|
|
Vztah rodičů současných předškoláků k dětské knize
Zelinská, Barbora ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Zimová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou předčtenářské gramotnosti a je zaměřena na faktory a činitele, kteří ji rozvíjí. První kapitola řeší teoretické vymezení a význam výchovy ke čtenářství. V druhé kapitole práce nastiňuje podoby předškolní literární výchovy a to, jak je literární výchova zahrnuta v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Kapitola třetí je věnována primárnímu a nejdůležitějšímu činiteli, který na rozvoj čtenářství dítěte působí, a tím je rodina. Ukazuje možnosti, jakým způsobem lze vztah ke knihám v rodině podporovat, jakou roli hraje vztah samotných rodičů ke čtení a zdůrazňuje význam předčítání a vyprávění v rodinném kruhu. Následující kapitola se zabývá součinností mateřské školy s rodinou při rozvoji čtenářství dítěte, blíže se věnuje vlivu osobnosti učitele a nabízí možnosti práce s knihou v celodenním režimu mateřské školy. Poslední dvě kapitoly teoretické části charakterizují specifika dětské literatury a poskytují přehled typologie literatury pro předškolní děti. Výzkumná část práce popisuje průběh šetření, který je zaměřen na zjišťování důležitých kritérií při výběru dětské knihy. Součástí šetření je přiložený dotazník, který byl cílený na rodiče současných předškoláků. Smyslem dotazníku bylo zjistit, čím a kým jsou rodiče ovlivněni při pořizování knih,...
|
|
|
Využití dětské literatury při výuce angličtiny na základní škole
Vraštilová, Olga ; Mánek, Bohuslav (vedoucí práce) ; Mothejzíková, Jarmila (oponent) ; Čermák, Jan (oponent)
práce Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou dětské literatury a možností jejího využití ve výuce cizího jazyka na základní škole. Zasazuje zkoumanou problematiku do rámce českých kurikulárních dokumentů a výchovně-vzdělávacího procesu, charakterizuje dětskou literaturu z historické a žánrové perspektivy, popisuje řečovou dovednost čtení ve výuce cizímu jazyku a zabývá se postavením literárního textu a plánování vyučovací hodiny s literárním textem v cizojazyčné výuce. Pozornost věnuje rovněž dětské literatuře v pregraduální přípavě učitelů. Cílem práce je zjistit, jak je dětská literatura využívána ve výuce cizímu jazyku na základní škole, zda ji používají současné učebnice, jak na problematiku nahlížejí praktikující učitelé i studenti učitelství, ale i jaké možnosti využití dětská literatura v procesu cizojazyčné výuky nabízí. Výzkumná šetření provedená dotazníkovou formou, náslechy, vlastní pilotáží a obsahovou analýzou učebnice prokazují, že se literatura pro děti a mládež objevuje jak v učebnicích základních škol, tak i ve výuce cizímu jazyku. Vzhledem k vysokému procentu nekvalifikovaných učitelů angličtiny v praxi je však i problematika využití literárního textu ve výuce cizímu jazyku interpretována intuitivně. Šetření prokázala, že praktikujícím učitelům chybí metodika práce s...
