|
|
Spatial patterns of links between temperature extremes and cardiovascular mortality in the Czech Republic
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent) ; Dobrovolný, Petr (oponent)
Název práce: Prostorové vzory vazeb mezi teplotními extrémy a úmrtností na kardiovaskulární nemoci v ČR Autor: Mgr. Aleš Urban Předchozí studie prokázaly vliv období vysokých i nízkých teplot vzduchu na úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění pro populaci České republiky (ČR) jako celku. Cílem této dizertační práce byl výzkum regionálních rozdílů v těchto vztazích a faktorů, které je ovlivňují. Ve čtyřech článcích publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech byly zkoumány rozdíly ve vlivu vysokých a nízkých teplot na kardiovaskulární úmrtnost v ČR zejména mezi (i) městskými a venkovskými oblastmi, (ii) regiony s rozdílnou úrovní socioekonomické deprivace a (iii) oblastmi s odlišnými fyzicko-geografickými a environmentálními podmínkami. Tyto rozdíly byly zkoumány za využití různých biometeorologických přístupů s cílem určit meteorologické charakteristiky mající vliv na úmrtnost v důsledku stresu z horka a chladu. Vliv teploty vzduchu na úmrtnost byl stanoven na základě relativních odchylek od očekávaných denních počtů úmrtí v horkých a chladných dnech. Očekávaný počet úmrtí pro každý den byl stanoven ošetřením časových řad o nemeteorologické složky, jako jsou dlouhodobý trend, sezónnost, týdenní cykly v chodu úmrtnosti a dále epidemie chřipky a akutních respiračních infekcí. Horké...
|
|
|
Úloha perivaskulární tukové tkáně v rozvoji kardiovaskulárních onemocnění
Čejková, Soňa ; Ždychová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlišová, Jana (oponent)
Abnormální proliferace buněk hladké svaloviny cév (VSMC) hraje důležitou roli v patogenezi aterosklerózy. Adipocyty produkují řadu parakrinně působících bioaktivních látek, které mohou působit na růst a migraci VSMC. Naše studie je zaměřena na schopnost epikardiálních adipocytů produkovat bioaktivní látky s přímým efektem na míru proliferace VSMC. Genová exprese lidských cytokinů (IL-6, IL-8, IL-18, RANTES a MCP-1) a adipokinů (leptin a adiponektin) byly měřeny v primární buněčné kultuře epikardiálních a viscerálních adipocytů, obojí v případě nediferencovaného a maturovaného stavu buněk. Produkce adipokinů (IL-6, IL-8, MCP-1, VEGF a adiponektin) v kondiciovaných médiích byla měřena pomocí Luminex testu. Míra proliferace VSMC byla měřena po kokultivaci s médiem získaným z primárních kultur adipocytů. Epikardiální preadipocyty prokázaly zvýšenou expresi IL-8 (3,25krát, p<0,05) ve srovnání s viscerálními preadipocyty. Exprese adiponektinu v epikardiálních preadipocytech byla výrazně snížena ve srovnání s expresí ve viscerálních preadipocytech (p<0,0001). Kromě toho genová exprese závisela na míře diferenciace a buněčném původu. Pozorovali jsme změněnou expresi IL-8 (0,016krát, p<0,01) a MCP-1 (0,19krát, p<0,05) v diferencovaných epikardiálních adipocytech oproti nediferencovaným adipocytům. Prokázali...
|
|
|
Význam primární a sekundární prevence u kardiovaskulárního onemocnění
Koníčková, Veronika ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Skalská, Marie (oponent)
Název: Význam primární a sekundární prevence u kardiovaskulárního onemocnění Cíle práce : Vypracovat teoretický základ k vybranému tématu. Popsat základní principy primární a sekundární prevence a tím připravit podklad pro tvorbu dotazníků. Dotazník sestavit tak, aby doplňoval informace získané z literatury o pohled do praxe. Potvrdit nebo vyvrátit zvolené hypotézy na základě dotazníku. Diskutovat nejčastěji se vyskytující jevy a porovnat je s nejnovějšími uváděnými informacemi. Vyvodit závěry a doporučení. Metoda: Pro zpracování teoretické části byla použita metoda rešerše. Porovnávala jsem získané informace a přikláněla se k nejlépe ověřeným. Teoretická část vyústila v cíle a úkoly práce. Pro praktickou část jsem provedla šetření pomocí dotazníků, které přineslo doplňující informace k problematice primární a sekundární prevence. V závěru jsem získaná data porovnávala s informace získanými z prostudované literatury. Výsledky: Nedostatek informací v oblasti primární a sekundární prevence je hlavně u mladistvých ve věku 10-15 let. Tento trend je doprovázen jejich zhoršujícím se zdravotním stavem a občasným výskytem "civilizačních chorob" , který může přinést komplikace v dospělém věku. Osvěta bude nutná v oblasti šíření informací. Dalším zjištěným negativem je stále se snižující množství pohybové...
