|
Revitalizace zámeckého parku v Cholticích
Čermáková, Michaela ; Vaněk, Jan (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Tato práce má za úkol zhodnotit současný stav zámeckého parku a současně obory v Cholticích a navrhnout jejich revitalizaci za účelem omlazení vegetace a zpřístupnění a zatraktivnění oblasti pro širokou veřejnost. Městys Choltice leží v Pardubickém kraji, přibližně 15 km západně od Pardubic. Koncem 17. století zde byl postaven barokní zámek, který patřil hraběti Šimonu Thunovi. Jeho rodu patřil až do roku 1945. Zámek i s oborou je nyní ve vlastnictví městyse Choltice. Na zámek navazuje rozsáhlý anglický park, který přechází v zámeckou oboru, která je od roku 1992 přírodní rezervací a evropsky významnou lokalitou.
Práce obsahuje podrobná teoretická východiska a navrhuje řešení, která jsou směřována na ochranu životních podmínek chráněného a ohroženého druhu brouka páchníka hnědého. Tento druh se vyskytuje pouze vzácně a jeho oblast pro přežití je velmi omezená, proto je nutné tyto podmínky vytvářet, a to je právě jeden z hlavních úkolů revitalizace.
Dalším krokem je pomoci samovolné revitalizaci zavedením chovu daňků v oboře. Tato myšlenka není nová, daňci se již v oboře chovali až do roku 1945. Městys Choltice je této myšlence o zavedení chovu velmi nakloněn a podporuje ji.
Pro zvyšování počtu návštěvníků obory obsahuje tato diplomová práce návrh na vytvoření naučné stezky, která by zatraktivnila tuto oblast pro mnohem širší veřejnost než doposud.
|
|
Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy.
Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace.
Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit.
Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.
|
|
Management dodavatelů v automobilovém průmyslu
Holubcová, Romana ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce)
Jako téma své diplomové práce jsem si zvolila management dodavatelů v automobilovém průmyslu. Dodavatelsko-odběratelské vztahy jsou velmi důležité pro úspěch zúčastněných organizací i pro celkový rozvoj ekonomiky. Musí to být vztahy partnerské, aby se společnosti mohly rozvíjet, aby vzájemné obchody pro ně byly ekonomicky výhodné a své procesy mohly neustále zlepšovat. Ve své práci budu analyzovat stávající proces řízení dodavatelů ve společnosti, která je přímým dodavatelem do OEM. Original Equipment manufacturing (OEM), což je používaná zkratka pro finální výrobce automobilů a znamená to, že nevytváří jednotlivé produkty, ale je to vlastně montovna. Podle výsledků analýzy budou navržena zlepšení a implementována do nové směrnice pro strategický nákup.
|
|
Domestikace koní a její šíření kulturním světem
Zídková, Kristýna ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Kůň se k lidem dostal za pomoci dlouhého a složitého procesu zvaného domestikace. Hrál v našich dějinách velmi významnou roli. Díky němu je lidská populace rozšířená téměř všude po světě. Nejdříve byl kůň zdrojem potravy, později se začalo využívat koňské schopnosti nosit těžká břemena, či nosit jezdce. Koně významně zvýšili akceschopnost člověka a byli po tisíciletí hlavním motorem rozvoje civilizace. Tato zvířata byla účastníky všech světových válek, dokonce i těch největších. Právě díky koním se stalo vojenství efektivnější. Důkazy tohoto procesu najdeme v jeskyních, na keramických výrobcích, na obrazech, ale i v knihách. Dnes už koně, jakožto pracovní zvířata nahradily ve velké míře stroje, ale dále zůstávají koně v péči člověka pro jeho volný čas. Tato práce se zabývá domestikací koně od jejích počátků, prakticky až do současnosti.
