|
|
Inhibice původce onemocnění moru včelího plodu pomocí vybraných rostlinných silic
ZÁLABSKÁ, Adéla
Onemocnění mor včelího plodu, způsobeno původcem Paenibacillus larvae je závažné onemocnění včely medonosné, které je v České republice zakázáno léčit antibiotiky. Při výskytu onemocnění v úlu je ze zákona dané spálení úlu. Rostlinné silice vykazují antimikrobiální aktivitu a jejich použití může přispět s bojem s touto nebezpečnou nemocí. Cílem bakalářské práce bylo ověření baktericidního účinku vybraných rostlinných silic na původce onemocnění moru včelího plodu P. larvae. Dalším stanoveným cílem bylo stanovení minimální inhibiční a baktericidní koncentrace u vybraných rostlinných silic. Celkem bylo použito 11 rostlinných silic, které se hodnotily jak samostatně, tak v kombinaci s ostatními rostlinnými silicemi. Vyhodnocení probíhalo na mikrotitračních destičkách pomocí spektrofotometru a na tuhém mediu na Petriho miskách. Nejúčinnější rostlinná silice byla silice česneku kuchyňského (Allium sativum bulb oil), která měla hodnoty minimální i baktericidní koncentrace 32 ?l/mg. Mezi další velmi účinné rostlinné silice řadíme silici skořice (Cinnamomum zeylanicum bark oil). Mezi nejméně účinné řadíme silice mrkve seté (Daucus carota sativa seed oil), tymiánu červeného (Thymus vulgaris flower/leaf oil), dobromyslu (Origanum vulgare) nebo mateřídoušky (Thymus serpyllum oil).
|
|
|
Problematika hmyzích opylovatelů a alternativní metody kontroly houbových, bakteriálních a parazitárních onemocnění včel
MRÁZ, Petr
Tato disertační práce se zabývá významem hmyzích opylovatelů a upozorňuje na jejich úbytek vlivem intenzivního zemědělství. Velká pozornost je věnována včele medonosné jakožto hlavnímu opylovateli, především otázce kvalitní výživy včelstev v návaznosti na podpoření detoxikace pesticidů. Dále je pozornost věnována alternativním možnostem kontroly vybraných včelích patogenů a průzkumem jejich prevalence v České republice. Práce je rozdělena na dvě hlavní části: literární rešerši a experimentální část složenou ze šesti podkapitol s výsledky z vlastní výzkumné činnosti. První studie pojednává o vlivu opylení na kvalitativní a kvantitativní parametry výnosu zimolezu modrého. Bylo testováno několik variant opylení a nejlepšího výsledku ve všech sledovaných parametrech bylo dosaženo opylením přirozenými opylovateli. Varianty ruční opylení a bez opylení způsobovaly nerovnoměrné dozrávání i nižší výnos. Dále byla hodnocena diverzita a početnost opylovatelů v blízkosti této plodiny a zjišťovány nejvhodnější opylovatelé, kterými se zdají být čmeláci a včela medonosná. Druhá studie řeší vliv intenzity zemědělství na diverzitu a početnost opylovatelů v krajině. Srovnávány byly lokality s ekologickým a konvenčním režimem hospodaření. Významně vyšší diverzita i početnost opylovatelů byla zaznamenána na lokalitě obhospodařované ekologickým zemědělstvím. Kromě toho byla také sledována kontaminační zátěž rezidui pesticidů ve včelách. Na lokalitě s konvenčním zemědělstvím byla detekována rezidua několika pesticidů, zatímco na lokalitě s ekologickým zemědělstvím