|
|
Řízení myoelektrické protézy
Tomanová, Markéta ; Bubník, Karel (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Diplomová práce shrnuje poznatky o řízení myoelektrických protéz. Úvodní části práce se věnují problematice anatomie svalů a svalové kontrakce. Pokud jsou běžné funkce pohybu ruky omezeny, je třeba tento nedostatek kompenzovat pomocí protetických končetin. Mezi technicky nejnáročnější patří robotické protézy. V této práci je myoelektrická protéza nahrazena robotickou rukou, která je řízena pomocí elektromyografických signálů. Signály jsou snímány pomocí akviziční jednotky Biopac, dále zpracovány v prostředí LabVIEW a výkonný systém je řízen platformou Arduino.
|
|
|
Software pro prezentaci multimediálních stimulů
Navrátil, Rudolf ; Sekora, Jiří (oponent) ; Bubník, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá působením multimediálních stimulů na lidský organizmus, jejich zpracováním smyslovými orgány, dále možnostmi prezentace těchto stimulů s důrazem na možnost měření vlivu jejich působení na biologické signály ogranismu za pomocí externího měřícího stanoviště. Popisuje návrh a samotnou realizaci aplikace umožňující prezentaci výše uvedených stimulů a jejich synchronizaci s externím měřícím systémem Biopac.
|
|
|
Detekce únavy z elektromyogramu
Mošnerová, Jitka ; Chmelař, Milan (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je navržení a realizace metod pro detekci únavy z elektromyogramu. Nejprve je provedena literární rešerše v oblasti hodnocení únavy z elektromyografického (EMG) signálu. Měření únavou vyvolaných změn v EMG signálu probíhá na deseti dobrovolnících pomocí systému Biopac©. Dále je v diplomové práci řešen výběr optimální metodiky pro hodnocení únavou vyvolaných změn EMG záznamu pomocí statistického testování. V poslední části diplomové práce je diskuze nad výsledky statistického testování metod, vytvoření uživatelského rozhraní v programovém prostředí Matlab© a uceleného návodu pro laboratorní úlohu věnující se hodnocení únavy v EMG signálu.
|
|
|
EKG biofeedback
Macková, Pavlína ; Kolářová, Jana (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje možnostem měření tepové frekvence ze signálu EKG a jejímu využití v terapeutické hře EKG biofeedbacku. V práci je uveden způsob měření EKG pomocí akviziční jednotky Biopac a je diskutováno zpracování signálu pro účely měření tepové frekvence – algoritmy detekce QRS komplexu, HRV analýza. Součástí diplomové práce je návrh a realizace terapeutické hry v programovém prostředí Matlab.
|
|
|
Vliv fyzické zátěže na elektrickou aktivitu svalů
Kadeřábek, Jan ; Sekora, Jiří (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje vliv fyzické zátěže na elektrickou aktivitu svalů. V jednotlivých kapitolách je rozebírána problematika měření EMG signálů a jejich zpracování, včetně statistického ověření vlivu fyzické zátěže na elektrickou aktivitu měřeného svalu. EMG záznamy byly získány proměřením skupiny 10 studentů a v programu AcqKnowledge byly odečteny parametry pro statistické zpracování. Ve vlastním vytvořeném programu byly pomocí časové a frekvenční analýzy vypočteny popisné parametry EMG záznamu, ze kterých lze usuzovat na vliv fyzické zátěže. Výsledkem práce jsou tabulky s naměřenými daty, jim odpovídající grafy, statistické ověření vlivu zátěže na elektrickou aktivitu svalů a program umožňující časovou a frekvenční analýzu naměřených průběhů. Na hladině významnosti 10% je ověřena hypotéza, že fyzická zátěž na elektrickou aktivitu svalů působí.
|
|
|
Měření parametrů kardiovaskulárního systému (KVS)
Kratochvíla, Jiří ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je seznámení se s problematikou měření parametrů kardiovaskulárního systému, realizace měření těchto parametrů, následná analýza, ukázat statistický postup ověřování hypotéz v této oblasti a konečně prezentace naměřených průběhů včetně automatické detekce tepové frekvence z EKG signálu ve vytvořeném programu v prostředí Guide systému Matlab. Na základě teoretických poznatků bylo dle vlastního návrhu provedeno měření systémem Biopac a rtuťovým tonometrem. Parametry, jež byly měřeny na skupině pěti lidí: EKG, krevní tlak a tepová frekvence před a po zátěži. Po zpracování dat byla provedena statistická analýza, jejímž cílem bylo ukázat postup ověření hypotézy, zda a jak se mění měřené parametry kardiovaskulárního systému po zátěži. Následně byla naměřená data přenesena do prostředí Matlab. Prezentace průběhů (vytvořený program) zahrnuje časové a spektrální analýzy (užití Fourierovy transformace) signálů EKG, automatickou detekci tepové frekvence z EKG signálu, analýzu proměnlivosti tepové frekvence (HRV) – tachogram spolu s detailní analýzou HRV spekter (spekter proměnlivosti tepové frekvence – souvisí s aktivitou sympatiku a parasympatiku), které se rovněž užívají v klinické praxi stejně jako ostatní měřené parametry kardiovaskulárního systému.
