|
| |
|
|
Možnosti kompenzace jednostranného zatížení u florbalu
Šimáčková, Olga ; Mahrová, Andrea (vedoucí práce) ; Černá, Sylvie (oponent)
Název práce: Možnosti kompenzace jednostranného zatížení ve florbale. Cíl práce: Vyhledat a analyzovat dostupné informace z českých i zahraničních zdrojů, týkající se svalové nerovnováhy a kompenzačních cvičení v návaznosti na florbal. Metodika: Teoretická práce zpracovaná formou rešerše tuzemské a zahraniční literatury. Výsledky: Tato práce podává přehled o tom, jaké svalové partie nejvíce trpí zkrácením a oslabením díky jednostrannému zatížení při hraní florbalu, na něž je nutné se v tréninku zaměřit a nabízí několik postřehů z praxe, co je do tréninkového procesu dobré zařadit a co naopak ne. Klíčová slova: strečink, posilování, uvolňování, kompenzační cvičení, svalové dysbalance.
|
|
|
Svalové dysbalance a možnost jejich korekce
Křivohlávek, Jakub ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Hráský, Pavel (oponent)
Název práce: Svalové dysbalance a možnost jejich korekce Cíle práce: Vytvoření přehledu svalových dysbalancí, z nich vycházejících poruch posturálního systému a současných metod jejich nápravy. Vytvoření souboru cvičení, která jsou určena širokému spektru obyvatel (dětí, dospělí, senioři). Tento soubor cviků má vést ke korekci svalových dysbalancí a zlepšit stav pohybového systému. Vytvořený soubor cvičení by mělo jít začlenit do různých pohybových programů nebo jej provádět i doma. Metoda: Analýza literárních pramenů a jejich komparace. Výsledky: Svalové dysbalance jsou rozloženy do třech základních oblastí a mají zásadní vliv na vadné držení těla. Metodami pro zjištění stavu pohybového systému hodnotíme především držení těla a stav svalového napětí a síly. Pro nápravu tohoto stavu se používají metody, které se zabývají hlavně vyrovnáváním svalové nerovnováhy. Zjistili jsme, že tato náprava je možná pouze tehdy obsahuje-li soubor cvičení s protahovacími a posilovacími cviky, které musí být navíc doplněny o cvičení dechové a nácvik správných pohybových stereotypů. Klíčová slova: držení těla, pohybový systém, cvičení, posilování, protahování
|
|
|
Objektivizace vybraných rehabilitačních metod na vliv svalového napětí
Pavelková, Zuzana ; Šifta, Petr (vedoucí práce) ; Nováková, Pavlína (oponent)
Název diplomové práce: Objektivizace vybraných rehabilitačních metod na vliv svalového napětí Autor: Bc. Zuzana Pavelková Studijní obor: TVS_B Vedoucí diplomové práce: PhDr. Petr Šifta, Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Souhrn: Cílem této práce bylo zjistit, zda čtyři vybrané rehabilitační metody (aplikace suché jehly, kryoterapie, strečink a kinesiotaping) ovlivní svalové napětí musculus gastrocnemius a musculus soleus. Předpokladem bylo, že výše zmíněné metody sníží svalové napětí těchto vybraných svalů zvýšené předchozí běžeckou zátěží nebo v důsledku akutních či chronických problémů s Achillovou šlachou. Svalové napětí bylo měřeno v kineziologické laboratoři na UK-FTVS na dvanácti studentech této fakulty pomocí myotonometru a data byla přes analogovo- digitální převodník zobrazena a následně zpracována. Zjistila jsem, že vybrané rehabilitační metody ovlivnily svalové napětí vybraných svalů. Nejlépe ovlivnila svalové napětí aplikace suché jehly a kinesiotaping. Výsledky měření po aplikaci suché jehly a kinesiotapingu tedy podporují stanovenou hypotézu. Také kryoterapie tuto hypotézu podporuje, nesplnila však můj předpoklad příliš výrazně. Jediná metoda, která svalové napětí nesnížila, ale naopak zvýšila, byl strečink. Klíčová slova: svalový tonus, aplikace suché jehly, kryoterapie, strečink, kinesiotaping
|
|
| |
|
|
Vliv správného protahování na výkonnost, kloubní rozsah a prevenci svalového přetížení hráče amerického fotbalu
ZEMAN, Jaroslav
