|
Užívání frazeologie v běžné komunikaci
KAASOVÁ, Martina
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na užívání frazeologie v běžné komunikaci. Tato práce je členěna do dvou částí. První část je teoretická a druhá část je praktická. Hlavním úkolem první, tedy teoretické části, je vysvětlení a charakteristika základních pojmů, jako je frazeologie a frazém. Teoretickou část doplňuji pro lepší ilustraci několika příklady. Dále je tato část věnována charakteristice prostěsdělovacího stylu a četnosti užívání frazémů v něm. Následující, tedy druhá část, je zaměřena prakticky a zkoumá frekvenci užívání a celkovou znalost frazeologických obratů mezi lidmi. Základem této části je dotazníkové šetření. Dotazník byl předložen padesáti respondentům. Z toho dvaceti pěti ženám a dvaceti pěti mužům. Tázané osoby byly různého věku a dosáhly různého stupně vzdělání. Dotazník je koncipován tak, aby prověřil, jak často lidé v dnešní době frazémy v běžné komunikaci používají, jak uvedeným frazémům rozumí a jestli znají jejich význam. V závěru práce shrnuji výsledky dotazníkového šetření a celkové údaje zpracovávám pomocí grafického znázornění.
|
|
Význam adjuvantní radioterapie u maligních mesenchymálních nádorů těla děložního
Němčíková, Petra ; Kubecová, Martina (vedoucí práce)
Maligní mezenchymální nádory těla děložního se vyskytují ve 2-5%, jejich incidence se pohybuje mezi 1-3/100 000 žen. Charakteristické pro děložní sarkomy je agresivní růst a časné metastazování krevní a lymfatickou cestou, low-grade leiomysarkom (LMS), endometriální stromální sarkom (ESS) a adenosarkom mohou mít dlouhý interval, kdy žena nemá žádné obtíže. Nejčastěji se vyskytujícím sarkomem je karcinosarkom, který představuje 47-60% případů. Vyskytuje se především u postmenopauzálních žen. Klinicky se projevuje abnormálním děložním krvácením, bolestmi v podbřišku, zapáchajícím výtokem. V děložním hrdle lze někdy spatřit prolabující krvácející polypózní hmoty. Karcinosarkom rychle metastazuje, v době primární operace je již často rozšířen mimo dělohu a má nejhorší prognózu. Pětileté přežití se pohybuje mezi 2-9%. Dalším je leiomyosarkom (LMS), který se vyskytuje asi v 30-38% případů. Obvykle vzniká de novo a je solitární, vzácně vzniká zvrhnutím benigního myomu. Jeho prognóza je lepší. Za klasický příklad klinické manifestace se uvádí rychle rostoucí myom. Bylo však prokázáno, že pouze v 1% hysterektomií, indikovaných pro rychle rostoucí myom, je histologicky prokázán LMS a pouze 2,6%. LMS je diagnostikováno na základě hysterektomie, indikované pro suspektní (rychle rostoucí) myom. Endometriální stromální...
|
|
Bonding - názory zdravotnického personálu a matek
KŘIVANOVÁ, Šárka
Bonding je proces, při kterém je vytvářen vztah mezi matkou a dítětem. Budují si mezi sebou základy emočních vazeb, základy láskyplného vztahu. V jeho průběhu se snažíme docílit maximálního kontaktu matky s jejím novorozeným dítětem, a tím zlepšit jeho start do života. Správná podpora bondingu je nejen přínosem po stránce psychické a emoční, ale i imunologické (Mrowetz a kol., 2011). V teoretické části se práce zabývá hlavně popsáním bondingu, dále popsáním porodu bez podpory bondingu i účastí blízkých osob u porodu či psychikou ženy a prenatální psychologií. Výzkumná část této práce se zabývala zjišťováním názorů, na bonding jako celek u tří skupin respondentek. První skupinu tvořilo šest porodních asistentek, pracujících na porodním sále v různých nemocnicích na území České republiky. Druhá skupina byla sestavena z šesti dětských sester, které pracují na novorozeneckém oddělení a chodí ošetřovat novorozence po porodu. Byly osloveny též sestry z různých nemocnic České republiky. Do poslední skupiny bylo zařazeno šest těhotných žen v různém stadiu těhotenství. Po kolikáté byly ženy těhotné, nebylo v těchto rozhovorech rozhodující. Před zpracováním této bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda porodní asistentky a novorozenecké sestry na porodním sále ví, co je bonding a jak ho využít ve prospěch novorozence a navázání prvního vztahu mezi matkou a dítětem. Druhým cílem zjistit, do jaké míry je žena v graviditě informovaná o možnostech zlepšení startu novorozence do života pomocí bondingu. Z těchto stanovených cílů vyplynuly tři výzkumné otázky, z toho dvě pro zdravotnický personál (Má zdravotnický personál vhodné a dostatečné podmínky pro bonding? V čem zdravotnický personál vidí přínos bondingu?) a jedna pro matky (Co si představujete pod pojmem bonding a v čem vidíte jeho význam?) Na tyto výzkumné otázky byly hledány odpovědi při získávání a zpracovávání jednotlivých polostrukturovaných rozhovorů. Pro zpracování výzkumu byla využita kvalitativní metoda. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že zdravotnický personál nemá dostatečné informace o využívání bondingu při porodu. Na základní otázky odpovídal sice ve shodě s uvedenou literaturou, ale jednotlivé prvky bondingu zcela neovládal. Porodní asistentky a novorozenecké sestry se domnívají, že nemají dostatek personálu pro plnohodnotnou podporu bondingu. Přesto jsou ochotné bonding podporovat při projeveném přání rodiček. U císařského řezu již tak vstřícné nejsou. V tomto případě uvádí, že nemají k jeho podpoře vyhovující podmínky, jak personální, tak časové a prostorové. Na druhou výzkumnou otázku byla dána tato odpověď. Přínos bondingu vidí zdravotnický personál ve vzniku pozitivní vazby mezi matkou a dítětem a dobrou adaptací dítěte na nové prostředí. Bonding dle jejich názoru přináší pozitivní zážitek z porodu a zlepšení přijetí role matky, méně stresu pro matku a dítě a rychlejší poporodní adaptaci. Matky si představují pod pojmem bonding kontakt matky s dítětem. Význam bondingu vidí ve vytvoření psychické pohody a celkového zklidnění matky i jejího dítěte, dosáhnutí lepšího vztahu mezi matkou a dítětem a rychlejší spuštění laktace. Je potřeba nadále pokračovat v osvětě ohledně bondingu. Dle mého názoru je potřeba uskutečňovat více přednášek a školení o přínosu bondingu, zejména ze strany psychologů, aby byl využit pozitivní přínos bondingu ve prospěch rodiček a novorozenců.
