Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  začátekpředchozí46 - 55  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 

Sexuální problematika klientů s mentálním postižením v ústavních zařízeních
PATEROVÁ, Michaela
Sexualita osob s mentálním postižením představovala do nedávné doby společenské tabu. Problematika tohoto tématu mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla získat bližší informace svojí bakalářskou prací. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část a praktickou část. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. V první kapitole se zabývám mentálním postižením. V této kapitole jsem se ještě zabývala etiologií a příčinami mentálního postižení. V další kapitole jsem se zabývala termínem jedinec s mentální retardací. Pojem disabilita je zde popsán a chápán jako zastřešující výraz pro oblast funkčních poruch, aktivit a participací konkrétního jedince. V další části uvádím sexuální problematiku osob s mentálním postižením. Prvním tématem je výchova a osvěta osob s mentálním postižením. Dále jsem se zabývala sexuálním zneužíváním osob s mentálním postižením. Se sexualitou úzce souvisí partnerské vztahy, které v práci také uvádím. V závěru teoretické části jsem se zabývala rodičovstvím a možnostmi ochrany před početím. Praktickou část bakalářské práce tvoří sběr dat, pomocí techniky kvalitativního výzkumu, metodou nestandardizovaných hloubkových rozhovorů. Základní soubor byl vytvořen parametry zakotvené teorie, přičemž nebylo využito všech parametrů, vzhledem k její obsáhlosti. Základní výzkumný soubor jsem stanovila dle pracovních pozic zaměstnanců Centra sociálních služeb v Jindřichově Hradci. Byly položeny dvě výzkumné otázky. Zda vnímá personál sexuální život osob s mentálním postižením jako vyhovující a zda jsou informace odborného personálu o sexuálním životě osob s mentálním postižením dostačující. Z výzkumu bylo zjištěno, že odborný personál má dostatečné množství informací, ale sexuální osvěta a výchova v zařízení vůbec neprobíhá. Z rozhovorů vyplývá, že se zaměstnanci necítí být dostatečně kompetentní v otázkách sexuální výchovy a osvěty. Z rozhovorů dále vyplynulo, že zaměstnanci souhlasí s partnerstvím osob s mentálním postižením. Z rozhovorů bylo také zjištěno, že souhlasí s užíváním antikoncepce v případě, že klientka zahájí s partnerem sexuální život. Dále jsem zjistila, že s rodičovstvím osob s mentálním postižením většina respondentů spíše nesouhlasí. V otázce sexuálního zneužívání osob s mentálním postižením jsem v rozhovoru zjistila, že tento problém byl v zařízení již jednou řešen. Zaměstnanci si uvědomují, že jsou tito lidé snadnou obětí, ale zároveň neprovádí žádnou prevenci ve formě sexuální výchovy. Z těchto zjištění vyplývá, že by bylo vhodné podpořit vznik protokolu, ve kterém bude zakotvena sexuální problematika uživatelů sociálních služeb pro toto zařízení. Protokol by zároveň mohl sloužit jako prevence sexuálního zneužívání. Vhodné by také bylo odborné školení v oblasti komunikace v sexuální oblasti, mezi zaměstnancem a uživatelem.


