|
|
Hostitelská péče
Šmídová, Klára ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Tato práce nejprve uvádí do kontextu teoretické poznatky o hostitelské péči se sociálně - právní ochrannou dětí a s teorií o identitě dítěte. Přední kapitoly se nejprve zabývají principy sociálně- právní ochrany dětí, dále pak charakterizují formy náhradní rodinné péče. Třetí kapitola se věnuje hostitelské péči samotné- vymezuje ji a její účel, podrobně charakterizuje skupiny tzv. těžko umístitelných, pro které je hostitelská péče zvláště vhodná, zmiňuje se o nestátních neziskových organizacích, které se hostitelské péči věnují a popisuje proces jejího zprostředkování. Výzkumným šetřením jsou zpracovány zkušenosti a názory lidí, kteří vyrůstali v Dětských domovech. Z analýzy diskuze a rozhovoru vzešli některé neočekávané poznatky. Sledujeme například názor na možné nadužívání hostitelské péče, dostáváme svědectví o životě dětí v dětských domovech.
|
|
|
Systém péče o ohrožené děti a novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí v reflexi klíčových aktérů
Rudolfová, Aneta ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Diplomová práce "Systém péče o ohrožené děti a novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí v reflexi klíčových aktérů" se zabývá postoji aktérů působících na poli péče o ohrožené děti vůči dosavadnímu stavu systému péče o ohrožené děti, kladům a záporům jeho dílčích aspektů, jak je vnímají aktéři ze svého hlediska. Pozornost je zároveň soustředěna na proces změny, který v současné době na poli péče o ohrožené děti probíhá v souvislosti s přijetím novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 2013. Na základě poznatků získaných prostřednictvím expertních rozhovorů jsou v práci ilustrována stanoviska aktérů jak vůči komplexnímu pojetí novely zákona, tak ve vztahu k jednotlivým opatřením. Cílem této práce je přinést ucelený výklad perspektiv, které aktéři různé odbornosti zaujímají s ohledem na dosavadní koncepci politiky a způsobu, jakým je modifikována skrze novou legislativní úpravu a zjistit tak, jaké jsou oblasti konfliktu a konsensu mezi jejich náhledy a na základě toho odhalit, do jaké míry je podoba novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí založena na sdílených představách zainteresovaných aktérů ohledně fungování a trendu vývoje systému péče o ohrožené děti.
|
|
|
Terénní sociální práce v ohrožených rodinách
Rolníková, Michaela ; Arnoldová, Anna (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Tato diplomová práce "pojednává o službě Terénní sociální práce v ohrožených rodinách ve Středisku křesťanské pomoci v Praze - Diakonie ČCE, která je chápána jako jeden z účinných typů intervence do ohrožených rodin. Podpora těchto rodin vychází jednak z konceptu sociálního fungování a s ním spojených životních situací, a také z přístupů a pojetí (paradigmat sociální práce) konkrétních terénních sociálních pracovníků. Proces vyhodnocování životní situace rodin je velmi náročný a až doposud nebyl nijak celorepublikově standardizovaný. Od 1. ledna 2013 vstoupila v platnost vyhláška číslo 473/2012 Sb., která uvedla do praxe formulář pro vyhodnocování situace dítěte. Na základě této vyhlášky nyní probíhá reforma v této oblasti na odděleních SPOD, a služba TSPOR by se chtěla této reformě přiblížit. Nyní je tedy nezbytné zmapovat současný stav procesu a způsobu vyhodnocování situace rodin s dětmi ve Službě a dle získaného výsledku vytvořit aktuální metodiku vyhodnocování situace rodiny s dítětem. Mým cílem tedy bylo získat odpověď na to, jak probíhá vyhodnocování situace rodin s dítětem ve službě TSPOR, k čemuž směřuji v empirické části této práce. V teoretické části navíc představuji teoretické zázemí problematiky sociální práce s rodinou (legislativa, základní a odborné pojmy).
|
|
|
Zkušenosti doprovázejících organizací při realizaci dohod o výkonu pěstounské péče.
KUBATOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá názory sociálních pracovníků v doprovázejících organizací, které se týkají dohod o výkonu pěstounské péče a standardů kvality, které byly uzákoněny novelizací zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí teoretická část a praktická část. Teoretická část se zabývá rodinou jako takovou, jejími funkcemi, formami náhradní rodinné péče v České republice. Dále vyjmenovává a popisuje formy náhradní rodinné péče a zvláštní kapitolu věnuje pěstounské péči. V dalších částech se zabývá procesem a zprostředkováním pěstounské péče. Teoretická část této práce zahrnuje i dohodu o výkonu pěstounské péče a nezapomíná ani na standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí. Praktická část bakalářské práce popisuje výzkumné šetření, které mělo za cíl zjistit zkušenosti pověřených osob a OSPOD s realizací činností v rámci doprovázení pěstounských rodin. Dalším cílem bylo zjistit rozhodující faktory pro realizaci dohod o výkonu pěstounské péče a v neposlední řadě zjisti jak standardy kvality sociálně-právní ochrany ovlivňují výkon pěstounské péče. Pro výzkumné šetření byly určeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké aspekty doprovázení pěstounských rodin jsou rozhodující pro optimální realizaci dohod o výkonu pěstounské péče u pověřených osob a OSPOD? 2. Jaké výhody nebo nevýhody přináší podepsání dohod o výkonu pěstounské péče s pověřenou osobou a jaké s OSPOD? A 3. Jaký názor mají pověřené osoby na zavedení standardů kvality sociálně-právní ochrany a jak tyto dle jejich názoru ovlivňují výkon dohody pěstounské péče? V praktické části byla aplikována metoda kvalitativního šetření. Při sběru informací byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumným souborem bylo celkem 7 respondentů z toho 5 sociálních pracovníků a 2 pečující osoby z Jihočeského kraje. Z výsledku, které vyšly z kvalitativního šetření, je patrné, že novelizace zákona přinesla do oblasti sociálně-právní ochrany dětí spoustu positivních změn. Jak sociální pracovníci, tak pečující osoby uvádí, že díky novelizaci zákona se lepší přístup k pěstounské péči ze všech stran a dostává se do podvědomí široké veřejnosti. Zavedení povinné dohody o výkonu pěstounské péče způsobilo založení nových organizací, které se doprovázením zabývají. Díky dohodě o výkonu pěstounské péče platí pro všechny pěstouny stejná práva a povinnosti vyplývající ze zákona, což je podle sociálních pracovníků přínosné. Všichni klíčoví pracovníci se shodli na důležitosti standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí i když přiznávají, že je ještě spousta věcí, na kterých se musí zapracovat.
|
|
|
Sociální kuratela a její fungování v praxi
BUKOVSKÁ, Terezie
Bakalářská práce se věnuje novelizaci zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a zavedení pojmu ,,sociální kuratela pro děti a mládež." Novelizací se upřesňuje činnost kurátora pro děti a mládež. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje historii sociálně-právní ochrany dětí na našem území a pojmu sociální kuratela. Dále jsou v kapitole popsány činnosti sociálního kurátora pro děti a mládež, které specifikuje již zmiňovaná novela zákona. V další části této kapitoly jsou popsány instituce, které spolupracují s kurátorem pro děti a mládež. V poslední části první kapitoly jsou popsány a shrnuty změny, které nastaly po zavedení novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Druhá kapitola je věnována problémovým dětem a dětem v ústavní výchově. Ve třetí kapitole je následně vysvětlen celý proces zavedení standardů kvality, včetně popisu jednotlivých standardů. Výzkumné šetření, které bylo v rámci bakalářské práce prováděno, mělo stanoveno jeden hlavní cíl a dva dílčí cíle. Hlavním cílem šetření bylo zmapovat dopady změn v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí na činnost kurátorů pro děti a mládež. Prvním dílčím cílem bylo zjistit názory kurátorů pro děti a mládež na proces implementace standardů kvality sociálně-právní ochrany. Druhým dílčím cílem bylo zmapovat, jak kurátoři pro děti a mládež nahlíží na změny v posuzování a řešení jednotlivých případů. V rámci výzkumu byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Jaké změny jsou v souvislosti se zavedením standardů sociálně-právní ochrany hodnoceny pozitivně? Jak se to v praxi projevilo? 2. Jaké změny jsou v souvislosti se zavedením standardů sociálně-právní ochrany hodnoceny negativně? Jak se to v praxi projevilo? 3. Jsou změny v posuzování jednotlivých případů prospěšné? Pokud ano, v čem nejvíce? V empirické části bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního šetření. Při sběru informací byla použita metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo pět sociálních kurátorů pro děti a mládež z města Brna. Při zpracování byla použita technika otevřeného kódování. Z výsledků kvalitativního šetření je zřejmé, že díky zavedení standardů kvality do oblasti sociálně-právní ochrany dětí se sjednotil postup všech pracovníků. Zároveň se všichni oslovení kurátoři shodli na tom, že deklarované zjednodušení agendy se nenaplnilo. Dokonce mají pocit, že se agenda zavedením standardů spíše zvětšila. Nejvíce si dotazovaní kurátoři chválili rozšíření vzdělávání. Myslí si, že to bylo velmi potřebné a hlavně je to pro ně přínosné.