Bakalářská práce se zabývá strečinkem a jeho vlivem na hráče amerického fotbalu Budweis Hellboys. Součástí této bakalářské práce je sestavení ideálního protahovacího plánu. Ověření účinnosti tohoto protahovacího plánu. Práce proto mapuje, jak působí protahovací plán v prevenci bolesti bederní páteře, jak ovlivňuje protahovací plán výkonnost a kloubní rozsah hráče amerického fotbalu. Jedná se o výzkumnou práci, typ kvalitativní výzkum. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části práce popisuje charakter amerického fotbalu a úskalí možného poranění hráčů. Základní a funkční anatomii svalů. Rozděluje svaly na tonické a fázické a popisuje zástupce svalů v oblasti pánve a dolních končetin. Dále popisuje typy strečinku a rozděluje strečink na dynamický a statický. Práce také vysvětluje a popisuje jednotlivé protahovací cviky použité v dynamickém a statickém strečinku. Poslední kapitola teoretické části popisuje metody měření, použité v praktické části. Praktická část práce zkoumá možný vliv zvoleného protahovacího plánu na čtyřech probandech. Probandé jsou hráči amerického fotbalu. Před úvodním měřením byli rozděleni podle klíče, zda se budou protahovat nebo ne, tak abychom mohli výsledky porovnat. Práce popisuje odebrané úvodní a kontrolní měření. Měří dynamickou a silovou výkonnost hráčů. Dále pomocí kineziologických rozborů popisuje základní anamnézu, aspekci, vyšetření tonického a fázického svalstva, goniometrii, antropometrii a zaznamenává vnímání bolesti bederní páteře na Melzackově škále. Další částí práce je Diskuse, zde se porovnávám jednotlivé výsledky a snažím se dojít k logickému závěru. Po přečtení diskuze by si měl čtenář udělat vlastní obrázek, jaký účinek protahovací plán má. Příznivý dopad sledujeme především v kloubním rozsahu, dále se kladně zlepšily výkony probandů v jednotlivých disciplínách. Minimální vliv má protahovací plán na svalové dysbalance, především rozdílnost obvodů stehen a lýtek. U vnímání bolesti nedošlo u probandů ke zlepšení, pozitivní dopad však můžeme při aspekci sledovat na postavení bederní páteře. V závěru práce vysvětluji možnou příčinu naměřených výsledků. Zamýšlím se nad možnými nedostatky práce a případnému dalšímu možnému zkoumání probandů, tak aby výsledky byly co nejobjektivnější. Jako největší možnou příčinu neobjektivnosti práce zmiňuji, že americký fotbal je hrán na amatérské úrovni. To znamená, že probandé mají každý jinou práci a jiné dennodenní zatížení. Součástí práce jsou přílohy, kde je obrazové doplnění dynamického a statického strečinku, porovnání probandů během vstupního měření a kontrolního. Bakalářská práce by se mohla stát vodítkem pro hráče amerického fotbalu. Popisuje jak má vypadat ideální protahovací plán a jak nejlépe fázovat dynamický a statický strečink. Může pomoci zvětšit zájem sportovní veřejnosti o dynamický strečink. Dále také může posloužit budoucím fyzioterapeutům v praxi a může být i dobrým zdrojem pro vzděláváním laické veřejnosti.
|
|
|
Vliv dynamického strečinku na okamžitý výkon
SVOBODA, Vojtěch
Práce je zaměřena na zhodnocení dopadu dvou typů strečinku na následný výkon. S ohledem na obsah je možné ji rozdělit na praktickou a teoretickou část. První, tedy praktická část, přibližuje relevantní poznatky k řešené problematice. Pozornost je věnována anatomii svalového vlákna, fyziologii svalové kontrakce a propojení svalu s centrální nervovou soustavou. Dále je v práci popsána proprioceptivní funkce svalů, její anatomická dimenze a principy fungování. V souvislosti s vnitřní regulací možnosti protažení svalu jsou v teoretické části práce popsány také nepodmíněné reflexy na úrovni svalového vlákna. Vzhledem k tématu lze v této sekci najít obecné principy strečinku. Následuje detailní rozlišení typů protažení včetně jejich provedení, výhod a záporů. V závěru teoretické části jsou popsány obecné kontraindikace strečinku a hypermobilita jako jeden z rizikových faktorů. Druhá část náležela praktickému výzkumu. Výzkum si klade za úkol zodpovědět otázku: ?Který z typů strečinků před výkonem má lepší vliv na aktuální výkon?? K tomuto účelu bylo vybráno osm aktivních vrcholových sportovců. Vzhledem k poměrně nízkému počtu sledovaných jedinců a opakovanému měření každého z nich lze povahu výzkumu charakterizovat jako smíšenou. Po sestavení konkrétních strečinkových jednotek byly testované osoby seznámeny s disciplínami, na nichž bude efekt protažení měřen. Jednalo se o 40 yardový sprint, specifická forma člunkového běhu, skok z místa do dálky a provádění kliků bez přestávky pro zjištění maximálního počtu opakování. Tyto disciplíny byly prováděny vždy po aplikaci jednoho typu protažení, přičemž minimální rozmezí měření bylo určeno na 24 hodin z důvodu zachování