád, ženské hrdinky
|
|
|
Wives and Whores: Female characters in the plays of Harold Pinter
Schormová, Františka ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Pilný, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá čtyřmi postavami ze tří her britského dramatika Harolda Pinter v kontextu zobrazování ‚Ženy.' Na Pinterovy ženské postavy se musíme dívat nejen v tradici stereotypního ztvárnění žen, ale také v kontextu patriarchálních konceptů, kterým musí čelit - mužské dominanci, mužskému pohledu a mužskému sbližování. Druhá kapitola dodává pozadí pro zkoumání ženských postav - uvedeny jsou důvody, proč je zkoumat, a také koncept ženy jako ‚toho Druhého.' Tento koncept vedl ke stereotypizaci žen a jejich následnému zkreslení ve fikci, kam zapadá i základní dichotomie manželka/děvka. Tato kapitola také představuje specifika reprezentace na jevišti, s odkazy na vývoj dramatu. Uzavřena je uvedením Pintera do tohoto kontextu. Třetí kapitola obsahuje kritické čtení tří Pinterových her - The Homecoming, Old Times a Betrayal. Role ženských postav je zkoumána ve vztahu k mocenským strukturám, které se snaží dekonstruovat. Kapitola poukazuje na skutečnost, že i v případě, že uspějí, jejich vítězství nijak neohrozí patriarchální struktury. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na české inscenace podle Pinterovy předlohy. Uvádí jejich historii, zvláště pak se věnuje dvěma produkcím, které vznikly dlouho před změnou politických poměrů a byly oficiálním režimem viděny jako hrozba. Také komentuje dvě...
|
|
|
Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla
Zochová, Iveta ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla se zaměřuje na literární reprezentaci genderové problematiky v daném díle převyprávěném Eduardem Petiškou. Vlastní analýza spočívá v rozboru vybraných genderových konceptů, které jsou představeny komparativně na konkrétních příbězích. Hlavní důraz bude kladen na otázku, zda jsou tyto jevy zatíženy skrze patriarchální uspořádání společnosti, či nikoliv. Přes různorodost Petiškova textu, daného nutně variacemi původních dlouho vznikajících příběhů, lze nacházet určité modely a vzorce, které je možno teoreticky vymezit a vystavit srovnání s již existujícími genderovými teoriemi, ať již v případě vnímání literatury jako takové, tak zejména feministické literární kritiky konkrétně. V práci uplatňuji metodu takzvaného vzdorného čtení, které vychází z teorie Judith Fetterley. Hlavním úkolem takového čtení je dekonstruovat stávající text a jeho význam, jehož základem je hodnotový systém založený na mužské dominanci a zároveň jeho rekonstruování předkládající nový úhel pohledu. Dále s literárními postavami pracuji s ohledem na archetypální model analýzy. Z literárně-teoretického úhlu budu používat metodu takzvaného close reading, tedy pečlivého čtení. V práci je zohledněna otázka mocenských vztahů v rámci...
|
|
|
Female characters in the work of Franz Kafka
Svobodová, Karolína ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce se zabývá ženskými postavami ve vybraných dílech Franze Kafky (1883-1924), známého představitele pražské německé literatury. Jedná se o povídku Proměna (1915) a posmrtně vydané románové fragmenty Nezvěstný (1927), Proces (1925) a Zámek (1926). V práci je tematizováno, jak jsou jednotlivé ženské postavy v těchto textech zobrazeny, jakou hrají roli v životě protagonisty a jak jej ovlivňují. V popředí přitom stojí interakce mezi mužskými hlavními postavami a ženskými vedlejšími postavami. Práce postupuje převážně metodou analýzy textu, aniž by vytvářela souvislosti mezi fiktivními ženami v dílech autora a skutečnými ženami v jeho životě. V každém z vybraných textů jsou nejprve zvlášť analyzovány ženské postavy a poté jsou mezi sebou porovnávány. Závěr slouží ke srovnání všech ženských postav v těchto dílech a k formulaci obecné teze o těchto postavách.
|
|
|
Female characters in the dramatical work written by Erika Mitterer
Vojíková, Olga ; Glosíková, Viera (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dramatickou tvorbou rakouské spisovatelky Eriky Mitterer. V první části práce je představen život a dílo autorky. V druhé části práce je představeno šest dramat Eriky Mitterer, které tvoří východisko pro třetí část práce, kde je provedena analýza ženských figur v dramatech autorky. Tato část je soustředěna na postavy matek a žen, které svým jednáním zásadně ovlivňují děj dramat. Klíčová slova drama, rakouská literatura, ženské postavy
|
|
| |
|
|
Rozdíly v percepci ženských postav v různých mediálních zpracováních ságy o Zaklínači
Štosová, Tereza ; Fousek Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
1 Abstrakt Předmětem této práce je percepce ženských postav v různých mediálních zpracováních Zaklínače z pohledu publik, které vykazují známky fanouškovství. Výzkum se věnuje obzvláště dvěma nejaktuálnějším zpracováním, tj. třetí hře Zaklínač: Divoký hon/Witcher: Wild Hunt a seriálu Zaklínač/The Witcher na platformě Netflix. Výzkum probíhal formou hloubkových rozhovorů s celkem devíti participanty a zaměřoval se na roli, charakteristiku, vztahy a motivace ženských postav s cílem zjistit, jak respondenti tyto oblasti v adaptacích vnímají. První část diplomové práce se věnuje teoretickým východiskům vztahujícím se k populární kultuře, publikům, herním a filmovým studiím a genderu v médiích. Dále představuje svět Zaklínače a zkoumané postavy a kritiku adaptací. Další úsek práce se zabývá metodologií výzkumu. Jako metoda práce byla použita zakotvená teorie, z které vychází vícestupňové kódování a kategorizace dat. Ty jsou následně prezentovány v praktické části spolu s demonstrací výpovědí respondentů. Dále probíhá interpretace dat a diskuze. Mezi hlavní zjištění patří, že ženské postavy hrají v obou adaptacích z hlediska publik významnou roli. Dále, že jsou respondenti citliví na změny archetypů postav a jejich percepce je více ovlivněna herní adaptací. Také z výzkumu vyplývá, že je v adaptacích kladen větší...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.