|
|
Zemědělská stavba
Bank, Martin ; Burianová, Lenka (oponent) ; Kacálek, Petr (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je projektová dokumentace zemědělské stavby. Jedná se o novostavbu stáje pro chov dojnic holštýnského skotu a příslušenství nutné k zajištění jejího provozu. Stavba se nachází v katastrálním území obce Chromeč, okres Šumperk. Zázemí tvoří jeden stavební objekt a stáj tvoří druhý stavební objekt. Tyto dva objekty jsou provozně spjaty a jsou spojeny přeháněcí uličkou. Stáj je navržena pro maximálně 278 kusů holštýnského skotu. Stáj je jednopodlažní halová stavba. V zázemí se nacházejí místnosti a vybavení nutné k zajištění provozu stáje. Zázemí je zděný objekt se dvěma podlažími. V přízemí se nachází čekárna, dojírna, technické zázemí, místnosti pro výrobu sýrů a prodejna sýrů. V podkroví se nachází zázemí zaměstnanců, které je pouze nad částí tohoto objektu. Střechy jsou šikmé sedlové. Stavební pozemek se nachází v rovinatém terénu.
|
|
|
Centrum transferu technologií VUT
Vojtěšek, Jiří ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Novotný, Miloslav (vedoucí práce)
Koncept návrhu spočívá v kontrastu pravoúhlých hmotových celků s měkce modelovaným vnějším pláštěm hal. Tento transparentní plášť z fólií ETFE nehmotně definuje základní objem hal. V kontrastu s tím se zde objevuje kubická strohá hmota, tvořená vrstvou svislých nastavitelných clon v červené barvě, které umožňují regulaci světelných podmínek v interiéru. Provozní řešení je založeno na univerzalitě a flexibilitě prostorové koncepce, neboť využití areálu je proměnlivé, reflektující široký odborný profil přírodovědně a technicky orientovaných součástí VUT. Stavební struktura umožňuje jakoukoli změnu uživatele, změnu technologií v krátkých cyklech a přizpůsobivost z hlediska plošných nároků. V návrhu je využit princip „shell and core“, tj. vybavení základním servisním jádrem uzavřeným v obalu obvodového pláště, přičemž další vybavení bude snadno doplnitelné podle potřeb konkrétního uživatele. Návrh se skládá ze tří na sebe navazujících hmot spojených komunikačním krčkem. V první hmotě se nachází vstupní prostory, hygienické zázemí pro veškerý provoz, kanceláře, laboratoře a technické zázemí. Ostatní dvě hmoty jsou haly, první je cca o polovinu menší než druhá. Tyto halové prostory lze variabilně rozdělit celkem na 12 stejných jednotek (ke každé jednotce přísluší skladovací prostory, hygienické zázemí a kanceláře) Skladovací prostory jsou umístěny pod halou, stejně tak jako podzemní parkoviště. Onen zmiňovaný spojovací krčen slouží nejen ke komunikaci jako takové, nýbrž je to společenský či relaxační prostor. V tomto prostoru se zároveň setkávají pracovníci všech odvětví areálu a předávají si cenné zkušenosti.
|
|
|
Centrum transferu technologií VUT
Jabůrková, Dominika ; Svoboda, Jiří (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Novotný, Miloslav (vedoucí práce)
Zadání bakalářské práce řeší objekt Centra transferu technologií VUT Brno - Královo pole - na Palackého vrchu v areálu brněnského techologického parku. CTT přestavuje institucionální zázemí pro uplatnění výsledků vývoje a výzkumu na VUT . Je také kontaktním místem pro firmy , které mají zájem o spolupráci s VUT v poskytovaných oblastech. Nejbližší okolí je charakteristické sousedstvím různých funkcí - VŠ, administrativní prostory, prostory pro lehkou výrobu, VŠ koleje. Navržený objekt je čtyřpodlažní, jednoduchý monoblok,který kopíruje tvar pozemku (lichoběžník) je diferenciován na 5 částí. Tyto části umožňují libovolnou pronajímatelnost částí objektu. V objektu se nachází výrobní prostory s vlastním příslušenstvím, administrativa, laboratoře a parkoviště. Dominantním prvkem je vstupní hala, která je prosklená na výšku 3 podlaží.Vstup je orámován rámem z cortenového plechu. Ve vstupní hale se nachází otevřené schodiště s cortenovým zábradlím, což je řešeno v části D -architektonický detail. Zásobování objektu probíhá zezadu budovy, jsou zde vytvořeny manipulační dvory, které přímo navazují na sklady. Budova je orientována převážně podélně, Z -V.
