|
|
Odtokový režim se zaměřením na hydrologické sucho v povodí řeky Liboc
Juha, Ondřej ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Burian, Alois (oponent)
Sucho je již několik let velmi aktuálním tématem. Hydrologické sucho vzniká především po předchozím nedostatku srážek. Povodí Liboce trpí výrazným suchem, hlavně díky jeho poloze ve srážkovém stínu Krušných hor. První část bakalářské práce se zabývá rešerší literatury, která shrnuje fyzickogeografické charakteristiky zájmového území. Následuje komplexní rešerše současných poznatků o suchu a jeho druzích, příčinách a dopadech. Dále je popsán srážkoodtokový proces zaměřený na místní klimatické poměry. Praktickou část tvoří vlastní analýza ze získaných dat za použití průměrných denních průtoků. Zde byla uplatněna metoda suchých dnů a metoda nedostatkových objemů. K podrobné analýze bylo vybráno období 2018-2020, kdy se sucho projevilo nejvýrazněji. Klíčová slova: odtokový režim; hydrologické sucho; indikátory sucha; deficitní objemy; metoda prahové hodnoty; dopady hydrologického sucha; řeka Liboc
|
|
|
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe
Šachová, Barbora ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Hydrologické sucho v kontextu klimatické změny ve světě a v českém povodí Labe Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá hydrologickým suchem jako jednou z extrémních odtokových situací ve vazbě na klimatickou změnu. Součástí práce je komplexní rešerše pramenů české a zahraniční literatury, která se věnuje vymezení pojmů a vzniku hydrologického sucha vlivem fyzicko- geografických i antropogenních faktorů. Popsány jsou ukazatele a metody hodnocení deficitních průtoků. Pozornost je věnována i možnosti předcházení a kompenzace negativních dopadů sucha. Ve druhé části práce je analyzován výskyt nedostatkových průtoků v dílčích povodích Labe na Blšance, Rakovnickém potoce a Vydře. Deficit vody je hodnocen s přihlédnutím k fyzicko-geografickým charakteristikám a specifikům ve využívání vodních zdrojů. Je uveden nástin možností zvýšení retenční schopnosti v zájmových povodích. Klíčová slova: hydrologické sucho, minimální průtoky, odtokový režim, retenční potenciál, Blšanka, Rakovnický potok, Vydra
|
|
|
Akumulační a retenční nádrže v Česku
Leipeltová, Petra ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Česák, Julius (oponent)
Tato bakalářská práce se detailně věnuje problematice malých vodních nádrží, jejich rozdělení a funkcím. Je zde zmíněna jejich stručná historie, vodohospodářské i technické řešení. Součástí je i zhodnocení jejich vlivu a začlenění do životního prostředí. Ve druhé části práce je řešeno historické využití a potenciální obnova někdejších akumulačních nádrží na Šumavě, situované v povodí Vydry a používané v minulosti pro plavení dřeva. Nádrže dnes již nejsou funkční, ale jejich systém by mohl být efektivní součástí opatření v rámci integrované protipovodňové ochrany a eliminace hydrologického sucha. Geomorfologicky vhodný reliéf povodí Vydry, zdrojové oblasti formování extrémních odtokových situací, poskytuje rovněž optimální podmínky pro realizaci malých retenčních nádrží, které by v budoucnu ve spojení s dalšími opatřeními ke zvýšení retenčního potenciálu pramenných oblastí vodních toků dokázaly redukovat extrémní odtokové epizody. Klíčová slova: malá vodní nádrž, akumulační nádrž, retenční nádrž, integrovaná protipovodňová ochrana, hydrologické sucho, povodí Vydry
|
|
|
Interakce podzemní a povrchové vody za extrémních hydrologických situací v nivě horní Lužnice
Fialová, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je analýza vlivu extrémních hydrologických událostí (povodní a sucha) z hlediska interakce podzemní a povrchové vody v říční nivě. Cílem této práce je také zhodnocení hydrologického režimu vybraného povodí a důkaz retenčního potenciálu zachovalé přírodní nivy. Zvolené cíle práce byly řešeny na základě sledování chodu hladin podzemní a povrchové vody v zájmové lokalitě. Na základě dat z vrtů a digitálního modelu reliéfu, bylo možné vytvořit představu o kolísání hladiny podzemní vody v oblasti říční nivy ve vybraných hydrologických situacích. Data z povrchového toku byla získána z několika stanovišť ve směru toku Lužnice. Tím bylo umožněno graficky znázornit jednotlivé povodňové vlny a charakterizovat jejich velikost, rychlost a transformaci po průchodu zachovalou přírodní nivou Lužnice. Provedeným výzkumem byla potvrzena retenční schopnost nivy, která je nejvýznamnější při průtocích mírně převyšujících průtočnou kapacitu koryta řeky. V dobách extrémních povodní či v období se zvýšeným počtem kulminací v relativně krátké době za sebou se však retenční potenciál nivy snižuje. Naproti tomu se v období sucha gradient proudění podzemní vody otáčí a hladina v tocích je vodou z nivy nadlepšována. Na základě zjištěných údajů je možné konstatovat, že přítomnost přírodně zachovalé nivy...