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
| |
|
|
Postpartální exprese kardiovaskulárních mikroRNA - srovnání expresních hladin mezi plazmou, plazmatickými exozómy a plnou periferní žilní krví
Ševčíková, Adéla ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Korabečná, Marie (oponent)
MikroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující molekuly RNA, které post-transkripčně regulují genovou expresi. Celá řada miRNA se podílí na patogenezi kardiovaskulárních onemocnění, což je asociováno se změnou jejich genové exprese. Cílem této práce bylo zjistit, jak se liší genová exprese miRNA mezi jednotlivými biologickými zdroji - plnou periferní žilní krví (plná PK), plazmou a plazmatickými exozómy. U celého souboru žen byly expresní hladiny miRNA nejvyšší v plné PK v porovnání s plazmou či plazmatickými exozómy. U celého souboru žen byly expresní hladiny miRNA vyšší v plazmě v porovnání s plazmatickými exozómy, kromě miR-126-3p, kde byla detekována vyšší hladina v plazmatických exozómech ve srovnání s plazmou. V této práci byly také porovnány expresní hladiny kardiovaskulárních miRNA mezi ženami s anamnézou gestačního diabetu mellitu (GDM) a ženami s anamnézou fyziologické gravidity (FG) v období 3-11 let postpartum v plné PK, plazmě a plazmatických exozómech. V plné PK bylo 12 z 29 testovaných miRNA up-regulováno u žen s anamnézou GDM. V plazmatických exozómech byla up-regulována miR-181a-5p a v plazmě miR-499a-5p u žen s anamnézou GDM. Změny v plné PK zřejmě odrážejí komplexní systémovou reakci na změny, které nastaly v důsledku klinické manifestace GDM. U žen s aberantním epigenetickým profilem...
|
|
|
Tobacco control in the CR and Canada aimed especially at socioeconomic, political and environmental aspects
Fraser, Keely ; Králíková, Eva (vedoucí práce) ; Janout, Vladimír (oponent) ; Lustigová, Michala (oponent)
(Czech) Globálně je kouření vedoucí příčinou morbidity a předčasné mortality (WHO, 2015). ČR se spotřebou tabáku řadí na přední pozice ve světě, zatímco úroveň kontroly tabáku (KT) naopak patří celkově k nejnižším (Joossens and Raw, 2014; American Cancer Society, 2018). Chronická onemocnění v důsledku kouření a ztráta ekonomicky aktivních let v důsledku kouření jsou pro ČR významnou zátěží. Investovat do kontroly tabáku a snižovat tak poptávku po tabákových výrobcích by mělo být prioritou (OECD, 2017). Zkušenosti a znalosti na základě KT v jiných zemích, jako například v Kanadě, by mohly významně pomoci v rozhodování a pokroku správným směrem v KT v České republice volbou těch nejvhodnějších a nejúčinnějších opatření. Základní výzkum, který je součástí této dizertační práce, se zaměřuje specificky na porovnání KT v Kanadě a ČR. Zahrnuje také: 1) národní průřezovou studii všech organizací zabývajících se kontrolou tabáku včetně popisu jejich kapacity a zapojení do aktivit KT podle doporučení Rámcové úmluvy o kontrole tabáku Světové zdravotnické organizace (FCTC) (Fraser et al. 2019); 2) prospektivní kohortovou studii, která popisuje výsledky intenzivní léčby závislosti na tabáku ve specializovaném Centru pro závislé na tabáku (CZT) (Králiková et al. 2014); 3) průřezovou studii mezi pacienty v...