nebyla detekována žádná. Třetí studie se zabývá vlivem výživy, konkrétně fenolických látek, na schopnost včel detoxikovat pesticid, kterému byly vystaveny. V provedeném experimentu byly včely v klíckách krmeny směsí vybraných polyfenolů, běžně se vyskytujících v pylu, a pesticidem thiaclopridem. Po dobu 14 dnů byla sledována mortalita, denní spotřeba krmiva a ve stanovených intervalech probíhala analýza míry exprese detoxikačních genů. Byl prokázán pozitivní vliv fenolických látek na délku života intoxikovaných včel, stejně jako vyšší spotřeba krmiva, což může indikovat zvýšenou potřebu těchto látek. Naopak zvýšená míra exprese detoxikačních genů potvrzena nebyla. Další studie se věnují patogenům včely medonosné. Jedna z nich sleduje výskyt a prevalenci vybraných hlavních včelích patogenů na území České republiky a porovnává odlišné typy habitatu, jako jsou městské oblasti, zemědělsky intenzivně obdělávané oblasti a chráněná přírodní oblast. Překvapivě nejčastěji byl detekován patogen Lotmaria passim. Z virových onemocnění pak DWV komplex a ABPV. Obecně se více eukaryotních patogenů vyskytovalo ve městech a zemědělské krajině. Naopak více virových onemocnění bylo zaznamenáno v chráněné přírodní oblasti. Pátá podkapitola se skládá ze čtyř publikací a zabývá se využitím rostlinných silic ke kontrole roztoče Varroa destructor a entomopatogenní houby Ascosphaera apis. První publikace porovnává růst a vývoj houby A. apis na různých kultivačních mediích a navrhuje nové medium s přídavkem včelího plodu, na kterém byla zaznamenána největší sporulace. Další dvě publikace pojednávají o fungicidním účinku vybraných rostlinných silic v laboratorních podmínkách. Nejlepší výsledky vykazovaly silice z tymiánu, cedrového dřeva, hřebíčku a skořice. Čtvrtá publikace se věnuje akaricidnímu účinku vybraných rostlinných silic na roztoče V. destructor a zároveň hodnotí toxicitu těchto silic na dospělé včely. Na základě těchto výsledků byly stanoveny rostlinné silice s největším poměrem LD50 na včely / LD50 na roztoče (selectivity ratio), které mají největší potenciál využití ve včelařské praxi. Jedná se o silice z manuky, máty peprné, dobromysli a vavřínu kubébového (litsea). Poslední kapitola řeší kontrolu původce onemocnění moru včelího plodu, bakterii Paenibacillus larvae, pomocí enzymů trávicího traktu zavíječe voskového. Larvy zavíječe byly krmeny voskovými mezistěnami kontaminovanými bakterií P.
|
|
|
Včela medonosná - didaktický model pro environmentální výchovu v předškolním vzdělávání
KOŠNEROVÁ, Eva
Předkládaná bakalářská práce je zaměřená na přírodovědné vzdělávání dětí předškolního věku s cílem aplikace vzdělávacích aktivit. V úvodní části práce jsou vymezena východiska environmentální výchovy, badatelsky orientované výuky a přírodovědné gramotnosti. Je zde akcentována důležitost pobytu dětí předškolního věku ve venkovním prostředí. Hlavním úkolem této práce je předložení námětů na edukační aktivity pro předškolní vzdělávání, které jsou zaměřeny na včelu medonosnou. Každá provedená aktivita obsahuje podrobný popis činnosti, vlastní realizaci a reflexi.
