|
|
Úmrtnost v českých zemích v letech 1920-1937 s důrazem na vybrané infekční choroby
Skalák, Zdeněk ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Úmrtnost v českých zemích v letech 1920-1937 s důrazem na vybrané infekční choroby Abstrakt Cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry v českých zemích v letech 1920-1937, přičemž hlavní důraz je kladen na skupinu infekčních chorob, jež měla v tomto období z hlediska příčin smrti stále ještě vysoký podíl. Výše úmrtnosti v důsledku infekčních nemocí je závislá na mnohých aspektech, jako jsou správné odhalení choroby, účinné očkovací látky a úroveň lékařství. Právě tyto příčiny stály za prudkým poklesem úmrtnosti v důsledku infekčních chorob na konci 19. století. První světová válka však ukončila velmi dobré vyhlídky tohoto stálého poklesu a nově vzniklý Československý stát se zpočátku musel potýkat s relativně opětovnou vysokou úmrtností na tyto nemoci. Ačkoliv v meziválečném období přicházely stále se opakující infekční epidemie, do počátku druhé světové války postupně sledujeme proměnu úmrtnosti dle příčin a infekční choroby jsou postupně nahrazovány civilizačními chorobami, především novotvary a nemocemi oběhové soustavy. Klíčová slova: úmrtnost, příčiny úmrtí, infekční choroby, dekompozice, klasifikace příčin úmrtí, lékařské objevy, úroveň zdravotnictví
|
|
|
Regional differentiation of cause-specific mortality in selected countries of Central Europe
Domonkos, Zsolt ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Cieľom tejto práce je analyzovať diferenciáciu úrovne úmrtnosti na medzinárodnej a regionálnej úrovni NUTS 2 vo vybraných krajinách strednej Európy (Česko, Slovensko, Maďarsko, Nemecko, Rakúsko, Švajčiarsko). Na úrovni štátov je skúmaný vývoj celkovej úmrtnosti a úmrtnosti podľa príčin smrti po roku 1990 až do súčasnosti. Na regionálnej úrovni sú hodnotené regionálne rozdiely celkovej úmrtnosti a úmrtnosti podľa príčin smrti v období 2008-2010. V práci sú použité demografické ukazovatele (štandardizovaná miera úmrtnosti, stredná dĺžka života, ukazovateľ disperzie úmrtnosti, disparita dĺžky života) a nástroje štatistickej analýzy (Poissonova regresia, zhluková analýza). Z analýzy vyplýva, že v stredoeurópskych krajinách došlo k poklesu úmrtnosti, avšak významné rozdiely v intenzite úmrtnosti je stále možné pozorovať na medzinárodnej i regionálnej úrovni. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnávací analýza úmrtnosti na nemoci oběhového systému v Česku a ve Švédsku v období 1970-2007
Nerušilová, Hana ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Srovnávací analýza úmrtnosti na nemoci oběhového systému v Česku a ve Švédsku v období 1970-2007 Abstrakt Hlavní cíl předkládané práce je popsat a porovnat vývoj úrovně úmrtnosti na srdečně-cévní onemocnění v Česku a ve Švédsku v období od roku 1970 do roku 2007, který je zasazen do kontextu změn celkové úmrtnosti. V rámci třídy kardiovaskulárních nemocí jsou analyzovány změny intenzity úmrtnosti vybraných skupin onemocnění nebo konkrétních diagnóz. Analýza je doplněna o srovnání intenzity úmrtnosti na nemoci oběhového systému v rámci celé Evropy. Dále se text zabývá kardiovaskulárními rizikovými faktory a úrovní lékařské péče ve srovnávaných zemích. Z analýzy vyplývá, že v Česku začala kardiovaskulární úmrtnost klesat přibližně o dekádu později než ve Švédsku, což ale bylo dříve než ve většině ostatních postkomunistických států. Na jejím poklesu se u obou států větší měrou podílely akutní formy srdečně-cévních onemocnění. V Česku bylo snížení úmrtnosti z větší části přičitatelné pokroku ve zdravotnictví, zatímco ve Švédsku se na něm podílel především příznivý vývoj rizikových faktorů.