|
|
|
Technologické a inovační centrum Telč
Rašovská, Michaela ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Zadání bakalářské práce řeší Technologické a inovační centrum ve městě Telč, určené pro malé a střední podnikatele. Parcela se nachází na okraji města, dříve sloužící jako orná půda. V novém územním plánu je tato oblast určena k průmyslové výstavbě. V nejbližším okolí se nachází několik stávajících výrobních podniků a obytná zástavba. Navržený areál se skládá z několika řad soběstačných výrobních jednotek dvou velikostí, administrativní budovy se stravováním a budovy technického zázemí areálu. Výrobní jednotka se skládá ze dvou výškově rozdílných hmot. Z jedné nižší se zázemím a z druhé, vyšší, s výrobní halou a skladem. Na terénu je řešeno i parkování pro zaměstnance. Vstup zaměstnanců do výrobních jednotek je řešen odděleně od zásobování. Důležitým výrazovým prvkem je vytažení nosné skeletové konstrukce nad střechu nižší hmoty objektu, který zmenšuje měřítko staveb a lépe tak zapadá do kontextu města. Dalším prvkem je optické oddělení těchto dvou hmot vytvořením předstěny z děrovaného plechu.
|
|
|
Objekt pro malé a střední podnikání
Zatloukalová, Veronika ; Suchánek,, Petr (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Novotný, Miloslav (vedoucí práce)
Zadání bakalářské práce řeší objekt pro malé a střední podnikání při ulici Kšírova v Brně. Místo stavby se nachází v městské čtvrti Horní Heršpice. Nejbližší okolí je charakteristické sousedstvím různých funkcí. Zároveň se uvažuje s plánovanou novou městskou třídou. Areál určený k přestavbě je v současné době využíván jako stavební dvůr. Navržená stavba se skládá ze dvou objektů a je na pozemku situována tak, aby vytvářela městský blok. Obě budovy jsou navrženy jako čtyřpodlažní, v jedné z budov se nachází podzemní parkoviště. V objektech se nachází vstupní chodba, výrobní prostory s vlastním příslušenstvím, stravovací provoz, administrativa a parkoviště. Přístup k jednotlivým výrobním jednotkám je z venkovních pavlačí. Mezi budovami vzniká vnitřní dvůr, který bude sloužit částečně k zásobování a částečně k odpočinku. Uliční fasády mají kompaktní charakter, strohé plochy jsou obloženy cementotřískovými deskami, pásová okna jsou rozmístěna v pevných horizontálních a vertikálních liniích.
|
|
|
Důvody stěhování obyvatel na venkov v regionu Českobudějovicka
EDELMANOVÁ, Denisa
Předložená bakalářská práce hodnotí migrační pohyby obyvatelstva města České Budějovice a jeho zázemí ve sledovaném období 1992-2013. Zabývá se aktuálním vývojem vnitřní migrace, konkrétně mezi městem České Budějovice a jeho venkovem. První část práce je soustředěna na teoretické vysvětlení základních pojmů týkajících se migrace a urbanizačních procesů se zaměřením na trend kontraurbanizace. Následující kapitola popisuje veškeré postupy a vysvětluje metodické problémy a jejich řešení, které při tvorbě práce nastaly. Hlavní část práce představuje poslední kapitola, která se odvíjí od vlastního terénního výzkumu a jeho následné analýzy. Popisuje důvody stěhování obyvatel z města České Budějovice do vybraných venkovských obcí.