|
|
|
Životní situace dětí umístěných v Klokánku
SEMOTÁNOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce je zaměřena na životní situace dětí umístěných v Klokánku. Klokánek je projekt Fondu ohrožených dětí, jehož cílem je nabídnout dětem namísto ústavní výchovy přechodnou rodinnou péči na dobu, dokud se nemohou vrátit zpět ke svým rodičům, nebo dokud pro ně není nalezena trvalá náhradní rodinná péče. Bakalářskou práci jsem v teoretické části rozdělila na 5 kapitol. V první kapitole popisuji pojmy dítě a rodina. Ve druhé kapitole se zabývám pojmem rodina, její význam a funkce. Dále vysvětluji sanaci rodiny její podmínky a právní rámec. Náhradní rodinná péče je popsána v kapitole čtvrté. Jako poslední kapitolu jsem zvolila fond ohrožených dětí. V bakalářské práci jsem použila kvalitativní typ, metodu dotazování. Jako techniku sběru dat jsem použila rozhovor s pomocí návodu, který jsem prováděla se sociálními pracovnicemi. Hlavním cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou nejčastější důvody umístění dětí do zařízení Klokánek a možnosti jejich návratu po skončení pobytu v tomto zařízení. V další kapitole jsou prezentovány výsledky výzkumu, které jsem zpracovala popisnou statistikou pomocí tabulek. V této části uvádím konkrétní výpovědi sociálních pracovnic. Výsledky ukazují, že nejčastějším důvodem přijetí dětí do Klokánku je zanedbaná péče. Zanedbaná péče v rodině znamená ignorování základních životních potřeb dítěte, jako je potřeba bezpečí, lásky a přijetí. Dále z výzkumu vyplývá, že více než polovina dětí nadále v Klokánku zůstává. Následující částí bakalářské práce je kapitola Diskuze, kde jsou jednotlivé výsledky interpretovány a porovnány s odbornou literaturou spolu s obdobným výzkumem.
|
|
| |
|
|
Mezinárodní standardy Quality4Children v praxi sociálně-právní ochrany dětí v ČR
Čížková, Barbora ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Šabatová, Anna (oponent)
Čížková, B. (2011). Mezinárodní standardy Quality for Children v praxi sociálně- právní ochrany dětí v ČR. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Diplomová práce. Cílem mé práce je empirickými přístupy identifikovat slabá místa současného systému náhradní rodinné péče na základě srovnání kasuistik klientů, kteří prošli pěstounskou péčí nebo se v ní právě nacházejí, se standardy kvality. V první části nejprve zasazuji problém sociálně-právní ochrany dětí do kontextu mezinárodních a ústavních dokumentů. Součástí tohoto zarámování je také kapitola zabývající se Standardy Quality4Children Poté se již zaměřuji na situaci v České republice a to od současného stavu systému náhradní rodinné péče k procesu transformace péče o ohrožené děti. V době zpracovávání diplomové práce byl již uveřejněn návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Je to však pouze první krok, na který musí nutně navazovat další. Vlastní empirická část je provedena kvalitativní výzkumnou strategií. Empirické výzkumné šetření bylo provedeno formou nestrukturovaných rozhovorů s dvanácti respondenty. Výzkumný vzorek tvoří dvě sociální pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, osm pěstounů (tři ženy,...
|
|
|
Možnosti neziskového sektoru v oblasti náhradní rodinné péče
Růžičková, Ludmila ; Muhič Dizdarevič, Selma (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Tématem diplomové práce s názvem "Možnosti neziskového sektoru v oblasti náhradní rodinné péče" je popis rolí, funkcí a možností nestátních neziskových organizací v oblasti náhradní rodinné péče. Prvním cílem je zmapování těchto organizací. Dalším cílem je deskripce systému náhradní rodinné péče, popis rolí a možností neziskového sektoru v této oblasti z pohledu zástupců veřejné správy i zástupců neziskových organizací věnujících se náhradní rodinné péči. Popis je vytvořen na základě kvalitativní analýzy rozhovorů se zástupci veřejné správy i neziskového sektoru z této oblasti. Velký důraz je kladen na analýzu stavu spolupráce v rámci celého systému náhradní rodinné péče. Na základě našich zjištění jsou v poslední části formulována doporučení pro zlepšení systému práce s ohroženými dětmi v České republice.
|
|
|
Práce se sociálně ohroženou rodinou v ČR
Greplová, Kristýna ; Kotrusová, Miriam (vedoucí práce) ; Tomášková, Vladimíra (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Bakalářská práce: Práce se sociálně ohroženou rodinou v České republice Autor práce: Kristýna Greplová Vedoucí práce: Mgr. Miriam Kotrusová Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Abstrakt Bakalářská práce se zabývá tématem práce se sociálně ohroženou rodinou v České republice. Experti se shodují, že systém péče o ohroženou rodinu v ČR nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Systém je roztříštěn mezi několik rezortů, neexistuje jednotný a vymahatelný standard kvality práce s ohroženou rodinou, chybí zde nezávislý řídící orgán, který by dohlížel na dodržování Úmluvy o právech dítěte. Garantem pomoci ohroženým rodinám je stát, ale pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí, kteří by s rodinou intenzivně pracovali, je nedostatek, důsledkem je vysoký počet dětí v institucionální péči. Odborníci připravují reformní kroky na zefektivnění systému péče o ohroženou rodinu v ČR - preventivními programy a prací s rodinou se mají snížit počty dětí v ústavní péči. V práci s ohroženou rodinou by měl státní sektor spolupracovat s nestátními organizacemi a společně usilovat o sanaci rodiny, čímž se snaží zachovat případně obnovit správnou funkčnost rodiny. Reforma na zefektivnění systému bude trvat několik let, ale již dnes v některých regionech ČR sektory...
|
host ::
RSS.