|
|
Implementace přenosového protokolu pro přenos dat mobilní cirkulační jednotky pro převoz plic
Trávníčková, Hana ; Mézl, Martin (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce je implementace přenosového protokolu pro přenos dat mobilní cirkulační jednotky pro převoz plic. Své primární uplatnění najde tento protokol při přenosu dat v rámci projektu AlveoPic. Úvodní část práce se zabývá popisem anatomie a fyziologie dýchací soustavy člověka. Dále seznamuje čtenáře s modulem mechanického plicního simulátoru a modulem pro transport plic. V práci jsou popsány možnosti standardů pro přenos medicínských dat a pozornost je věnována zejména standardu ISO/IEEE 11073. Navazující část práce řeší realizaci simulátoru modulu pro transport plic a design aplikace pro zobrazování sledovaných parametrů. Závěrečná část práce je věnována rozboru testovacích případů pro ověření správné funkčnosti aplikace a použitého protokolu.
|
|
|
Návrh řídícího systému pro mobilní cirkulační systém pro transport plic
Sonnenschein, Jiří ; Veselý, Ivo (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
V diplomové práci je sepsán přehled anatomie a fyziologie plic, mechanika dýchání. Dále je popsán modul mechanického plicního simulátoru (iLung 2.0) a modul pro transport plic. U modulu pro transport plic je popsáno jeho použití, konstrukce, funkce, sledované parametry a schéma řízení. Jsou popsány součásti řídicí jednotky mobilního cirkulačního modulu, u kterých je představen způsob napájení a princip komunikace. V navazujících kapitolách je popsán vývoj modulu pro přímou kontrolu a hlášení stavu zařízení DCNM (Direct Control and Notification Module).
|
|
|
Studium orgánů myší z inhalačních pokusů
Vrlíková, Lucie ; Diviš, Pavel (oponent) ; Dočekal, Bohumil (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce je studovat potenciální nebezpečí pro živé organizmy vyplývající z inhalace nanočástic vybraných těžkých kovů. Hlavním cílem je zkoumání orgánů pokusných bílých myší po řízené inhalaci nanočástic olova. Vzorky jater a plic jsou odebírány v časových intervalech z jedinců v inhalačních pokusech a dále jsou zpracovány příslušnými procedurami pro jejich hodnocení. Pro stanovení obsahu olova je zkoumané orgány nezbytné nejprve rozložit v kyselině dusičné pomocí tlakového mikrovlnného rozkladu a následně stanovit obsah olova v mineralizátech metodou bezplamenové atomové absorpční spektrometrie. Dále jsou sledovány projevy působení olova na tkáně orgánů pomocí mikroskopie histologických preparátů barvených hematoxylin-eosinem. V závěru práce jsou vyhodnoceny a vzájemně porovnány výsledky obou přístupů.
|
|
|
Vliv nanočástic PbO a CdO na vybrané fyziologické funkce myši.
Svozilová, Eva ; Vrlíková, Lucie (oponent) ; Večeřa, Zbyněk (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je vyhodnotit dlouhodobý vliv inhalace nanočástic oxidu olovnatého a oxidu kademnatého na hmotnost vybraných orgánů pokusných bílých myší. Vybrané orgány (slezina, játra, ledvina, plíce, mozek) byly postupně odebírány po dobu třinácti týdnů. V obou experimentech (PbO a CdO) byl zkoumán vztah mezi hmotností jednotlivých orgánů a dobou inhalace, vztah mezi hmotností jednotlivých orgánů a inhalací rozdílné početní koncentrace nanočástic kovů a statisticky byl vyhodnocen vliv inhalace oxidů obou kovů na hmotnost orgánů. Výsledky obou experimentů byly porovnány.
|
|
|
Porovnání geometrických modelů reálných plic s idealizovaným modelem
Roupec, Michal ; Elcner, Jakub (oponent) ; Forman, Matěj (vedoucí práce)
Cílem této práce je vyhledat hlavní parametry idealizovaných geometrických modelů plicních trubic – Weibelova a Horsfieldova a zjistit délky a průměry jednotlivých větví do 4. generace větvení. Na 3D modelu, vzniklém naskenováním odlitku skutečných plic člověka odměřit odpovídající průměry a délky trubic a tyto následně porovnat s hodnotami obou modelů. Pro skutečné plíce určit úhly větvení v jednotlivých generacích a též celkovou geometrii. Pomocí známých hodnot rychlosti proudění vzduchu ve vybraných trubicích spočítat Reynoldsovo číslo pro skutečné plíce a pro oba modely a porovnat je.
|
|
|
Problematika zveřejňování různorodých vědeckých výstupů v repozitářích šedé literatury z pohledu biomedicínského inženýrství
Francová, Pavla ; Krueger, Stephanie
Bez ohledu na zaměření či oblast výzkumu, každý vědec v průběhu své kariéry produkuje velké množství různorodých výstupů – laboratorní deníky, grantové zprávy, obrazové výstupy apod. Přestože jejich zpřístupnění by přineslo značné výhody celé vědecké obci, nejsou tyto materiály běžně dostupné. Z jakého důvodu se proto vědci stále zdráhají aktivně využívat repozitářů šedé literatury pro sdílení odborných materiálů? Autorky budou diskutovat možnosti povzbuzení vědecké komunity ke sdílení různorodých výstupů v repozitářích a konkrétními ukázkami vědeckého využití šedé literatury na vlastním výzkumném projektu.