Sexualita žen v těhotenství a po porodu
ODLOŽILÍKOVÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce pojednává o sexualitě žen v těhotenství a po porodu. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsáno těhotenství, porod, šestinedělí a s nimi související sexualita. Dále se práce zabývá problematikou role porodní asistentky v oblasti sexuality u ženy v těhotenství a po porodu. Celkem byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda jsou ženy seznámené se sexuálním životem v období těhotenství, druhým cílem bylo zjistit, zda jsou ženy seznámené s problematikou sexuality po porodu a třetím cílem bylo zjistit, jakým způsobem jsou ženy edukovány o sexuálním životě v těhotenství a po porodu. Výzkum probíhal se ženami v jejich domácím prostředí v průběhu měsíce února 2016. K provedení výzkumné části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů se ženami do jednoho roku po porodu. Výzkumný vzorek tvořilo celkem osm žen. Rozhovory byly uskutečněny po předchozí domluvě a se souhlasem žen. Rozhovor obsahoval 10 otevřených otázek, podle potřeb byly ženám navíc kladeny doplňující otázky. Rozhovory byly poté doslovně přepsány. Byla provedena analýza metodou kódování v ruce, neboli papír a tužka. Jednotlivé odpovědi respondentek byly označeny konkrétními kódy, které byly následně zařazeny pod jednotlivé kategorie. Z výzkumného šetření vyplynulo, že všechny dotazované ženy měly dle jejich názoru dostatečné informace ohledně sexuality v těhotenství. Ale odpovědi na způsob, jakým ženy informace získávají, jsou odlišné. Díky výzkumu bylo zjištěno, že nejčastěji ženy vyhledávají informace ohledně sexuality v těhotenství na internetu. Většina žen má problém pokládat otázky z této intimní oblasti, proto si raději vyhledává odpovědi na anonymních diskuzích. Což poukázalo především na nutnost zvýšení informovanosti žen ze strany porodních asistentek. Ovšem ne všechny ženy po informacích pátrají. Z výzkumu vyplynulo, že některé ženy věří především vlastnímu tělu a intuici, proto o žádné informace nemají zájem. Bylo také zjišťováno, zda vůbec mají ženy v období těhotenství potřebu pohlavního styku. Převážná část odpovědí byla kladná, tedy, že potřeba sexu byla během těhotenství mnohem vyšší než v období před těhotenstvím. Výzkumné šetření kromě toho ukázalo, že o problematice sexuality po porodu jsou ženy nejvíce edukovány ze strany porodních asistentek na stanici šestinedělí. Jak uvedly všechny respondentky, byly podle nich informace, týkající se této problematiky, dostatečné. Opět ale některé ženy uvedly, že o žádné informace v této oblasti nemají zájem, neboť se hlavně řídí svým tělem a ne radami od ostatních. Další otázky byly zaměřeny na to, zda jsou ženy spokojené se svým sexuálním životem po porodu, zda na nich porod nezanechal fyzické nebo psychické následky. Výsledky ukázaly, že většina z dotazovaných žen zahájila sexuální život již v době šestinedělí, díky nepřekonatelné touze po milování. Ale výsledky také uvedly, že sexuální apetence a frekvence se u žen oproti době těhotenství výrazně snížila. Vzhledem k tomu, že odpovědi žen se shodovaly v tom, že by o informace stály, ale nechtěly se ptát, výstupem této bakalářské práce je informační leták, který by mohl být volně přístupný v čekárnách u obvodních gynekologů nebo u porodních asistentek, kde by si jej ženy mohly přečíst a popř. odnést domů. Tento leták poskytuje informace o pohlavním styku v těhotenství, možné kontraindikace pohlavního styku a je doplněn vhodnými milostnými polohami, které mohou partneři provádět i v pokročilejším stadiu těhotenství.

Proces coming outu s důrazem na vztah rodičů a homosexuálních dětí
Chrástecká, Antonie ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Kadlecová, Eva (oponent)
Naše společnost je často rozdělována na dvě poloviny - muže a ženy. Genderový řád pracuje s tím, že mezi femininitou a maskulinitou existuje komplementarita. Díky biologickému esencialismu se tato komplementarita transformuje i do oblasti sexuality. Heterosexualita je tedy očekávána od každého jedince a je také považována za normu. Avšak lidská sexualita je mnohem rozmanitější. Člověk při uvědomování si své homosexuální orientace prochází procesem coming outu. V ideálních případech si při něm člověk uvědomí a příjme svou homosexualitu a svěří se s ní dalším lidem, jako například rodičům. Před rodiči je poté také proces, při kterém se musejí smířit s homosexualitou svého dítěte a přijmout novou perspektivu budoucnosti. Celý coming out tedy může, avšak nemusí ovlivnit vztah mezi rodiči a jejich dětmi. Výzkum, provedený v rámci této bakalářské práce, přinesl zajimavá zjištění ohledně coming outu. S homosexuálními jedinci jsem vedla rozhovor o coming outu a jejich rodiče (popřípadě rodič) vyplnili dotazník. Následně jsem vše porovnala. Výzkum přinesl celistvý pohled na proces coming outu, především coming outu v rodině a potvrdil, že genderový řád ovlivňuje mnoho oblastí v našem životě a vytváří rozdíly mezi ženami a muži i v procesu coming outu. Přinesl také velký přehled oblastí, které mají vliv na...