|
|
|
Projevy a dopady hydrologického sucha v povodí Rakovnického potoka
Maroušková, Kateřina ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Hrdinka, Tomáš (oponent)
Tato práce řeší projevy a dopady hydrologického sucha v modelovém povodí Rakovnického potoka a jejím cílem je vyhodnocení trendů vybraných hydroklimatických veličin, analýza suchých období a změn krajinného pokryvu jako jednoho z faktorů ovlivňujícího odtokové poměry v povodí. Pozornost je věnována také vybraným adaptačním opatřením. Hlavními použitými metodami pro analýzu dlouhodobých a sezónních trendů jsou Man-Kendallův test, IHA analýza, křivky překročení a součtové čáry. Suchá období byla hodnocena na základě odtokového indexu sucha (SDI), Low Flow indexu a průtoků nižších než Q95%. Změny krajinného pokryvu v povodí Rakovnického potoka jsou analyzovány pomocí historických map a indexu změny. Vypočteny jsou základní koeficienty ekologické stability. Na základě zjištěných výsledků je možné konstatovat, že povodí Rakovnického potoka je územím, které je stále častěji postihováno hydrologickým suchem se všemi jeho projevy a dopady. Ačkoli se nemění úhrny srážek, mění se jejich rozložení během roku a dochází ke stálému zvyšování teplot a snižování průtoků, což může být částečně způsobeno provedenými změnami v krajině. Pro zlepšení akumulace vody v povodí je žádoucí provést změny především na samotných vodních tocích a v jejich nivách. Klíčová slova: srážky, odtok, sucho, ekologický stav, Rakovnický potok
|
|
|
Hydrologické sucho v pramenných oblastech Krušných hor
Vlach, Vojtěch
Změny v hydrologickém cyklu jsou jedním z očekávaných projevů klimatické změny. Pohoří střední Evropy ještě donedávna nebyla považována za oblasti, které by měly být ovlivněny nedostatkem vody. Nicméně poslední roky napovídají o zvyšujícím se riziku častějšího výskytu sucha právě i v těchto regionech, jež mají zásadní vliv na přísun vody do řek, které je odvodňují. Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v pramenných oblastech tří povodí v Krušných horách pro období 1967 až 2018. Hlavním cílem je porovnání charakteristik hydrologického sucha v povodí horní Svatavy, horní Rolavy a Načetínského potoka na základě dostupných hydrologických a klimatických dat. V souvislosti s tím si práce klade za dílčí cíl detekci dlouhodobých trendů ve výskytu sucha ve vybraných povodích. V neposlední řadě je kladen důraz na zhodnocení přírodních podmínek, zejména pak historickým a současným změnám krajinného pokryvu v zájmových povodích. Výsledky práce poukazují na výraznou změnu sezonality výskytu hydrologického sucha ve druhé polovině sledovaného období, kdy se nedostatkové průtoky koncentrují v rozmezí srpna a října. Dále byly zjištěny rostoucí trendy nedostatkových objemů v povodí horní Svatavy a Načetínského potoka. Povodí horní Rolavy vykazuje významné rozdíly ve výsledných hodnotách...
|
|
|
Ztráty vody v povodí Loučenského potoka a Bouřlivce a možnosti jejich snížení v období hydrologického sucha
Junková, Anna ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá problematikou ztrát vody v povodí Loučenského potoka a Bouřlivce. Tato závěrečná práce vznikla na základě projektu pro státní podnik Povodí Ohře, který se zabýval managementem hospodaření na těchto tocích. Loučenský potok a Bouřlivec jsou zdrojem vody pro vodní nádrž Všechlapy, která zajišťuje řadu funkcí v okolí nádrže. Vodní nádrž Všechlapy byla v posledních letech ohrožena hydrologickým suchem, které výrazně zasáhlo velkou část Česka. Z toho důvodu je nutné určit ztráty vody v povodí a zaměřit se na možné metody pro zajištění dostatečné hladiny vody v nádrži, která je potřebná k udržení všech hlavních funkcí. V první části práce jsou objasněna teoretická východiska, která se vztahují k dané problematice. V praktické části práce jsou detekovány ztráty vody v povodí především na základě podélného profilování průtoků a evidovaných odběrů vody. Měření průtoků proběhlo celkem na 43 profilech v pěti odlišných hydrologických podmínkách se zaměřením na suché období. Z výsledků vyplývá, že je potřeba hledat rezervy ve dvou oblastech. Zaprvé v hospodaření na rybnících, kde se ukazuje, že se zde ztrácí značné množství vody v celém povodí a zadruhé v drobných odběratelích, kteří čerpají vodu pro svou potřebu. Přestože dochází i k jiným velmi významným ztrátám vody v...
