|
Motivace jako způsob vedení lidí
Řezáčová, Kateřina ; Fiedler, Jiří (vedoucí práce) ; Horáková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována tématu Motivace jako způsob vedení lidí. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, část teoretickou a část praktickou. Teoretickou část tvoří literární rešerše, která popisuje teoretické pojmy, které souvisí s problematikou vedení lidí a motivace. Podrobně se zabývá pojmy, jako je management, manažer, manažerská funkce, vedení lidí, motivace, stimuly, osobní determinanty, motivační mechanismus, motivační systém. Praktická část je zaměřena na manažerskou činnost. V této části byly porovnány zkušenosti a postoje čtyř manažerů, kteří pracují pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, za pomocí řízených rozhovorů. Cílem této části je zjistit, jakým způsobem tito manažeři motivují a vedou své podřízené.
|
|
Konkurenční výhoda podniku
Gregora, Jakub ; Tichá, Ivana (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Diplomová práce na téma Konkurenční výhoda podniku se na začátku teoretické části věnuje vysvětlením pojmů konkurence, konkurenceschopnost a konkurenční výhoda. Následující část se zabývá analýzou vnějšího okolí, kde jsou specifikovány hlavní metody analýzy okolí podniku. Těmito analýzami jsou PEST analýza, SWOT analýza a Porterův model pěti konkurenčních sil. Dále se v teoretické části zkoumá inovace a technologická konkurence.
Vlastní práce byla zaměřena na podnik Snag s.r.o. a jeho vývoj ve dvou sledovaných obdobích. Cílem analýz v těchto obdobích bylo zjistit faktory vnějšího okolí, které významně působí na daný podnik. Na konci prvního období bylo rozhodnuto o změně strategie firmy. Na základě nové strategie byl proveden inovační proces se zavedením nového produktu do produktového portfolia. Tato inovace měla zásadní vliv na změnu konkurenční pozice na trhu. Implementace nové strategie nastartovala podnik do období růstu firmy.
|
|
Hodnocení genotypové reakce ozimé pšenice na pěstitelské zásahy
Bláha, Tomáš ; Faměra, Oldřich (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Literatura v bakalářské práci se týká pěstování pšenice ozimé, jejího vývoje, růstu a požadavků na agroekologické podmínky, jako jsou například požadavky na předplodinu, vliv agrotechniky na podzemní orgány, hnojení pšenice, optimální výsevek a hloubka setí. V další části literární rešerše jsou informace o reakci pšenice ozimé na chemickou ochranu, včetně ošetření morforegulátory růstu. Závěr literární rešerše se věnuje složení pšeničného zrna a možnostem ovlivnění jakosti.
Metodická část je věnována nezávislému popisu vlastností odrůd, které jsou zařazeny v pokusu. Podklady pro toto hodnocení vychází z literatury, kterou vydává ÚKZÚZ. Dále je zde shrnuto použité vybavení při provádění pokusu, jako jsou stroje či laboratorní vybavení.
Pokus byl založen na dvou lokalitách. V Úhřeticích u Chrudimi a v Krukanicích, nedaleko Plzně. Obě tato místa jsou v práci zhodnocená - nadmořská výška, druh půdy, apod.
V závěru práce jsou vyhodnocené výsledky pokusů. Z práce vyplývá, že pšenici více vyhovují přírodní podmínky lokality Úhřetice. Průměrný výnos byl o téměř 20 % vyšší než v Krukanicích. Pozdní výsev snížil výnos. S narůstajícím počtem fungicidního ošetření výnos vzrůstal. Jednotlivé odrůdy jsou vyhodnoceny individuálně a jsou k nim navrženy nejvhodnější varianty ošetření. Odrůdám rezistentnějším k chorobám (Bohemia, Seladon) je navrženo jedno ošetření fungicidem a ostatním odrůdám je navrženo dvojí ošetření fungicidem. Z výsledků polního hodnocení chorob vyplývá, že intenzita ošetření musí reagovat na aktuální ročníkovou situaci.
|
|
Vliv vodního deficitu na obsah energie jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů listové zeleniny
Šimůnková, Petra ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Česká, Jana (oponent)
Práce je věnována vlivu vodního deficitu na tvorbu sušiny a fotosyntetickou akumulaci energie u jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů rostlin. Jako vybraný pokusný materiál byly zvoleny rostliny špenátu setého (Spinacea oleracea), odrůda Matador a novozélandský špenát (Tetragonia tetragonioides).
