|
|
Důsledky polyploidizace pro invazní potenciál druhů
Líblová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rooks, Frederick (oponent)
Polyploidní varianty mnohých druhů rostlin jsou nejen nápadně často nalézány mezi nepůvodními rostlinami na všech kontinentech, ale velmi často navíc mají mnohem rozlehlejší areál svého výskytu oproti diploidním rostlinám v místě, odkud pocházejí. V mnoha případech mají cytotypy se znásobeným genomem také zvýšenou hranici tolerance k různým stresovým faktorům či takové fyziologické a morfologické znaky, které jim umožňují přežít podmínky, ve kterých by se diploidní rostliny neměly šanci udržet. To vše naznačuje, že polyploidizace pravděpodobně přináší rostlinám určitou evoluční výhodu nad jejich diploidními předky, a proto mohou úspěšně kolonizovat nová území. V této práci jsou shrnuty poznatky o možných důsledcích polyploidizace na různých úrovních v souvislosti s jejich vlivy na vlastnosti podporující invazní charakter rostlinných druhů. Jsou zde představeny také známé hypotézy pojednávající právě o možnostech, proč se rostliny po zavlečení stanou invazními. Dále následuje část věnovaná průtokové cytometrii, důležité moderní metodě pro zjišťování velikosti genomu a stupni ploidie. Na závěr jsou stručně uvedeny informace o modelovém druhu vikvi ptačí (Vicia cracca) a výsledky měření stupně ploidie semen této rostliny z Aljašky a z Japonska.
|
|
|
Problematika stolístků (Myriophyllum) ve střední Evropě
Hrdinová, Magdalena ; Trávníček, Pavel (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Rod Myriopyllum L. (stolístek) patří k jednomu z druhově nejbohatších rodů čeledi Haloragaceae (Saxifragales). Zahrnuje významné invazní druhy - evropský M. spicatum L. (s. klasnatý), severoamerický M. heterophyllum MICHX. (s. různolistý) a jihoamerický M. aquaticum (VELL.) VERDC. (s. vodní). Všechny tři se vyskytují ve střední Evropě spolu s původními neinvazními druhy M. alterniflorum DC. (s. střídavokvětý) a M. verticillatum L. (s. přeslenatý). Není to však pouze invaznost, která dělá tento rod tak pozoruhodným. Vykazuje velmi vysokou fenotypovou plasticitu, která značně znesnadňuje určování jeho zástupců do druhu. Poslední výzkumy navíc naznačují, že mezi některými druhy může probíhat křížení, které dává vzniknout hybridům v některých ohledech invaznějším než samotné rodičovské druhy. Nejen proto by měly být řádně studovány faktory ovlivňující úspěšnost invazních rostlin v obsazování nových lokalit. Jedním ze zásadních faktorů může být i polyploidie, která ve světle předchozích studií nabízí zcela nový pohled na problematiku stolístků. Podle předběžných výzkumů lze na základě ploidie za použití průtokové cytometrie středoevropské druhy jednoznačně rozlišit. Díky tomu je možné odhalit, jestli existují smíšené populace jednotlivých druhů, zda mezi nimi probíhá hybridizace a jaké ekologické...
|
|
|
Zdroje variability Sorbus aria agg.
Bílá, Jana ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chumová, Zuzana (oponent)
Jeřáby jsou velmi problematická skupina cévnatých rostlin. Pomocí mezidruhové hybridizace často spojené s polyplodizací vytvářejí množství geneticky odlišných linií, které mohou být fixovány pomocí apomixie. Největší variabilitu vykazují druhy ze skupiny S. aria agg., kde se na generování proměnlivosti podílí navíc s největší pravděpodobností introgresivní hybridizace. Existují různá pojetí agregátu jeřábu muku. Obecně je založen na třech základních druzích, S. aria, S. umbellatta a S. graeca, které vzájemným křížením a polyploidizací vytvářejí další mikrospecie. Jednotky v rámci agregátu jsou hodnoceny různými způsoby, neboť odlišení jednotlivých taxonů je komplikované vzhledem k plynulým přechodům morfologických znaků. Samotný agregát je někdy chápán i jako souhrnný taxon pro jeřáby nejistého původu či určení. V České republice najdeme čtyři druhy ze skupiny S. aria agg. V závěru jsou nastíněny otázky, které budou řešeny v navazující magisterské práci.
|
|
|
Mikroevoluční procesy u endemického taxonu Krkonoš Campanula bohemica
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Rod Campanula L. - zvonek - je největším rodem čeledi Campanulaceae. Jedná se o druhově bohatý rod cévnatých rostlin se subkosmopolitním rozšířením, jehož taxonomické členění není do dnešní doby uspokojivě vyřešeno. Evoluční historii tohoto rodu provází řada mikroevolučních procesů, jako je hybridizace, polyploidizace a geografická izolace. Především díky geografické izolaci lze u zvonků v rámci Evropy nalézt značné množství endemitů. V České republice docházelo k této geografické izolaci zejména ve vyšších pohořích (Krkonoše, Jeseníky). V této oblasti můžeme nalézt tři endemické zástupce rodu Campanula. Jsou to: Campanula gelida Kovanda, Campanula rotundifolia L. subsp. sudetica (Hruby) Soó a Campanula bohemica Hruby. Jedná se o fytogeograficky významné taxony naší květeny, navzdory tomu zůstávají údaje o jejich variabilitě, evoluční historii a procesech v jejich populacích značně fragmentární. Dosud chybí jejich podrobné zhodnocení pomocí moderních biosystematických přístupů. Campanula bohemica je silně ohroženým, neoendemickým druhem vyšších poloh Krkonoš. Řadí se do příbuzenství druhu Campanula scheuchzeri Vill., ze kterého se i s největší pravděpodobností vyvinul. Na podobných stanovištích v Krkonoších jako C. bohemica se vyskytuje i fenotypově velmi podobný druh C. rotundifolia L. V místě...
|
|
|
Ekologické a evoluční procesy v primární kontaktní zóně cytotypů chrastavce rolního (Knautia arvensis agg.)