|
|
|
Vliv změny parametrů termálního plazmatu Země a slunečních indexů na úmrtnost podle příčin v České republice
Podolská, Kateřina ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Cílem diplomové práce bylo hledání závislosti intenzity úmrtnosti v České republice podle vybraných příčin úmrtí na sluneční aktivitě během vzestupné a sestupné fáze slunečního cyklu v období 1994-2011, a to použitím metod statistické analýzy mnohorozměrných dat. Sluneční aktivita byla reprezentována základními indexy R, Kp, F10,7 a Dst, ale i výškou foF2 vrstvy a TEC pro území České republiky. Typologie časových profilů příčin úmrtí byla hledána pomocí shlukové analýzy v časových řadách. Závislost mezi sledovanými časovými řadami byla zjišťována metodou grafických modelů podmíněných nezávislostí. Byla nalezena závislost počtu zemřelých na akutní infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a Edwardsův a Patauův syndrom na parametrech sluneční aktivity. Závislost na ionosférických parametrech foF2 a TEC vztažených k území České republiky byla výraznější než na slunečních indexech.
|
|
|
Vybrané determinanty zdraví populace a jejich vliv na úmrtnost v evropských státech
Straka, Jakub ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Vybrané determinanty zdraví populace a jejich vliv na úmrtnost v evropských státech Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na vztah determinantů životního stylu mužů a žen ve vybraných evropských zemích v roce 2014 s jejich subjektivní (délka života ve zdraví) a objektivní úrovní úmrtnosti (naděje dožití) a s jejich intenzitou úmrtnosti na nejčastější příčiny. Těmi jsou ischemické choroby srdeční, cerebrovaskulární onemocnění a zhoubné nádory průdušek, průdušnice a plic. Vybranými determinanty zdraví byla fyzická aktivita, BMI, konzumace ovoce a zeleniny, kouření a konzumace alkoholu. Ukazatel délka života ve zdraví se nejčastěji vztahuje k přesnému věku 65 let, a proto se i tato práce zaměřuje na obyvatelstvo ve starším věku. Pro zkoumání vlivu vybraných determinantů zdraví na úrovně úmrtnosti byla použita vícenásobná lineární regrese. Mimo to práce zkoumá vývoj a úroveň délky života ve zdraví mužů a žen v přesném věku 65 let s v období 2004-2014 ohledem na naději dožití a řeší, zda došlo u evropské populace mezi prvních dekádou 21. století a rokem 2014 k nárůstu prožitých let života ve zdraví. Výchozím zdrojem dat jsou výběrová šetření EHIS a EU-SILC. Pomocí zvolených metod bylo zjištěno, že délka života ve zdraví spíše stagnovala, což se odráží v tom, jak bylo dále zjištěno, že ve vybraných...
|
|
| |
|
|
Vývoj celkové úmrtnosti a úmrtnosti podle příčin v zemích V4 od počátku tisíciletí
Trejbal, Filip ; Altová, Anna (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Vývoj celkové úmrtnosti a úmrtnosti podle příčin v zemích V4 od počátku tisíciletí Abstrakt Hlavním cílem této práce je popsat a zhodnotit vývoj celkové úmrtnosti a úmrtnosti podle vybraných skupin příčin smrti v zemích Visegrádské čtyřky v období 2000-2018. Důraz je kladen především na zachycení dlouhodobých, případně počínajících úmrtnostních trendů a komparaci jednotlivých zemí, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Pro analýzu vývoje celkové úmrtnosti je v práci využita naděje dožití při narození a v přesném věku 65 let. Vývoj úmrtnosti podle příčin je pak zhodnocen pomocí standardizovaných měr úmrtnosti a příspěvků věkových skupin a skupin příčin smrti ke změně naděje dožití při narození. Výsledky analýzy ukázaly zlepšující se úmrtnostní poměry v rámci V4, což je doloženo růstem naděje dožití při narození i ve věku 65 let ve všech zemích během téměř celého období. Tento pozitivní vývoj byl primárně zapříčiněn poklesem intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, a to převážně ve starším věku (65+). Dále bylo zjištěno, že v novém tisíciletí v zemích V4 započal trend růstu intenzity úmrtnosti na některé příčiny smrti, jako jsou duševní poruchy či nemoci nervové soustavy. Ve vybraných zemích také docházelo k diverzifikaci příčin úmrtí - rostl počet příčin, které mají nezanedbatelný podíl ve...
