|
|
Řízení lidských zdrojů ve vybraných nemocnicích ČR.
LHOTSKÁ, Martina
Lidské zdroje jsou klíčovým faktorem úspěchu ve všech činnostech, jimiž se zdravotnické zařízení zabývá. Teoretická část čtenáře nejprve seznámí s problematikou řízení lidských zdrojů obecně, dále se věnuje jednotlivým standardům SAK ČR, které se týkají řízení lidských zdrojů. Druhá část je věnována výzkumnému šetření, které probíhalo ve dvou fázích. Jednalo se o kvalitativně kvantitativní šetření. V kvalitativní části jsme oslovily náměstky ošetřovatelské péče vybraných nemocnic, s kterými jsme vedly nestandardizované rozhovory. Otázky pro rozhovor vycházely ze standardů SAK ČR týkajících se řízení lidských zdrojů. Pro zpracování kvalitativních dat byla použita rámcová analýza podle Ritchieho a Spencera. Po zpracování rozhovorů byla připravována kvantitativní část výzkumu. Stanovily jsme hypotézy, k jejichž ověření jsme vytvořily dotazník pro sestry pracující ve výše uvedených nemocnicích. Celé výzkumné šetření bylo realizováno v období leden {--} březen 2010. Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo zmapovat dodržováni standardů SAK ČR v oblasti řízení lidských zdrojů ošetřovatelské péče ve vybraných nemocnicích. Na základě hlavního záměru jsme si určily sedm dílčích cílů. 1. Zjistit zda nemocnice stanovují počet kvalifikovaného personálu nutného k zajištění odpovídající ošetřovatelské péče o pacienty a plán rozvíjení kvalifikace ošetřovatelského personálu. 2. Zjistit zda nemocnice vedou pro každého ošetřovatelského pracovníka osobní spis. 3. Zmapovat zda nemocnice mají pro každého pracovníka v ošetřovatelské péči stanovenou náplň práce, která odpovídá dosažené kvalifikaci. 4. Zjistit zda jsou pracovníci v ošetřovatelské péči při nástupu zapracováni s ohledem na jejich pracovní zařazení. 5. Zmapovat zda nemocnice jasně stanovují kompetence všeobecným sestrám. 6. Zjistit zda nemocnice provádějí školení ošetřovatelského personálu, týkající se BOZP. 7. Zmapovat zda nemocnice sledují vhodnou formou spokojenost ošetřovatelského personálu. Všechny cíle práce byly splněny. Hypotézy H1: Nemocnice plánují dostatečný počet kvalifikovaného ošetřovatelského personálu, H2: Ošetřovatelskému personálu je umožněno kontinuální vzdělávání pro zvyšování kvalifikace, H4: Každý ošetřovatelský pracovník zná stanovenou náplň práce, která odpovídá jeho dosažené kvalifikaci, H5: Všeobecné sestry znají problematiku adaptačního procesu nových zaměstnanců, H6: Ošetřovatelský personál zná stanovený rozsah svých kompetencí, H7: Nemocnice provádí školení ošetřovatelského personálu v oblasti BOZP a H8: Zaměstnanci mají možnost vyjádřit svůj názor na spokojenost se zaměstnáním minimálně jednou ročně, byly potvrzeny. Sestry se domnívají, že počet ošetřovatelského personálu na oddělení je dostatečný, mají možnost účastnit se na celoživotním vzdělávání, ale finanční náklady musí nést sami. Sestry znají svou náplň práce a řídí se podle ní, stejně tak znají i spektrum svých kompetencí. Sestry mají informace o existenci, délce i způsobu zakončení adaptačního procesu nových zaměstnanců. Sestry potvrdily, že se pravidelně účastní školení BOZP a mají minimálně jednou ročně možnost vyjádřit spokojenost se zaměstnáním. Pouze hypotéza H3: Každý člen ošetřovatelského týmu má znalosti o svém osobním spise, nebyla potvrzena. Sestry neznají dokumenty, jež obsahuje jejich osobní spis, a nevědí, kde je jejich osobní spis uložen. Tato práce může být užitečná členům ošetřovatelského týmu, kteří by se chtěli o problematice řízení lidských zdrojů z pohledu standardů SAK ČR dozvědět něco více.
