|
|
Barevné pšenice, možnosti zpracování a pekárenské využití
Plucarová, Dana
Cílem diplomové práce bylo vypracovat literární rešerši na téma „Barevné pšenice, možnosti zpracování a pekárenské využití“ a provést pekařské pokusy s použitím vybraných odrůd pšenice s netradiční barvou obilky. Teoretická část pojednává o barvivech zodpovědných za zbarvení pšenic a jejich pozitivních účincích na lidské zdraví, dále se zabývá možnostmi pekárenského využití barevných pšenic v praxi. V praktické části práce byly provedeny celkem tři pekařské pokusy s odrůdami PS Karkulka (purpurový perikarp) a Skorpion (modrý aleuron). V prvním pokusu byl testován přídavek otrub a jemně mletých otrub barevných pšenic k obchodní mouce. V druhém pokusu byly použity mouky (bílá a celozrnná) z barevných pšenic a přídavek karamelového sladu z barevných pšenic k obchodní mouce. Třetí pokus posuzoval přídavek sladového květu z barevných pšenic k obchodní mouce. U všech vzorků pečiva byly zhodnoceny pekařské charakteristiky, následně byla provedena senzorická analýza a proběhlo objektivní měření jejich barvy pomocí spektrofotometru.
|
|
|
Velikost kořenového systému pšenice seté ve vazbě na výnos biomasy
Němec, Ondřej
Práce se věnuje vlivu velikosti kořenového systému na výnos pšenice seté (Triticum aestivum L.). V literárním přehledu byl popsán původ a anatomická struktura kořenového systému, dále abiotické faktory (nedostatek vody, teplota a minerální výživa) a jejich vliv na vlastnosti kořenového systému a rovněž vztah velikosti kořenového systému a výnosu zrna obilnin. Druhá část práce se zabývá metodami studia kořenového systému s důrazem na metodu měření velikosti kořenového systému pomocí elektrické kapacity. V praktické části byla hodnocena velikost kořenového systému (VKS) vybraných odrůd pšenice seté v polním experimentu. VKS byla měřena ve třech růstových fázích (sloupkování, metání a plnění zrna) metodou elektrické kapacity. Byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly ve VKS mezi odrůdami pšenice s rozdílnou pekařskou kvalitou, z nichž měly největší kořenový systém odrůdy kategorie B ve sloupkování a kategorie C při plnění zrna. Vliv velikosti kořenového systému na výnos zrna nebyl statisticky průkazný, nicméně byla zjištěna pozitivní vazba mezi VKS ve fázi plnění zrn s výnosem zrna (r = 0,433).
|
|
|
Plevele ozimé pšenice a technologie pěstování
Liška, Jakub
Cílem této práce bylo vyhodnotit výskyt plevelů v porostu pšenice ozimé, na polní pokusné stanici v Žabčicích, v závislosti na technologii pěstování a pěstované předplodině. Zaplevelení bylo hodnoceno početní metodou na ploše 1m2. Jako varianty přípravy půdy byly použity technologie konvenční, minimalizační a přímé setí. Předplodinami pro pšenici ozimou byly vojtěška setá a kukuřice na siláž. Hodnocení probíhalo v letech 2017–2018. Statistické zpracování vyhodnocení počtu jedinců všech druhů v porostech ozimé pšenice bylo použito počítačového programu Statistica.cz. Ke zjištění vlivu sledovaných faktorů na jednotlivé druhy plevelů, které se vyskytovaly na polních pokusech, byly použity mnohorozměrné analýzy ekologických dat segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byly použity redundanční analýza (RDA) a kanonická korespondenční analýza (Canonical Correspondence Analysis, CCA). Z výsledků vyplývá, že technologie pěstování a předplodina ovlivňují druhové spektrum plevelů.
|
|
|
Vliv zkrmování barevné pšenice s modrým aleuronem na krevní parametry u laboratorních potkanů
Fajkusová, Martina
V pokusu byl sledován vliv zkrmování pšenice s modrým aleuronem odrůdy Skorpion a UC66049 na krevní parametry u laboratorních potkanů kmene Wistar albino. Použito bylo 30 potkanů samčího pohlaví, kteří byli rozděleni do 3 skupin ve 2 opakováních. Experimentální skupiny byly krmeny barevnou pšenicí s modrým aleuronem. Kontrolní skupina byla krmena kontrolní pšenici Bohemia. Během pokusu byly zaznamenány spotřeby krmiva a přírůstky potkanů. Po 72 dnech trvání pokusu byla potkanům odebrána krev. V krevní plazmě byl analyzován biochemický profil. Byly zjištěny průkazné rozdíly v hodnotách bilirubinu a kreatinkinázy oproti pšenici UC66049 i kontrolní pšenici Bohemia. Hodnoty celkové bílkoviny v krvi byly u skupiny Skorpion průkazně nízké. Ostatní hodnocené parametry v krevní plazmě byly neprůkazné.
