|
|
Ekonomický význam Kaspického moře pro státy regionu
Dreiseitl, Daniel ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Kaspický region tvoří pět států, jejichž ekonomické vztahy s Kaspickým mořem se navzájem liší. Je to dáno třemi hlavními faktory: existence právního režimu, stav zásob a hustota infrastruktury. Na jednom konci se nachází Ázerbájdžán a Kazachstán, kteří jsou zcela závislý na produktech jezera, následuje Turkmenistán a Rusko, pro něž Kaspické moře neznamená hlavní ekonomický příjem a na konci je Írán s minimálním užitkem. Ekonomický prospěch z Kaspického moře může být ohromující, pokud stát splňuje všechny tři podmínky (Ázerbájdžán nebo Kazachstán), ale pokud se nebude držet určitých zásad, může ji také silně poškodit.
|
|
|
WTO - rozšiřování členské základny
Strachová, Stanislava ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Borgstrom, Anna (oponent)
Tato práce se zabývá vstupem nových zemí do WTO a obsahuje základní informace o Světové obchodní organizaci, krátký pohled do historie WTO a GATT, popis vstupního procesu, analýzu přínosů a nevýhod vstupu do WTO, postavení rozvojových zemí v této mezinárodní organizaci. Pratická část práce obsahuje analýzu vstupu Číny a Ruska do WTO.
|
|
|
Význam ropy a zemního plynu pro současné Rusko
Kučera, Jakub ; Slonková, Vlasta (vedoucí práce) ; Turečková, Andrea (oponent)
Práce hodnotí význam ropy a zemního plynu pro ruské hospodářství a vliv těchto surovin na zahraniční politiku Ruské federace. Snaží se analyzovat možnosti diverzifikace současných ruských exportních cest, posoudit, jestli Rusko již své energetické dodávky použilo coby nástroj zahraniční politiky a jestli ukrajinsko-ruská a bělorusko-ruská krize byly pro ruský stát přínosem (ekonomickým a politickým).
|
|
|
Konsolidační trend v bankovnictví
Pavlova, Olga ; Janda, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rychle se rozvíjejícím konsolidačním trendem v bankovnictví. Je analyzován rozvoj trendu v západní Evropě a jeho postupné přesouvání do centrální a východní Evropy. V práci jsou využívány příklady fúzí a akvizic, jak přeshraničních, tak vnitrostátních. Jsou projednány příčiny, které banky ke konsolidaci vedou, klady a zápory tohoto trendu, příčiny úspěchů či neúspěchů fúzí a akvizic, perspektivy a případný směr rozvoje konsolidačního trendu v budoucnu. Dále se zkoumá situace ve státech bývalého SSSR, a to jak rozvoj bankovního systému na tomto území po rozpadu SSSR, tak s tím spojená specifika konsolidace, která se zde vyskytuje.
|
|
|
Vliv cestovního ruchu na ekonomiku Ruska
Bogomolnaya, Ekaterina ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Mé práce je o probléme rozvoje cestovního ruchu v Rusku. Svou práce se snažím najit odpověď na otázku, proč Rusko, země disponující tak velkým turistickým potenciálem, kulturním a historickým dědictvím, přírodními krásami na obrovské rozloze v různých zeměpisných šířkách, nemá dostatečně vyvinutou turistickou infrastrukturu a proč je málo navštěvovanou turistickou destinací. Druhým cílem bylo zjistit, jakou má cestovní ruch v Rusku budoucnost a jaký podíl na ekonomice Ruska by měl cestovní ruch představovat v budoucnu.
|
|
|
Potenciál spolupráce Turecka se zeměmi Zakavkazí a Střední Asie
Sobotková, Jana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu spolupráce Turecka se zakavkazskými a středoasijskými státy zejména z hlediska zájmu Turecka a Evropské unie na diverzifikaci dodávek ropy a zemního plynu. Cílem je také ohodnocení potenciálu této spolupráce v oblasti kulturní, ekonomické a politické, zmapování vlivů EU a USA, kteří podporují Turecko v této spolupráci a souběžně vlivů Ruska, Íránu a Číny, jejichž zájmy se s těmi tureckými v daném regionu kříží. Rovněž záměrem práce je posouzení některých vnitropolitických změn v těchto zemích ve vztahu k Turecku.
|
|
|
Rusko-čínské vztahy na přelomu 20. a 21. století
Formánková, Michaela ; Krines, Vlastimil (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Práce pojednává o vývoji a současném stavu rusko-čínských vztahů. V první části stručně shrnuje historický vývoj vztahů zhruba od konce 19.století do rozpadu SSSR. Hlavní část práce se pak věnuje období od 90.let 20.století do současnosti a předkládá i možné varianty do budoucnosti. Největší pozornost je věnována politickým vztahů, ať již bilaterálním, tak v rámci mezinárodních organizací (RB OSN a zejména Šanghajská organizace spolupráce), dále pak vztahům ekonomickým.
|
|
|
Podnikatel - psychologické, právní a etické aspekty při podnikání
Vasilioglo, Alexei ; Lukeš, Martin (vedoucí práce) ; Hubinková, Zuzana (oponent)
Práce podrobně pojednává a rozebírá otázky typu: právní úprava podnikání a podnikatelů, podnikatelské prostředí v Rusku a České rupublice a srovnání těchto prostředí, psychologické a etické aspekty při podnikání, porušování podnikatelských práv. Největším přínosem by měly být osobní rozhovory se 7 podnikateli, kteří už nějakou dobu působí na českém trhu a mají předchozí zkušenosti s podnikáním ve východní Evropě a z tohoto důvodu mohou poskytnout důležité a hlavně užitečné informace z praxe.
|
|
|
Role EU v mírovém procesu na Blízkém východě a komparace s ostatními vybranými aktéry
Špiler, Jan ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Tématem práce je otázka angažovanosti EU při řešení konfliktu na Blízkém východě (v užším pojetí konflikt mezi Izraelem a Palestinci) a zaměření na styčné plochy a odlišnosti s ostatními významnými aktéry (zejména pak s USA a SSSR/Ruskem). Vlastním cílem je na základě analýzy EU zhodnotit přínos a její roli v celém procesu. V první části práce je nastíněn vývoj blízkovýchodního konfliktu od vzniku Státu Izrael po současnost (květen 2008), ve druhé části je analyzován přístup západoevropských států a EU k mírovému procesu a ve třetí části je provedena komparace postoje EU s vybranými klíčovými aktéry (USA a SSSR/Ruskem).
|
|
|
GAZPROM a ruská zahraniční politika k zemím bývalého SSSR
Červinková, Magdaléna ; Lupták, Milan (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá energetickou politikou Ruské federace a její rolí v zahraniční politice Ruska vůči zemím bývalého Sovětského svazu. Konkrétně se přitom zaměřuje na ruský státní plynárenský kolos Gazprom a jeho využití jakožto nástroje zahraniční politiky. Řeší otázku, jak a do jaké miry Rusko využívá aktivit Gazpromu v postsovětských státech k prosazování svých politických cílů. Dále pak analyzuje důsledky politiky Gazpromu v postsovětských zemích pro energetickou bezpečnost států Evropské unie.
|
host ::
RSS.