|
|
|
Sestra jako manažer rizik ve zdravotnických zařízeních 21. století
LAŠTOVKOVÁ, Marie
Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat aktivity sestry - manažera rizik ve vybraných zdravotnických zařízeních. Prvním cílem bylo zmapování současného stavu akreditačních řízení v České Republice - počtu akreditovaných zařízení a typu akreditace. Dalším cílem bylo zjistit, ve kterých zdravotnických zařízeních se vyskytuje sestra - manažer rizik či kdo ve zdravotnických zařízeních má management rizik v kompetenci. Třetím cílem bylo prozkoumání aktivit sestry - manažera rizik. Pro dosažení těchto cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jaký je současný stav akreditačních řízení v České republice? 2. Ve kterých akreditovaných zařízeních existuje sestra - manažer rizik? A třetí výzkumná otázka: Jaké jsou aktivity a role sestry - manažera rizik? (jaké provádí činnosti při výkonu funkce, zda cítí změnu v poskytování ošetřovatelské péče, se kterými riziky a mimořádnými událostmi se ve svém zařízení nejčastěji setkává a jaká jsou jejich řešení, jaká je úroveň komunikace mezi účastníky v procesu řízení rizik v daném zařízení, jaké výhody spatřuje v managementu rizik). Výzkumné šetření bylo provedeno s respondentkami ze zdravotnických zařízení, která byla ochotna ke spolupráci. Provedené výzkumné šetření je šetřením kvalitativním. S respondentkami byly vedeny nestandardizované rozhovory dle struktury kategorizovaných otázek. Následně byly provedeny přepisy rozhovorů, analýza a kategorizace dat v tabulkách podle rámcové analýzy Ritchieho a Spencera. Z šetření vyplynuly odpovědi na výzkumné otázky. V žádném ze zařízení, která na dotazy odpověděla, se funkce sestry - manažera rizik nevyskytuje. Aktivity v rámci managementu rizik přebírají pracovníci na jiných pozicích, většinou se jedná o manažery kvality, hlavní sestry či auditory. Přesné zastoupení těchto funkcí je přehledně zpracováno v přiložených grafech. Na výzkumnou otázku č. 3 jsme dostaly v rozhovorech velké množství odpovědí: například sestry, které mají v kompetenci management rizik plní zejména role komunikátorů, obhájkyň, autorů, auditorů či mentorů. Při výkonu své funkce pozorují oproti minulosti změny v odpovědnosti sester, aktivitě pacientů, větší transparentnost, kvalitu a bezpečí poskytované péče. Podrobně popisují rizika a mimořádné události, se kterými se na svých pracovištích setkávají a jakým způsobem je řeší. Výhody v managementu rizik vidí respondentky především v tom, že je dobrým nástrojem k obhajobě pacientů, ale hlavně sester, nástrojem ke zvyšování odpovědnosti a aktivity pacientů a zvyšování kvality a bezpečí poskytované péče. Všechny odpovědi jsou přehledně zpracovány do tabulek a diskutovány s námi získanými poznatky z odborné literatury a zkušenostmi. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, mohlo by být poskytnuto kompetentním institucím a dále v podobě informační brožury sestrám a ostatním pracovníkům ve zdravotnictví. Také bychom navrhovaly vyšší úroveň edukace o možnostech managementu rizik, úpravu legislativy - kompetencí, stanovení jasných postupů a pravidel a úpravu vzdělávání v managementu rizik tak, aby zavedení tohoto nástroje bylo sjednoceno a stalo se přístupným pro všechna zařízení.