|
|
|
Možnosti práce s bajkou v 5. ročníku ZŠ
Týblová, Kateřina ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
NÁZEV: Možnosti práce s bajkou v 5. ročníku ZŠ AUTOR: Kateřina Týblová KATEDRA: Katedra české literatury PedF UK VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Ondřej Hník, Ph.D. ABSTRAKT: Ve své diplomové práci Možnosti práce s bajkou v 5. ročníku ZŠ se autorka zabývá výukou bajky v hodinách literární výchovy v posledním ročníku základní školy. V teoretické části stručně nastiňuje charakteristiku a vývoj literárního žánru bajky a specifikuje cílovou věkovou skupinu žáků. Těžiště práce pak spočívá v části praktické, kde autorka přichází s komentovanými návrhy činností odvíjejících se od bajky, včetně tří dvouhodinových plánů. Závěrem práce autorka reflektuje realizaci těchto didaktických návrhů. KLÍČOVÁ SLOVA: Literární výchova, literatura pro děti, jedenáctiletí žáci, žákovská literární expresivita, práce s bajkou, jazyková obraznost
|
|
|
Onomatopoia v české dětské literatuře
Bartošová, Helena ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
(česky) Onomatopoia jsou v české jazykovědné literatuře nejčastěji dávána do souvislosti s dětskou literaturou, případně řečí orientovanou na dítě. Tato práce nahlíží na zvukomalebná citoslovce z hlediska jejich funkce v obou výše naznačených oblastech a přidává i další možné pohledy na tyto jazykové prostředky. Práce teoreticky shrnuje poznatky o zvukomalebných citoslovcích v základních českých lingvistických příručkách a článcích, jež se problematikou zabývají. Pro porovnání představuje i ve světě častěji uplatňovanou lingvistickou disciplínu zvukového symbolismu a některé jeho konkrétní aspekty, např. jeho typologii a vybrané gramatické jevy pozorované v českých zvukomalebných citoslovcích. Následně uvádí základní kontext vývoje dětské řeči a přináší možná vysvětlení pro existenci zvukově symbolických prostředků v řeči orientované na dítě. Představen je i široký význam konkrétních českých jazykových výrazů dítěte z případové studie. Mapovány jsou korespondence konkrétních onomatopoických výrazů získaných jednak z případové studie česky hovořícího dítěte v jednoslovném období, a za druhé ze vzorku dětské literatury zúženého na období od 1 do 3 let věku dítěte. Naznačeny jsou posuny významů, některé gramatické jevy a kontextové projevy, připojeny jsou i poznámky ke grafickému záznamu.
|
|
|
Problematika překladu pohádek Miloše Macourka do polštiny
Szewczyk, Marta ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Adamovičová, Ana (oponent)
Táto diplomová práce se věnuje problematice překladu pohádek Miloše Macourka do polštiny. Východiskem pro analýzu je srovnání dvou verzi překladu vybraných textů. Autorkou první z nich je Marie Erhardtowá, druhá přeložená verze je od Hermana Grzeszczyka a Andrzeje Kulikowského. Součástí diplomové práce je teoretická příprava, která vysvětluje základní otázky uměleckého překladu. V praktické části této práce proběhá v první řádě stanovení cílové čtenářské skupiny překladu, a následně analýza jednotlivých problematických jevů překladu. Závěr obsahuje celkové shrnutí poznatků a zhodnocení jednotlivých překladu z hlediska adekvátnosti.
|
|
|
Téma domova, vlasti a kulturní identity v románech pro mládež a mladé dospělé. Na příkladech analýzy vybraných románů (Karin Bruder: Zusammen allein, Karin König; Hanne Straube; Kamil Taylan. Oya. Fremde Heimat Türkei, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Heimat ist nicht nur ein Land, Karin Kusterer; Edita Dugalic: Kommst du mit nach Bosnien?)
Svítilová, Tereza ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Markvartová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou interkulturní literatury pro děti a mládež na příkladech analýzy současných německy psaných děl. V práci je využito kombinace metod strukturní analýzy kompoziční, jazykové a tematické komponenty děl, obsahové interpretace a teorie čtenářské recepce. Na základě analýzy čtyř děl je vymezen žánr interkulturní literatury pro mládež ve vztahu k tématům domova, vlasti a kulturní identity. Domov je zde chápán nejen jako fyzický prostor sloužící k bydlení, ale také ve svém duchovním rozměru reprezentovaným rodinnými vztahy, které hrdinkám děl dodávají pocit jistoty a bezpečí. Vlast je chápána jako rozšířená paralela k domovu. Je to prostor, který je hrdinkám blízký a vzhledem k pocitu sounáležitosti s jeho dalšími obyvateli se v něm hrdinky dobře orientují. Domov i vlast se podílejí na utváření identity hrdinek, přičemž rozhodující roli hraje prostředí, v němž hrdinky žijí a kterému se snaží přizpůsobit se. Ocitají se v konfliktu mezi tím, jak na ně nazírá jejich okolí a jak definují ony samy sebe. Volí-li hrdinky mezi domovem a vlastí, rozhodnou se pro domov v duchovním smyslu, tedy svoji rodinu. Pakliže ale jejich rodina neplní svou funkci, upnou se k vlasti jako k instanci, která jim dodává útěchu.