|
|
Post-projektová analýza v procesu EIA Administrativního centra Pankrác
Franclová, Alena ; Keken, Zdeněk (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce hodnotí problematiku procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a to s důrazem na post-projektovou analýzu pro administrativní objekt Pankrác. Post-projektové hodnocení je jednou z nejdůležitějších praxí, prostřednictvím které může EIA naplnit celý svůj potenciál. Jeho významný přínos spočívá především ve zpětné vazbě, kdy lze porovnat skutečný vliv stavby s vlivem predikovaným a lze se z něho poučit a do budoucna se vyvarovat možným nedostatkům v rámci v budoucnu realizovaných EIA hodnocení. Metodicky práce vychází z mezinárodních standardů EIA follow-up správné praxe, které by vždy měly odpovídat specifickým okolnostem posuzovaného projektu a konkrétnímu kontextu. Mezi hlavní principy patří přístup orientovaný na výsledky, vzdělávání, institucionální závazky a odpovědnost. Hlavní výzkumnou otázkou je zhodnocení procedury posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví pomocí post-projektové analýzy. Práce hodnotí implementace hlavních připomínek k jednotlivým fázím posuzování do fází následujících, dále se zabývá analýzou názorů a změnami názorů účastníků EIA procesu, a to ve fázích realizace a provozu. Další dílčí část obsahuje komparaci hlukové zátěže před realizací a po realizaci záměru a analytickou část uzavírá zhodnocení dodržení obecně platných zásad správné praxe. Výsledky práce zachycují komplexní hodnocení EIA procesu, ze kterého je patrné, že v tomto konkrétním případě byl proces EIA velmi významným přínosem a dokázal celý záměr, při velmi kladné spolupráci s investorem, velmi efektivně zformovat, co se týče ochrany životního prostředí zájmového území. Do budoucna by bylo vhodné věnovat větší úsilí jak samotným realizacím post-projektových analýz, tak hlavně osvětě o jejich existenci a pozitivních dopadech na celý proces EIA a také na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.
|
|
Metody odchovu sladkovodních mlžů pro účely záchranných programů
Plechingerová, Věra ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Práce je napsána formou přehledu o problematice sladkovodních mlžů. Na začátku práce nejprve zhodnocuji celkový stav populací v České republice a poté ve světě. Dále popisuji anatomii a biologii mlžů, zejména reprodukci, která je klíčová pro odchov juvenilních jedinců v laboratorních podmínkách či polopřirozeném prostředí. Navrácení populací mlžů do ekosystému vod je problematické z hlediska neustálých změn biotopu, zejména antropogenními vlivy a málo vhodných hostitelských ryb, bez kterých glochidia nemohou dokončit svůj vývoj. Aby se zabránilo úplnému vyhynutí některých druhů, vyvinuly se různé metody odchovu, které napomáhají navrácení životaschopných populací do přirozeného prostředí vod. Metody odchovu zde také popisuji. V experimentální části posuzuji typy detritů, které mají různé vlivy na přírůstky mlžů. Pro experiment byla vybrána perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), jejichž populace je velmi ohrožená. Sladkovodní mlži jsou důležitými bioindikátory ekosystémů vod, kde mají nenahraditelnou funkci, proto je důležité obnovit jejich populace a celkový stav biotopů.
|
|
Realizace farmy se zaměřením na chov drůbeže
Hromjak, Milan ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Kovářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá vznikem rodinné farmy. Vytvořením podnikatelského plánu a problematikou s ním spojeným, jehož prioritou je ekologicky hospodařící drůbeží farma, která bude produkovat drůbeží maso a vejce. Další službou nad rámec produkce farmy bude vytváření podmínek pro rozvíjející se odvětví a to agroturistiku a dalšími službami spojenými s chodem farmy, tak aby vedli k ekonomickému rozvoji a zisku.
Farma vznikne přebudováním starého domu s velkou stodolou po prarodičích a k němu přilehlých 10 ha polností. Na části z těchto pozemků bude vybudována víceúčelová stavba nazvaná drůbežárna, ze které bude mít drůbež přístup na pastvu. K nemovitosti patří ještě 1 ha lesa, z něhož dřevo bude využito jako stavební materiál a palivové dřevo.
Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje především na vysvětlení pojmů, které jsou důležité pro pochopení podnikatelského plánu. Dále je uvedena legislativa týkající se ekologického hospodaření, spletí zákonů, vyhlášek a nařízení, které je nutno dodržet, aby byly splněny podmínky pro označení ekologického hospodaření. Nedílnou motivační službou ze strany státu a Evropské unie pro zemědělce a nejen ekologicky hospodařícího je podpora a dotace pro roky 2014 - 2020. Velmi důležitým krokem nejen pro začínajícího zemědělce je analýza trhu v tom daném odvětví, a také SWOT analýza, která nám ukáže pozitivní a negativní stránky podnikání. V závěru této části je pojednáno nejen s pojmem agroturistika, ale i s jejím postavením na trhu a možnostmi jejího využití a dalšího rozvoje.
V praktické části je popsán podnikatelský záměr a jednotlivé etapy projektu včetně financování. Finance budou plynout z vlastního i cizího kapitálu, nebo možnosti ucházet se o nevratnou podporu prostřednictvím dotací. Vznik farmy bude mít vliv i na trhu práce, jelikož nově vznikne 5 pracovních míst a obec vejde do podvědomí širší veřejnosti díky aktivitám, které farma bude vyvíjet za účelem propagace produktů a dalšího rozvoje. Dále jsou, zde rozepsány jednotlivé položky, které vedou ke konečnému zhodnocení efektivnosti podnikatelského záměru.
