|
|
Interest rate pass-through in the euro area: The effect of financial crisis
Rybák, Jakub ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Hayat, Arshad (oponent)
Práce se zabývá dopadem finanční krize na transmisní mechanizmus úrokových sazeb v krajinách eurozóny. Aplikováním škály ekonometrických metod pro odhadování kointegračních vztahů mezi trhovými úrokovými mírami a mírami stanovenými centrální bankou docházíme k závěru, že krize přispěla ke zvýšení rozpětí v dlouhodobém vztahu mezi úrokovými sazbami a doteď nedošlo k jeho návratu na předkrizovou úroveň. Naše výsledky také ukazují přetrvávající heterogenitu mezi členskými krajinami v transmisním mechanizmu a to jak před finanční krizí, tak i po ní. Pro některé úrokové sazby navíc nacházíme dvousměrnou Grangerovu kauzalitu, indikující akomodativní politiku ECB. Studie se také zabývá odhadováním času šoků v transmisním mechanizmu a výsledky naznačují, že jejich distribuce není úzce koncentrovaná kolem září 2008, jak by se dalo očekávat, nýbrž jejich načasování je velice různorodé.
|
|
|
Stock Price Bubbles: Identification and the Effects of Monetary Policy
Koza, Oldřich ; Matějů, Jakub (vedoucí práce) ; Ryska, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá bublinami na americkém akciovém trhu a jejich souvislostí s měnovou politikou FEDu. Reálná hodnota indexu S&P 500 je rozdělena pomocí Kalmanova filtru na "fundamentální'' a spekulativní část (bublinu). Fundamentální část hodnoty indexu závisí na očekáváných budoucích dividendách a požadované míře návratnosti, zatímco bublina je odhadnuta jako nepozorovaný vektor ve state-space modelu. Výsledky naznačují, že bubliny mohly hrát významnou roli během některých býčích a medvědích trhů a zapříčinit významnou část dynamiky indexu S&P 500 hlavně v posledních dekádách. Inovací této práce je, že jde o krok dále a studuje efekty monetární politiky na obě odhadnuté části indexu. Vektorový autoregresivní model s blokovými restrikcemi je použit k této analýze. Výsledky ukazují, že klesající úrokové sazby mají pozitivní krátkodobý vliv na fundamentální část indexu, ale nemají vliv na spekulativní část indexu. Na druhou stranu se zdá, že kvantitativní uvolňování pozitivně ovlivňuje odhadnutou bublinu, ale nemá vliv na fundamentální část indexu S&P 500. Výsledky této práce zároveň naznačují, že FED nebyl v minulosti úspěšný při rozlišování, zda byly pohyby cen akcií zapříčiněny změnou fundamentálních ukazatelů nebo bublinami.
|
|
|
Was improper monetary policy the cause of real estate bubbles in Eurozone peripheral countries?: implications for future policy
Tobek, Ondřej ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Franče, Václav (oponent)
Nejprve je vhodnost úrokové míry nastavené ECB hodnocena v jednotlivých zemích Eurozóny pomocí sedmi verzí Taylorova pravidla. Zvolená metodologie je zaměřena především na robustnost použitím různých měr výstupové mezery a inflace. Úrokové míry zvolené ECB byly identifikovány jako příliš nízké ve všech periferních zemích Eurozóny po mnoho let. Následně se studie zabývá citlivostí cen nemovitostí na úrokovou míru v Řecku, Irsku, Itálii, Velké Británii, Portugalsku a Španělsku, která je odhadnuta pomocí VAR, VECM, BVAR a Panel VAR. Hlavním záměrem je určit, jestli nízké úrokové míry mohly stát za realitními bublinami. Ceny nemovitostí reagovaly na úrokovou míru nejprudčeji v Irsku, Španělsku a Velké Británii (jako reakci na zvýšení úrokové míry o 1% odpovídá zhruba 3.5% zvýšení ceny nemovitostí), což jsou také země, kde je největší podíl hypoték s variabilní úrokovou mírou. Monetární politika se ukázala jako důležitý faktor působící na ceny nemovitostí, ale nemůže být označena za jediný důvod tvorby bublin.