Hanzl, Martin ; Urfus, Tomáš (oponent) ; Kolář, Filip (vedoucí práce)
Proces genomové duplikace hraje nezastupitelnou roli v evoluci rostlin. Současné odhady předpokládají, že téměř všechny krytosemenné rostliny jsou dávnými polyploidy. Teoretické analýzy však shledaly uchycování nových polyploidních linií v diploidních populacích velmi nepravděpodobným. Vlivem reprodukčních interakcí mezi cytotypy (tzv. "nevýhoda malých čísel") a kompetice o sdílené zdroje by totiž po určité době mohlo dojít k vymizení polyploida z populace. V přírodě ovšem může působení obou procesů kompenzovat celá řada faktorů (např. samosprašnost, nenáhodné opylení, prostorová separace cytotypů). Podmínky uchycení polyploidní linie v sympatrii s diploidy by proto nemusely být tak výrazně omezené. Následná koexistence cytotypů může být v čase stabilní, či se může jednat pouze o přechodný stav vedoucí k vytlačení jedné chromozómové rasy. Mezi těmito alternativami však bývá zpravidla velmi obtížné rozlišit. Expanze polyploida vede ke zvětšení areálu jeho výskytu, a bývá spojena s kompetičním vyloučením diploidů nebo s kolonizací nových míst. Pokud se areály rozšíření cytotypů dotýkají, mohou vznikat kontaktní zóny. Lze je rozdělit dle jejich původu na primární a sekundární. Primární kontaktní zóny se tvoří, pokud jedna chromozómová rasa dá vzniknout druhé a posléze spolu v sympatrii koexistují....
|
|
|
Aplikace pro zpracování dat z oblasti evoluční biologie
Radakovič, Lukáš ; Burgetová, Ivana (oponent) ; Očenášek, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a implementací aplikace, která má za úkol ověřit správnost algoritmu sloužícího na analýzu použitých mechanismů při tvorbě fylogenetického stromu. Aplikace umožňuje uživatelům zadat různé parametry fylogenetického stromu, jeho následné vytvoření a analýzu pomocí algoritmu. Výsledky analýzy se uloží do výstupního souboru, přičemž uživatel má možnost nastavit cestu. Zkoumaný algoritmus správně odhaduje podíl mechanismů na tvorbě stromu. Při odhadu relativního a absolutního podílu na změně počtu chromozomů a velikosti genomu nedosahuje přesné výsledky.
|
|
|
Taxonomic study of the Eurasian taxa of Tortula muralis (Pottiaceae, Musci) complex
KOŠNAR, Jiří
Práce se zabývá problematikou taxonomie mechů komplexu Tortula muralis. Taxony komplexu byly zkoumány pomocí morfometrické analýzy, stanovení ploidie průtokovou cytometrií a analýzou sekvencí ITS regionu jaderné ribozomální DNA. Morfometrická a cytometrická analýza odhalila pouze dvě dobře odlišené skupiny, které odpovídaly nápadně variabilní T. muralis a poměrně uniformní T. lingulata. Variabilita ITS sekvencí byla pravděpodobně způsobena genovým tokem mezi některými morfologicky definovanými taxony komplexu. U některých taxonů komplexu byl detekován opakovaný a polytopický autopolyploidní původ polyploidních rostlin. Na základě získaných dat byly navrženy změny v taxnomickém konceptu T. muralis. Hybridizace se jeví jako pravděpodobný zdroj morfologické a taxonomické diverzity komplexu T. muralis.
|
|
|
Kvalitativní a kvantitativní charakteristika spermatu polyploidních jeseterů (Acipenseridae)
KAŠPAR, Jan
Jeseteři jsou zástupci polyploidních ryb tj. mají zmnožené celé sady chromozómových sad. V rámci této práce se jednalo o jesetera malého (Acipenser ruthenus) jako zástupce evolučně tetraploidních jeseterů (4n) a o jesetera sibiřského (Acipenser baerii) jako zástupce evolučně oktaploidních jeseterů (8n). Byly porovnány relativní kvantitativní hodnoty a % živých spermií, jakožto zástupce kvalitativních hodnot. Současně s rozdíly v ploidních úrovních byl porovnáván účinek 4 stimulačních preparátů(CPE, Ovopel, GnRHa25 a GnRHa75). Další částí bylo porovnání unikátního zástupce dodekaploidního (12n) jesetera sibiřského. Všechny výsledky jsou podpořeny statistickým výpočtem za použití programu Statistika 6cz, konkrétně analýzy variance, Fischerovým LSD testem na hladině významnosti ? = 0,05.
|
|
| |
|
|
Polyploidie u jeseterů
SRP, Jiří
Cílem práce bylo nastudovat teoretické základy genetiky jeseterovitých ryb se zaměřením na cytogenetické aspekty polyploidie a osvojit si základy reprodukce a odchovu jeseterovitých ryb v podmínkách středoevropské akvakultury. Práce popisuje přehled metod pro určení ploidní úrovně u ryb, metody umělé reprodukce, metody značení ryb, odběr a hodnocení vzorků populací pro účely cytogenetických analýz. Experimentální část se zabývala vzorky různých druhů jeseterů a jejich hybridů,účinky spontánní polyploidie a mezidruhové hybridizace na biologickou rozmanitost a zachováním těchto ohrožených druhů.
|
host ::
RSS.