|
| |
|
Právní úprava interupce, sterilizace a umělého oplodnění
Vysloužilová, Lucie ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
46 5. ZÁVĚR Tradiční postupy medicíny, jejichž cílem bylo v minulosti pouze a jen léčení nemocí, jsou dnes doplněny i o zákroky sledující jiné záměry. Člověk má s postupem moderní doby, provázené vědeckým pokrokem, stále více zájem zasahovat do svých přirozených životních procesů a ovlivňovat jejich chod způsobem, který odpovídá jeho sociálním poměrům, rodinné, majetkové či jiné situaci. Využívá při tom prostředků, které mu nabízí současná medicína. Mezi nimi pak hrají důležitou roli interrupce, sterilizace a asistovaná reprodukce coby zásahy do tělesné integrity ženy s cílem přivodit či naopak zabránit jejímu těhotenství. Pokud jde o problematiku interrupcí, lze konstatovat, že v tomto směru učinila Česká republika velký pokrok. Aniž by musela přistoupit ke zpřísnění liberálních potratových zákonů, interrupcí rok od roku ubývá. Domnívám se, že plošný zákaz potratů, po kterém někteří dnes stále volají, by byl spíše krokem zpět. Mnohem účelnějšími metodami se mi jeví informovanost a uvědomění žen, dostupnost různých forem antikoncepce a sexuální výchova. V oblasti sterilizací lze shrnout, že jsme se do jisté míry poučili z minulosti a na případech neoprávněných sterilizací romských žen si uvědomili význam informovaného souhlasu coby neopominutelného institutu, jenž se týká všech zdravotnických výkonů....
|
|
Výskyt nepravidelných erytrocytárních protilátek u těhotných vyšetřovaných na oddělení imunohematologie ÚHKT
Frišová, Zdeňka ; Písačka, Martin (vedoucí práce)
Krev je jednou z hlavních součástí vnitřního prostředí organismu. Svým složením a funkcemi představuje životně důležitou tekutinu, která jako pohyblivé médium spojuje všechny orgány a tkáně v těle a má rozhodující homeostatický význam.1 Koluje v krevních cévách (tepnách, kapilárách a žilách), skládá se z plazmy a krevních tělísek (buněk). Plasmu tvoří především voda, elektrolyty a krevní bílkoviny (albumin, globuliny, řada speciálních bílkovin). Ke krevním tělískům patří červené krvinky (erytrocyty), bílé krvinky (leukocyty) a krevní destičky (trombocyty).2 Celkový objem cirkulující krve odpovídá přibližně 8 % tělesné hmotnosti. U dospělého člověka to je přibližně 4,5 - 6 litrů krve.
|
| |
| |
|
Analýza kvality života u dospělých žen ve věku 18 až 35 let pracujících na call centru s aspektem na psychosociální determinanty zdraví.
PÍCHOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce je zaměřená na analýzu kvality života žen pracujících na call centrech ve věku 18 až 35 let. Specifika této práce jsou směnný provoz a vysoké pracovní nasazení, psychická náročnost a časté stresové situace. Analýza kvality života se zaměřuje na psychickou a sociální oblast zdraví a cirkadiánní rytmy. V teoretické části rozvádím základní pojmy vyplývající z názvu práce, především jejich definice a význam. Následně v praktické části vyhodnocuji dotazník kvality života, který obsahuje otázky týkající se témat obsažených v teoretické části, a zjišťuji, jaká je kvalita života u skupiny 200 žen. Zvláště se soustředím na otázky ohledně pocitu vyhoření, celkový pocit spokojenosti a osobní pohody, a jestli má směnný provoz, ovšem bez nočních směn negativní vliv na cirkadiánní rytmy. Ke zjištění používám standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF (krátká verze) a dotazník na cirkadiánní rytmy. Cílem mého výzkumu je zjištění vlivu této specifické práce a míra negativních dopadů pracovní zátěže na celkovou kvalitu života. V závěrečné části jsou shrnuty výsledky výzkumu, kdy z analýzy vyplývá, že práce na call centru nemá významně negativní dopady na kvalitu života ani na cirkadiánní rytmy.
|
host ::
