|
|
A photo-essay and a reportage photography on the Internet versions of the world-known newspapers or news magazines
Šinková, Veronika ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Koniec 21. storočia sa niesol v znamení veľkých technologických zmien. Tieto zmeny zasiahli aj oblasť fotografie a to najmä príchodom digitálnej fotografie a internetu. V tomto období sa zároveň printové média začínajú ocitať na pomedzí krízy a web sa veľmi rýchlo stáva novým populárnym zdrojom mediálneho obsahu. Oblasť fotožurnalistiky je jednou z prvých, ktorá na tieto zmeny reaguje vytvorením multimediálnych sekcií v rámci on-line denníkov a týždenníkov. Bakalárska práca "Fotoesej a fotoreportáž v internetových verziách svetových denníkov či týždenníkov" sa venuje práve prechodu fotografie zo stránok novín na stránky webu. Celá práca je potom rozdelená do teoretickej a analytickej časti. Prvá kapitola práce je zameraná na samotné zmeny, ktoré tento prechod priniesol- od vytvorenia občianskej žurnalistiky až po otázku autorských práv. Ďalej sú v práci zadefinované pojmy fotoesej a fotoreportáž, ktoré sú dôležitou súčasťou druhej polovice textu. Analytická časť, ktorej základom je obsahová analýza, následne skúma štyri vybrané fotoeseje a fotoreportáže amerického týždenníka Time. Postupnou komparáciou internetovej a printovej verzie časopisu Time nakoniec práca poskytuje praktické závery, ktoré vyplývajú z prechodu fotografie a fotožurnalistiky na internet.
|
|
|
Vztah obrazu a textu u zpravodajské fotografie.
Polmanová, Magda ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Bakalářská práce se zabývá etikou zpravodajské fotografie, konkrétně vztahem obrazu a textu. Teoretická část shrnuje vztah obrazu a textu u zpravodajské fotografie obecně a upozorňuje na eticky problematické oblasti s ním spojené. Zaměřuje se na lidské vnímání obrazu a popisuje princip zvaný Gestalt, kterým je vztah obrazu a textu vymezen. Zabývá se kritérii, díky kterým lze určit etičnost ve vztahu obrazu a textu, a zkoumá tento vztah z jazykového hlediska. Na základě teoretické části autorka zkoumá, jak je princip změny významu fotografie pomocí textu, případně naopak, využíván u zpravodajských fotografií v Mladé frontě Dnes a Hospodářských novinách, a to ve vydáních z března 2011. Na konkrétní příklady pak aplikuje vytvořenou teorii založenou na významu slov a charakterizuje etická pochybení deníků v této oblasti.
|
|
|
Jak nové technologie a nástup digitalizace ovlivnily práci fotožurnalistů
Topinková, Martina ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Macků, Lucie (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tom, jak nové technologie a nástup digitalizace ovlivnily práci fotožurnalistů a do jaké míry změnila jejich pracovní návyky. Důraz je kladen na osobní zkušenosti s přestupem na digitální fototechniku fotožurnalistů soustředících se kolem týdeníku Reflex, který je jedním z nejvýraznějších obrazových médií na českém trhu. V první části se nachází vymezení klasické a digitální fotografie a jejich srovnání, ve druhé pak konkrétní projevy změn, které s sebou digitalizace přinesla v oboru fotožurnalistiky. Poslední část je věnována třem fotografům a vlivu digitalizace na jejich profesionální život. Konkrétně se jedná o Tomáše Tesaře, Petra Jedináka a Jana Šibíka. V příloze práce se nachází hloubkové rozhovory, které vedla autorka na podzim roku 2008 se dvěma z nich - s Tesařem a Jedinákem. Cílem práce je snaha zaznamenat všechny změny, které digitalizace ve fotožurnalistické fotografii způsobila a zároveň zjistit, jaký dopad měla tato proměna fotografického média na práci fotožurnalistů.