|
|
|
Monetary Policy in Russia: Description of Central Bank's Policies in the Post-2008 Crisis Period
Vystropov, Petr ; Dlouhý, Vladimír (vedoucí práce) ; Hayat, Arshad (oponent)
Monetary Policy in Russia, Description of Central Bank's Policies in the Post-Crisis Period Monetární politika v Rusku, popis politik centrální banky v po-krizovém období Abstrakt V této bakalářské práci jsou aplikovány dva základní přístupy k empirickému vyhodnocování monetární politiky. Monetární politika Ruské centrální banky v letech 2000 až 2014 je analyzována jak pomocí modifikovaných pravidel pro úrokovou míru, tak i pravidel pro peněžní agregáty. Zvláštní pozornost je věnována období v průběhu a po skončení finanční krize z roku 2008. Nalezená evidence podporuje hypotézu, že CBR postupně udílí větší pozornost inflačnímu cílování.
|
|
|
The Impact of Unconventional Monetary Policy of ECB to Central and Eastern European Countries: A Panel VAR Analysis
Hálová, Klára ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Džmuráňová, Hana (oponent)
V této práci bude zkoumán makroekonomický dopad nekonvenční monetární politiky Evropské centrální banky implementované během krize pomocí modelu panelové vektorové autoregrese. Prověřován bude dopad těchto politik za použití měsíčních dat z 13 zemí střední a východní Evropy za sedmileté období od roku 2008 až 2014. Výsledky ukazují, že reakce výstupu a cen na expanzivní nestandardní monetární politiku jsou pozitivní. Pokles shadow policy rate Evropské centrální banky vede k růstu výstupu i dočasnému růstu cen, ovšem efekt na ceny je slabší a krátkodobější. Analýza také odhaluje pozitivní vztah mezi expanzivní nekonvenční monetární politikou a nejistotou na trhu. Na druhou stranu nebyl prokázán žádný signifikantní dopad této politiky na směnný kurz. Vektorové autoregresní modely odhadnuté pro jednotlivé země ukázaly různorodé reakce směnných kurzů na nestandardní monetární politiku ECB.
|
|
|
The Determinants of central banking transparency: An Empirical Analysis
Ulrich, Tomáš ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jakub (oponent)
Tato práce zkoumá transparenci centrálního bankovnictví a komunikaci ohledně finanční stability. Hlavním cílem je najít determinanty aktualizovaného indexu transparence monetární politiky a indexu transparence ohledně finanční stabil- ity, které zahrnují 110 zemí a období 2000-2011. Dále byly zkoumány jednotlivé složky indexů, na nichž byly provedeny regresní analýzy za použití předem defi- nované sady ekonomických a politických proměnných. Tímto jsme se snažili najít faktory ovlivňující všechny faktory transparence. Potvrdili jsme stoupající trend v obou oblastech transparence během posledních dvou desetiletí. Eko- nomicky dobře rozvinuté země s flexibilním měnovým kurzem, vysokou kval- itou vládnutí a stabilními institucemi jsou otevřenější o svých monetárních politikách. Výsledky dále ukazují, že vysoký stupeň transparence monetární politiky a minulé bankovní krize mají za následek vyšší otevřenost centrálních bank o tématech finanční stability. Determinanty jednotlivých komponentů in- dexu transparence ohledně finanční stability vykazují zřetelné variace, obzvláště proměnné jako zákonnost nebo minulé finanční krize. Celkově vzato je komu- nikace o finanční stabilitě mladý obor a mnoho...
|
|
|
Fiskální a monetární politika v České republice
Štěpánková, Kamila ; Urbánková, Erika (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Diplomová práce Fiskální a monetární politika v České republice je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické.
