|
Faktory určující druhovou diverzitu a složení vegetace v příměstské krajině
Čepelová, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent)
Studium vegetace v příměstské a postindustriální krajině je na okraji zájmu, ačkoliv tyto oblasti tvoří stále významnější část území Evropy. Práce zachycuje diverzitu a druhové složení vegetace příměstské krajiny u města Kladna pomocí pravidelné sítě o 242 fytocenologických snímcích. Zkoumá vliv abiotických faktorů a struktury krajiny na zaznamenanou vegetaci jako celek, i na jednotlivé typy - polní, nelesní, lesní. Vegetace příměstské krajiny je relativně druhově bohatá, do značné míry určená využitím a strukturou krajiny, význam mají i abiotické faktory. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Formální kompozice v soudobém zahradním umění
Horký, Martin
Zaměření bakalářské práce vyplývá již ze samotného názvu. Hlavní náplní je tedy představení formální kompozice, jejích obecných principů, charakteru základních kompozičních prvků a jejího vývoje. První část zpracovaná v podobě literární rešerše se zabývá obecnou charakteristikou formálních kompozic a podobou základních kompozičních prvků v ní uplatněných. Je zde také ve stručnosti představen vývoj zahradně architektonické tvorby od starověku po současnost se zaměřením právě na formální kompozici. Je zde také částečně nastíněn vliv ostatních zahradně architektonických stylů, které se na vzniku této kompozice významně podílely V další části je představeno 5 již existujících realizací, ve kterých je uplatněna formální kompozice. U každé z nich je popsána kompozice, provoz i charakter technických a vegetačních prvků. Tato charakteristika je doplněna o popis autorů a názory místních uživatelů. Část realizací se nachází na území České republiky a část v zahraničí, zároveň jsou však všechny realizace veřejným prostorem. Na základě zpracované literární rešerše byl vytvořen návrh za využití principů formální kompozice v odpovídajícím veřejném prostoru.
|
|
Významné ekofenomény ve střední Evropě
Majerová, Martina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Klíčovým pojmem této bakalářské práce je ekofenomén a jeho následný vliv na krajinnou diverzitu. Součástí práce je vymezení jednotlivých typů ekofenoménů a rešeršní zpracování jejich charakteristiky s důrazem na výjimečnost tohoto jevu. Každý ekofenoménový typ je popsán, jeho specifičnost je vykreslena na uvedených příkladech místní vegetace a je doplněn informacemi o výskytu tohoto jevu na konkrétních lokalitách. Druhá část bakalářské práce se zabývá rozložením jednotlivých ekofenoménových typů na území České republiky. Je zde uvedena základní souhrnná charakteristika zmíněných lokalit a zařazení do odpovídajícího biogeografického členěnění ČR. Práce je doplněna mapovým výstupem. Klíčová slova: ekofenomén, fenomén, biodiverzita, geodiverzita, krajina
|
|
Amarant jako netradiční potravina ve výživě člověka
ŠESTÁKOVÁ, Irena
