|
|
Synchronizace a řízení pohonů s využitím sběrnice CAN
Dobrovský, Ladislav ; Kaštovský, Petr (oponent) ; Eysselt, Miloš (vedoucí práce)
Systém pro ovládání pohonů po CAN sběrnici s USB-CAN převodníkem. Software je rozdělen do dvou částí, na serverovou aplikaci, která zpřístupňuje sběrnici klientským aplikacím prostřednictvím služby na schránkách (socket), protože hardwarový USB-CAN převodník fy IMF software nemohou jinak aplikace sdílet, a na aplikace ovládající po CAN různá zařízení. Je implementováno ovládání pozičního motoru IclA D065 fy Berger Lahr v aplikaci 3 osého robota, kde 3 motory pohybují každý s jedním vícesměrovým kolem fy Interroll. Tato aplikace má grafické uživatelské rozhraní s využitím knihovny GTK+. Praktická část práce vznikla na Odboru aplikované informatiky, ÚAI, FSI, VUT v Brně, pod vedním konzultanta Ing. Radomila Matouška, Ph.D.
|
|
| |
|
|
Telemetrie pro formuli Dragon IV
Bezdíček, Jan ; Petrlík, Jiří (oponent) ; Šimek, Václav (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a zkonstruovat kompletní telemetrické zařízení určené pro formuli Dragon IV soutěže Formula Student. Tato práce se nejprve zabývá teorií problematiky měření fyzikálních veličin v automobilu, jejich vzájemnou komunikací a komunikací se sběrnicí CAN. Je zde popsán postup návrhu hardwaru včetně výběru a použití jednotlivých inerciálních senzorů a GPS modulu. Jsou zde obsaženy i podklady pro tvorbu dvouvrstvé desky plošného spoje, která rozšiřuje mikropočítač BeagleBone Black o inerciální senzory a modul GPS. Součástí této práce je také vytvoření softwaru v jazyce C# a C++ a to jak firmwaru pro hardware, tak aplikace pro řídící počítač. Tato uživatelská aplikace slouží pro bezdrátový příjem stavu senzorů získaných telemetrickým zařízením a jejich zobrazování. Umožňuje také bezdrátově zařízení konfigurovat. Výsledný produkt je kompletní telemetrický systém již vhodný pro koncového zákazníka.
|
|
|
Řízení modelu v reálném čase
Krejčí, Roman ; Otava, Lukáš (oponent) ; Hynčica, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením systému Ball on the wheel v reálném čase. V první části práce je vytvořen matematický model systému, který je popsán stavovými rovnicemi. Dále je popsán vytvořený laboratorní model systému Ball on the wheel a jeho součásti. Laboratorní model se skládá ze servomotoru, servozesilovače, mikrokontroléru s operačním systémem reálného času a snímačů vzdálenosti. V praktické části práce je navrženo řízení systému pomocí lineárně kvadratického regulátoru a jeho implementace spolu s ovládáním periferií do firmwaru mikrokontroléru s operačním systémem reálného času. Systém Ball on the wheel je řízen mikrokontrolérem, který posílá příkazy servozesilovači po sběrnici CAN.
|
|
|
Systém domácí automatizace
Papoušek, Marek ; Bohrn, Marek (oponent) ; Pavlík, Michal (vedoucí práce)
Náplní této práce je vytvoření systému komplexní domácí automatizace. Jednotlivé prvky by spolu měly komunikovat pomocí komunikační sběrnice CAN. Domácí automatizace by měla zajišťovat světelný, tepelný a bezpečnostní management objektu. Systém by měl být také řízen pomocí tabletů s operačním systémem Android a vyvinutým ovládacím programem. Pro řízení celého systému je použit mikropočítač Rapsberry pi.
