Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 63 záznamů.  začátekpředchozí54 - 63  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Genomický imprinting a evoluce pohlavně dimorfních znaků
Farkačová, Klára ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Genomický imprinting je proces, při kterém se liší exprese alely v závislosti na tom, od jakého rodiče je zděděna. Může se týkat genů na autosomech i na pohlavních chromosomech. Mezi základní hypotézy vzniku genomického imprintingu patří hypotéza pohlavního konfliktu. Existují dva principiálně odlišné typy pohlavního konfliktu: interlokusový a intralokusový pohlavní konflikt. Pod interlokusový pohlavní konflikt můžeme zařadit hypotézy rodičovského konfliktu a konfliktu rodičů s potomky. Tyto teorie byly historicky navrženy pro první dvě taxonomické skupiny, u kterých byl genomický imprinting nalezen, a to pro krytosemenné rostliny a placentální savce. Teorie rodičovského konfliktu říká, že se genomický imprinting vyvinul proto, že paternálně zděděné alely v embryu jsou sobečtější k matce, než jsou maternálně zděděné alely. Teorie konfliktu rodičů s potomky říká, že se genomický imprinting vyvinul proto, že se matčiny geny snaží regulovat požadavky paternálně zděděných alel embryí, které se snaží získat pro každé embryo co nejvíce maternálních zdrojů. Následně byl imprinting nalezen i u jiných taxonů a i u alel, které nesouvisejí se získáváním zdrojů z mateřského organismu, proto bylo zřejmé, že všechny případy genomického imprintingu nelze vysvětlit interlokusovým pohlavním konfliktem. Hypotéza...
Vznik, degenerace a detekce pohlavních chromozomů
Jílková, Klára ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Lukáš (oponent)
Pohlavní chromozomy jsou většinou odvozeny z páru autozomů a diferencují v důsledku suprese rekombinace. Tento proces vede k postupné degeneraci nepárového pohlavního chromozomu a tato část genomu se stává geneticky inertní. Mezi nejdůležitější mechanismy degenerace alozomu patří Mullerova rohatka, genetické svezení se a selekce na pozadí. Přímý vliv na degeneraci mají transponovatelné elementy a akumulace konstitutivního heterochromatinu. Tyto procesy se podílejí jak na degeneraci Y chromozomu, tak na degeneraci W chromozomu. Existují ale selekční tlaky, které vedou k tomu, že se rychlost degenerace těchto alozomů liší. Rozdíly v degeneraci se vyskytují i mezi alozomy živočichů a rostlin, a to zejména proto, že některé rostliny jsou ve značné fázi svého životního cyklu v haploidním stavu. Mezi jiné způsoby vzniku pohlavních chromozomů patří přestavby mezi autozomy a gonozomy, nondisjunkce a rozpad původních pohlavních chromozomů, vznik z B chromozomů nebo nenáhodná segregace autozomů s pohlavními chromozomy. Další možností evoluce pohlavních chromozomů je tranzice mezi systémy XY/XX a ZW/ZZ popř. tranzice mezi chromozomovým a epigamním určením pohlaví. Je možné, že se přechod mezi systémy XY/XX a ZW/ZZ odehrál i během vzniku savců z plazího předka. Pohlavní chromozomy jsou tedy evolučně velmi dynamické....
Analýza karyotypu u vybraných bičovců řádů Amblypygi a Uropygi
Sember, Alexandr ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Ráb, Petr (oponent)
Karyotype analysis of selected species from arachnid orders Amblypygi and Uropygi Whip spiders (Amblypygi) and whip scorpions (Uropygi) represent relict arachnid orders which has been found already at Upper Carboniferous strata. Although cytogenetic data from amblypygids and uropygids might be important to reconstruct karyotype evolution of arachnids, cytogenetics of these orders is almost unknown. Presented study is aimed in analysis of karyotype and meiosis in 16 species of Amblypygi and 4 species of Uropygi. Both groups are characterized by considerable range of diploid chromosome numbers (2n = 24 - 86 in Amblypygi and 36 - 66 in Uropygi). Analysed species does not exhibit morfologically differentiated sex chromosomes. Differentiation of sex chromosomes on molecular level was revealed in amblypygid Paraphrynus mexicanus by comparative genome hybridization. Obtained data indicate XY/XX sex chromosome system in this species. Comparison of karyotype data indicates reduction of chromosome numbers during evolution of both orders. In Amblypygi, this reduction was accompanied by increase of number of biarmed chromosomes. This trend is not apparent in Uropygi. Karyotypes of most analysed amblypygids and uropygids are also characterized by low amount of heterochromatin. Most studied species exhibit two pairs...