|
|
|
Myoelektrická protéza ruky
Lutz, Jan ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Kuna, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím elektromyografu jako ovládacího prvku pro protetickou náhradu lidské paže. Čtenáři je zde popsán vznik tohoto signálu a způsob jeho šíření. Práce je zaměřena zejména na povrchové snímání signálu. U elektrod se zohledňuje i systém přenosu signálu a rozdíly mezi ideální představou a reálným zapojením. Dalším bodem práce je návrh základního systémového modelu pro simulování pohybu robotické ruky v závislosti na snímaném signálu. V praktické části se práce věnuje realizaci celé problematiky ovládání umělé končetiny naměřeným signálem. Ta začíná konstrukcí robotického ramene, které představuje umělou končetinu. Práce pokračuje komunikací mezi počítačem a robotem. První část praktického testování končí vytvořením uživatelského rozhranní, které je schopné ovládat všechny pohyby robota. Rozhranní je kombinované i s modelem v Matlab robotic toolboxu. Tento vytvořený model je schopný se pohybovat synchronně se skutečným robotem. Závěrečná část práce se věnuje praktickému měření pomocí snímací jednotky Biopac. Získaný signál je upraven pro použití k ovládání robotické končetiny. Snahou autora je přizpůsobit pohyb co nejvíce pohybu reálné paže.
|
|
|
Biofeedback a jeho použití
Dvořák, Jiří ; Hrozek, Jan (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Cílem práce je popsat obecné typy biologické zpětné vazby užívané k terapeutické léčbě některých psychosomatických nemocí. Popis se následně zaměřuje zejména na nápravu lehkých mozkových dysfunkcí pomocí EEG biologické zpětné vazby. Konkretizují se vlastnosti a technické požadavky na tuto terapii, jejíž názorný princip v závěru práce prezentuje aplikace EEG biofeedback, navržená ve vývojovém prostředí LabView 7.1 s pomocí přístrojového vybavení MP35 a NI USB-6221.
|
|
|
Měření parametrů kardiovaskulárního systému
Szpyrc, Bogdan ; Rychtárik, Milan (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou anatomie a fyziologie srdce. Pomocí diagnostického systému BIOPAC je snímána elektrická aktivita srdce pomocí 12 svodového elektrokardiogramu (EKG) a vyhodnocena tepová frekvence Signál EKG je transformován na vektorkardiogram, ze kterého je odečten směr elektrické osy srdeční. Pro zjištění vlivu zátěže a zastavení dýchaní na tepovou frekvenci a vlivů zátěže na sklon elektrické osy srdeční bude navržen vlastní experiment. Pro jednodušší analýzu hodnot bude navržena programová aplikace dovolující rekonstrukci EKG signálu na VKG zobrazení a automatický výpočet tepové frekvence a sklonu elektrické osy srdeční. Pomocí statistické analýzy budou vyhodnocený výsledky měření.
|
|
|
Elektromyografie, měření elektrické aktivity svalů
Kořínek, Peter ; Provazník, Ivo (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Úlohou této práce bylo seznámit se s problematikou meření elektrické aktivity svalu. Byla to teoretická část ve které jsem se dále seznámil s počitačovým meřícim systémem Biopac a jeho možnostmi měření sledovaných veličin. Následovala praktická část, ve které problematiku podle teoretických poznatkú sledujeme na skupině lidí. Podle protokolu zjištění vlivu fyzické zateže na EMG jsem Biopacem získal data a ty jsem štatisticky analyzoval. Získanými daty byla ověřena hypotéza. V posledným kroku jsou data prezentovaná v grafickom prostředí Matlab-Guide. Po načtení EMG měřené osoby jsou zobrazeny průběhy bez, s a po výkoně se zátěží. Lze volit z různych analýz.
|
host ::
RSS.