|
|
Terapeutický potenciál mezenchymálních kmenových buněk v myším experimentálním modelu
Hájková, Michaela
Díky svému imunomodulačnímu a regenerativnímu potenciálu představují mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) slibný terapeutický prostředek pro buněčnou terapii, transplantace orgánů a tkáňové inženýrství. V posledních letech bylo testováno mnoho metod pro zlepšení klinické použitelnosti MSCs, ale přesný mechanismus pozorovaných efektů ještě nebyl popsán. V předkládané práci jsme se zaměřili na studium několika faktorů, které mohou terapeutickou úspěšnost MSCs významně ovlivnit. Nejprve jsme na myším modelu transplantace alogenní kůže analyzovali terapeutický efekt MSCs aplikovaných lokálně na nanovlákenných nosičích s inkorporovaným cyklosporinem A (CsA). Naše výsledky ukázaly, že aplikace MSCs a CsA směřuje M1/M2 polarizaci makrofágů směrem k regulačnímu fenotypu. Tato změna fenotypu je doprovázena sníženou produkcí oxidu dusnatého (NO) a interferonu (IFN-) a zvýšenou produkcí IL-10 a může vést k potlačení lokální zánětlivé reakce. Dalším cílem předkládané studie bylo analyzovat efekt podání MSCs v kombinaci s imunosupresivními látkami s různým mechanismem účinku na rovnováhu mezi jednotlivými populacemi T lymfocytů. Ukázali jsme, že MSCs snižují nežádoucí účinky imunosupresivních látek a v kombinaci s těmito léky modulují aktivaci a apoptózu buněk. Tento kombinovaný přístup...
|
|
|
Terapeutický potenciál mezenchymálních kmenových buněk v myším experimentálním modelu
Hájková, Michaela ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Šírová, Milada (oponent)
Díky svému imunomodulačnímu a regenerativnímu potenciálu představují mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells) slibný terapeutický prostředek pro buněčnou terapii, transplantace orgánů a tkáňové inženýrství. V posledních letech bylo testováno mnoho metod pro zlepšení klinické použitelnosti MSCs, ale přesný mechanismus pozorovaných efektů ještě nebyl popsán. V předkládané práci jsme se zaměřili na studium několika faktorů, které mohou terapeutickou úspěšnost MSCs významně ovlivnit. Nejprve jsme na myším modelu transplantace alogenní kůže analyzovali terapeutický efekt MSCs aplikovaných lokálně na nanovlákenných nosičích s inkorporovaným cyklosporinem A (CsA). Naše výsledky ukázaly, že aplikace MSCs a CsA směřuje M1/M2 polarizaci makrofágů směrem k regulačnímu fenotypu. Tato změna fenotypu je doprovázena sníženou produkcí oxidu dusnatého (NO) a interferonu (IFN-) a zvýšenou produkcí IL-10 a může vést k potlačení lokální zánětlivé reakce. Dalším cílem předkládané studie bylo analyzovat efekt podání MSCs v kombinaci s imunosupresivními látkami s různým mechanismem účinku na rovnováhu mezi jednotlivými populacemi T lymfocytů. Ukázali jsme, že MSCs snižují nežádoucí účinky imunosupresivních látek a v kombinaci s těmito léky modulují aktivaci a apoptózu buněk. Tento kombinovaný přístup...
|
|
|
Migrace a implantace mezenchymálních kmenových buněk.