Rostliny špenátu setého a čtyřboče rozložité byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A, křemičitého písku (2:1) sklenících FAPPZ ve dvou variantách. Jedna varianta byla kontrolní a druhá vystavená stresové reakci. Kontrolní varianta byla zalévaná po celou dobu pokusu 50 ml vody 2x za týden. Stresovaná varianta byla zalévaná po přepichování a po 6. odběru až do konce pokusu.
U rostlin byla v průběhu ontogenetického vývoje sledována hmotnost sušiny jednotlivých rostlinných orgánů. V sušině byl metodou spalné kalorimetrie sledován obsah fotosynteticky akumulované energie. Obsah netto energie byl zjišťován suchým spalným adiabatickým kalorimetrem LAGEST MS 10A.
Ze získaných výsledků vyplývá, že rostliny čtyřboče (tzv. novozélandského špenátu) mají 2x vyšší nárůst hmotnosti sušiny oproti špenátu. Kontrolní rostliny čtyřboče mají v porovnání s rostlinami rostoucími ve vodním deficitu vyšší hmotnost o 25,5 % (123 mg). Obdobně vyšší hmotnost kořenů vykazují kontrolní rostliny (41 mg) v porovnání se stresovanými rostlinami (40 mg). Kontrolní rostliny špenátu měly vyšší hmotnost nadzemní biomasy o 19,5 % v porovnání so stresovanými rostlinami (43 mg). Kořeny kontrolních rostlin měli nižší hmotnost v porovnání s se stresovanou variantou o 2960 mg.
Z výsledků dále vyplývá, že rostliny čtyřboče mají vyšší hmotnost sušiny kořenů a nadzemní biomasy v porovnání s rostlinami špenátu.
Spalné teplo bez popelovin bylo u nadzemní biomasy kontrolních rostlin čtyřboče ve výši 15,96 kJ.g-1 a u rostlin stresovaných 14,93 kJ.g-1 . V případě rostlin špenátu byl obsah energie kontrolních rostlin 14,98 kJ.g-1 a u stresovaných 14,21 kJ.g-1.
Spalné teplo bez popelovin kořenů kontrolních rostlin čtyřboče bylo o 1.11 kJ.g-1 vyšší než u rostlin stresovaných (13,19 kJ.g-1). V případě rostlin špenátu byl obsah energie kořenů kontrolních rostlin 11,90 kJ.g-1 a u stresovaných 11,72 kJ.g-1 .
Na základě měření byly potvrzeny mezidruhové rozdíly v reakci na vodní deficit a sledované charakteristiky. Z měření vyplynulo, že rostliny špenátu jsou citlivější na působení vodního deficitu v porovnání s rostlinami čtyřboče, který je tolerantnější. Dále z měření
vyplynulo, že existují rozdíly v množství sušiny a hodnotách spáleného tepla v závislosti na působení vodního deficitu.
|
|
Využití antistresové látky pro minimalizaci dopadu stresorů na produkci zahradních plodin
Nosálková, Monika ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda existují fyziologické rozdíly mezi vybranými genotypy papriky roční a působení nízkých teplot, na počátku ontogenetického vývoje. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak reagují rostliny papriky roční na aplikaci antistresové látky Atonic a stanovit nejvhodnější fyziologické ukazatele odolnosti k nízkým teplotám.
Paprika roční se řadí mezi teplomilné plodiny, pro které je teplotní optimum 22 - 25 °C přes den a 18 - 20 °C přes noc. Papriky se vysazují na polní stanoviště již v době, kdy se mohou vyskytnout přízemní mrazíky. Ty mohou způsobit fyziologické změny v rostlině či dokonce zapříčinit její usmrcení.