|
|
|
Širší souvislosti dopadu sluneční aktivity na úmrtnost podle příčin v České republice
Podolská, Kateřina
Širší souvislosti dopadu sluneční aktivity na úmrtnost podle příčin v České republice Abstrakt Předkládaná práce studuje vliv extraterestrických jevů v celé šíři jejich možného působení na lidskou populaci. Zabývá se jak dopadem změn klimatu indukovaných kolísáním sluneční aktivity na populaci, tak i vlivem koncentrace kosmogenních radionuklidů na lidské zdraví. V úvodu se práce věnuje popisu projevů sluneční aktivity na Zemi, shrnuje dosažené výsledky výzkumu a popisuje použité postupy zpracování dat i jejich zdroje. Primárně se tato práce zaměřuje na souvislost úmrtnosti na vybrané příčiny smrti z tříd příčin smrti VI. nemoci nervové soustavy a IX. nemoci oběhového systému podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) v České republice a změn v úrovni sluneční aktivity a jejími výjimečnými výkyvy. Hlavním cílem je zjistit možnou asociaci denních počtů zemřelých podle jednotlivých příčin smrti v členění podle pohlaví a věkových skupin v České republice na globálních i geograficky specifických denních hodnotách slunečních, ionosférických a geomagnetických parametrů metodami statistické analýzy mnohorozměrných dat v letech 1994-2013. Na základě výpočtů metodou obecných lineárních regresních modelů jsou zkonstruovány charakteristiky vystihující dopad sluneční aktivity na lidské zdraví ve sledovaném...
|
|
|
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti: jejich specifika a trendy vývoje
Stýblová, Julie ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Maláková, Kateřina (oponent)
Státy s nejnižší úrovní úmrtnosti na světě: jejich specifika a trendy vývoje Abstrakt Hlavním cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry ve státech s nejnižší úrovní úmrtnosti mezi lety 1990 a 2013 za každé pohlaví odděleně. Pro zhodnocení vývojových trendů celkové úmrtnosti byl použit ukazatel naděje dožití při narození, dále pravděpodobnost úmrtí, která umožnila vyjádřit změny úmrtnosti podle věku, pomocí jednorozměrné dekompozice byly určeny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změně naděje dožití při narození. Pro detailnější pohled byla hodnocena úmrtnost na vybrané skupiny příčin smrti, která byla analyzována pomocí standardizované míry úmrtnosti. Dvourozměrná dekompozice umožnila kvantifikovat příspěvek věkových skupin a hlavních tříd příčin smrti a tím zhodnotit, jak se která věková skupina a skupina příčin smrti podílela na změně naděje dožití při narození. U všech států dochází ke snižování celkové úrovně úmrtnosti a není pozorováno žádné přerušení tohoto trendu. Výsledky ukazují, že se k sobě jednotlivé státy přibližují a nevykazují příliš velké rozdíly. Všechny vybrané státy se vyznačují poklesem úmrtnosti hlavně ve starších věkových skupinách. U států také dochází ke změně pořadí nejvýznamnějších příčin smrti, kdy skupinu příčin smrti na nemoci oběhové soustavy začínají postupně...
|
|
|
Širší souvislosti dopadu sluneční aktivity na úmrtnost podle příčin v České republice
Podolská, Kateřina
Širší souvislosti dopadu sluneční aktivity na úmrtnost podle příčin v České republice Abstrakt Předkládaná práce studuje vliv extraterestrických jevů v celé šíři jejich možného působení na lidskou populaci. Zabývá se jak dopadem změn klimatu indukovaných kolísáním sluneční aktivity na populaci, tak i vlivem koncentrace kosmogenních radionuklidů na lidské zdraví. V úvodu se práce věnuje popisu projevů sluneční aktivity na Zemi, shrnuje dosažené výsledky výzkumu a popisuje použité postupy zpracování dat i jejich zdroje. Primárně se tato práce zaměřuje na souvislost úmrtnosti na vybrané příčiny smrti z tříd příčin smrti VI. nemoci nervové soustavy a IX. nemoci oběhového systému podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) v České republice a změn v úrovni sluneční aktivity a jejími výjimečnými výkyvy. Hlavním cílem je zjistit možnou asociaci denních počtů zemřelých podle jednotlivých příčin smrti v členění podle pohlaví a věkových skupin v České republice na globálních i geograficky specifických denních hodnotách slunečních, ionosférických a geomagnetických parametrů metodami statistické analýzy mnohorozměrných dat v letech 1994-2013. Na základě výpočtů metodou obecných lineárních regresních modelů jsou zkonstruovány charakteristiky vystihující dopad sluneční aktivity na lidské zdraví ve sledovaném...
|
host ::
RSS.