|
|
Řízení lidských zdrojů ve vybraných nemocnicích ČR.
LHOTSKÁ, Martina
Lidské zdroje jsou klíčovým faktorem úspěchu ve všech činnostech, jimiž se zdravotnické zařízení zabývá. Teoretická část čtenáře nejprve seznámí s problematikou řízení lidských zdrojů obecně, dále se věnuje jednotlivým standardům SAK ČR, které se týkají řízení lidských zdrojů. Druhá část je věnována výzkumnému šetření, které probíhalo ve dvou fázích. Jednalo se o kvalitativně kvantitativní šetření. V kvalitativní části jsme oslovily náměstky ošetřovatelské péče vybraných nemocnic, s kterými jsme vedly nestandardizované rozhovory. Otázky pro rozhovor vycházely ze standardů SAK ČR týkajících se řízení lidských zdrojů. Pro zpracování kvalitativních dat byla použita rámcová analýza podle Ritchieho a Spencera. Po zpracování rozhovorů byla připravována kvantitativní část výzkumu. Stanovily jsme hypotézy, k jejichž ověření jsme vytvořily dotazník pro sestry pracující ve výše uvedených nemocnicích. Celé výzkumné šetření bylo realizováno v období leden {--} březen 2010. Hlavním záměrem výzkumného šetření bylo zmapovat dodržováni standardů SAK ČR v oblasti řízení lidských zdrojů ošetřovatelské péče ve vybraných nemocnicích. Na základě hlavního záměru jsme si určily sedm dílčích cílů. 1. Zjistit zda nemocnice stanovují počet kvalifikovaného personálu nutného k zajištění odpovídající ošetřovatelské péče o pacienty a plán rozvíjení kvalifikace ošetřovatelského personálu. 2. Zjistit zda nemocnice vedou pro každého ošetřovatelského pracovníka osobní spis. 3. Zmapovat zda nemocnice mají pro každého pracovníka v ošetřovatelské péči stanovenou náplň práce, která odpovídá dosažené kvalifikaci. 4. Zjistit zda jsou pracovníci v ošetřovatelské péči při nástupu zapracováni s ohledem na jejich pracovní zařazení. 5. Zmapovat zda nemocnice jasně stanovují kompetence všeobecným sestrám. 6. Zjistit zda nemocnice provádějí školení ošetřovatelského personálu, týkající se BOZP. 7. Zmapovat zda nemocnice sledují vhodnou formou spokojenost ošetřovatelského personálu. Všechny cíle práce byly splněny. Hypotézy H1: Nemocnice plánují dostatečný počet kvalifikovaného ošetřovatelského personálu, H2: Ošetřovatelskému personálu je umožněno kontinuální vzdělávání pro zvyšování kvalifikace, H4: Každý ošetřovatelský pracovník zná stanovenou náplň práce, která odpovídá jeho dosažené kvalifikaci, H5: Všeobecné sestry znají problematiku adaptačního procesu nových zaměstnanců, H6: Ošetřovatelský personál zná stanovený rozsah svých kompetencí, H7: Nemocnice provádí školení ošetřovatelského personálu v oblasti BOZP a H8: Zaměstnanci mají možnost vyjádřit svůj názor na spokojenost se zaměstnáním minimálně jednou ročně, byly potvrzeny. Sestry se domnívají, že počet ošetřovatelského personálu na oddělení je dostatečný, mají možnost účastnit se na celoživotním vzdělávání, ale finanční náklady musí nést sami. Sestry znají svou náplň práce a řídí se podle ní, stejně tak znají i spektrum svých kompetencí. Sestry mají informace o existenci, délce i způsobu zakončení adaptačního procesu nových zaměstnanců. Sestry potvrdily, že se pravidelně účastní školení BOZP a mají minimálně jednou ročně možnost vyjádřit spokojenost se zaměstnáním. Pouze hypotéza H3: Každý člen ošetřovatelského týmu má znalosti o svém osobním spise, nebyla potvrzena. Sestry neznají dokumenty, jež obsahuje jejich osobní spis, a nevědí, kde je jejich osobní spis uložen. Tato práce může být užitečná členům ošetřovatelského týmu, kteří by se chtěli o problematice řízení lidských zdrojů z pohledu standardů SAK ČR dozvědět něco více.
|
|
|
Interakce mezi sestrami a dobrovolníky v nemocnici
LHOTSKÁ, Martina
Dobrovolnictví v pravém slova smyslu se v České republice rozvíjí až po roce 1989. Proniká i do nemocnic, kam dobrovolníci dochází za klienty a pomáhají jim trávit často dlouhé dny hospitalizace. Hlavním cílem ošetřujícího personálu je naplnění všech biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb klientů a právě dobrovolníci jim jsou v této snaze nemalou měrou nápomocni. Práce byla zaměřena na interakci mezi sestrami a dobrovolníky v nemocnici. Teoretická část se zabývá historií dobrovolnictví, dále pak všemi kroky, jež musí dobrovolník absolvovat, než se octne u lůžka klienta v nemocnici a v neposlední řadě také uspokojováním potřeb klientů. Část praktická je věnována kvantitativnímu výzkumu. Cílem bylo zjistit spokojenost sester s prací dobrovolníků v nemocnici. Druhý cíl byl zaměřen na dobrovolníky. Zajímalo nás, jak jsou dobrovolníci spokojeni s reakcí sester na jejich aktivity v nemocnici. K získávání dat byly sestaveny dotazníky pro sestry i dobrovolníky. Výzkum probíhal v lednu a únoru roku 2008. Byl prováděn na šesti ošetřovacích jednotkách ve čtyřech nemocnicích Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Z výzkumu vyplynulo, že sestry jsou převážně s prací dobrovolníků spokojeny. Přesto se našlo několik negativních reakcí, které mohou souviset s neinformovaností sester o dobrovolnících. Výzkum mezi dobrovolníky ukázal, že pociťují od sester za svou činnost uznání. Jistě by se však v této oblasti dalo ještě leccos zlepšovat k všeobecné spokojenosti. Výzkum je doplněn o rozhovor s kontaktní osobou pro dobrovolníky na oddělení v nemocnici, kde výsledky vzájemné spokojenosti dopadly nejlépe. Uvádí možná úskalí, která zavádění programu do nemocnice provází. Radí, jak předejít zbytečným nedorozuměním mezi personálem a dobrovolníky a hlavně jak opravdu dobré dobrovolníky udržet a neodradit od jejich úsilí. Výsledky výzkumu si vyžádala nemocnice v Pelhřimově a Jihlavě. Dále budou poskytnuty všem zájemcům, kteří by chtěli program {\clqq}Dobrovolníci v nemocnici`` uvést ve své nemocnici do praxe a mají zájem o informace ze zařízení, kde již mají s dobrovolníky jistou zkušenost.
|
host ::
RSS.