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh potrubního řetězového dopravníku
Machala, Petr ; Malach, František (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem dvou odlišných potrubních řetězových dopravníků pro dopravu pšenice a odpadního kalu. V první části práce je popsán princip funkce a hlavní části tohoto dopravníku. Dále jsou uvedeny příklady konstrukcí několika výrobců. Další část je věnována stanovení odporů proti pohybu v jednotlivých sekcích dopravní trasy. Následuje stanovení konstrukčních návrhů obou variant dopravníků včetně vhodných technologických a pevnostních výpočtů. Výstupem práce jsou také sestavné výkresy těchto dvou dopravníků.
|
|
|
Vliv teploty v interakci s dalšími stresovými faktory klimatické změny na vybrané fyziologické parametry a výnos u C3 a C4 plodin
Jiras, Tomáš ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
V současnosti probíhající klimatická změna zahrnuje především globální oteplování Země, a jako dominantní příčina je převážně označována antropogenní činnost. Následkem probíhající klimatické změny jsou stále se rozšiřující oblasti se srážkovým deficitem, extrémní projevy počasí včetně vln veder atd. Rostliny se v důsledku klimatické změny musejí během krátké doby aklimovat či adaptovat na čím dál tím více se zhoršující podmínky prostředí. Stresové zatížení rostlin se signifikantně promítá do jejich fyziologických parametrů, a to i letálně. Rostliny na stres reagují aklimačními odezvami a adaptacemi vyvolanými změnou genové exprese ať na úrovni metabolické, fyziologické či strukturální, modifikací fenotypu a dalšími změnami. Ohrožení se týká i rostlinné produkce, potřebné pro zajištění potravinové bezpečnosti stále narůstající lidské populace. V důsledku klimatické změny se očekává snižování výnosů zemědělských plodin. Tato práce má za cíl shrnout poznatky o změnách ve fyziologii a zemědělské produkci plodin v důsledku stresových faktorů klimatické změny, především teploty, s důrazem na rozdíly mezi C3 a C4 rostlinami. V největší míře se práce zabývá obilovinami s modelovými zástupci C3 rostlin: pšenice, ječmen, rýže a zástupci C4: kukuřice, čirok. V práci jsou uvedeny různé odpovědi těchto plodin...
|
|
|
Vliv teploty a sucha na obsah proteinů gluteninové frakce u dvou genotypů pšenice
Vybíral, Lukáš ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem nedostatku vody a teploty na obsah proteinů gliadinové frakce a na poměr gluteniny/gliadiny u dvou odrůd pšenice. Odrůdy, které byly vybrané pro experiment, se jmenují Pannonia a RGT Reform. Vzorky byly kultivovány při třech různých teplotách a to 26, 32 a 38 °C a v době kvetení bylo kontrolováno zavlažování. U vzorků, které byly zavlažovány, měla půda vlhkost větší než 70 %, vzorky stresované suchem rostly na půdě, jejíž vlhkost nepřesahovala 30 %. Po sklizni byla zrna rozemleta na mouku a z jednotlivých vzorků byly extrahovány gluteniny a gliadiny. Pro separaci byla použita metoda SDS-PAGE, kvantifikace proteinů byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn významný vliv odrůdy na jednotlivé lepkové proteiny. U odrůdy Pannonia bylo zjištěno, že interakce vyšší teploty a sucha, nemá velký vliv na obsah gluteninů, ani na poměr gluteniny/gliadiny. Odrůda RGT byla těmito podmínkami podstatně více ovlivněna, což se projevilo poklesem obsahu gluteninů a výraznou změnou poměru gluteniny/gliadiny. U obou odrůd byl obsah gluteninů vyšší při kultivaci za mokra než za sucha, ale pouze při vyšších kultivačních teplotách.
|
|
|
Změny v obsahu proteinů gliadinové frakce u čtyř odrůd pšenice při různých teplotách a stresu suchem.
Cigánková, Michaela ; Kovalčík, Adriána (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem rostoucí teploty a nedostatku vody na obsah gliadinových proteinů u čtyř odrůd pšenice seté: Bohemia, Pannonia, Tobak a RGT Reform. Vzorky byly kultivovány při 26, 29, 32, 35, 39 a 41 °C. Kvůli nedostatku vzorků z kultivace při 41 °C tyto vzorky nebyly pro náš experiment použity. Kultivace probíhala v době kvetení při dostatku vláhy (s vlhkostí půdy vyšší než 70 %) nebo při stresu suchem (s vlhkostí nižší než 30 %). Pro separaci gliadinových frakcí byla využita metoda A-PAGE. Kvantifikace byla provedena počítačovou denzitometrií. Byl zjištěn výrazný vliv dostupnosti vody na obsah lepkových proteinů. Stresové prostředí vytvořené nedostatkem vláhy způsobilo relativní nárůst gliadinových frakcí ve srovnání s pěstováním v běžných podmínkách především u odrůdy Pannonia a RGT Reform. Na teplotu nejvíce reagovala odrůda Pannonia a RGT Reform, nejméně pak odrůda Bohemia. Odrůda Tobak reagovala na teplotu až v interakci s nedostatkem vody. Vlivem rostoucí teploty docházelo k nárůstu množství prakticky všech gliadinových frakcí u odrůdy Pannonia a RGT Reform. Vliv sucha se často projevuje v interakci s vlivem teploty. Nejvýrazněji se projevoval vliv sucha v interakci s teplotou u odrůdy Tobak, kdy docházelo ke zvýšení obsahu gliadinů. Obecně se dá říct, že nejvíce se teplota i sucho projevilo na -gliadinových frakcích všech čtyř odrůd pšenice seté.
|
host ::
RSS.