|
|
|
Vývoj suburbanizace v zázemí Prahy a její demografické důsledky
Postlerová, Marika ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce poukazuje na charakteristický vývoj suburbanizace v zázemí hlavního města Prahy po sametové revoluci. Druhá světová válka přerušila velmi úspěšné období dynamicky se rozvíjejícího československého státu a následná éra socialismu pozdržela přirozený tlak na suburbanizaci až do pádu komunistického režimu v roce 1989. Velmi krátce po období transformace se však projevila dlouho neuspokojená preference obyvatel k bydlení v rodinném domě za městem, jež skýtalo klid života na venkově a relativní blízkost služeb a pracovních příležitostí v jádrové oblasti. Vlastní analýza se zabývá výpočtem míry suburbanizace ve Středočeském kraji v závislosti na jádrové oblasti (hlavní město Praha) pomocí exponenciální funkce pro období 2001--2011, jež přinese obecné zhodnocení suburbanizačního procesu v dané lokalitě a zároveň poukáže na možné důvody odchylek, které se vychylují od tohoto obecného trendu. Výsledky analýzy zároveň pomohou k vysvětlení dopadů, které tento vývoj může mít pro danou oblast. V závěru jsou následně nastíněny hlavní cíle regionální politiky, jež se snaží dopomoci samostatnosti jednotlivých regionů a zároveň vzájemné spolupráci a sounáležitosti.
|
|
|
Mladá Boleslav v raném středověku a její zázemí
KRAUS, Miroslav
Práce v první řadě shrnuje a mapuje dosavadní archeologické poznání raně středověkého osídlení v bezprostředním okolí hradského centra Mladé Boleslavi a Švédských šancí (k. ú. Chloumek). Jedná se arbitrárně vymezené území s okruhem vzdálenosti 5km od Mladé Boleslavi. Prostorová data pak byla zpracována v prostředí GIS a z nich byly poté vytvořeny prediktivní modely. Ty jsou dále dle dosavadních poznatků o hospodářském zázemí zhodnoceny, zkritizovány, interpretovány a je načrtnuta možná podoba a vývoj zázemí. V rámci práce pak byl proveden analytický povrchový sběr na hradišti Švédské šance, materiál z něho prostorově vyhodnocen, chronologicky zařazen a porovnán s darovaným keramickým souborem.
|
|
|
Péče o ohrožené děti a děti žijící mimo vlastní rodinu
PŘIBYLOVÁ, Marta
Diplomová práce se zabývá psychosociální problematikou ohrožených a osamocených dětí, a to především ve smyslu ohrožení citovým strádáním. Teoretická část se zaměřuje na objasnění klíčových pojmů jako jsou potřeby dítěte, výchova, rodina a její zázemí, psychická deprivace a její důsledky, náhradní rodinná péče, socializace atd. Cílem teoretické části práce je nastínit problematiku výchovy dítěte v prostředí ústavu náhradní péče o dítě v komparaci s výchovou dítěte v prostředí rodiny. Těmito rozdíly jsem se zabývala ve výzkumné části práce. Hlavním cílem bylo oslovit několik zainteresovaných odborníků a zjistit jejich postoje a názory na situaci ohrožených dětí v ČR, která se s touto problematikou potýká. Semistrukturované interview, které jsem s nimi prováděla, bylo zaměřeno především na kladení otázek ohledně stávajících {\clqq}nedostatků`` v Zákoně o rodině a Zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Cílem bylo poukázat na indikátory, které negativně ovlivňují zdárný psychosociální vývoj jedince v dětském věku. Pro dokreslení zkoumané problematiky jsem práci doplnila kasuistikou rodiny s osvojeným dítětem.
|
|
| |
host ::
RSS.