|
|
Vliv migrace na hospodářství vybraných států OECD od 2. poloviny 20. století do roku 2014
Kellerová, Michaela ; Procházka, Pavel (vedoucí práce) ; Klepek, Cyril (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vlivu imigrace na hospodářství vybraných států OECD, konkrétně Spojených států amerických a Belgie, od 50. let 20. století do roku 2014. Teoretická část je zaměřena na vymezení migrace a příčiny vzniku. Dále uvádím stručný přehled migračních toků do zemí OECD, ekonomické teorie spojené s vlivem imigrace na trh práce a teoretický pohled vlivu imigrace na ekonomické ukazatele. V další části je provedena samotná korelační analýza jednotlivých ekonomických ukazatelů a komparace vlivu imigrace a imigračních politik v USA a Belgii. Na základě dat a porovnání ekonomických ukazetelů bylo zjištěno, že imigranti mají na hospodářství USA spíše pozitivní vliv a na ekonomiku Belgie vliv spíše negativní. Je to způsobeno převážně odlišným charakterem imigrantů a rozdílně nastavenou imigrační politikou.
|
|
|
Problematika cizinců na trhu práce ČR
BÁRTOVÁ, Silvie
Tato Bakalářská práce se zaměřuje na vývoj počtu cizinců na trhu práce v kontextu celé České republiky a Jihočeského kraje. Cílem práce je zjistit, zda zaměstnávání cizinců má pozitivní nebo negativní dopad na českou ekonomiku. Práce se skládá ze dvou čátí - teoretické a praktické. Teoretická část zahrnuje literární rešerši na témata trh práce, migrace, imigrační politika České republiky a Evropské unie. Dále se věnuje podmínkám vstupu a pobytu cizinců na území ČR a zaměstnávání cizí pracovní síly. Praktická část je analýzou informací získaných ze statistik a prostřednictvím konzultace s EURES poradcem. Výsledky jsou prezentovány v tabulkách a grafech, vytvořených programem Excel.
|
|
|
Mezinárodní rozměr imigrační politiky
Novotná, Markéta ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Vlček, Dalibor (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent)
Vztah imigrační politiky a státní suverenity v Evropské unii (EU) je téma velmi aktuální a zároveň značně kontroverzní. Tato práce je pojata jako disciplinovaná interpretativní studie založená na konceptu čtyř typů suverenity S. Krasnera, s jehož pomocí lze interpretovat rozpor mezi výsadním postavením států jako jediných aktérů imigrační politiky a její komunitarizací v rámci EU. Na základě diskurzivní analýzy dokumentů i praktického chování států dospívá dizertace k tezi, že k posunu suverenity na evropskou úroveň dochází, avšak zdůrazňuje, že tento posun je doprovázen posílením moci či kontroly států v jiných oblastech. V určitém (bezpečnostním) ohledu tedy lze tvrdit, že evropská harmonizace imigrační politiky může státní suverenitu posílit. Jak v oblasti vnějšího, tak vnitřního rozměru evropské imigrační politiky platí, že část imigrační politiky zůstává regulovaná na národní úrovni, přičemž i v oblastech, které jsou upravovány společnými normami, si státy ponechávají značný prostor k volnému uvážení. Stále tak panuje napětí mezi myšlenkou solidarity mezi jednotlivými členskými státy a jejich národními zájmy, a o společné evropské imigrační politice tak zatím hovořit nelze.