Pro pokus byly vybrány tři odrůdy papriky roční: Amy, Eva a Lydia. Rostliny byly rozděleny do dvou základních variant na kontrolní rostliny a stresované. Dále byla každá z těchto variant ještě rozdělena na rostliny bez aplikace Atonicu a rostliny s aplikací Atonicu na počátku vegetativního růstu (6. den působení stresu). Kontrolní rostliny byly pěstovány při teplotách 20 °C a stresované rostliny byly přesunuty do klimaboxu s teplotou 5 °C přes den i přes noc. Tato teplota se může vyskytnout po začátku vysazení paprik na venkovní stanoviště.
Ve dvoudenních intervalech byl sledován obsah prolinu v listech papriky roční a relativní výtok elektrolytu u všech odrůd použitých v této práci. Ze získaných výsledků lze konstatovat, že akumulace prolinu byla nejvyšší u odrůdy Lydia ve stresované variantě s použitím přípravku Atonic a nejnižší obsah prolinu byl sledován u odrůdy Amy v kontrolní variantě. Dále bylo zjištěno, že ontogenetický vývoj rostliny má vliv na akumulaci prolinu a relativní výtok elektrolytu od počátku měření. Nejvyšší relativní výtok elektrolytu byl naměřen u odrůdy Lydia ve stresované variantě a nejnižší relativní výtok elektrolytu byl sledován u odrůdy Amy v kontrolní variantě. Z uvedených výsledků lze potvrdit stanovené hypotézy.
|
|
Společenská odpovědnost firem
Tomková, Veronika ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce) ; Kvasničková Stanislavská, Lucie (oponent)
Tématem bakalářské práce je společenská odpovědnost firem. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je definován pojem, základní principy společenské odpovědnosti, jako je Teorie Stakeholders a Tripple Bottom line, a dále je vysvětlen průběh implementačního cyklu. Praktická část identifikuje společensky odpovědné chování na soukromé vysoké škole a navrhuje dílčí postup implementace konceptu CSR v daném podniku.
|
|
Rybí společenstvo řeky Dyje v Národním parku Podyjí
Štrunc, David ; Kalous, Lukáš (vedoucí práce) ; Kuříková, Pavlína (oponent)
Tato práce se zaměřuje na změny rybích populací na řece Dyji na území dnešního Národního parku (NP) Podyjí. Tyto změny jsou zapříčiněné především výstavbou dvou velkých přehrad (Znojemská a Vranovská přehrada), mezi kterými se nachází zkoumaná lokalita. Na změny rybích populací mohou mít vliv také další faktory jako rybožraví predátoři, nepůvodní druhy nebo vysazování určitých druhů ryb. První informace o rybích populacích jsou z roku 1921. V těchto letech se na lokalitě vyskytovaly druhy, které se tam v dnešní době již nevyskytují. Jedná se například o jesetera malého nebo hlavatku podunajskou. Zánik těchto populací byl způsoben znemožněním migrace mezi úsekem Dyje v NP Podyjí a Dunajem. Naopak se zde v průběhu let začaly vyskytovat rybí populace, které zde dříve nebyly evidovány a nejsou v České republice původní. Z původního rybího společenství typu Barbus-Chondrostoma, se postupně stalo společenství typu Salmo-Thymallus. Na této změně se nejvíce podílí pravidelné vysazování lososovitých ryb. Od roku 1993 se zde vyskytují ryby, kterým by poměrně rychle tekoucí studená řeka nevyhovovala. Je tedy pravděpodobné, že jejich výskyt je následek zpomalení toku a ohřev vody v přehradách.
|
|
Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris L.)
Schneebergerová, Tereza ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Analýza biologických vlastností kokošky pastuší tobolky je stanovení vybraných biologických charakteristik kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris), které mají vliv na rozšíření a uplatnění tohoto plevele v kulturních porostech. Jde o délku primární dormance, její vývoj a stanovení vlivu faktorů, které mají vliv na dormanci a klíčení semen.
