Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 77 záznamů.  začátekpředchozí63 - 72další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení zeleně městských památkových zón: Certifikovaná metodika 7/2014-050
Sojková, Eva ; Šiřina, Petr
Metodika stanovuje kritéria, klasifikátory a postup kvalitativního hodnocení zeleně v městských památkových zónách jako východisek pro její ochranu či obnovu. Je metodickou podporou jednotné systematické dokumentace současného stavu zeleně městských památkových zón v jednotlivých krajích včetně návrhu mapové databáze v programu ArcGIS s možností využití v informačním systému Národního památkového ústavu.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Porovnání sezónních změn ekofyziologických charakteristik dvou vybraných stromů pod vlivem stresu městského prostředí
ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá studiem vlivu stresu v městském prostředí na dva druhy listnatých stromů během vegetační sezóny. Zkoumanými druhy byly lípa srdčitá (Tilia cordata) a platan javorolistý (Platanus acerifolia). Stromy jsou důležitou součástí městského prostředí, a to jak z hlediska estetického, tak z hlediska snižování negativních účinků městského prostředí. Avšak tyto stromy jsou pod neustálým vlivem stresových faktorů, se kterými se musejí ve městě vyrovnávat (znečištěné ovzduší, voda, teplota). Některé stromy se se stresem vyrovnávají lépe a některé hůře, proto byly zvoleny dva odlišné druhy stromů, které podle literatury odolávají stresu každý po svém. Jako indikátory fyziologického stavu rostliny pod vlivem stresu byly u jednotlivých stromů sledovány: obsah fotosyntetických pigmentů a fotochemická efektivita PS II (QY a QY´). Měření byla provedena od května do září v roce 2013 na Jiráskově nábřeží v Českých Budějovicích vždy dva dny jdoucí po sobě. Každý měsíc bylo provedeno spektrofotometrické měření ke zjištění pigmentů v listu. Pro spektrofotometrické zjišťování pigmentů bylo odebráno celkem 24 listů a pro fluorescenční měření bylo změřeno celkem 30 listů. Zjištěné hodnoty z obou metod měření byly zaznamenány a vyhodnoceny grafy, které společně s průměrnými hodnotami znázorňují statistickou prokazatelnost rozdílu mezi měřenými stromy ve městě. Podle těchto naměřených hodnot se na daném stanovišti jako vitálnější strom jevila lípa srdčitá, ačkoliv platan javorolistý je v literatuře označován za odolnější strom vůči městskému stresu.
Výdaje na veřejnou zeleň v závislosti na různé parametry obcí v ČR za rok 2011
Mrkvičková, Ivana ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Ropický, Jan (oponent)
Zeleň ve městech a obcích je důležitou součástí našeho života a působí na nás mnoha pozitivními vlivy. V České republice je zakládání, obnova a údržba veřejné zeleně v kompetenci měst a obcí. Jako s každou jinou veřejnou službou přichází problém s kvantitou a kvalitou jejího poskytování. Tato práce se zabývá vztahy, které vznikaly v roce 2011 mezi výdaji na veřejnou zeleň a různými parametry obcí. Na základě těchto vztahů vytvoříme dvě hypotézy. První vychází z úspor z rozsahu a předpokládá, že čím větší obec, tím menší výdaje by měly být poskytovány na veřejnou zeleň na obyvatele. Druhá hypotéza vychází z práce Carrutherse a Úlfarssona (2008) a říká, že čím vyšší hustota zalidnění, tím nižší výdaje na obyvatele jsou městy vynaloženy. Ke zhodnocení pravdivosti hypotéz byla použita statistická metoda regresní analýzy. Ta ovšem nepotvrdila pravdivost ani jedné z nich. Neexistuje tedy nepřímá závislost mezi velikostí obce či hustoty zalidnění a výdaji na veřejnou zeleň per capita. Důvod, proč zde neexistuje závislost, tkví především ve velké svobodě rozhodování jednotlivých obcí, co se veřejné zeleně týče.
Urban green spaces and its institutional framework
Sukupová, Kristína ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Jílková, Jiřina (oponent)
Práce Městská zeleň a institucionální rámec jejího zabezpečování se pokouší analyzovat různé případy zakládání a správy městské zeleně, ve kterých by vystupovaly rozličné veřejné a soukromé subjekty a na základě nalezeného vytvořit přehled nejpodstatnějších forem zabezpečování zeleně ve městech. Prostřednictvím rešerše dostupné literatury jsme dospěli k poznatku, že v městském prostředí nevzniká zeleň pouze jako komunální služba poskytovaná veřejnou autoritou, ale že podíl na jejím zakládání, správě, financování a údržbě mají i další subjekty. V práci vytvořený přehled forem zabezpečování městské zeleně sice není vyčerpávající, může však posloužit jako inspirace pro rozličné subjekty v čase, když místní veřejné autority nemají dostatečné prostředky na zabezpečení vyhovujícího rozsahu a kvality veřejné zeleně.
Město přátelské k lidem
Pavlů, Eliška ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá městy přátelskými k lidem a jejím cílem je přiblížení konceptu udržitelného rozvoje města. V teoretické části vymezuji důležité body, které by mělo město přátelské k lidem splňovat. Zejména se jedná o kvalitu života ve městech, veřejná prostranství, dopravní infrastruktury měst a místa vhodná k odpočinku, k relaxaci. V praktické části představuji dva zástupce světových měst přátelských k lidem - francouzské město Lyon a hlavní město Dánska - Kodaň. V dalších kapitolách praktické části analyzuji město Jindřichův Hradec a v závěru práce navrhuji změny na náměstí Míru tak, aby město Jindřichův Hradec bylo přátelské k lidem.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 77 záznamů.   začátekpředchozí63 - 72další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.