Zpracováním teoretické a praktické části diplomové práce se naplní požadavek na cíl práce - navrhnout prosperující rodinnou farmu se zaměřením na chov drůbeže s hypotézou, zda je možné v současné době být konkurenceschopný při dovozu drůbežího masa a vajec ze zahraničí. Závěrem lze konstatovat, že podnikatelský záměr je životaschopný.
|
|
Výběr bezpečnostního softwaru pro ochranu uživatelských dat
Maděra, Jiří ; Havránek, Martin (vedoucí práce) ; Benda, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží poskytnout náhled na nejčastější elektronické hrozeb, se kterými mohou dnešní uživatelé osobních počítačů přijít do styku. Tato problematika je dlouhou dobu velmi častým tématem, jelikož škodlivé programy, neboli malware, jsou tu již téměř od samého začátku vzniku počítačů. Hlavním cílem práce je nalézt nejlepší řešení ochrany uživatelských dat před malwarem. V praktické části je pak otestováno deset nejvíce používaných antivirových programů. Výsledek tohoto testu by měl objektivně ukázat, které řešení je pro uživatele nejvíce vhodné a to z hlediska několika kritérií. Jako hodnotící kritéria jsou zvolena schopnost detekce, náročnost na operační paměť a rychlost prohledávání souborů.
|
|
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Doskočil, Jan ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Hrevušová, Zuzana (oponent)
Využití kostřavy rákosovité pro okrasné trávníky
Souhrn
Kostřava rákosovitá patří mezi krátce výběžkaté druhy se širokým a hrubším listem. Vytrvalý a ozimý druh, původem z Evropy, je známý pro svoji vysokou odolnost vůči suchu, nenáročnost a odolnost na zátěž. Tyto vlastnosti získala díky velmi rozvinutému a hlubokému kořenovému systému, který je schopný získávat vodu a živiny z hlubších vrstev půdy. Její využití je tedy na místech s velkou zátěží, jakou jsou dostihové dráhy, okraje silnic nebo meziřadí vinic. V současnosti, v době globálního oteplování, nabývá na významu její využití pro parkové účely a low-input trávníky, kde se využívá její zvýšená odolnosti vůči biotickým a abiotickým stresům, především vůči suchu. V porostu se dobře doplňuje ve směsi s lipnicí luční.
Cílem práce bylo zhodnocení kvality trávníků s kostřavou rákosovitou a vybranými trávníkovými druhy při různé frekvenci seče. Podle hypotézy by frekvence sečení neměla ovlivnit pokryvnost trávníku. Pokryvnost by měla být stejná při různém složení směsi s kostřavou rákosovitou.
Pokus byl proveden na pokusném pozemku České zemědělské univerzity v Praze, Suchdole v roce 2015. V roce 2012 byly vysety směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou, jílkem vytrvalým, lipnicí luční a monokultury těchto druhů. Složení směsí bylo 50/50 kromě směsi kostřavy rákosovité s lipnicí luční, kde byl poměr 75/25, Celkově 63 parcelek zahrnovalo 3 opakování ve 3 různých frekvencích sečení (po 14, 30 a 45 dnech). Každá parcelka měla rozměr 6 m2. Vyhodnocení pokryvnosti a výšky seče probíhalo podle české technické normy ČSN EN 12231. Výsledky měření byly vyhodnoceny analýzou rozptylu ANOVA (P < 0.05) v programu Statgraphics verze XV.
Vliv složení směsi na výšku byl průkazný. Nejvyšší výšku porostu měla monokultura kostřava rákosovitá (10,6 cm). Nejnižší výšku porostu měla monokultura jílku vytrvalého (5,4 cm). Při frekvenci sečení 14 dní měla nevyšší intenzitu růstu monokultura kostřav rákosovité (0,07 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,02 cm/den). Při frekvenci sečení 30 dní měla nejvyšší intenzitu růstu směs kostřava rákosovité a lipnice luční (0,24 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,01 cm/den). Při frekvenci sečení 45 dní byly hodnoty intenzity růstu největší. Nejvyšší intenzitu růstu měly směsi kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (0,75 cm/den). Nejnižší intenzitu růstu měla monokultura jílku vytrvalého (0,06 cm/den). Vliv složení směsi na pokryvnost byl statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla směs kostřavy rákosovité s kostřavou červenou (81,3 %). Nejnižší pokryvnost měla monokultura jílku vytrvalého (58,6 %). Vliv frekvence na výšku porostu byl statisticky průkazný. Nejvyšší výšku měl porost při frekvenci sečení 45 dní (6 cm) a nejnižší výšku měla frekvence sečení 14 dní (3,8 cm). Vliv frekvence na pokryvnost se také ukázal jako statisticky průkazný. Nejvyšší pokryvnost měla frekvence sečení 14 dní (76,5%) a nejnižší pokryvnost měla frekvence sečení 45 dní (66,7%).