|
|
|
Srovnání práce obrazových editorů ve vybraných českých a amerických periodikách
Zapotilová, Mariana ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Srovnání práce obrazových editorů ve vybraných českých a amerických periodikách" pojednává o důležité profesi fotoeditora v České republice a Spojených státech a snaží se ji v jednotlivých zemích porovnat. V úvodní části bych chtěla stručně nastínit historii žurnalistické fotografie v ČR a USA a popsat aspekty, které ji v průběhu dvou století ovlivňovaly. V další kapitole se soustředím na vymezení pojmů, protože ne každý je obeznámen s pozicí a pravomocemi fotoeditora v novinách, a také typy fotografií, se kterými žurnalistika pracuje. Vysvětluji zde vznik tohoto povolání, které je mnohem mladší, než samotná fotografie. Ve výzkumné části pomocí hloubkových rozhovorů s několika profesionálními obrazovými fotoeditory a fotografy chci vysvětlit jednotlivé postupy a rutinu redakční fotografické a fotoeditorské práce. Zaměřuji se především na zvyky a procesy, které předcházejí vzniku zpravodajské či reportážní fotografie, a následné rozhodovací procesy při výběru obrázků na stránky novin. Krátce také porovnávám problematiku vzdělání a vzdělávání v oboru vizuální žurnalistika. V jedné z kapitol se věnuji tématu popisků u novinových fotografií a na názorných příkladech se snažím zodpovědět otázku, jak se liší či si jsou podobné styly psaní těchto krátkých textů doprovázejících fotografie. Ve...
|
|
|
Pracovní rutiny fotoreportéra deníku v analogové a digitální době
Hofman, Jiří ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Ždimera, Jan (oponent)
(abstrakt) Autor porovnává běžné pracovní postupy fotoreportéra deníku v analogové a digitální době. Sleduje a sumarizuje jednak používané technologie, jednak přístup fotoreportérů k jejich využívání a vlivy na výslednou obrazovou produkci. Smyslem práce je prokázat na konkrétních případech z fotografické praxe, že s příchodem digitální formy záznamu se pracovní rutiny změnily. K tomu slouží hlavní užitá metoda hloubkových rozhovorů s fotografickými profesionály. Práce dělí pracovní rutiny fotoreportéra na tři fáze: přípravy k fotografování, fotografování, následné zpracování snímků. Především v této části se projevuje její komparativní charakter, kdy autor vedle sebe staví vždy postupy běžně užívané v analogové době se standardizovanými postupy doby digitální. V hlavní části práce autor předkládá popis změn, které proběhly v souvislosti s digitalizací a vztahuje je ke konkrétním standardům novinářské práce. Za nejvýznamnější změny jsou považovány jednak možnost okamžité kontroly fotografické produkce, jednak digitální zpracování snímků jakožto náhrada za klasický chemický proces v temné komoře. Autor připomíná, že se díky této transformaci produkce novinářských snímků zrychlila a nastiňuje případy, kdy se také zkvalitnila. Práce obsahuje kompletní přepisy relevantních částí hloubkových rozhovorů se...
|
|
| |
|
|
Pravda v současné fotožurnalistice: Digitální manipulace obrazu jako prostředek přesvědčování
Králová, Pavla ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Chuchma, Josef (oponent)
Bakalářská práce Pravda v současné fotožurnalistice: Digitální manipulace obrazu jako prostředek přesvědčování se zabývá digitální manipulací fotografií v médiích po stránce formální i obsahové. Práce se dělí na tři části. První část se soustředí na uvedení termínu manipulace do kontextu s fotografickým médiem. Popisuje rozdíly mezi analogovou a digitální fotografií, hovoří o termínu postfotografie, popisuje pojem objektivity ve fotografii, zabývá se rolí fotografie v médiích, vymezuje chápání fotografie jako pravdivého média jako kulturní konstrukt. Zabývá se přesvědčováním, manipulací fotografií analogových i digitálních, etickými aspekty editace fotografií, vymezuje limity objektivity ve fotografii, zabývá se vztahem mezi manipulací obrazových materiálů a ovlivňováním paměti. V druhé části se potom práce zaměřuje na konkrétní případy editace fotografií, ke kterým v mediálním světě došlo od roku 2000. Soustředí se přitom na manipulaci obrazu jako aspekt přesvědčování. Třetí částí práce je hloubkový rozhovor s obrazovým redaktorem ČTK Janem Ždimerou, který se zabývá manipulaci fotografií, etikou, korektní prací obrazových editorů v médiích a kauzami, které práce uvádí v případových studiích.