Bakalářská práce se zabývá amarantem (Amaranthus spp.) jako netradiční složkou ve výživě člověka. Rod Amaranthus L. patří do čeledi Amaranthaceae. Laskavec je jednoletá dvouděložná C4 rostlina. Semena jsou hladká, čočkovitá u kulturních druhů růžová nebo žlutě až smetanově zbarvená. V ČR se hmotnost tisíce semen pohybuje kolem 0,6 0,8 g. Celá nadzemní část rostliny je jedlá. Většinou se konzumují semena a listy. Druhy pěstované na zrno jsou laskavec krvavý (A. cruentus), laskavec červenoklasý (A. hypochondriacus) a laskavec ocasatý (A. caudatus). Některé druhy jsou pěstované jako listová zelenina, například A. tricolor, A. dubius nebo A. gangeticus. Rostlina je odolná k vyššímu zasolení a má zvýšenou schopnost čerpat živiny z půdy. Po vzejití rostliny dobře hospodaří s půdní zásobou vláhy, proto se hodí do i do sušších oblastí. Během vegetace je nutné porost odplevelovat, zejména odstraňovat příbuzné plané druhy, jejichž semena se nedají od kulturních forem oddělit. Semena amarantu dozrávají nestejnoměrně. Termín sklizně se volí v závislosti na odrůdě, termínu setí a povětrnostních podmínkách. Vhodná vlhkost skladování je 12 %. Výnos se v našich podmínkách pohybuje od 600 do 2400 kg/ha. Odhadovaný výnos z hektaru se pohybuje v rozmezí 4 až 14 t čerstvých listů. Využití amarantu v potravinářském průmyslu má široké uplatnění, například v pekárenství, masném průmyslu, dietetice, dětské výživě a funkčních potravinách, v průmyslu farmaceutickém, kosmetickém a energetickém. Amarant je z výživového hlediska vysoce ceněná rostlina. Obsah bílkovin je nejčastěji uváděn kolem 18%. Bílkovina amarantu je významná z hlediska vyššího obsahu lysinu, proto při vhodném začlenění do jídelníčku může nahradit bílkovinu živočišnou. Sacharidy amarantu jsou uváděny v množství přes 60 %, nejvýznamnějším sacharidem amarantu je škrob, který má mimořádně malá zrna (1 2 ?m) a je proto využitelný pro výživu, kde může být součástí snadno stravitelných nutričních nápojů a produktů. Tuky amarantu jsou uváděny v rozmezí 6 8 %. Z dietetického hlediska je důležitý vysoký obsah nenasycených mastných kyselin a skvalenu, který je známý svým antioxidačním a chemoprotektivním účinkem. Další složkou oleje laskavce jsou fytosteroly, které vykazují preventivní účinky vůči ateroskleróze. Dalšími významnými látkami amarantu jsou látky fenolické například flavonoid rutin, který zvyšuje odolnost stěn kapilár a zlepšuje absorpci vitaminu C ve střevech. Amarant je výborným zdrojem vitaminů a minerálních látek. Amarantová zrna i listy ale obsahují také antinutriční a toxické látky. Vlivem šlechtění, způsobem uskladnění a zpracování jsou tyto látky v rostlině postupně snižovány. Výzkumy ukázaly, že amarant má široké preventivní působení. Nezpůsobuje žádné alergické reakce a neobsahuje lepek. Z tohoto důvodu je vhodný pro zařazení do stravy celiaků. Amarant obsahuje antihypertenzní peptid, u diabetiků snižuje riziko nedostatku inzulínu v krvi a byl prokázán i antikancerogenní účinek. Konzumace amarantu má pozitivní vliv na imunitní systém a tělní zásobenost železem. Laskavec je také vhodnou složkou do nutričních nápojů a enterálních výživ. Vhodnost této plodiny ve stravě všech věkových skupin je nesporná. U seniorů ovlivňuje regeneraci buněk a látkovou výměnu a u dětí má význam lysin, který podporuje tvorbu nových mozkových buněk. Amarant je pro svoji houževnatost a obsah mnoha dobře přístupných živin, minerálů a vitaminů označován jako plodina 3. tisíciletí, která může být jedním z řešení nedostatku potravin v rozvojových zemích.
