|
Aplikace GIS ve vodohospodářství na příkladu regionu Dobříšsko
Hladíková, Lenka ; Grill, Stanislav (oponent) ; Štych, Přemysl (vedoucí práce)
Aplikace GIS ve vodohospodářství na příkladu regionu Dobříšsko Abstrakt Předkládaná bakalářská práce se zabývá využitím geoinformačních systémů (GIS) ve vodohospodářství. Je zde analyzována změna vodních zdrojů - konkrétně říční sítě, vodních ploch a mokřadů na Dobříšsku za posledních 150 let. K analýze byly využity mapy 2. vojenského mapování, 3. vojenského mapování, mapy Generálního štábu ČSA z 50. let 20. století a současná databáze hydrologických a vodohospodářských dat DIBAVOD. Dále je zde řešena problematika akumulace vody v regionu pomocí hydrologických nástrojů softwaru ArcGIS 9.3. Všechna vytvořená data byla společně uložena v geodatabázi a budou dále využívána pro potřeby Vodohospodářské společnosti Dobříš. Klíčová slova: GIS, vodohospodářství, hydrologické modelování
|
|
Výpočet prostorové distribuce srážek různými metodami a vyhodnocení rozdílu v úhrnech srážek na vybraném povodí
VÁVRA, Miroslav
Tato diplomová práce se zabývá různými metodami výpočtu prostorové distribuce srážek a vyhodnocením rozdílů v úhrnech srážek na vybraném povodí. Cílem této práce bylo vybrat vhodné metody výpočtu plošného rozložení srážek a tyto metody následně vytvořit. Metody byly z většiny vytvářeny v prostředí GIS. Dalším cílem bylo posoudit rozdíly měsíčních srážkových úhrnů z hydrologických let 2006 a 2007 vypočtených v povodí pomocí vybraných metod. Vybrané metody výpočtu prostorové distribuce srážek v povodí byly: aritmetický průměr, Thiessenovy polygony, metoda izohyet a metoda vážené inverzní vzdálenosti (IDW). Jako vhodné povodí bylo vybráno povodí Kopaninského potoka, kde je instalována relativně hustá srážkoměrná síť. V průběhu řešení této práce muselo být zájmové území rozšířeno ještě o území mezi použitými srážkoměry vymezené v prostředí GIS. Důvodem pro rozšíření byl fakt, že rozložení srážkoměrů v povodí Kopaninského toku nedovolovalo vytvořit izohyety v celém tomto povodí. Při výpočtu a porovnání výsledků jednotlivých metod bylo zjištěno, že výsledky použitých metod se vzájemně překvapivě téměř neliší. Dále bylo konstatováno, že ani dostatečně hustá síť srážkoměrů nezaručí 100% přesnost výpočtu množství srážek ve vybrané oblasti z důvodu jejich mimořádné variability.
|
|
Ryby říční sítě Chráněné krajinné oblasti Beskydy
Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel ; Lojkásek, B.
Říční síť na území CHKO Beskydy (1,620 km2 ) patří k úmořím Baltického a Černého moře. Většinou se jedná o malé toky I. a II. řádu. Základní složku rybího osídlení tvoří pstruh obecný f. potoční a vranka pruhoploutvá. V dolních částech větších toků se vyskytují i další druhy, jako lipan podhorní, jelec tloušť, ouklejka pruhovaná, hrouzek obecný, vranka obecná a další.
|
| |
|
Možnost predikce povodní pomocí neuronových sítí
Neruda, M. ; Neruda, Roman
Příspěvek se zabývá sledováním srážko-odtokových vztahů na povodí Ploučnice. Pomocí metody umělých neuronových sítí jsme vytvořili několik modelů závislosti průtoku na srážkách a hodnotách průtoku v minulých letech. Neuronový model je pak schopen predikovat hodnoty průtoků na základě historických dat. Vypočtené průtoky mohou pomoci přo předpovědi povodňových stavů na řekách.