Porkertová, Michaela ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Turnovcová, Karolína (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSCs) jsou multipotentní progenitorové buňky pocházející z mezodermální zárodečné vrstvy embrya obratlovců. Tyto buňky jsou schopné diferencovat v různé buněčné typy, jako jsou například adipocyty, chondrocyty, osteocyty a další. Diferenciační potenciál MSCs úzce souvisí s jejich dalšími schopnostmi, a to s regulací imunitního systému a regenerací poškozených tkání. Po poranění MSCs migrují do zasažených oblastí, kde potlačují imunitní reakci a redukují tak zánět. Dále také podporují regeneraci postiženého místa tím, že diferencují v buněčné typy podle aktuální potřeby organismu. To nás přivádí k nejvýznamnější vlastnosti MSCs - a to k jejich migračnímu potenciálu. MSCs jsou schopny migrovat po těle krevním řečištěm a do tkání se dostávají složitým mechanismem za pomoci mnoha faktorů. Cílem této práce je formou literární rešerše zpracovat souhrnný přehled současných poznatků o MSCs, jejich migraci a implantaci.
|
|
|
Targeted therapy: the promising implication of mesenchymal stem cells
Hrabovská, Lucia ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Heřmánková, Barbora (oponent)
Mezenchymálne kmeňové bunky (MSC), či multipotentné stromálne bunky, sú nehematopoe- tické bunky zo zárodočnej vrstvy mezodermu. Dokážeme ich izolovať z kostnej drene, tuko- vého tkaniva, pupočníkovej krvi, choriových klkov, amniotickej tekutiny, placenty alebo z pľúc a pečene plodu. Vďaka schopnosti sebaobnovy, cielenej migrácie a ich diferenciačnému poten- ciálu nachádzajú tieto bunky uplatnenie v klinickej medicíne. MSC sú schopné diferencovať sa do osteocytov, chondrocytov, adipocytov a ďalších bunečných typov. Zúčastňujú sa aj regene- rácie poškodených tkanív, čo využívame pri liečbe zlomenín, kardiovaskulárnych a neurolo- gických poruchách. MSC naviac vykazujú značnú afinitu k nádorovému tkanivu a tým môžu byť využité ako nosiče protinádorových liečiv. Popis a analýza súčasných poznatkov v oblasti cielenej terapie je náplňou tejto bakalárskej práce. Kľúčové slová: cielené terapie, nádor, mezenchymálne kmeňové bunky
|
|
|
Růstové faktory a jiné bioaktivní látky pro indukci osteogenní diferenciace mezenchymálních kmenových buněk
Blahnová, Veronika ; Rampichová, Michala (vedoucí práce) ; Vandrovcová, Marta (oponent)
Hlavní funkcí mezenchymálních kmenových buněk v organismu je zajišťovat obnovu a regeneraci poškozených tkání. Je jim přisuzována schopnost diferencovat do tkání původem z mezodermu, kam kromě jiného patří i pojiva. Díky této vlastnosti jsou objektem intenzivního zkoumání. Jednotlivé směry diferenciace je možné navodit působením specifických polypeptidů, tzv. růstových faktorů. V oblasti tkáňového inženýrství jsou růstové faktory využívány k indukci a urychlení procesů hojení. Mohou být inkorporovány do nanovlákenného nosiče vkládaného do místa defektu. Buňky v této oblasti by tak byly stimulovány jednak okolním mikroprostředím a zároveň by byl zajištěn přísun růstových faktorů ovlivňujících metabolismus, motilitu a diferenciaci buněk. K navození osteogenní diferenciace lidských MSC byly použity růstové faktory TGF-β, bFGF, HGF, IGF-1, VEGF a BMP-2 a organická kyselina taurin. Po dobu 21 dní trvajících experimentů byly tyto látky přidávány k buňkám v různých kombinacích a v případě taurinu také ve dvou různých koncentracích. Buňky byly kultivovány na plastiku. Nejlepší efekt na buněčný metabolismus MSC hodnocený MTS testem měly růstové faktory TGF-β a bFGF přidávané do media buď samostatně nebo zkombinované. Metabolickou aktivitu naopak snižovaly VEGF, HGF a 20 mM taurin. Stimulační vliv na...
|
|
|
Indukce diferenciace testikulárních kmenových buněk Xenopus tropicalis in vitro.