|
|
|
Přínos akreditace Nemocnice Písek pro ošetřovatelství
ČAPKOVÁ, Radka
V teoretické části práce je stručně popsána historie Nemocnice Písek a ošetřovatelství jako samostatný obor. Další kapitoly jsou věnovány akreditaci, národním akreditačním standardům, akreditačnímu šetření, výsledkům akreditačního šetření a současnému stavu akreditovaných zdravotnických zařízeních v České republice. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou. Ke sběru dat byly použity dva anonymní dotazníky zaměřené na respondenty cílových skupin. První dotazník byl určen vedoucím pracovníkům jednotlivých oddělení Nemocnice Písek a druhý byl pro klienty hospitalizované na standardních lůžkových odděleních. Cílem práce bylo zjistit, zda klienti i sestry vnímají akreditaci Nemocnice Písek pozitivně, zda sestry považují akreditaci za přínosnou pro zdravotnické zařízení a zjistit kritéria, podle kterých si klienti volí zdravotnické zařízení.V bakalářská práci pak byly ověřovány čtyři hypotézy. Hypotéza číslo jedna, "Klienti vnímají akreditaci Nemocnice Písek pozitivně", byla potvrzena. Hypotéza číslo dvě, "Sestry vnímají akreditaci Nemocnice Písek pozitivně", byla též potvrzena. Hypotéza číslo tři, "Sestry vnímají akreditaci nemocnice jako přínosnou pro nemocnici", byla potvrzena, ale hypotéza číslo čtyři, "Hlavním kritériem pro volbu zdravotnického zařízení je akreditace", se nepotvrdila, neboť nikdo z klientů si nevolí zdravotnické zařízení na základě toho, že toto zdravotnické zařízení je akreditované. Většina klientů by si přesto pro příští hospitalizaci raději zvolila akreditované zdravotnické zařízení. Prostřednictvím této práce by bylo možné poukázat na význam akreditace pro klienty i pracovníky zdravotnických zařízení. Dle mého názoru je tato práce přínosem pro Nemocnici Písek, neboť ukazuje, zda jsou klienti informováni o akreditaci této nemocnice a zda vědí, co jim tato akreditace může přinést pozitivního a co vše díky ní mají ve zdravotnickém zařízení zajištěno.
|
|
|
Dodržování národních akreditačních standardů týkající se práv pacientů ve vybraném zdravotnickém zařízení
POLÍVKOVÁ, Eva
Téma této bakalářské je "Dodržování národních akreditačních standardů týkající se práv pacientů ve vybraném zdravotnickém zařízení". Hlavním výzkumným cílem bylo zmapovat dodržování práv hospitalizovaných pacientů na základě akreditačních standardů. Byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza "Každý pacient je při přijetí do nemocnice seznámen se svými právy". Druhá hypotéza "Pacienti jsou informováni o všech skutečnostech týkajících se jejich zdravotního stavu". Třetí hypotéza "Informovanost pacienta sestrou v rámci edukace je dostatečná". Čtvrtá hypotéza "Sestry mají dostatečné znalosti v oblasti imobilizace a omezení pacienta". K dosažení cílů jsme použili kvantitativní výzkumné šetření. Pro výzkumné šetření byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Ke sběru dat byly použity dva rozlišné dotazníky. Dotazníky pro pacienty a dotazníky pro sestry byly rozdány v Nemocnici České Budějovice, a. s. Výsledná data jsou zpracována do tabulek a grafů pomocí statistického programu SPSS 15.0 a Microsoft Office Excel. Získané výsledky ukazují, že první hypotéza se nepotvrdila, protože každý pacient nebyl při přijetí seznámen se svými právy. Druhá hypotéza se potvrdila, pacienti mají dostatek informací o své zdravotním stavu. Třetí hypotéza se nepotvrdila, protože získané výsledky nenaplňují účel akreditačního standardu. Sestry provádí edukaci nedostatečně a pokud ji provádí, nezaznamenávají ji do dokumentace. I přesto pacienti hodnotili edukaci sestrou příznivě. Čtvrtá hypotéza se potvrdila. Sestry prokázaly dostatek znalostí při používání omezovacích prostředků. Bakalářské práce bude poskytnuta náměstkyni pro ošetřovatelskou péči v Nemocnici České Budějovice. Výsledky mohou posloužit jako vodítko v realizaci nápravných řešení a k přípravě na akreditační šetření. Ráda bych, aby tato bakalářská práce posloužila nejen zdravotnickým pracovníkům, ale i široké veřejnosti, v níž by mohly získat cenné informace v oblasti svých práv.