Získané poznatky poslouží k dalšímu sestavování směsí pro parkové účely. Bylo zjištěno, že většinou je vhodné upřednostnit vysetí směsí s kostřavou rákosovitou před monokulturami. Pro vysokou pokryvnost a optimální intensitu růstu porostu s kostřavou rákosovitou bylo doporučeno dodržování frekvence sečení - 30 dní.
|
|
Vliv genotypu špenátu setého (Spinacia oleracea) a vodního deficitu na rychlost výměny plynů
Helebrantová, Aneta ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Pazderů, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce byla zpracována na téma: Vliv genotypu špenátu setého (Spinacia oleracea) a vodního deficitu na rychlost výměny plynů.
Špenát setý (Spinacia oleracea) je jako všechna listová zelenina velmi náročná plodina na dostatek vláhy, a proto je věnována pozornost odrůdám odolným vůči vodnímu stresu. Cílem šlechtění je tedy nalézt rostliny s genotypy, které by vykazovaly odolnost vůči působení vodního deficitu.
V klimaboxu katedry botaniky a fyziologie rostlin byl založen nádobový pokus se třemi genotypy špenátu: Misano F1, Monores a Matador. Rostliny byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm. Teplotní režim byl nastaven na 21 °C ve dne a v noci na 17 °C. Světelný režim byl nastaven na 16 hodin světla a 8 hodin tmy. Maximální osvětlení v klimaboxu bylo 800 mikromolů. Rostliny byly pěstovány ve 4 opakováních, kdy schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty, kontrolní a stresovanou. Rostliny z kontrolních podmínek byly pěstovány v substrátu, který byl po celou dobu pokusu zavlažován cca 250 ml zálivky.U rostlin stresovaných byla zálivka přerušena na dobu 10 dnů, kdy byl substrát ponechán přirozenému vysychání. Po 10 dnech byla u stresovaných rostlin opět obnovena zálivka (rehydratace) na úroveň kontrolních rostlin. U pokusných rostlin byla ve dvoudenním intervalu sledována rychlost výměny plynů (fotosyntéza a transpirace). Rychlost výměny plynů byla měřena na listech rostlin gazometricky infračerveným přenosným analyzátorem plynů Lpro+ (ADC Bioscientific, Hodeson, Velká Británie). Měření probíhalo vždy v dopoledních hodinách. Z naměřených hodnot rychlosti fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE).
Ze získaných výsledků vyplývá, že u kontrolních rostlin nejvyšší průměrnou rychlost fotosyntézy vykazovala odrůda Monores (12,10 mikromolů CO2.m-2.s-1) a nejnižší u odrůdy Misano (11,58 mikromolů CO2.m-2.s-1). U rostlin stresovaných byla nejvyšší průměrná rychlost fotosyntézy naměřena u odrůdy Matador (9,43 mikromolů CO2.m-2.s-1) a naopak nejnižší u odrůdy Monores (8,76 mikromolů CO2.m-2.s-1). U všech sledovaných odrůd byl zaznamenán pokles fotosyntézy v době působení vodního deficitu.
Nejvyšší průměrné hodnoty transpirace dosáhla stresovaná rostlina odrůdy Monores (1,97 mmol H2O.m-2.s-1), nejnižší odrůda Matador (1,68 mmol H2O.m-2.s-1). Stresované rostliny odrůdy Misano měly rychlost fotosyntézy ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1. U kontrolních rostlin odrůdy Matador dosahovala rychlost transpirace hodnoty 1,54 mmol H2O.m-2.s-1 a odrůdy Monores 1,85 mmol H2O.m-2.s-1. Rostliny kontrolní (1,85 mmol H2O.m-2.s-1) i stresované (1,82 mmol H2O.m-2.s-1) odrůdy Misano dosahovaly podobných hodnot.
Nejcitlivěji na stres reagovala odrůda Monores, jejíž efektivita využití vody byla 4,43 (10-3). Naopak nejlépe si při navození stresu vedla odrůda Matador, efektivita využití vody u této odrůdy byla 5,60 (10-3).
Získané výsledky potvrdily navrhované hypotézy, že existují genotypové rozdíly v reakci na vodní deficit a zároveň, že mezi odrůdami jsou rozdíly v rychlosti výměny plynů a WUE u kontrolních a pokusných rostlin.
|
host ::