|
|
|
Vliv lázeňské léčby na změny antropometrických a biochemických parametrů u obézních pediatrických pacientů
Pejšová, Hana ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Kytnarová, Jitka (oponent) ; Chrpová, Diana (oponent)
Dětská obezita je v současné době považována za závažný pediatrický problém. Hlavní riziko tohoto metabolického onemocnění spočívá v posunu komorbidit spojených s obezitou do stále nižších věkových kategorií. S tím souvisí i zvyšující se celkové kardiometabolické riziko u těchto obézních jedinců. Včasná detekce a léčba dětské obezity je zásadním úkolem pediatrie. Možností nefarmakologické léčby dětské obezity je lázeňská léčba. Ta spočívá v intenzivní redukční terapii, jejíž součástí je nutriční, pohybová a edukační intervence. Cílem práce bylo sledovat změny antropometrických a biochemických parametrů po měsíční léčbě u pediatrických pacientů. Dále identifikovat a specifikovat vybrané potencionální markery kardiometabolického rizika, které významně korelují s BMI a mohly by být použitelné u dětí i adolescentů. Práce se podrobně zaměřila i na dva adipocytární hormony - leptin a adiponektin, které už v dětské populaci korelují s množstvím tukové tkáně. Tyto hormony by se mohly stát významnými prediktivními parametry metabolického syndromu, subklinické aterosklerózy a jiných komorbidit spojených s obezitou a kardiovaskulárním rizikem již u dětí. Na základě našich měření můžeme potvrdit celkovou úspěšnost léčby. U všech sledovaných parametrů došlo ke statisticky významným změnám. Sledované markery...
|
|
|
Nové markery kardiovaskulárního rizika v diagnostice a monitoraci léčby.
Tůmová, Eva ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Freiberger, Tomáš (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou dlouhodobě jednou z vedoucích příčin morbidity a mortality v rozvinutých zemích s komplexním vlivem jak na zdraví jednotlivce, tak i významným socioekonomickým dopadem. Snahou lékařů z mnoha oborů je v posledních desetiletích najít co možná nejlépe vypovídající rizikový faktor (RF) (či kombinaci několika RF), který by napomohl stanovení individuálního rizika rozvoje KVO. Tato stratifikace rizika slouží k identifikaci rizikových pacientů a intenzifikaci léčby, případně nastolení včasných preventivních opatření. V současné době je známo několik rutinně vyšetřovaných RF aterosklerózy, potažmo KVO, díky nimž je možné individualizovat zdravotní péči. Nicméně stále dochází k rozvoji KVO a výskytu náhlých příhod i u jedinců, kteří nesplňovali kritéria pro vysoce rizikové pacienty. Proto stále přetrvává snaha o nalezení co možná nejvíce specifického RF, v posledních letech je vkládána velká naděje v tzv. zánětlivé parametry, které hrají zásadní roli v rozvoji aterosklerózy. V naší práci jsme se věnovali vyšetřování hladin zánětlivých parametrů u specifických skupin pacientů (obézní děti a pacienti s metabolickým syndromem) a sledovali efekt poklesu hmotnosti při úpravě životního stylu. Hlavním pilířem našeho zájmu byl enzym fosfolypáza A2 asociovaná s lipoproteiny...
|
|
|
Oxidační a karbonylový stres, mikrozánět a kardiovaskulární riziko u pacientů s onemocněním ledvin.
Peiskerová, Martina ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Racek, Jaroslav (oponent)
Úvod: Vysoké kardiovaskulární riziko u pacientů s chronickým onemocněním ledvin je částečně způsobeno poruchou minerálové rovnováhy, mikrozánětem a oxidačním stresem. Pacienti s CKD kumulují tradiční i netradiční KV rizikové faktory. Mezi netradiční biomarkery spojené s KV rizikem patří i FGF23, matrix-metaloproteinázy a placentární růstový faktor. FGF23 je fosfaturický hormon a inhibitor syntézy kalcitriolu, je asociován s cévními kalcifikacemi. Matrix-metaloproteinázy ( MMP-2, MMP-9), jsou proteolytické a prozánětlivé enzymy, přispívající k remodelaci myokardu. Placentární růstový faktor (PlGF) je proangiogenní cytokin, který je ve zvířecím modelu spojen s hypertrofií levé komory. Hladiny FGF23, MMPs i PlGF jsou u CKD nemocných zvýšené. Cíl: Cílem naší práce bylo popsat dynamiku změn vybraných nových biomarkerů KV rizika (FGF23, MMP-2, MMP-9 a PlGF) v různých stádiích CKD 1-5 a popsat jejich asociace s tradičními markery KV rizika. Dále jsme zjišťovali, zda existuje vztah mezi těmito markery a echokardiografickými parametry u nemocných s CKD stádia 2-4. Metody: Do průřezové studie jsme zahrnuli 80 nemocných s CKD stádia 1-5 a 44 zdravých kontrol. V další, prospektivní studii, byl sledován vývoj echokardiografických parametrů u 62 subjektů s CKD 2-4, po průměrnou dobu 36±10 měsíců. Hladiny FGF23,...
|
host ::
RSS.