Obraz ženy v současném českém umění
Zimmermannová, Vladimíra ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Zimmermannová, V.: Obraz ženy v současném českém umění. /Diplomová práce/ Praha 2010. Universita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra výtvarné výchovy. Vedoucí práce J. Bláha. Cílem diplomové práce je popsat a reflektovat různé pohledy na problematiku zobrazování ženy, ženské tělesnosti, identity, sexuality a jiných prvků souvisejících s tématem ženy v tvorbě autorů současné české výtvarné scény. Práce se snaží nalézt charakteristické vyjadřovací principy a námětová schémata, která jejich díla spojují, a pokouší se je zasadit do kontextu dějin umění, sociokulturních teorií pohlaví a genderu a současné mediální produkce. Zároveň předkládá výtvarnou řadu aplikující toto téma do výuky výtvarné výchovy na základní a základní umělecké škole. klíčová slova žena, umění, zobrazení, tělesnost, tělo, identita, sexualita, gender, význam, stereotyp

Vývoj základních tělesných rozměrů kojených dětí ve věku od narození do 6 měsíců.
ANDRLOVÁ, Tereza
Cílem této diplomové práce bylo zaznamenat vývojovou dynamiku tělesných rozměrů dětí ve věku od narození do 6 měsíců věku. Do souboru byly zahrnuty děti, které byly výlučně kojeny do 4 měsíců věku a dále kojeny. Sledovanými antropometrickými údaji byla tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy. Výsledky byly uvedeny pro chlapce a dívky zvlášť, porovnány s odbornou literaturou a zpracovány ve formě grafů a tabulek. K porovnání souborů byl použit Studentův t-test a Z-skóre. Dále byly do studie zahrnuty somatické a další charakteristiky matek měřených dětí zjišťované pomocí dotazníků. Prostřednictvím Dotazníku životní spokojenosti byla v diplomové práci vyhodnocena životní spokojenost matek prvorodiček. Kojené děti /chlapci, dívky/ celkově nedosahují nižších průměrných hodnot tělesné délky a hmotnosti oproti dětem referenčního souboru CAV, 2001 (Vignerová a kol., 2005) a Bláha a kol., 2001 (Bláha a kol., 2010) Tělesná délka, tělesná hmotnost a obvod hlavy chlapců a dívek do jednoho měsíce statisticky významně pozitivně koreluje s gestačním věkem dítěte. Největší vliv na celkovou životní spokojenost matek prvorodiček vykazují kategorie finanční situace, dále manželství, partnerství a sexualita. Životní spokojenost prvorodiček našeho souboru statisticky významně pozitivně koreluje s jejich tělesným zdravotním stavem a spokojeností v manželství nebo partnerství. Zjišťovaná somatická data kojenců mohou být použita k tvorbě norem pro současnou populaci kojených dětí.

Nahý herec aneb Čas na dobrodružství
Matoušková, Johana ; HAVELKA, Jiří (vedoucí práce) ; MAZÚCH, Branislav (oponent)
Práce Nahý herec aneb Čas na dobrodružství není v pravém slova smyslu akademickou, vědeckou prací. Je spíše osobním hledáním a zkoumáním témat nahoty, obnaženosti a dobrodružství, od kterých se přesunuje ke vzdálenějším, ale souvisejícím pojmům jako je autenticita, přirozenost, hra, stavy vědomí, improvizace, sexualita, stud, tělesnost a podobně. Autorka v některých částech studie vychází z myšlenek Jerzyho Grotowského a zároveň se opírá o konkrétní zážitky a asociace ze svého života a příklady ze své profesionální praxe. Z těchto důvodů je i forma práce strukturována tak, aby co nejlépe zachycovala samotný průběh zkoumání a přemýšlení.