Strnadová, Karolína ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Původ somatických buněk vyvíjejících se varlat zůstává u savců prozatím nejasný. Kultura testikulárních buněk založená z varlat juvenilního samce Xenopus tropicalis by mohla přispět k jeho objasnění. Expresní profil ukázal transkripci některých genů pluripotence, dále somatických Sertoliho a peritubulárních myoidních buněk a v neposlední řadě i mezenchymálních kmenových buněk. Naopak exprese genů zárodečných buněk nebyla detekována. Imunocytologická analýza těchto buněk pak odhalila expresi Vimentinu, Sox9 a α-aktinu hladké svaloviny, což naznačuje, že se jedná o společné progenitory Sertoliho a peritubulárních myoidních buněk a že tato buněčná kultura nevznikla spontánní reprogramací spermatogoniálních kmenových buněk. Testování buněčné kultury X. tropicalis během indukce diferenciace in vitro odhalilo, že se pravděpodobně jedná o multipotentní buňky se schopností diferencovat do adipocytů, chondroblastů a osteoblastů. Získání nové populace multipotentních kmenových buněk otevírá nové možnosti v biotechnologiích a medicíně. Klíčová slova: Testikulární somatické buňky, Xenopus tropicalis, progenitor, mezenchymální kmenové buňky, indukce diferenciace, multipotence
|
|
|
Imunomodulační vlastnosti mezenchymálních kmenových buněk pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou a zdravých dárců
Matějčková, Nicole ; Javorková, Eliška (vedoucí práce) ; Kanderová, Veronika (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) mají multipotentní diferenciační potenciál a mohou regulovat reaktivitu imunitního systému. Nejčastěji jsou izolovány a kultivovány z kostní dřeně, tukové tkáně či z pupečníku. Díky kombinaci imunomodulačních a regeneračních vlastností představují MSC možnou alternativu pro využití v léčbě některých závažných onemocnění včetně amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Cílem této práce je srovnání MSC od pacientů s ALS a zdravých dárců z hlediska fenotypových, proliferačních a především imunomodulačních vlastností. Posouzení případného vlivu onemocnění na vlastnosti MSC je důležité pro jejich autologní využití v klinických studiích. V této práci byly testovány MSC izolované z kostní dřeně 14 pacientů s ALS a v kontrolní skupině 15 pacientů podstupujících převážně ortopedické operace. V pokusech byly rovněž použity MSC stimulované po dobu 24 hodin prozánětlivými cytokiny, které působí při rozvoji ALS. Buňky byly porovnávány z hlediska fenotypu, schopnosti diferenciace v adipocyty a osteoblasty, metabolické aktivity, exprese genů pro vybrané imunomodulační molekuly a schopnosti inhibice proliferace lymfocytů. Další experimenty byly zaměřeny na hodnocení imunomodulačních schopností MSC, přičemž byl pomocí průtokové cytometrie, real-time PCR a ELISA sledován jejich vliv na...
|
|
|
Vliv růstových faktorů a bioaktivních látek na diferenciaci mezenchymálních kmenových buněk
Blahnová, Veronika ; Daňková, Jana (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (Mesenchymal Stem Cells, MSCs) jsou populací multipotentních buněk, které mají schopnost obnovovat poškozené tkáně pocházející z mezodermu. Mohou diferencovat např. do chondrocytů, osteocytů, adipocytů, myocytů či inzulin produkujících buněk, a to jak pod vlivem celé škály růstových faktorů, hormonů a dalších bioaktivních látek, tak i v závislosti na kontaktech se sousedními buňkami a extracelulární matrix. Tkáňové inženýrství hojně využívá zejména růstových faktorů. Růstové faktory fungují přes specifické povrchové receptory, které zprostředkovávají komunikaci mezi buňkami a mezibuněčnou hmotou a ovlivňují tak celou řadu buněčných procesů jako růst, proliferaci, diferenciaci a další. Díky specifickému účinku na buňky se v tkáňovém inženýrství, v závislosti na konkrétní aplikaci a typu tkáně, používají jak jednotlivě, tak v kombinacích. Látky stimulující buňky k proliferaci a optimální diferenciaci mohou být přidávány přímo do kultivačního média při kultivaci in vitro, nebo do nosiče, na který jsou buňky později nasazeny. Odhalení vlivu přesných kombinací a koncentrací jednotlivých růstových faktorů na diferenciaci MSCs by umožnilo efektivnější využití MSCs v oblasti regenerativní medicíny. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o vlivu růstových faktorů a dalších...