|
|
|
Analýza hydrologického sucha a trendy srážkoodtokových dat v povodí Bouřlivce a Loučenského potoka
Vítková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v povodí Bouřlivce a Loučenského potoka, nacházejících se na severozápadě České republiky v podkrušnohorské oblasti. K charakteristice hydrologického sucha byly využity dostupné hydrologické a klimatologické datové řady ze dvou limnigrafických a čtyř klimatologických stanic. Intenzita výskytu hydrologického sucha byla v zájmových povodích posuzována pomocí metody prahových hodnot a metody nedostatkových objemů. Dle výsledků práce byl za mimořádně málo vodný na obou sledovaných profilech označen hydrologický rok 2020, což poukazuje na akumulující se příčiny sucha z předchozích let. Z hlediska hydrologického sucha byl rovněž významný rok 2018. Diplomová práce si klade také za cíl detekovat trendy v datových řadách srážek, teploty vzduchu a přítoku do vodního díla Všechlapy za použití Mann-Kendallova testu. Výsledky statistického testování trendu poukazují na zvyšující se trend teploty vzduchu a snižující se trend přítoku do vodního díla Všechlapy. Významný trend v datových řadách srážek nebyl potvrzen. Samotnému testování trendu předcházelo posouzení homogenity dostupných datových souborů. V neposlední řadě je kladen důraz na stanovení minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích podle plánové novely nařízení vlády o způsobu a...
|
|
|
Vliv hydrologických extrémů na kvalitu povrchových vod v pramenných oblastech. Aplikace v modelovém povodí horní Rolavy.
Šajnarová, Lucie ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Srážko-odtokové extrémy v pramenných oblastech toků mají výrazný vliv na změny v geochemismu povrchových vod, které jsou navíc ovlivňovány rašeliništi v povodí. Mezi hlavní cíle této práce patří rešerše odborné literatury na téma změn geochemismu povrchových vod v pramenných oblastech s rašeliništi v povodí v reakci na srážko-odtokové extrémy. Dále byla provedena analýza odtokových a srážkových poměrů v hydrologických letech 2018, 2019 a 2020 a analýza změn parametrů kvality vody v závislosti na srážko-odtokových extrémech pro období od roku 2013 do roku 2020. Vztah konduktivity a průtoku byl sledován pomocí hysterézních smyček. V práci byla využita data z experimentálního profilu KFGG PřF UK na Slatinném potoce a data o průtocích pro profil Chaloupky na Rolavě od ČHMÚ. Výsledky ukázaly, že vztah konduktivity a průtoku lze analyzovat pomocí hysterézních smyček zejména v obdobích při rychlém zvýšení průtoků a jejich tvar se mění v závislosti na prekondici povodí. Závislost na průtoku byla pozorována také u jiných parametrů, například u železa. Klíčová slova: hydrologické sucho, povodeň, kvalita povrchové vody, rašeliniště, elektrická vodivost, hysterézní smyčka
|
|
|
Hydrologické sucho v kontextu změny klimatu: Případová studie v povodí Blšanky a Loděnice
Burian, Alois ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Hanel, Martin (oponent)
Závěrečná práce se zabývá problematikou hydrologického sucha zasazeného do kontextu změny klimatu. Pro účely práce jsou vybrána povodí Blšanky a Loděnice, jež zejména v posledních letech trpí nedostatkem vody. Práce shrnuje základní principy sloužící k odhadu vlivu změny klimatu na vodní zdroje s důrazem na výskyt hydrologického sucha. Zároveň jsou popsány jednotlivé komponenty a procesy hydrologického modelování podmiňující tvorbu ovlivněných časových řad v blízké (2020-2050) a vzdálené budoucnosti (2070-2100). Použito je celkem šestnáct simulací vytvořených ze sedmi globálních klimatických modelů (GCM) projektu CMIP5 a tří scénářů klimatu (RCP). Změnou klimatu ovlivněné časové řady srážek a teploty vzduchu jsou odvozeny pokročilou přírůstkovou metodou, jež bere v potaz i změnu variability. Pro simulování změn je využit koncepční hydrologický model BILAN, a to z důvodu dostupnosti od Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. a jeho širokého použití v podmínkách Česka. Parametry modelu BILAN jsou kalibrovány na základě pozorovaných časových řad obou vybraných povodí. Hodnoty parametrů byly následně využity k tvorbě scénářových řad ovlivněných změnou klimatu. Výsledky práce naznačují, že vytvořené projekce předpokládají nárůst teploty vzduchu i srážkové činnosti. Vlivem těchto změn dochází ke...
|
host ::
RSS.