|
|
| |
|
|
Problematika celoživotního vzdělávání sester
HALUZOVÁ, Jaroslava
Tato práce se věnovala problematice celoživotního vzdělávání sester. Cílem bylo, zjistit postoj a zájem sester o celoživotní vzdělávání. Zjistit, zda sestry znají všechny možnosti celoživotního vzdělávání. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry využívají všechny možnosti celoživotního vzdělvání a v neposlední řadě bylo cílem zjistit co nejíce motivuje sestry k celoživotnímu vzdělávání.Při zpracování dat byl použit kvantitativní výzkum a metoda sběru dat dotazování, technikou dotazníku. Z výzkumu se zjistilo, že sestry mají zájem o celoživotní vzdělávání, ale neznají všechny možnosti celoživotního vzdělávání. Sestry ani nevyužívají všechny možnosti celoživotního vzdělávání, zejména preferují semináře, konference a kurzy. Dále z výzkumu vyplynulo, že největším motivačním faktorem celoživotního vzdělávání sester je podpora od zaměstnavatele dále vyšší platové zařazení a také povinná registrace zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Akreditace a certifikace v řízení kvality služeb
VALENTOVÁ, Jiřina
Diplomová práce je zaměřena na management kvality v poskytování zdravotní péče nemocnicemi s cílem zajistit kvalitu a bezpečí pro pacienty. Cílem práce je analýza a komparace Národních akreditačních standardů a zavádění systému managementu jakosti s cílem získání certifikace. Na základě analýzy obou procesů definuje rozdíly v rozsahu a hodnocení certifikace a akreditace v nemocnicích. Proces certifikace byl analyzován v Nemocnici Strakonice, a.s., která v r. 2006 získala certifikaci dle normy ISO 9001:2000 na celé zdravotnické zařízení - tedy jak na zdravotnickou část, tak na obslužné prostory. Proces akreditace byl analyzován v Nemocnici Písek, a.s., která v roce 2006 úspěšně prošla akreditačním řízením a získala certifikát o udělení akreditace. Výstupem práce je návrh a doporučení využití vhodné formy systému řízení kvality a aplikace procesu v jihočeských nemocnicích.
|
|
|
Studijní programy zaměřené na tělesnou výchovu a sport v Čechách a očekávané uplatnění jejich absolventů v praxi\\
HAVEL, Rostislav
Cílem bakalářské práce je srovnat akreditované studijní obory zaměřené na tělesnou výchovu a sport v Čechách, z hlediska shodných i odlišných znaků ve studijních plánech a uplatnění jejich absolventů v praxi. V prvních kapitolách je uveden nástin historie vzdělávání učitelů tělesné výchovy v českých zemích a stručná charakteristika vysokoškolského zákona. Stěžejní součást práce představuje část analytická a syntetická. Analytická předkládá přehled o studijních oborech zaměřených na TVS, akreditovaných na jednotlivých vysokoškolských pracovištích. V syntetické jsou pomocí srovnávací metody porovnány studijní obory z hlediska vypsaných povinných předmětů, počtů zápočtů a zkoušek a hodinové dotace. Hlavním zdrojem informací byly studijní plány vydané pro akademický rok 2007/2008 a internetové stránky jednotlivých pracovišť. Poslední část je věnována předpokládanému uplatnění absolventů. V oblasti Čech je možné studovat Bc. a Mgr. obory celkem na 8 fakultách. Jedná se celkem o 21 učitelských a 29 neučitelských studijních oborů.
|
|
|
Připravenost vybrané nemocnice k akreditaci
ŠIMKOVÁ, Veronika
Cílem práce bylo zjistit připravenost vybrané nemocnice (Nemocnice Nové Město na Moravě, p.o.) k národní akreditaci. Závěrem je, že nemocnice v momentálním čase nesplňuje všechny standardy k udělení akreditace, ale má všechny potřebné předpoklady, aby nedokonalé standardy byly doplněny a nemocnice akreditaci získat mohla. Touto prací bych chtěla pomoci dané nemocnici pomoci při zhodnocení jejího stavu při přípravě k chystané akreditaci. Ale nejen jí. Byla bych velice ráda kdyby tato práce byla ku prospěchu i jiným zdravotnickým zařízením nebo i jiným osobám při jakékoliv práci týkající se akreditace.
|
|
|
Akreditace vysokých škol jako předpoklad kvality a úspěšnosti
Stejkoza, Josef ; Lipka, David (vedoucí práce) ; Chalupníček, Pavel (oponent)
Práce se zabývá problematikou regulace vysokého školství pomocí akreditace. Dle mezinárodního žebříčku univerzit ARWU vybírá státy s největším výskytem vysokých škol v Top20-Top500 a rozebírá systém jejich akreditace především z hlediska míry regulace. Vysoké školy řadí do dvou skupin: (1) Fungující v liberální (liberálnějším) terciárním systému; a (2) Fungující v regulovaném systému. Tyto dvě skupiny pak mezi sebou porovnává a snaží se nalézt odpověď na otázku, zda může být regulace příčinou úspěšnosti, nebo neúspěšnosti té či oné skupiny. Zvláštní pozornost věnuje české Akreditační komisi a transparentnosti akreditačního procesu v ČR v porovnání se světovou praxí. Pro přehlednost je v závěru práce uvedeno grafické znázornění systémů obou skupin dle jednotlivých zemí.
|
host ::
RSS.