|
|
|
Analýza imigrační politiky Švýcarska
Kubák, Adam ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Šimíček, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá imigrační politikou ve Švýcarsku. Cílem je zanalyzovat vývoj migrace ve Švýcarsku, tak aby bylo možné porozumět aktuálnímu dění, a to především klíčovému referendu z 9. 2. 2014, ve kterém bylo schváleno obnovení restrikčních opatření proti cizincům. Spolu s tím práce odpovídá na otázky, jak se vyvíjela struktura zahraničního obyvatelstva a zda příliv zahraniční pracovní síly zvýšil nezaměstnanost domácích pracovníků. Při analýze bylo zjištěno, že důsledky referenda jsou velmi závažné pro vztahy EU a Švýcarska, v krajním případě může dojít i k vypovězení bilaterálních smluv. Přistěhovalci nezaměstnanost Švýcarů příliš nezvyšují a při ekonomických krizích roste převážně nezaměstnanost cizinců. U skladby zahraničního obyvatelstva byl klíčový rok 1990, kdy byl zaveden three circle model, který podpořil příliv kvalifikovanější síly. Přínosem práce je poskytnutí uceleného obrazu o migraci ve Švýcarsku s analýzou možných dopadů referenda z 9.2.2014.
|
|
|
Evropeizace imigrační politiky České republiky
Janáčková, Kateřina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce analyzuje imigrační politiku České republiky z pohledu teorií evropeizace. První kapitola poskytuje teoretické východisko pro následnou analýzu. Zabývá se konceptem evropeizace a jejími možnými významy, pozornost je věnována zejména tzv. evropeizaci shora a specifikům tohoto procesu ve státech střední a východní Evropy. Druhá kapitola poskytuje přehled vývoje přistěhovalecké politiky Evropské unie od prvních společných opatření v této oblasti v 80. letech 20. století do současnosti. Ve třetí kapitole je obdobně pojednáno o imigrační politice České republiky, přičemž tato je zkoumána od 90. let minulého století, kdy se u nás přistěhovalectví objevilo jako nový fenomén. Poslední kapitola poskytuje analýzu české přistěhovalecké politiky ve srovnání s děním na evropské úrovni a na základě teoretických koncepcí uvedených v první kapitole hodnotí procesy evropeizace v této oblasti.
|
|
|
Vliv imigrace na ekonomiku České republiky
Zemančík, Adam ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá migrací cizinců do České republiky a tím, jaký má tento tok lidí vliv na její ekonomiku. Cílem práce je poskytnout vhled do problematiky migrace, představit základní statistická data, která se k imigraci pojí a tím usnadnit čtenáři utvoření vlastního názoru. Dalším cílem je odhadnout dopady imigrace na český pracovní trh a navrhnout možnou podobu české imigrační politiky.
|
|
|
Právní a mimoprávní aspekty přistěhovalectví ve Španělsku
Svobodová, Tereza ; Hlavičková, Vlasta (vedoucí práce) ; Grmelová, Nicole (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit imigrační politiku Španělska s důrazem na právní úpravu věnovanou přistěhovalcům. Práce je dělena do osmi kapitol, v nichž se nejprve zabývám politickým a ekonomickým vývojem Španělska, posléze se soustředím na vývoj migrace v čase, předkládám španělskou, ale také mezinárodní a evropskou právní úpravu z oblasti imigrace a její aplikaci při dvou soudních řízeních. Práci zakončuji dopady přistěhovalectví na Španělsko a nechybí ani interpretace průzkumu o imigraci a imigrantech mezi domácím obyvatelstvem.
|
|
|
Vliv revolucí v arabských zemích na azylovou a imigrační politiku Evropské unie
Strolená, Lucie ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Obsahem předkládané diplomové práce je analýza vlivu revolucí v zemích severní Afriky během roku 2011 na imigrační a azylovou politiky Evropské unie. Hlavním cílem je zhodnotit, jestli Evropská unie a její členské státy adekvátně zareagovaly na vzniklou migrační situaci. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž první dvě kapitoly slouží jako podklad pro kapitolu třetí. První kapitola se zabývá situaci a migrací během revolucí přímo v severní Africe, druhá kapitola migrací do Evropské unie. Třetí kapitola pak analyzuje reakci vybraných členských států a institucí Evropské unie na migraci ze zemí severní Afriky. Poslední kapitola nakonec přináší vyhodnocení situace a výčet příležitostí a hrozeb pro Evropskou unii, které vyplynuly z předchozí analýzy.
|
|
|
Česká imigrační politika- stát se stává vyhledávanou cílovou zemí?