Teoretická část se věnuje popisu hospodářské politiky v České republice a jejích nástrojů, fiskální a monetární politice, z hlediska teorie čerpané převážně z ekonomické literatury a internetových stránek Ministerstva financí ČR a České národní banky.
Praktická část práce se věnuje analýze aplikace nástrojů jednotlivých politik, konkrétních opatření vlády a centrální banky s ohledem na hospodářský vývoj v jednotlivých letech. Dále analyzuje dodržování předem stanovených cílů dané politiky. V další části je proveden ekonometrický model fiskální a zvlášť monetární politiky pro určení zda odpovídá ekonomické teorii a nalezení největších vlivů ve fiskální oblasti na hrubý domácí produkt a v monetární na inflaci.
V závěrečné části práce jsou shrnuty výsledky celé zkoumané problematiky a zhodnocena aplikace fiskální a monetární politiky.
|
|
|
Porovnání měnové politiky ECB a FEDu a jejich reakce na finanční krizi
Hajíčková, Tereza ; Raková, Marie (vedoucí práce) ; Jašová, Martina (oponent)
Centrální banky jsou institucemi, které výrazně ovlivňují ekonomický vývoj v dnešních tržních ekonomikách. Jejich vliv byl dobře patrný během poslední finanční krize, kdy jejich kroky byly netrpělivě očekávány. Tato práce se zabývá dvěma významnými centrálními bankami současného světa, a to Evropskou centrální bankou (ECB) a centrální bankou USA (FED). V úvodní části práce je popsáno centrální bankovnictví z obecného hlediska, poté následuje popis obou bank se zaměřením na jejich měnovou politiku. V závěru se práce zabývá reakcí ECB a FEDu na finanční krizi a rozebírá jednotlivá opatření monetární politiky, která obě banky zaváděla. Celkově lze říci, že monetární politika ECB i FEDu během finanční krize byla úspěšná.
|
|
|
Interest Rate Pass-Through: Does It Change with Financial Distress? The Czech Experience
Kazaziová, Gledis ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Krištoufek, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je analyzovat efektivitu úrokového transmisního mechanismu na českém trhu v období od ledna 2004 do listopadu 2010 a ukázat, zda se úroveň transmise z mezibankovních sazeb do sazeb klientských změnila vlivem současné finanční krize. Za použití metody nejmenších čtverců, rekurzivních koeficientů a analýzy reakcí na impulzy zjišťujeme, že klientské sazby reagují podstatně silněji na změny Priboru než na změny Euriboru. Dále jsme objevili, že proces transmise je ve většině případů neúplný a zdlouhavý a míra přizpůsobení se pod vlivem finanční krize zásadním způsobem snižuje.
|
|
|
Two Essays on Inflation Targeting
Matějů, Jakub ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Holub, Tomáš (oponent)
Název práce: Dva eseje o cílování inflace Autor: Mgr. Jakub Matějů Katedra (ústav): Institut ekonomických studií Vedoucí bakalářské práce: Roman Horváth, PhD. Abstrakt: Práce sestává ze dvou esejů o cílování inflace. První esej zkoumá, jak centrální banky a vlády určují své inflační cíle. Prezentován je přehled komunikace centrálních bank ohledně inflačních cílů, dále je zkoustruován teoretický model a nakonec je provedena panelová empirická analýza zemí cílujích inflaci. Tato první analýza daného problému vede k závěru, ze inflační cíle jsou ovlivněny více proměnnými nez centrální banky přiznávají. Kromě vlivu minulé a zahraniční inflace, variability inflace a růstu HDP nacházíme signifikantní vliv kredibility centrální banky a dalsích institucionálních faktorů. Krátký druhý esej se zabývá perspektivami cílování inflace jako rámce pro měnovou politiku a zároveň je přehledem dosavadní literatury hodnotící cílování inflace. Závěrem je, ze pokud budou centrální banky cílující inflaci pokračovat v důrazu na transparentnost a komunikaci a zároveň zůstanou otevřeny inovacím, cílování inflace má vysoké sance uspět i v období krize.
|
host ::
RSS.