|
|
Faktory ovlivňující počet somatických buněk v mléce vybraných chovů dojnic
VÍTOVÁ, Dagmar
Cílem mé práce byla analýza vlivu vybraných faktorů ovlivňujících počet somatických buněk (PSB) v bazénových vzorcích v syrovém kravském mléce. Vzorky mléka byly sledovány u osmi chovů s rozdílnou technologií chovu i dojení po dobu tří let. Hodnoty PSB byly stanoveny Fluoro-opto elektronickou metodou pomocí přístroje Fossomatic. Významným faktorem ovlivňujícím PSB bylo roční období. Nejvyšší průměrné hodnoty PSB byly zaznamenány v letních měsících. Nejnižší průměrné hodnoty PSB byly zjištěny u systému volného boxového stelivového ustájení (250.103.ml-1), přičemž rozdíl v PSB v porovnání se systémem volného roštového bezstelivového ustájení (průměr PSB 317.103.ml-1) byl statisticky vysoce významný (p < 0,001). Vazné stelivové ustájení mělo průměr PSB 292.103.ml-1. Dále byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl v PSB (p < 0,001) mezi chovy s dojením v dojírně (průměr PSB 265.103.ml-1) a chovy s dojením na stání do potrubí (průměr PSB 292.103.ml-1). Rovněž byl prokázán statisticky vysoce významný rozdíl v PSB (p < 0,001) mezi chovy s převahou holštýnského plemene dojnic (průměr PSB 285.103.ml-1) a chovy s převahou plemene českého strakatého (průměr PSB 265.103.ml-1). Úroveň dojivosti měla také vliv na PSB. Mezi chovy používajícími pastvu a chovy bez možnosti pobytu dojnic na pastvě nebyl rozdíl statisticky průkazný.
|
|
Výpočet expozičního indexu AOT40 z výsledků měření koncentrací přízemního ozonu pasivními dosimetry
Pavlíková, Monika ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Cílem této diplomové práce je srovnání dostupných metod odhadu expozičního indexu AOT40F pro ochranu lesů z výsledků měření průměrných 14ti-denních koncentrací přízemního ozonu pasivními dosimetry a určit nejvhodnější metodu pro podmínky u nás. Přízemní ozon je považován za nejvýznamnější fytotoxickou škodlivinu. V posledních desetiletích je věnována zvýšená pozornost škodlivým účinkům ozonu na lesní ekosystémy a jejich monitoringu. Negativní vliv přízemního ozonu na lesy v ČR je značný, a to především v poměrně "čistých" oblastech, vzdálených od emisních zdrojů. Jako nástroj vymezení rizikových oblastí potenciálního ohrožení vegetace přízemním ozonem se používá expoziční index AOT40, který se vypočte jako suma diferencí mezi průměrnou hodinovou koncentrací přízemního ozonu a prahovou hodnotou 40 ppb za období vegetační sezóny pro hodiny s denním světlem. Pro podrobné prostorové určení vysokých koncentrací přízemního ozonu vedoucích k poškození vegetace se používá měření pasivními dozimetry. Hlavní nevýhodou této jednoduché metody, z důvodu expozice trvající většinou 1-2 týdny, je nízké časové rozlišení získaných dat. Samotná data získaná měřením pasivními dozimetry se nedají použít k výpočtu AOT40F pro lesy. Z metod odhadu indexu AOT40 použitých ve světě byly vybrány tři, na které byla...
|
|
Využití magnetických nano- a mikro částic při izolaci DNA z vybraných druhů potravin
Ráčková, Lucie ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Kovařík, Aleš (vedoucí práce)
V práci byla ověřována mikrometoda izolace rostlinné DNA z vybraných druhů zeleniny (cibule, brokolice) a potravinových výrobků v kvalitě vhodné pro konvenční polymerázovou řetězovou reakci (PCR). Mikrometoda umožňuje izolaci DNA pomocí magnetických nosičů z hrubých lyzátů buněk, získaných přímou homogenizací rostlinných tkání. Byly porovnávány různé způsoby zpracování homogenátů. Homogenizace probíhala v lyzačním pufru s obsahem cetyltrimetylamoniumbromidu (CTAB). Byl testován vliv organických extrakčních činidel chloroform-oktanolu a isopropanolu. Z homogenátů byla DNA purifikována reverzibilní adsorpcí na magnetické částice. Byly testovány celkem čtyři různé typy magnetických částic. U izolovaných DNA bylo provedeno spektrofotometrické stanovení koncentrace a čistoty. Amplifikovatelnost DNA byla ověřena pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR). Byly použity dvě sady specifických primerů pro rostlinnou ribosomální DNA (rDNA). Produkty PCR dlouhé 700 a 220 bp byly detegovány agarózovou gelovou elektroforézou. Byly prokázány rozdíly ve výtěžku a kvalitě DNA v závislosti na způsobu zpracování homogenátů a použitých magnetických nosičích. Navržený postup s dvěma nosiči byl testován pro izolaci DNA z potravinových výrobků obsahujících rostlinný materiál (rostlinné pomazánky). DNA se amplifikovala v PCR. Mikrometoda je vhodná pro DNA analýzu potravin.