Beránková, Petra ; Rahimi, Fatima ; Dvořáková, Martina ; Svetlíková, Monika ; Chocholáčková, Kristina
Text zkoumá, zdali je zájmem České republiky uvolnit svou imigrační politiku a zabývá se dopady politiky, vedoucí k proměně země v atraktivní cílovou zemi pro ekonomické migranty. Ačkoliv západoevropské země od druhé poloviny 20. století podporovaly imigraci jako dočasný a konjunkturní fenomén, vznikající závislost na zahraniční pracovní síle s sebou přinesla i výzvy, zejména v oblasti dlouhodobé integrace cizinců. Usazující se migranti se do většinové společnosti začleňovali dle rozdílných integračních modelů, jejichž podoba byla ovlivněna politikami a ekonomickou situací jednotlivých cílových států. Důležitost vyhranění zájmů v této oblasti je tudíž zřejmá. Integrační modely přitom samy o sobě nejsou bezchybné a je tedy vhodné je kombinovat. Imigrační a integrační politika České republiky doposud v podstatě odrážela poptávku českého trhu po pracovních silách ze zahraničí. Česká republika lákala migranty během ekonomického růstu, tedy mezi lety 1993-1996 a 2000-2008. Po začátku ekonomické krize se přiklonila k restriktivnímu přístupu. Volba tohoto přístupu se ovšem nezdá být nejvhodnější, jelikož nastavení selektivních kritérií omezuje větší flexibilitu trhu. Zavedení otevřenějšího přístupu by pravděpodobně vedlo k posílení statutu ČR jako cílové země imigrantů. Jaká opatření by k takovému vývoji vedla? Jedná se především o změny v celkové koncepci imigrační a integrační politiky, která doposud nahlíží na trvalé usazování migrantů spíše negativně. S ohledem na výše uvedené závěry lze dospět k doporučením dvojí povahy: Za prvé, navzdory prosazující se společné imigrační politice v rámci Evropské unie, pod vlivem Strategie Evropa 2020, a rovněž Haagského a Stockholmského programu, si Česká republika může podobu své imigrační politiky předurčit dle svých zájmů sama. Ačkoliv Česká republika nemá koloniální minulost jako většina západoevropských zemí, je lákavou destinací především pro migranty z východních zemí. Zdá se být tudíž žádoucí zaujmout aktivní strategii řízené migrace právě ze zemí východní Evropy. Za druhé, z hlediska integrační politiky je třeba vnímat migranty dle jejich zájmu o pobyt v rozdílné délce. Opatření by tedy měla v maximální míře reflektovat nehomogenní požadavky imigrantů. Příliš restriktivní přístup vůči migrantům vede k jejich přesunu do šedých sfér ekonomiky, což představuje značný problém nejen z hlediska právního, ale i socioekonomického. Je tedy v zájmu České republiky poskytnout migrantům takové podmínky, jež by nejen přispěly k jejich ekonomické soběstačnosti a informovaly je o právech a povinnostech v České republice, ale zároveň i napomáhaly k jejich začlenění do většinové společnosti.
Plný text:  PDF
|
|
|
Azylová politika Evropské Unie
Kratochvíl, Lukáš ; Druláková, Radka (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na vybrané právní, politické a etické aspekty azylové politiky EU s ohledem na přijímání žadatelů o azyl. Na základě analýzy právních dokumentů Evropské unie, Rady Evropy a OSN týkajících se zadržení žadatelů o azyl shrnuje podmínky zadržení a přístup jednotlivých státních i nestátních aktérů k uprchlíkům. V politické části jsou na rozebrány principy mezinárodní ochrany uprchlíků a vývoj společné azylové politiky EU na pozadí procesů komunitarizace a sekuritizace. Poslední část se pak věnuje formulování eticky odpovědných pragmatických pravidel k řízení azylu a potažmo i migrace.
|
host ::
RSS.