Problémy sexuality body image u onkologických onemocnění
WODECKÁ, Miroslava
Abstrakt Předkládaná bakalářská práce má název Sexualita a body image u onkologicky nemocných. Péče o onkologicky nemocné je multidisciplinární nejen z hlediska medicínského a ošetřovatelského, ale také z hlediska společenského. Teprve nedávno se odborná komunita v oblasti zdraví zaměřila na psychosociální potřeby onkologických pacientů a také jejich rodin. Sexualita a body image provází člověka celý život a závažné onemocnění může mít negativní dopad na uvědomování si sebe sama nebo naše prožívání. V teoretické části je specifikováno onkologické onemocnění a jeho léčba, negativní dopad a vliv léčby na organismus a také psychický stav klienta. Jsou zde zahrnuty základní ošetřovatelské intervence, strategie řešení otázek sexuality a onkologicky nemocných a nezastupitelná edukační role sestry. V závěru teoretické části je věnována pozornost psychosociálním intervencím aplikovaných u onkologicky nemocných. Vlastní práce si klade za cíl zjistit připravenost sester provádět edukaci pacientů v oblasti sexuality a body image. K tomu cíli byly stanoveny dvě pracovní hypotézy. V první hypotéze jsme předpokládaly, že sestry nejsou dostatečně připravené provádět edukační činnost u pacientů s onkologickým onemocněním v oblasti sexuality a v druhé hypotéze, že hlavní překážkou zanedbávání edukace pacientů v dané oblasti je komunikační bariéra u zdravotnických pracovníků. Dalším cílem práce bylo zmapovat míru ovlivnění vnímání vlastního těla a sexuality v důsledku léčby a zjistit, zda onkologicky nemocní lidé mají dostatek informací o dopadu onemocnění a jeho léčby na jejich sexualitu a body image. Pro tento cíl byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První výzkumná otázka se vztahovala ke vzniku pocitu zhoršené sebeúcty v důsledku nemoci. Druhá otázka se věnovala snížení sexuální přitažlivosti pacienta s onkologickým onemocněním a třetí otázka byla směřována na informovanost důsledků léčby v oblasti sexuality klienta. Na základě provedeného výzkumu byla potvrzena hypotéza H1: Sestry nejsou připraveny provádět edukaci u pacientů s onkologickými onemocněními v oblasti sexuality. H2 byla vyvrácena. Výsledky výzkumu ukázaly, že hlavní překážkou pro zanedbávání edukace pacientů dotýkající se oblasti sexuality není komunikace, ale neetičnost vůči nemocným klientům. Na základě stanovených výzkumných otázek byly vyvozeny další hypotézy H3, H4 a H5. H3: Důsledky léčby onkologických onemocnění vedou u pacientů k pocitu zhoršení sebeúcty, H4: Důsledky léčby onkologických onemocnění vedou k pocitu snížené sexuální přitažlivosti a H5: Pacientům s onkologickým onemocněním chybí informace o důsledcích léčby v oblasti sexuality. Klienti nejvíce postrádají informace jak komunikovat s partnerem o komplikacích. Výzkum byl proveden u zdravotníků pracujících na onkologických odděleních, gynekologickém oddělení a chirurgickém oddělení FN Plzeň a u klientů s onkologickým onemocněním. Pro získání potřebných informací u zdravotníků byla použita technika sběru dat dotazník. U pacientů byl použit kvalitativní výzkum, sběr dat byl realizován nestandardizovaným rozhovorem v domácím prostředí respondentů.

Sexualita lidí s mentálním postižením z perspektivy etiky a lidských práv
Sanetrníková, Eva ; Milfait, René (vedoucí práce) ; Christofová, Dagmar (oponent)
Práce se zaměřuje na osoby s mentálním postižením, jejím předmětem je etická reflexe sociálních podmínek k realizaci práv těchto osob v oblasti sexuality. Cílem práce je zmapovat stávající situaci, poukázat na etická dilemata a hledat možnosti, jak z pohledu sociální práce přistupovat k dané problematice s respektem a úctou k lidské důstojnosti a rovnosti. Práce je členěna do tří částí. První část je věnována mentální retardaci, její definici a klasifikaci. Charakterizuje postižení z hlediska psychologie a specifických projevů v oblasti sexuality. Druhá část se zabývá etikou, jejími základními teoriemi, zvlášť principy křesťanské etiky a základy etiky pro sociální práci. Představuje lidská práva jako základní kritérium pro působení v oblasti sociální práce. Třetí část práce se věnuje současným metodám sociální práce v oblasti sexuality osob s mentálním postižením. Vymezuje její legislativní rámec a kritéria pro kvalitu sociální služby, poukazuje na etická dilemata současného přístupu. Na závěr jsou předloženy návrhy ke zkvalitnění života lidí s mentálním postižením v oblasti sexuality. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)