|
|
Primární a sekundární sukcese rostlinných společenstev na Mostecku
Jarkovská, Zlata ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Těžbou nerostných surovin vznikají nové prostory, konkrétně výsypky, které jsou ideální pro osídlení novými organismy. Na základě vybraných studijních ploch byly srovnávány trajektorie primární a sekundární sukcese na modelové skupině rostlin a doplňkově na žahadlovém blanokřídlém hmyzu. Výzkum modelových skupin v primární sukcesi probíhal na výsypkách ze substrátu z hnědouhelného nadloží a studium sekundární sukcese v předpolí a okolí lomů na plochách samovolně zarůstajících. Rozdíl v počtu druhů rostlin na jednotlivých sběrných místech primární a sekundární sukcese nebyl signifikantní. Jednotlivé plochy se v celkové pokryvnosti vegetace s probíhající primární sukcesí se statisticky významně nelišily od těch, kde běží sekundární sukcese. Plochy primární a sekundární sukcese se lišily především v pokryvnosti holého substrátu, na který bylo vázáno více rostlinných druhů. Ostatní faktory neměly na rostlinná společenstva ani žahadlový hmyz statisticky významný vliv.
|
|
Rychlost dekompozice rostlinného opadu v půdách ledovcových jezer na Šumavě
VANĚK, Daniel
Má práce se zabývá studiem vlivu rozdílného chemického složení dominantně se vyskytujících druhů rostlinného opadu v povodí šumavských ledovcových jezer Plešného a Čertova. Hlavním cílem této práce bylo určit jaký je vliv odlišného chemického složení opadů na rychlost mineralizace a uvolňování N v půdách povodí studovaných jezer. Předpokládáme, že složení těchto opadů průkazně ovlivňuje mineralizaci / imobilizaci N. Založen byl čtyř měsíční laboratorní experiment, během něhož byly zvolené druhy rostlinného opadu podrobeny inkubaci při dvou rozdílných teplotách (0 a 10°C). Každé dva týdny byla stanovována rychlost respirace. V počátku, po jednom měsíci a na konci inkubace po 4 měsících byly v jednotlivých opadech provedeny chemické analýzy (celkový obsah C a N; uvolňování NH4+, NO3- a Pox ; obsah fenolických látek).
|
|
Ekonomie zdravotnictví: Co nás zabíjí a co uzdravuje?
Janovský, Stanislav ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Práce se zabývá produkční funkcí zdraví. Je zkoumán vliv zdravotní péče, životního stylu, socioekonomického statusu a environmentálních faktorů na úmrtnost a očekávanou dobu dožití obyvatel České republiky. Analýza je provedena pomocí lineární regrese časových řad let 1993--2011. Zdravotní péče je měřena pomocí výdajů na zdravotnictví či nefinančními ukazateli, počtem lékařů a spotřebou léčiv v doporučených denních dávkách. Výsledky naznačují, že vyšší výdaje na zdravotnictví zvyšují úmrtnost a snižují očekávanou dobu dožití. Vyšší počet lékařů a vyšší spotřeba léčiv v doporučených denních dávkách naopak zdravotní stav populace zlepšují. To může značit neefektivitu či korupci ve zdravotnictví. Mezi významné faktory pozitivně ovlivňující zdravotní stav populace dále patří bohatství, vzdělání a spotřeba ovoce a zeleniny, negativně působí kouření cigaret. Zdravotní politika by se proto měla zaměřit nejen na efektivní alokaci výdajů na zdravotnictví, ale i na životní styl a socioekonomický status obyvatel. Limitem analýzy jsou krátké časové řady neumožňující užití zpožděných vysvětlujících proměnných.
|
host ::
