|
|
Poziční systém počítačového interface řízený elektookulogramem
Lutz, Jan ; Kolářová, Jana (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá fyziologií oka a dvěma specifickými signály, které můžeme na lidském oku měřit. Jedná se o elektromyogram a elektrookulogram. Čtenáři jsou zde popsány svaly podílející se na pohybu zrakového aparátu, způsoby měření signálu EOG pomocí systému Biopac, a možné zpracování a vyhodnocení možností použití EOG jako jednoduchého počítačového rozhraní. Cílem této práce je vytvořit měřicí protokol pro změření signálu EOG a zjistit rozlišovací schopnosti potenciálního interface. Velmi důležitým bodem práce je návrh filtru, zpracovaný v programovém prostředí Matlab, včetně jednoduchého grafického rozhraní. Aby byla možnost ověřit funkčnost filtru a celé této metody, je použito několik průběhů, naměřených nejprve na mém oku, poté deset průběhů získaných po spolupráci spolužáků, které jsou přiloženy k textu. Na těchto průbězích je demonstrováno řešení problému a data získaná rozborem každého z nich jsou uvedena v závěrečné kapitole.
|
|
|
Myoelektrická protéza ruky
Lutz, Jan ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Kuna, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím elektromyografu jako ovládacího prvku pro protetickou náhradu lidské paže. Čtenáři je zde popsán vznik tohoto signálu a způsob jeho šíření. Práce je zaměřena zejména na povrchové snímání signálu. U elektrod se zohledňuje i systém přenosu signálu a rozdíly mezi ideální představou a reálným zapojením. Dalším bodem práce je návrh základního systémového modelu pro simulování pohybu robotické ruky v závislosti na snímaném signálu. V praktické části se práce věnuje realizaci celé problematiky ovládání umělé končetiny naměřeným signálem. Ta začíná konstrukcí robotického ramene, které představuje umělou končetinu. Práce pokračuje komunikací mezi počítačem a robotem. První část praktického testování končí vytvořením uživatelského rozhranní, které je schopné ovládat všechny pohyby robota. Rozhranní je kombinované i s modelem v Matlab robotic toolboxu. Tento vytvořený model je schopný se pohybovat synchronně se skutečným robotem. Závěrečná část práce se věnuje praktickému měření pomocí snímací jednotky Biopac. Získaný signál je upraven pro použití k ovládání robotické končetiny. Snahou autora je přizpůsobit pohyb co nejvíce pohybu reálné paže.
|
|
|
Poziční systém počítačového interface řízený elektookulogramem
Lutz, Jan ; Kolářová, Jana (oponent) ; Janoušek, Oto (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá fyziologií oka a dvěma specifickými signály, které můžeme na lidském oku měřit. Jedná se o elektromyogram a elektrookulogram. Čtenáři jsou zde popsány svaly podílející se na pohybu zrakového aparátu, způsoby měření signálu EOG pomocí systému Biopac, a možné zpracování a vyhodnocení možností použití EOG jako jednoduchého počítačového rozhraní. Cílem této práce je vytvořit měřicí protokol pro změření signálu EOG a zjistit rozlišovací schopnosti potenciálního interface. Velmi důležitým bodem práce je návrh filtru, zpracovaný v programovém prostředí Matlab, včetně jednoduchého grafického rozhraní. Aby byla možnost ověřit funkčnost filtru a celé této metody, je použito několik průběhů, naměřených nejprve na mém oku, poté deset průběhů získaných po spolupráci spolužáků, které jsou přiloženy k textu. Na těchto průbězích je demonstrováno řešení problému a data získaná rozborem každého z nich jsou uvedena v závěrečné kapitole.
|
|
|
Myoelektrická protéza ruky
Lutz, Jan ; Kozumplík, Jiří (oponent) ; Kuna, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím elektromyografu jako ovládacího prvku pro protetickou náhradu lidské paže. Čtenáři je zde popsán vznik tohoto signálu a způsob jeho šíření. Práce je zaměřena zejména na povrchové snímání signálu. U elektrod se zohledňuje i systém přenosu signálu a rozdíly mezi ideální představou a reálným zapojením. Dalším bodem práce je návrh základního systémového modelu pro simulování pohybu robotické ruky v závislosti na snímaném signálu. V praktické části se práce věnuje realizaci celé problematiky ovládání umělé končetiny naměřeným signálem. Ta začíná konstrukcí robotického ramene, které představuje umělou končetinu. Práce pokračuje komunikací mezi počítačem a robotem. První část praktického testování končí vytvořením uživatelského rozhranní, které je schopné ovládat všechny pohyby robota. Rozhranní je kombinované i s modelem v Matlab robotic toolboxu. Tento vytvořený model je schopný se pohybovat synchronně se skutečným robotem. Závěrečná část práce se věnuje praktickému měření pomocí snímací jednotky Biopac. Získaný signál je upraven pro použití k ovládání robotické končetiny. Snahou autora je přizpůsobit pohyb co nejvíce pohybu reálné paže.
|
host ::
RSS.