Srovnání molekulární divergence pohlavních chromosomů a autosomů u příbuzných druhů obalečů (Tortricidae)
ŠÍCHOVÁ, Jindra
In systems with female heterogamety (e.g. WZ/ZZ; female/male), the Z chromosome has several characteristics that distinguish it from autosomes, such as different effective population size (Ne) and hemizygosity in the heterogametic sex. These characteristics may lead to an accelerated rate of adaptive changes for the Z-linked genes compared to autosomal coding sequences, often referred to as the Fast-Z effect. This work is the first attempt to test the Fast Z effect in Lepidoptera by using two methodological approaches. These included comparative fluorescence in situ hybridizations and comparisons of substitution rates in coding sequences.
Využití BAC klonů při studiu pohlavního chromosomu W obaleče jablečného \kur{Cydia pomonella} (Lepidoptera: Tortricidae)
DALÍKOVÁ, Martina
In the present study, the W sex-chromosome of the codling moth was studied by means of fluorescence in situ hybridization (FISH) with probes prepared from bacterial artificial chromosome (BAC), which were isolated from the codling moth BAC library. The BAC library was screened for clones derived from both the W and Z sex chromosomes using three sets of molecular markers of codling moth sex chromosomes. A total of 54 BAC clones have been obtained. In this work, only 3 W-derived BAC clones and 1 Z-derived BAC clone were further characterized by BAC-FISH mapping on chromosome preparations of pachytene oocytes; the other BAC clones have been retained for next studies. Whereas the Z-BAC probe provided a discrete hybridization signal on the Z chromosome, and surprisingly on the W chromosome, the W-BAC probes showed multiple hybridization signals distributed on the whole W chromosome, suggesting that they are mainly composed of repetitive sequences, which occur in multiple clusters on the W chromosome. The specific pattern of W-BAC hybridization signals along with the discrete signal of the Z-BAC enabled us to discriminate left/right orientation of both the W and Z chromosomes and examine specificity of W-Z pairing during meiotic prophase I.
Identifikace genů chromosomu Z pro studium evoluce pohlavních chromosomů motýlů
PROVAZNÍK, Jan
U motýlů se vyskytuje konstituce pohlavních chromosomů ♀WZ/♂ZZ, nebo její varianty. Nerekombinující chromosom W je tvořen převážně heterochromatinem, obsahuje repetitivní DNA a nenese téměř žádné geny. Jeho využití pro studium evolučních dějů je tedy omezeno díky rychlé divergenci. Naproti tomu chromosom Z se podobá autosomům, je tedy bohatý na geny a tudíž lze předpokládat, že je více konzervován. Tato práce je přehledem dostupných sekvencí genů nesených chromosomem Z s cílem shromáždit informace o vhodných kandidátech pro studium evoluční historie pohlavních chromosomů motýlů. V práci je též diskutováno použití pohlavně vázaných genů pro ověření současných hypotéz o původu motýlího chromosomu W.
Pohlavní chromozomy v hybridní zóně myši domácí
DUFKOVÁ, Petra
Porozumění genetickému základu reprodukčních izolací je klíčem k pochopení speciace. V této práci prezentuji výsledky studia toku genů a jeho bariér u pohlavních chromozomů v Evropské hybridní zóně myši domácí (mezi poddruhy Mus musculus musculus a M. m. domesticus). Identifikovali jsme značnou introgresi chromosomu Y typu musculus do areálu domesticus spojenou s vychýlením rovnovážného poměru pohlaví. Dále jsme ověřili, že charakter hybridní zóny mouhou výrazně ovlivňovat nesystematické procesy, které mohou skutečné výsledky v hybridních zonách zkreslovat. Potvrdili jsme značný podíl pohlavních chromozomů na tvorbě reprodukčních bariér a jejich hlavní roli v procesu speciace.
Structure and evolution of plant sex chromosomes: The use of BAC library
Kejnovský, Eduard ; Lengerová, Martina ; Hobza, Roman ; Široký, Jiří ; Vyskot, Boris
Sex chromosomes of plant species Silene latifolia are the ideal model for evolutionary biology studies because they represent early stages of X and Y chromosomes history. We used fluorescence in situ hybridization (FISH) with bacterial artificial chromosome (BAC) clones in studies of chromosome structure to demonstrate that a majority of genes are located in subtelomeric regions of all chromosomes. Our results also indicate the absence of accumulation of main classes of repetitive sequences - retroelements and centromeric tandem repeats - in non-recombining parts of the sex chromosomes.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 63 záznamů.   začátekpředchozí54 - 63  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.