|
|
|
Morfologická a molekulární charakterizace kvasinek rodu \kur{Zygosaccharomyces} asociovaných se včelami
JAVŮRKOVÁ, Petra
Včelařství je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti. Klíčovou roli v tomto oboru představuje včela medonosná (Apis mellifera), která je i významným opylovatelem zemědělských plodin a planě rostoucích rostlin. Přestože si včely během dlouhého evolučního vývoje vyvinuly obranné mechanismy proti různorodým vnějším vlivům, jejich existence je v současné době ohrožena řadou faktorů. Zajímavým prostředkem pro zvyšování imunity včelstva se zdá být včelí mikrobiota. Právě na ni se zaměřuje tato diplomová práce, s praktickou částí zaměřenou na kvasinky rodu Zygosaccharomyces. Ze střev včelích larev, rousků a pylu bylo na vybraných kultivačních médiích izolováno dvacet vzorků/kmenů kvasinek. Na základě sekvenování úseku D1/D2 velké podjednotky ribozomální DNA byly v těchto dvaceti vzorcích identifikovány tři druhy rodu Zygosaccharomyces: Z. rouxii, Z. favi a Z. mellis. Výstupem této práce jsou rovněž čtyři páry primerů, které byly navrženy v rámci úseku ITS a mohou být alternativou či doplněním molekulární charakterizace izolovaných kmenů kvasinek na základě jiného markerového úseku DNA. Všechny primery byly vyhodnoceny jako specifické pro druh Z. rouxii. Pomocí jednoho primerového páru byl amplifikován úsek v ITS regionu i u druhu Z. mellis a tento pár by tak mohl posloužit k identifikaci i tohoto druhu. Poslední částí této práce je stanovení produkce ergosterolu v biomase kvasinek pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Ergosterol je produkován kvasinkami Zygosaccharomyces a podílí se tak mimo jiné i na vývoji včelího plodu. V této práci bylo zjištěno, že hladiny ergosterolu v kvasinkách nejsou jednotné a rovněž nekorelují s produkcí biomasy. Nejvyšší produkce ergosterolu byla zjištěna u druhu Z. mellis, vzorku získaného z pylu. Výstupy této práce umožňují nový pohled na osídlení střevní mikrobioty včel a rovněž nabízejí potenciální význam do budoucnosti, zejména v aplikaci kvasinek jako zdroje ergosterolu pro vyvíjející se larvy.
|
|
|
Vliv přírodních toxinů na včelu medonosnou
KAINZOVÁ, Klára
Cílem této práce bylo popsat vliv včelího jedu na aktivitu trávicích enzymů (amyláz, proteáz, lipáz), na produkci AKH v CNS, na hladinu živin (lipidů, proteinů, glycidů) a vitellogeninu v hemolymfě včely medonosné Apis mellifera L. Včelí jed byl do těla včel aplikován 24 hodin před samotným stanovením výše zmíněných charakteristik. Výsledky ukazují, že včelí jed snižuje hladinu AKH v CNS, zvyšuje aktivitu trávicích enzymů ve střevě a zvyšuje hladinu vitellogeninu v hemolymfě. Vliv jedu na hladinu živin v hemolymfě se lišil - hladina lipidů a glycidů se zvýšila, zatímco hladina proteinů klesala.
|
|
|
Monitoring výskytu virů SBV, SBPV a ABPV ve včelstvech na území ČR
ZLÁMALOVÁ, Aneta
V této diplomové práci se věnuji jednomu z aktuálních témat, a to celosvětovému úbytku včelstev. Včela medonosná čelí řadě faktorů, které ovlivňují její zdravotní stav, kondici a životaschopnost. Mezi tyto faktory patří mimo jiné i včelí viry, z nichž řada vyvolává virózu pytlíčkového plodu nebo včelí paralýzu ať už akutní či pomalou. Kvůli virovým onemocněním nemohou infikované včely plnit svoji roli v úlu a vzrůstající počet postižených včel může negativně ovlivnit celé včelstvo.