|
|
|
Studium vlivu imunosupresiv na interakci mesenchymálních kmenových buněk s buňkami imunitního systému
Heřmánková, Barbora ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Indrová, Marie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells) představují heterogenní populaci nehematopoetických kmenových buněk, která má multipotentní diferenciační potenciál. MSC můžeme najít v řadě tkání organismu, nejčastěji jsou izolovány z tukové tkáně a kostní dřeně. Díky svým imunomodulačním schopnostem jsou dobrým prostředkem pro léčbu autoimunitních onemocnění a zabránění odhojení štěpu nebo reakce štěpu proti hostiteli. V současnosti se k potlačení nežádoucích imunitních reakcí využívají imunosupresivní látky, které však mají řadu závažných vedlejších účinků. Použití MSC v terapii by umožnilo snížení dávek imunosupresiv a eliminaci nežádoucích účinků. Před uplatněním v léčbě je nezbytné prostudovat vztah mezi MSC a imunosupresivy a zjistit mechanismus jejich interakce. Naším cílem bylo analyzovat interakci MSC a imunosupresiv a vliv na buňky imunitního systému. V experimentech jsme používali cyklosporin A a mykofenolát mofetil. Ověřili jsme změny v expresi povrchových molekul, produkci interleukinu 6 a metabolické aktivitě MSC po působení imunosupresiv. V organismu se MSC nevyskytují izolovaně, ale v kontaktu s buňkami imunitního systému, proto jsme studovali vliv imunosupresiv i na MSC v kultuře se splenocyty. Následně bylo analyzováno působení MSC a imunosupresiv na zastoupení populací splenocytů...
|
|
|
Využití imunoregulačních vlastností mezenchymálních kmenových buněk a jejich terapeutický potenciál
Javorková, Eliška ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent) ; Tučková, Ludmila (oponent)
Mezenchymální kmenové bu ky (mesenchymal stem cells - MSC) mají schopnost diferencovat v r zné bun né typy a zárove disponují rozsáhlými imunomodula ními vlastnostmi, jejichž prost ednictvím mohou ovliv ovat adu funkcí r zných bun k imunitního systému. Protože imunoregula ní vlastnosti MSC mohou být ovlivn ny p sobením cytokin , porovnávali jsme ú inek neovlivn ných MSC a MSC stimulovaných interleukinem 1 (interleukin - IL), interferonem- (interferon - IFN), transformujícím r stovým faktorem- (transforming growth factor - TGF) a IL-10 na vývoj regula ních T (regulatory T cells - Treg) a pomocných T17 (helper T cells - Th) lymfocyt in vitro a na rozvoj asného zán tu v oku in vivo. MSC mohou produkovat významná množství TGF- a IL-6. Tyto dva cytokiny p edstavují klí ové faktory, které recipro n regulují vývoj naivních T lymfocyt v Treg nebo Th17 bu ky. Nestimulované MSC produkují TGF- , ale neprodukují IL-6. Produkce TGF- m že být dále zesílena p sobením IL-10 a TGF- na MSC. V p ítomnosti prozán tlivých cytokin naopak MSC produkují významná množství IL-6 a zárove konstitutivn produkují TGF- . MSC produkující TGF- indukovaly p ednostn expresi Foxp3 a aktivaci Treg lymfocyt , zatímco supernatanty z MSC obsahující TGF- i IL-6 podporovaly expresi ROR t a vývoj Th17 lymfocyt . Ukázali jsme, že MSC a jimi...
|
host ::
RSS.