Kokoška pastuší tobolka je jednoletá nebo dvouletá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), která se řadí mezi jednoleté ozimé plevely. Zapleveluje především ozimé
a jarní obilniny, řepku, brambory nebo víceleté pícniny. Její výskyt je značně kosmopolitní, lze jí najít od nížin po podhorské oblasti. Takže se mohou biologické vlastnosti jednotlivých populací výrazně lišit. Jako metodu regulace lze použít mělkou podmítku nebo herbicidní ošetření porostu.
Po sběru čerstvých semen byl založen první pokus na stanovení primární dormance. Zbylá semena byla uložena ve 2 různých typech prostředí. Část byla uložena v suchu při
20 °C. Zbylá semena byla stratifikovaná při 5 °C, buď v půdě nebo na filtračním papíře.
Vliv způsobu uložení semen na vývoj dormance byl stanovován ve dvoutýdenním intervalu. Semena byla nakličována 1 týden v klimaboxu za vlivu různých faktorů. Mezi které patřil rozdílný světelný režim, druh vody a typ média k nakličování.
Výsledky byly zpracovány vícefaktorovou analýzou rozptylu. Čerstvá semena vykazovala silnou primární dormanci při stálých teplotách 10 °C a 20 °C, nejvyšší klíčivost byla u varianty se střídavou teplotou 20/10 °C na filtračním papíře s pitnou vodou a uložená ve tmě, a to v podílu 10,75 %. Semena stratifikovaná při 5 °C v prvních dvou týdnech měla narůstající klíčivost, která se později postupně snižovala. Naopak semena uložená v suchu při 20 °C zpočátku vykazovala dormanci, kterou postupně ztrácela.
|
|
Poprojektová analýza řešení dálničního obchvatu Plzně
Borkovec, Martin ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce v první části nastiňuje silniční dopravu, její vývoj
a společenský význam. Popisuje problematiku silniční dopravy ve vztahu
k životnímu prostředí a vlivu na lidské zdraví. Dále informuje o procesu posuzování vlivů na životní prostředí (tedy "EIA") a o procesu poprojektové analýzy vlivů na životní prostředí. Rozebírá cíle a problematiku v rámci těchto dvou na sobě návazných procesů.
Druhá část práce se zaměřuje již na samotné město Plzeň a jeho vybudovaný dálniční obchvat. Hodnotí účinnost aplikovaných opatření zmírňujících negativní dopad stavby na životní prostředí a lidské zdraví. Dále zkoumá efektivnost obchvatu, zda splnil svůj účel. Tedy, jestli dokázal odklonit významnou část dopravy z dálnice D5 mimo město Plzeň. Další zkoumanou oblastí je hluková a imisní zátěž v okolí původního dálničního průtahu cesty město Plzeň
|
|
Král cizinec, král diplomat či poslední rytíř a koruna rytířstva?
Štichová, Kateřina ; Pechová, Drahoslava (oponent) ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala životem českého krále Jana Lucemburského, kterého zkoumala v odlišném pojetí dvou beletristů Oldřicha Daňka a Jana Šmída. Záměrem práce bylo pro lepší orientaci v analyzovaných historických románech představit život Jana Lucemburského, zjistit, kým pro tyto romanopisce tento král byl, zda králem cizincem, králem diplomatem či posledním rytířem-korunou rytířstva. V první části byl rozebírán historický román, byla zde vymezena hlediska určující historickou prózu. Další kapitola byla členěna do tří podkapitol a věnovala se životu Jana Lucemburského a dalším událostem souvisejícím s jeho životem, tzv. historickému kontextu doby. Třetí kapitola nazvaná Hodnocení a hodnoty, charakterizovala obecně hodnocení, seznamovala s modely hodnocení a konkrétním hodnocení literatury, nakonec popisovala aktuální hodnocení Jana Lucemburského. Do této práce byly včleněny dvě kapitoly zabývající se životem a tvorbou autorů analyzovaných románů. Za hlavní kapitoly lze považovat dvě - pojmenované po rozebíraných dílech - Král utíká z boje a Ve znamení Lva, které byly orientované na poetiku románů. Celá práce směřovala k závěrečné komparaci, kde byl kladen důraz na osobnost hlavního hrdiny tak, aby na jejím základě bylo možno odpovědět na otázky, které byly stanoveny v úvodu práce. Závěr se...
|
host ::
