|
|
Smysl a význam patentové ochrany
LANG, Aleš
Diplomová práce zobecňuje a popisuje komplexní právně-technický systém týkající se duševního vlastnictví, zejména patentové ochrany. Hlavní důraz je kladen na vysvětlení smyslu a významu systému patentové ochrany, aby jej bylo možno přiblížit veřejnosti, učitelům a především žákům 2. stupně základních škol.
|
|
|
Monetary claims in intellectual property infringement cases
Sedláček, Václav ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Jiří (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Dizertačná práca skúma vymáhanie peňažitých nárokov z porušenia práv duševného vlastníctva. Zameriava sa na zákon č. 221/2006 Sb. o "vymáhání práv z průmyslového vlastnictví" a na smernicu Európskeho parlamentu a Rady 2004/48/ES. Hlavným cieľom práce je posúdiť rozsah peňažitých nárokov, predovšetkým s ohľadom na možné prekrývanie či vzájomnú konzumáciu týchto nárokov, a ďalej s ohľadom na ich odlišnosť v jednotlivých štátoch. Druhým cieľom práce je rozbor anglickej terminológie vo vzťahu k obsahovo najbližším českým pojmom. Práca používa logické metódy indukcie a abstrakcie a metódu medzinárodnej multilaterálnej komparatistiky, kde je významná práca s jazykom. Z exaktných metód aplikuje metódu modelovania kombinovanú s matematickou metódou teórie hier. Práca v jednotlivých kapitolách postupne vysvetľuje pojmy a právnu úpravu, oboznamuje s existujúcimi výkladovými nejasnosťami. Tie postupne objasňuje analýzou komunitárnej úpravy, úpravy v členských štátoch EÚ, v USA. Následne sa zameria na inštitút unjust enrichment v anglickom práve, potom i v USA a v kontinentálnom systéme, kde má inštitút odlišné - negatívne - poňatie bezdôvodného obohatenia. V celej práci prebieha analýza vo väzbe na porušovanie práv duševného vlastníctva. V predposlednej časti práca za účelom získania doplňujúcich odpovedí podrobne porovnáva dohody TRIPS a ACTA so smernicou 2004/48/ES. Cieľom poslednej, aplikačnej časti práce je posúdenie sily preventívnej funkcie zákona 221/2006 Sb. v kontexte pôsobenia ďalších prvkov relevantnej právnej úpravy. Práca dospieva k záveru, že súbežné priznanie náhrady škody a bezdôvodného obohatenia teoreticky prichádza do úvahu, pokiaľ sa nejedná o jeden tok hodnoty. Negatívne odpovedá práca na otázku, či môžu byť náhrada škody a bezdôvodné obohatenie priznané súčasne v paušálnej forme podľa § 5 ods. 2 alebo 3 zákona č. 221/2006 Sb. Dôvodom je, že sadzba licenčného poplatku sa aplikuje na tržby porušiteľa. Tie sa viažu na bezdôvodné obohatenie porušiteľa. Ak by sa súčasne náhrada škody počítala opäť aplikáciou sadzby na tie isté porušiteľove tržby, bolo by to v rozpore s pravidlom zákazu dvojnásobnej kompenzácie. Teoreticky to však úplne vylúčiť nemožno. Prakticky je príklad súbežného priznania veľmi ťažké nájsť, a to aj v nepaušálnej forme, jedná sa napr. o prípady tzv. collateral sales v americkom práve. Z dokumentov EÚ sa javí, že porušiteľove zisky sú vnímané ako unjust enrichment a to je prekladané ako bezdôvodné obohatenie. Anglická teória však rozlišuje "restitution of unjust enrichment" a ziskovo-založený nárok za protiprávne jednanie (gain-based recovery for wrong), ktorý zahŕňa aj vydanie porušiteľových ziskov vo forme náhrady škody (damages). S bezdôvodným obohatením podľa českého práva, ktoré je širšie, nemožno stotožňovať unjust enrichment v čírom anglickom poňatí, pretože české bezdôvodné obohatenie zahŕna aj zavinené protiprávne obohatenia. V súvislosti s vydaním porušiteľových ziskov na základe unjust enrichment ale zavinenie rolu hrá. Širšie poňatie unjust enrichment relevantné pre porušenia práv duševného vlastníctva je nazývané "interceptive unjust enrichment" (interceptívne bezdôvodné obohatenie), kde ide o "obohatenie z majetku žalobcu", kedy je možné nárokovať aj zisk získaný týmto zásahom. Dôraz sa kladie na obohatenie z majetku, nie na protiprávne jednanie. Práca skúma a nachádza výklad pojmov account of profits, apportionment of profits a disgorgement, pojednáva o inštitúte nepravého jednateľstva vo vzťahu k duševnému vlastníctvu. Licenčný poplatok je vo viacerých krajinách považovaný za vhodné vyjadrenie predmetu obohatenia pri porušení práv duševného vlastníctva. Ak bolo porušenie zavinené, prípadne úmyselné, je možné nárokovať nielen predmet obohatenia -- objektívne obohatenie, ale aj doplnok do subjektívneho obohatenia, teda zisky porušiteľa. V českom práve by sa jednalo o úžitok z užitia predmetu obohatenia. V poslednej časti práca skúma, či je v rámci širšej legislatívnej úpravy (občiansky súdny poriadok, zákon o súdnych poplatkoch) zavedenie dvojnásobku licenčného poplatku do zákona č. 221/2006 Sb. prvkom, ktorý v kontexte tejto širšej úpravy, prináša významný odradzujúci prvok pre potenciálnych porušiteľov. Konštrukciou modelu pomocou teórie hier a využitím simulácie práca dospela k záveru, že pri nižších licenčných poplatkoch, kde pre strany je odmena advokáta väčšou záťažou, je efekt dvojnásobku zanedbateľný. Pri porušeniach väčšieho rozsahu (keď neuhradený licenčný poplatok prekročí určitú hranicu) aplikácia dvojnásobku preventívnu silu zákona zvyšuje. Tieto "porušenia väčšieho rozsahu" majú dva intervaly -- "s najväčším efektom dvojnásobku" a "so stabilizovaným efektom dvojnásobku". Ale celkovo u "porušení väčšieho rozsahu" predstavuje aplikácia vymáhania dvojnásobku licenčného poplatku tretinové resp. pätinové zlepšenie preventívnej sily zákona. To platí za predpokladu, že by sa potenciálni porušitelia snažili efektsvojho porušenia pred porušením spočítať.