|
|
|
Rozdíly ve viromu včel u různých populací včely medonosné (Apis mellifera)
Kadlečková, Dominika ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Včela medonosná (Apis mellifera), hlavní komerční opylovač, má nezastupitelnou roli v zemědělské produkci. U A. mellifera bylo do dnes objeveno velké množství virů, o řadě z nich zatím není známo, zda jsou pro tento druh opylovačů patogenní. U jiných se ukazuje, že koinfekce s jinými patogeny, jako je Varroa destructor, mohou mít pro tento druh fatální následky. Cílem této studie bylo jednak ověřit robustnost metody vypracované v laboratoři pro detekci viromu včel a charakterizovat složení viromu u různých skupin zdravých včelstev v České republice. V neposlední řadě i analyzovat parazitaci včel dalšími patogeny a korelovat jejich přítomnost s detekovanými viry. V této studii bylo identifikováno velké množství virových sekvencí pocházejících z nejrůznějších čeledí. Celkové složení viromu bylo nejvíce podmíněno včelstvem, ze kterého byly včely získány. Velkou váhu na tomto vztahu hrály přítomné bakteriofágy. Oproti tomu analýza jednotlivých virů, u kterých je známo že infikují včelu, naznačila, že u jednotlivců ve včelstvu bude prevalence a virová nálož různých virů odlišná. To vyvrátilo předpoklad, že při přítomnosti virové nákazy je infikovaná většina jedinců v úle. Byla také nalezena velká diverzita Lake Sinai virů. Mezi některými viry bylo možné pozorovat závislosti, buď na přítomnost jiného...
|
|
|
Včelařská expozice Botanické zahrady hl. m. Prahy a její využití ve výuce
Fialová, Alžběta ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem plánované včelařské expozice Botanické zahrady hl. m. Prahy. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části popisuji včelu medonosnou (Apis mellifera) - její anatomii, etologii, nemoci a včelí produkty. V závěrečné kapitole teoretické části uvádím příklad možnosti využití včelího klátu ve výuce na ZŠ. Ve druhé části věnované samotné včelařské expozici jsem zařadila dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit, v jakém rozsahu se v rámci výuky téma včely medonosné probírá, jestli k tomuto tématu organizují školy nějaké aktivity (besedy, exkurze do ekocenter, apod.) nebo jestli by měly zájem o připravovanou expozici a k ní dostupné materiály (pracovní listy). Dále jsem v této části navrhovanou expozici popsala a uvedla její možné využití ve výuce. Významné včelařské rostliny, které jsou zmiňované v popisu návrhu expozice, jsem dále podrobněji charakterizovala v přehledné tabulce. Na základě návrhu expozice a výsledků dotazníkového šetření jsem na závěr práce zařadila pracovní list pro 2. stupeň ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií. Klíčová slova: včela medonosná, včelařská expozice, dotazníkové šetření, pracovní list
|
|
|
Rozdíly ve viromu včel u různých populací včely medonosné (Apis mellifera)
Kadlečková, Dominika ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Včela medonosná (Apis mellifera), hlavní komerční opylovač, má nezastupitelnou roli v zemědělské produkci. U A. mellifera bylo do dnes objeveno velké množství virů, o řadě z nich zatím není známo, zda jsou pro tento druh opylovačů patogenní. U jiných se ukazuje, že koinfekce s jinými patogeny, jako je Varroa destructor, mohou mít pro tento druh fatální následky. Cílem této studie bylo jednak ověřit robustnost metody vypracované v laboratoři pro detekci viromu včel a charakterizovat složení viromu u různých skupin zdravých včelstev v České republice. V neposlední řadě i analyzovat parazitaci včel dalšími patogeny a korelovat jejich přítomnost s detekovanými viry. V této studii bylo identifikováno velké množství virových sekvencí pocházejících z nejrůznějších čeledí. Celkové složení viromu bylo nejvíce podmíněno včelstvem, ze kterého byly včely získány. Velkou váhu na tomto vztahu hrály přítomné bakteriofágy. Oproti tomu analýza jednotlivých virů, u kterých je známo že infikují včelu, naznačila, že u jednotlivců ve včelstvu bude prevalence a virová nálož různých virů odlišná. To vyvrátilo předpoklad, že při přítomnosti virové nákazy je infikovaná většina jedinců v úle. Byla také nalezena velká diverzita Lake Sinai virů. Mezi některými viry bylo možné pozorovat závislosti, buď na přítomnost jiného...
|
|
| |
host ::
RSS.