|
|
|
Fotografie v časopise Respekt
Svatá, Kristýna ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Fotografie v časopise Respekt" se zabývá zacházením s fotografiemi v tomto periodiku. Důraz je kladen na první pololetí roku 2006, kdy týdeník vycházel v novinové podobě, a na první pololetí roku 2008, kdy se jeho formát změnil na časopisový. Cílem práce je komplexně popsat, jak se s fotografickým materiálem v redakční praxi týdeníku Respekt nakládá. Práce se nesoustředí pouze na výsledné fotografie, které čtenář v tisku uvidí - sleduje i, co stojí za jejich vznikem a co se s nimi děje před samotným publikováním. Představuje práci fotografa i obrazové redaktorky a jejich spolupráci s píšící částí redakce. Dalším sledovaným bodem je analýza čísel 1 - 26 z roku 2006 a 1 - 26 z roku 2008. Tato analýza demonstruje změny v oblasti fotografického obsahu týdeníku, které souvisely se změnou formátu a tím pádem i s novými možnostmi pro rozvoj fotografie. Analytická část práce bude uvedena kapitolami, představujícími historii i současnou podobu časopisu Respekt, další z kapitol se věnuje teoretickému vymezení žurnalistické fotografie a její žánrové klasifikaci.
|
|
|
Komparace obrazového zpravodajství v českých a dánských denících
Kabátová, Barbora ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Komparace obrazového zpravodajství v českých a dánských denících se věnuje analýze žurnalistických fotografií v Hospodářských novinách a v listu Politiken publikovaných v únoru 2011. Teoretická část se zabývá tématy souvisejícími s vizuální kulturou, fotožurnalismem a možnostmi analýzy fotografií v tištěných médiích. Výzkumná část práce se soustředí na obrazovou analýzu využívající kvantitativní metodu a kvantitativně-kvalitativní přístup, který vychází z koncepce vizuální gramatiky Gunthera Kresse a Thea van Leeuwena. Obrazová analýza 352 novinářských fotografií ukazuje specifika a odlišnosti českého a dánského způsobu zveřejňování vizuálních informací na titulních a zpravodajských novinových stranách.
|
|
|
Titulní fotografie v českých a zahraničních denících v kontextu zpravodajských hodnot
Nosková, Anna ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
v českém jazyce Razantní nárůst objemu obrazových informací objevujících se v médiích je jevem majícím své kořeny v období přechodu od moderny k době postmoderní, tedy v zásadě nic úplně nového. Nicméně s nástupem digitální kultury a technologií došlo k dalšímu velmi výraznému prohloubení tohoto důrazu kladeného na obrazové informace. Nová média, prostředí počítačových a v poslední době zejména sociálních odstranila problém dob předchozích, tj. obtížný přístup k informacím nebo jejich nedostatek, a nahradila ho problémem z opačného konce spektra, a to jak se v záplavě informací orientovat. Důraz na vizuální informace a sdělení je pak logickou reakcí na tuto situaci, protože obrazová sdělení je dle všeobecně rozšířeného názoru možné konzumovat, třídit, prohlížet a dekódovat rychleji, než např. informace textové. Nicméně obrazové informace trpí ve službách mediálního světa podobnými nešvary jako informace jakéhokoliv jiného typu - jsou vždy vyjádřením nějakého stanoviska, postoje, nastavení. Jakkoliv se fotografie díky mnoha svým parametrům (mechanický proces vzniku pomocí technického aparátu, závislost na přítomnosti referentu zobrazení před kamerou, indexikálně- ikonický charakter fotografických obrazů, mýtus pravdivosti fotografického obrazu, atd.) může jevit jako objektivnější, než jiná média, ve...
|
host ::
RSS.