|
|
|
Pohádky Hanse Christiana Andersena v českých překladech
Koláčková, Anna ; Špirk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá překlady pohádek Hanse Christiana Andersena do češtiny a jejich recepcí, a to v období 1948 až 1989. Po popisu historického kontextu a postavení dětské a překladové literatury v daném období následuje analýza vybraných pohádek, v rámci níž je zkoumán vliv kulturních a jazykových norem a literární tradice na překlad. Zvláštní pozornost je věnována cenzuře. Teoretický základ tvoří kapitola věnovaná životu a dílu Hanse Christiana Andersena, charakteristice jeho pohádek a jejich recepci a kapitola zabývající se specifiky překladu dětské literatury. Součástí práce je také bibliografie Andersenových pohádek vydaných knižně a bibliografie recenzí, monografií a článků o Andersenovi, jež vyšly mezi lety 1948 a 1989. Hlavní přínos práce lze spatřovat ve zmapování překladů v daném období a v analýze vlivu norem a cenzury na překlad. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dítě a dětství v tvorbě Jaromíra Johna
Hrdinová, Dagmar ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Klíčová slova: dětská literatura, Jaromír John, dětství, Abstrakt: Tématem diplomové práce je rozbor díla Jaromíra Johna se zaměřením se na tvorbu pro děti a mládež na základě teoretického konceptu Vladimíra Nezkusila a Otakara Chaloupky a vlastní interpretace. Johnova tvorba pro děti se prolíná celým jeho životem, a proto může tato práce zároveň zachytit vývoj jeho poetiky. Závěrem se práce pokusí shrnout, proč je dílo poněkud upozaděno.
|
|
|
Téma smrti ve vybraných dílech severské literatury pro děti a mládež
Fauknerová, Anna ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza tématu smrti v následujících dílech severské literatury: Astrid Lindgrenová - Jižní louka, Bratři Lví srdce, Tarjei Vesaas - Ledový zámek, Jostein Gaarder - Jako v zrcadle, jen v hádance. Kromě interpretace jednotlivých děl podává práce také stručný přehled dějin norské a švédské literatury pro děti, psychologický pohled na vývoj vztahu dítěte ke smrti, obecnější pohled na dětskou literaturu s tematikou smrti z filozofického, psychologického a historického hlediska a nakonec pedagogické aspekty dětské literatury, se zaměřením na náročnější dětskou literaturu, jak po tematické, tak po formální stránce. V závěru jsou srovnána zobrazení smrti v jednotlivých dílech a zdůrazněn společný charakter děl. Klíčová slova: Dětská literatura, severská literatura, tematika smrti, Astrid Lindgrenová, Tarjei Vesaas, Jostein Gaarder.
|
|
|
Proměny hodnot v dětské literatuře od obrození k dnešku
Popková, Markéta ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou hodnot v dětské literatuře od obrození k dnešku. Na začátku práce se pojednává o problematice hodnot a o významu dětské literatury pro rozvoj morálního vědomí žáků. Dále se práce zabývá proměnou hodnotové orientace ve společnosti v průběhu sledovaného období. V rámci interpretace děl dětské literatury, která byla dobově nejvýznamnější či nejčtenější, je ukázáno, jak se měnil pohled na morální normy a hodnoty v literatuře pro děti a mládež. V závěru práce jsou porovnány hodnotové rámce napříč zmíněnými tituly s přihlédnutím k subjektivnímu pohledu autora i hodnotové orientaci společnosti. Z výsledků práce jsou pak vyvozeny didaktické závěry, které mohou posloužit jako pomůcka učitelům při výuce občanské výchovy. Abstract The diploma thesis deals with the change of values in children's literature. At the beginning of the thesis the values and the importace of children's literature for pupil's moral development are being discussed. Further on the study is aimed to discuss the change of the oreintation of social values throughout the examined peroids. Within the interpretation of different works of Children's literature (which were the bestsellers or the most frequently read books) is demonstrated how the view of moral codes and values in children's literature has...
|
host ::
RSS.