objektivity výzkumu. Celkově byla každá aktivita měřena čtyřikrát ? dvakrát po provedení statického a dvakrát po provedení dynamického strečinku. Výzkum zaznamenává jednotlivé odchylky v měřených hodnotách po provedení statického i dynamického strečinku v rámci všech testování. Pro lepší přehlednost jsou z těchto odchylek vytvořeny aritmetické průměry poukazující na průměrné pozitivní i negativní odchylky. Výsledné hodnoty jsou poté zachyceny v tabulkách, znázorněny graficky a slovně vysvětleny. Čtveřice měření ukázala analogické výsledky. V případě prvních tří disciplín je jako vhodnější určen dynamický typ strečinku vzhledem k poměrně vyšším výkonům u jednotlivých aktivit. Současně byla také zjištěna lepší záporná průměrná odchylka u časů měřených po dynamickém strečinku. Posledním testovaným pohybem se stalo cvičení kliků bez možnosti odpočinku pro maximální počet dosažených opakování. U této disciplíny nebyl po aplikaci obou druhů protažení zaznamenán zásadní rozdíl. Provádění kliků v této formě uvedenou skupinou probandů přiřazuje aktivitě silově- vytrvalostní povahu. Vzhledem k poměrně jasným výsledkům u ostatních, krátkodobých činností spojených s maximální formou výkonu, se zdá patrné, že typ strečinku projevuje větší dopad právě na tento typ zatížení oproti silově- vytrvalostnímu v podobě cvičení kliků. Kapitola s názvem ?Diskuze? je opět rozdělena na dvě části. V první z nich je učiněn rozbor získaných výsledků a závěrů vzhledem k možným námitkám stran objektivity měření. Ve druhé části diskuze jsou získané závěry podrobovány srovnání se zahraničními studiemi, které se také zabývaly dopadem uvedených typů strečinku na shodné či obdobné disciplíny. Vzhledem k výše uvedeným faktům i výzkumu samotnému lze považovat otázku výzkumu za zodpovězenou. U krátkodobých disciplín prováděných s maximální intenzitou lze prokázat dynamický strečink před aktuálním výkonem za vhodnější oproti strečinku statickému. Tento závěr nelze prokázat u aktivit silově-vytrvalostního charakteru.
|
|
| |
|
|
Zásobník ?protahovacích sestav? pro lekce aerobiku
CIRHAN, Ondřej
Cílem této bakalářské práce je navržení zásobníku protahovacích sestav do lekcí aerobiku. Jednotlivé cviky obsažené v protahovacích sestavách byly vybrány z odborné literatury. Program aplikování sestav trval 6 týdnů, přičemž před a po aplikování sestav byly provedeny testy flexibility a rozsahu pohybu pro ověření účinnosti programu. Testy obsahovaly 4 cviky na ověření stavu problematických svalů a kloubů. Na tyto partie byl mimo jiné zaměřen celý protahovací program. Výzkum byl aplikován ve výběrových lekcích aerobiku.
|
|
|
Vliv plavání na pohybový aparát u závodních plavců
DVOŘÁKOVÁ, Tereza
Má bakalářská práce na téma Vliv plavání na pohybový aparát u závodních plavců je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části je popsána nejen historie plavání, vývoj plaveckých způsobů a vliv plavání na lidský organismus, ale také podle jakých parametrů lze určit budoucí vrcholové plavce, jak předcházet poškození pohybového aparátu způsobeným plaváním, proč je důležitá kloubní pohyblivost a jak nám může strečink prospět. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda má nějaký vliv protahování na pohybový aparát u závodních plavců. Ve výzkumné části jsem se snažila tohoto cíle dosáhnout. Výzkum byl prováděn kvalitativním způsobem pomocí technik anamnéza, pozorování (kineziologické vyšetření) a to na dvou plavcích, kteří měli fyzické obtíže. Terapie probíhala sedm týdnů, během kterých jsem se zaměřila nejen na protažení zkrácených svalů, ale také na posílení oslabených svalů a nácviku pohybových stereotypů. První pacient měl bolesti levého ramenního kloubu a druhý měl bolesti bederní oblasti zad, pravého kyčelního kloubu a hýždě. Oba pacienti dobře spolupracovali a díky terapii se zlepšilo protažení zkrácených svalů, předsunuté držení hlavy, asymetrie levé a pravé části těla, dechová vlna a zvýšila se svalová síla. Fyzické obtíže plavců byly zmírněny, avšak k úplnému odstranění by bylo zapotřebí mnohem více času. Z výsledků výzkumu vyplývá, že protahování má pozitivní vliv na pohybový aparát u závodních plavců, ale k dosažení lepších výsledků by mělo být spojeno i s posilováním oslabených svalů.
|
host ::
RSS.