|
|
|
Vybrané právní formy podnikání zahraničního subjektu v ČR
Pacovský, Martin ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Švarc, Zbyněk (oponent)
Práce zpracovává téma vstupu zahraničního podnikatele na český trh ve dvou různých formách podnikání -- prostřednictvím franchisingu a prostřednictvím společnosti s ručením omezeným. Hlavním tématem je srovnání právní úpravy a smluvního rámce těchto dvou forem podnikání, především se zaměřením na právo duševního vlastnictví a na ochranu nehmotných statků. V práci je uvedena obecná úprava smluv v oblasti práv k nehmotným statkům, včetně smlouvy licenční, dále je práce věnována franchisingu a společnosti s ručením omezeným. S podnikáním zahraničního podnikatele souvisí nezbytná úprava mezinárodního prvku při uzavírání smluv. Smluvní spolupráce více podnikatelů vyžaduje také úpravu práva hospodářské soutěže, v této práci především se zaměřením na franchising. Aplikační část práce se věnuje ochraně práv duševního vlastnictví na příkladu konkrétního zahraničního podnikatele, podnikajícího postupně formou franchisingu a poté prostřednictvím společnosti s ručením omezeným, která byla založena jako dceřiná společnost zahraniční mateřské společnosti. Přístup podnikatele k ochraně duševního vlastnictví při expanzi svého podnikání je analyzován podle jednotlivých druhů nehmotných statků (např. ochranná známka, know-how). Cílem práce je zjistit specifika jednotlivých forem podnikání a identifikovat problémy spojené s poskytováním práv duševního vlastnictví.
|
|
| |
|
|
Klamavé obchodní praktiky se zaměřením na porušování práv duševního vlastnictví
Málková, Lucie ; Horová, Olga (vedoucí práce) ; Klečka, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá aktuálním tématem porušování práv duševního vlastnictví coby příkladem klamavé obchodní praktiky. Účelem teoretické části je analýza údajů o této problematice. Práce mimo jiné obsahuje i české a evropské statistiky obchodu se zbožím porušujícím práva duševního vlastnictví. Práce se poté zaměřuje především na oblast obchodu s nelegálním alkoholem. Cílem praktické části je analýza spotřebitelských preferencí a chování obyvatel Prahy při koupi a konzumaci lihovin. Dalším cílem je analýza změny spotřebitelských preferencí a chování obyvatel Prahy v důsledku nedávno odhalených případů prodeje závadného alkoholu. Cílů práce je dosaženo prostřednictvím kvantitativního dotazníkového šetření.