|
|
|
Multifunkční volant Formule Student
Paulus, Luboš ; Štohl, Radek (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem zobrazovací jednotky pro multifunkční volant Formule Student. Zobrazovaná data na této jednotce jsou přenášená po RS232 nebo CAN sběrnici z řídicí jednotky formule do mikrokontroléru. Nejdříve je třeba zjistit, jaké jsou nezbytné informace pro řidiče a v jaké formě budou zobrazovány, aby byli pro řidiče přínosné a dostatečně čitelné. Z tohoto vyplývá další bod, kterým je vhodná volba zobrazovacích prvků, jež budou na volantu použity. Následuje vytvoření návrhu a konstrukce zobrazovací jednotky.
|
|
|
Diagnostika dat v moderních řídících jednotkách motorů
Hájek, Ondřej ; Vítek, Richard (oponent) ; Prokeš, Aleš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a konstrukcí diagnostického rozhraní automobilových řídících jednotek motorů řady EDC. Diagnostické rozhraní zajistí komunikaci mezi automobilem a počítačem prostřednictvím rozhraní USB. Uživatel bude moci ve vytvořené počítačové aplikaci zadávat diagnostické pokyny. Pro vytvoření aplikace je nutné získat informace o použitých protokolech a základní znalosti v oblasti hardware automobilu. Při návrhu řešení je nutné pochopit standard OBD2 a komunikační protokol CAN, případně i KWP. Hlavním účelem práce je shromáždit dostatek věrohodných informací o diagnostice automobilů, aby bylo možné na tuto práci v budoucnu navázat.
|
|
|
Elektronika pro komunikaci v přístrojové technice
Hucl, Václav
V Ústavu přístrojové techniky AV ČR používáme pro komunikaci mezi počítačem a přístroji využitými v experimentech průmyslovou sběrnici CAN (Controller Area Network). V prezentované práci je popsána elektronika zprostředkovávající komunikaci po této sběrnici (CANHUB) a oproti předchozímu řešení zajišťuje větší bezpečnost a spolehlivost komunikace. Popisované komunikační jednotky budou nasazeny v nově vybudovaných aplikačních laboratořích ALISI. Hlavním přínosem zařízení je vytvoření čtyř nezávislých větví CAN sběrnice, které spolu mohou vzájemně komunikovat, ale zkrat, rozpojení či jiná porucha hardwaru v jedné větvi, nemá vliv na zbylé tři. Pomocí karty CANHUB je možné připojit přístroje propojené CAN sběrnicí k počítači pomocí USB rozhraní nebo přes síť Ethernet.
|
|
|
Systém pro stabilizaci femtosekundových laserů
Čížek, Martin
V principu je optický hřeben (comb) založen na femtosekundovém (fs) laseru se synchronizací módů. Výstupem fs laseru je sled pulzů o délce řádově od desítek fs po 1 ps. Opakovací frekvence těchto pulzů fr bývá nejčastěji od desítek po stovky MHz. Z pohledu teorie zpracování signálů se na výstup fs laseru můžeme dívat jako na optickou nosnou vlnu amplitudově modulovanou se 100% hloubkou modulace pulzním signálem o výše zmíněné frekvenci a šířce pulzu. Fourierovou transformací takového signálu získáme spektrum tvořené diskrétními komponentami, jejichž rozestup je roven repetiční frekvenci fr. Spektrum je rozprostřeno okolo určité centrální vlnové délky. V případě Er+ dopovaného vláknového infračerveného laseru je výstupní spektrum cca 200 nm široké a centrální vlnová délka je cca 1 550 nm. Spektrum lze jednoduše matematicky popsat vztahem, kde νi je optická frekvence i-té spektrální komponenty, fceo je offsetová frekvence a frep je repetiční frekvence fs laseru.
|
|
|
Řídící elektronika pro laserové systémy
Čížek, Martin
Prezentace seznámí s řídící elektronikou vyvíjenou a zároveň používanou v experimentálních sestavách v laboratořích oddělení koherenční optiky na ÚPT AV ČR. Obsahem přednášky bude popis specializovaných detekčních a regulačních karet pro aplikace z oboru laserové interferometrie, využití průmyslové sběrnice CAN a ethernetové sítě pro přenos dat v laboratorním prostředí a vývoj specializovaného uživatelského softwaru pro laboratorní aplikace.
|
host ::
RSS.