|
| |
|
Studie odkanalizování vybraného stokového systému v urbanizovaném povodí
Korytář, Ivo ; Habr,, Vladimír (oponent) ; Raclavský, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce řeší studii odkanalizování vybraného stokového systému, konkrétně stokovou sít v obci Starý Mateřov. V rámci studie je zpracován pasport stokové sítě, na jehož základě je vyhodnocen technický stav se zaměřením na tři vybrané stoky. Na základě vyhodnocení technického stavu pro tyto stoky jsou navrženy vhodné možnosti sanace a tyto možnosti jsou porovnány z hlediska investičních nákladů. V poslední kapitole této diplomové práce jsou navrženy dvě varianty odkanalizování zájmového území. První varianta spočívá v odvádění odpadních vod na čistírnu odpadních vod Pardubice Semtín a druhá ve vybudování čistírny odpadních vod v obci Starý Mateřov. Pro obě varianty jsou stanoveny investiční a také provozní náklady.
|
|
Vodní mlýny, hamry, pily, valchy a papírny za přívalové povodně v létě 1714.
Elleder, L. ; Šírová, J. ; Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Lopaur, M. ; Dragoun, Z.
Mimořádná povodňová katastrofa v létě 1714 v povodí Sázavy, Svratky, Loučné i Chrudimky představuje jednu z největších známých přívalových povodní v české povodňové historii. Tato povodeň zničila nejen desítky obytných domů, ale i řadu mlýnů, hamrů a dalších hospodářských budov. Významnou roli v průběhu povodně sehrálo i množství protržených rybníků. Tato událost podstatným způsobem ovlivnila vývoj vodních mlýnů a možná i vývoj rybniční sítě v postižené oblasti.
Plný tet: UGN_0472198 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Analýza odtoku ve vybraném urbanizovaném povodí
Kučera, Vít ; Máca, Petr (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Práce se zabývá schematizací území s kanalizační sítí ve srážkovo-odtokovém modelu urbanizovaného povodí a modelováním změn v Manningova drsnostního součinitele potrubí na hlavní stoce, která odvádí většinu odpadních vod. Porovnání bylo provedeno na dvou schematizacích povodí Bohnického sběrače, kmenové stoky F v Hl. m. Praze. Pro simulace byl využit program Mike URBAN společnosti DHI a.s.
Hlavní sledovanou veličinou byl hydrogram odtoku na zvoleném uzávěrném profilu povodí a jeho vývoj v závislosti na schematizaci a změně Manningova drsnostního součinitele.
|
|
Rekonstrukce a model postglaciálního šíření olší podrodu Alnus v Evropě
Jelenová, Hana ; Barták, Vojtěch (vedoucí práce) ; Mandák, Bohumil (oponent)
Postglaciální migrace dřevin je stále opředena mnoha paradoxy a nejasnostmi, které doposud nebyly vyřešeny u mnoha evropských druhů. Takovým případem jsou mokřadní dřeviny podrodu Alnus, jenž se dle fosilních záznamů rozšířily po celé Evropě během posledního glaciálu velmi rychle. Cílem této diplomové práce je odhalení jejich migračního potenciálu, a to za pomoci empirického hodnocení interpolovaných pylových dat (interpolace metodou IDW) a simulačního modelu založeného na ekologických vlastnostech druhu. Zatímco výsledkem interpolovaných map jsou rychlosti podobné již dříve odhadovaným rychlostem, výsledky simulačního modelu již těmto rychlostem odpovídají pouze za specifických extrémních podmínek prostředí u A. incana. Důvodem může být přizpůsobení jejích semen k anemochorii, neboť simulační model potvrdil jejich dobrý potenciál šířit se větrem. Oproti tomu v případě A. glutinosa výsledky modelu nepotvrzují schopnost se dostatečně rychle šířit pomocí větru, pozorované rychlosti je proto třeba vysvětlit jinak. Jednou z možností je šíření pomocí řek, což naznačuje i vizualizace migračních linií společně s říčními sítěmi.
Součástí modelu také bylo odhalení ekologických vlastností, které souvisejí s migračním potenciálem. V rámci parametrizace modelu se prokázala A. glutinosa co se týče očekávaného počtu potomků podstatně lepší než A. incana, přesto v anemochorním modelu hrála hlavní roli padavost a generační čas, který byl u A. incana kratší, a z toho důvodu je patrně schopna se šířit rychleji než A. glutinosa.
|
host ::