|
|
|
Právní aspekty nezapsaných označení zboží a služeb užívaných v obchodě
Vozáb, Jakub ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Jakl, Ladislav (oponent) ; Tomsa, Miloš (oponent)
Práce se věnuje fenoménu nezapsaného označení zboží a služeb ve smyslu známkového práva České republiky se zohledněním práva EU v dané oblasti a jeho komparaci s právní ochranou fakticky užívaných obchodních známek v rámci doktríny passing-off v právu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Zatímco problematika ochranných známek je již právní teorií velmi dobře zpracována a v právní praxi zažita, tak institut nezapsaného označení nebyl dosud nijak komplexně pojednán a činí v aplikační praxi značné potíže, když nemá žádný pevný právní základ a v rámci právní úpravy známkového práva je možné nalézt vždy pouze určitá partikulární oprávnění vyplývající z existence či užívání nezapsaných označení. Přitom způsob jejich jazykového vyjádření a systematického zařazení činí potíže při jejich výkladu a aplikaci. Východiskem úvah je zejména historický vývoj fenoménu nezapsaného označení (nezapsané značky) ve známkovém právu na území Rakouska, respektive pozdějšího Předlitavska a jeho recepce a vývoj v rámci právního řádu Československé republiky jako právního předchůdce České republiky. Cílem práce je potom nalézt odpovědi na základní teoretické otázky týkající se nezapsaných označení mající zásadní význam pro aplikační praxi, a to pokud jde o povahu nezapsaného označení ve smyslu známkového práva a jeho definiční znaky, podmínky vzniku, trvání a zániku nezapsaných označení, respektive práv k nim a podmínky a možnosti dispozic s nezapsanými označeními, zejména pokud jde o převod či přechod a poskytnutí licence či jiného dočasného práva užívání. Nalezení odpovědí na výše uvedené otázky potom řeší problém absence explicitního právního základu fenoménu nezapsaného označení a výkladové potíže, které přináší velmi sporé psané právo a navazující neustálená právní praxe. Tento problém je zkoumán v právním prostředí České republiky jako demokratického státu s tržní ekonomikou, kde platí klasická právní zásada, že co není zákonem zakázáno, je povoleno, a dále základní a nezadatelná lidská práva, jejichž součástí je rovněž právo svobodně rozvíjet hospodářské aktivity a vlastnit majetek v rámci omezení ve prospěch zachování práv druhých stanovených zákonem.
|
|
|
Hodnocení složek intelektuálního kapitálu na příkladu vybrané společnosti
Obolenskiy, Vladimir ; Němec, Otakar (vedoucí práce) ; Mácha, Tomáš (oponent)
Hodnocení složek intelektuálního kapitálu firmy se zaměřením na lidský kapitál a s tím spojená analýza a komparace procesů vzdělavaní a rozvoje ve firmě. Popís konceptu a funkci intelektuálního kapitálu. Rozložení intelektuálního kapitálu na složky a popís struktury. Provedení teoretické analýzy vztahu intelektuálního kapitálu a duševního vlastnictví. Popís současného stavu hodnocení duševního vlastnictví a nehmotných aktiv. Charakteristika metod oceňovaní intelektuálního kapitálu. Rozpor mezi standardy účetnictví a oceňování. Analýza možností rozvoje personalní složky intelektuálního kapitálu. Provedení souhrnného hodnocení lidského kapitálu firmy při použití metody přidělení vah, dotazovaní zaměstnanců a manažerů, a vypracování planu zvýšení kvalifikace zaměstnanců na příští rok.
|
|
| |
|
|
Ochrana informací a znalostí v organizaci
Hlaváček, Jan ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Drtil, Jan (oponent)
Ochrana informací a znalostí v organizaci se v souvislosti s bouřlivým rozvojem informačních technologií stává jednou z nejdůležitějších oblastí, kam směřuje pozornost odborné i laické veřejnosti. Jde o velice rozsáhlou problematiku, zasahující prakticky do všech oblastí ekonomiky, s přesahy do soukromého života majitelů, členů a zaměstnanců organizace. Na ochranu informací a znalostí nelze pohlížet pouze jako na ochranu dat, jak je obecně vnímáno, ale také jako na ochranu dalších aktiv organizace, zejména nehmotných aktiv. Z tohoto důvodu teoretická část práce pojednává o právních aspektech problematiky ochrany informací v oblasti pracovněprávních vztahů, a dále o problematice definování a ochrany nehmotných aktiv a duševního vlastnictví. Praktická část práce je zaměřena na provádění Průzkumu Stavu Informační Bezpečnosti v ČR. První část porovnává stav nejčastějších bezpečnostních incidentů a hrozeb na Slovensku a v ČR v letech 2008 a 2009, formuluje způsoby prevence a doporučení proti výskytu bezpečnostních incidentů. Druhá část praktické části porovnává stav informační bezpečnosti v ČR v letech 2007 a 2009 podle dotazovaných okruhů prováděného průzkumu. Závěr této části shrnuje stav bezpečnostní situace v uvedených letech a upozorňuje na nové aspekty. Třetí část praktické části vychází z přímé účasti na přípravě a realizaci projektu PSIB za období roku 2010 a 2011 . Popisuje stav, metody postupu a způsob provádění PSIB v konkrétních podmínkách DSM. Poukazuje na některé problémy při praktické realizaci průzkumu a doporučuje možné postupy při jejich řešení. V závěru práce jsou uvedeny návrhy a doporučení pro realizaci ochrany informací ve zkoumaných oblastech, a také změny a opatření, směřující k efektivnější realizaci zmíněného průzkumu.
|
|
|
Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví
Brázdová, Jana ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Halík, Jaroslav (oponent)
Licenční smlouva je jeden z nejdůležitějších nástrojů při obchodování s nehmotnými statky. Cílem této práce je shrnutí teoretických poznatků, vztahujících se k licencím, licenční smlouvě a ochraně průmyslového vlastnictví a následně jejich aplikace na konkrétní licenční smlouvu. Úvodní část práce je zaměřena na dělení nehmotných statků a charakteristiku jednotlivých forem průmyslového vlastnictví. Těžištěm je pak kapitola týkající se problematiky licencí a licenčních smluv.
|
host ::
RSS.