Plný text: idr-940_3 -  PDF
Prezentace: idr-940_1 - PDF; idr-940_2 - PDF
Videozáznam: idr-940_4 -  MP4
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic
PECHOVÁ, Lenka
Operace plic se provádí z různých příčin, mezi které nejčastěji patří nádorová onemocnění, zánětlivá onemocnění, úrazy a různé komplikace diagnosticko-léčebných výkonů. Po operaci jsou pacienti často převezeni na jednotku intenzivní péče (JIP). Sestra musí uspokojovat pacientovi biologické, psychické, ale také laboratorní a medikamentózní potřeby. V bakalářské práci s názvem "Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic" bylo cílem zjistit způsob poskytování ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic. K cíli byly položeny tři výzkumné otázky. Potřebné informace byly získány pomocí kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami z oddělení chirurgické jednotky intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice a.s. Výzkum probíhal v průběhu března 2015. Následně byla provedena analýza dat, z které vznikly celkem tři kategorie: specifická péče u pacienta po operaci plic, vzdělání, rehabilitace. Z výzkumu vyplývá, že sestry se s péčí o pacienta po operaci plic setkávají často a to několikrát do měsíce. Dále z rozhovorů vyplynulo, že pacient po operaci dostává nejdříve parenterální výživu, druhý den pak začíná tekutou stravou a dále jsou pacientovi podávány, sestrami nejčastěji uváděné, diety č. 0, 1, 3 a pokud je pacient diabetik dieta č. 9. Po operaci je pacientovi podáván kyslík, někdy také inhalace. Z výsledků vyplynulo, že sestry dbají na to, aby dýchací cesty byly vždy čisté, aby pacient nebyl zahleněný a zvládl si odkašlávat. Sestry kontrolují hodnoty krevních plynů pomocí pulzního oxymetru. Aby byl pacient plně ventilován, je kladen důraz na pooperační rehabilitaci. Z výsledků dále vyplynulo, že v péči o dýchací cesty je horší průběh u pacientů kuřáků. Pacientům je s ohledem na operační výkon zaváděn permanentní močový katetr (dále PMK), který mají zaveden různě dlouhou dobu. Záleží na zdravotním stavu pacienta. Pokud má pacient zavedenou epidurální linku, PMK má zásadně pět dní. Sestry musí kontrolovat funkčnost hrudních drénů, které mají pacienti po operaci plic často zavedeny. Nejdříve má pacient aktivní sání, případně aktivní mobilní sání, dále pak Bülauovu drenáž. Sestry také kontrolují okolí rány, prosakování obvazů. Frekvence převazů operační rány je většinou určována lékařem. Převazy se také dělají dle prosakování obvazů, z výzkumu vyplývá, že přibližně jednou za dva dny. Pooperační bolest sestry sledují verbální cestou, pomocí vizuální analogové škály (VAS). Pacient je ukládán do polosedu, který sestry považují za úlevovou polohu. Dále je pacientovi podávána předepsaná medikace, pokud má epidurální linku, tak přes ni. Následně pacient dostává analgetika i. m. inj. Za pooperační komplikace sestry považují problémy s dýcháním, krvácení z rány, bolest, riziko infekce, vysoké odpady z hrudních drénů, neschopnost plic udržet podtlak a následný kolaps plíce. Výsledky z kategorie vzdělání poukazují na to, že sestry své znalosti a dovednosti získaly svou praxí na oddělení chirurgické JIP, mají kladný přístup k předávání svých zkušeností méně zkušeným pracovníkům, začátečníkům. Vzdělání sester je velice pestré a každá uplatňuje jiné metody v obohacování svých vědomostí. Co se týče problematiky rehabilitace pacientů po operaci plic, tuto činnost mají na starost fyzioterapeuti. V ošetřovatelské péči mají sestry velmi dobré znalosti, které uplatňují v praxi. Avšak v určitých směrech se získané informace od sester rozchází s uvedenými postupy v prostudované literatuře. Jedním z důvodů této skutečnosti je, že sestry dělají tyto ošetřovatelské postupy automaticky a během rozhovorů je nenapadlo dané informace zmínit. Závěr této práce by měl směřovat ke zdokonalení ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic a k odstranění zjištěných nedostatků v rámci poskytování ošetřovatelské péče. Práce může být využita jako edukační materiál pro sestry začínající pracovat na oddělení chirurgické JIP, v Nemocnici České Budějovice a.s.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u seniorů se záněty plic
BŘÍZOVÁ, Diana
Tato bakalářská práce s tématem Ošetřovatelská péče u seniorů se záněty plic se zabývá zjištěním specifik v ošetřování u seniorů s pneumonií. Je všeobecně známo, že pneumonie patří mezi nejzávažnější onemocnění vůbec. Toto onemocnění postihuje plicní alveoly, respirační bronchioly a plicní intersticium. Většina zánětů plic má infekční původ. Nejohroženější skupinou lidí, které toto onemocnění postihuje, jsou nejen kuřáci, diabetici, lidé s poruchou imunity ale hlavně senioři. Zápal plic je i dnes přes nejnovější léčebné metody častým a rizikovým onemocněním. Celosvětově je pneumonie na třetím místě z příčin úmrtí a na prvním místě z infekčních onemocnění. Z tohoto důvodu je důležité znát veškerou prevenci a ke kvalitní ošetřovatelské péči je potřebné, aby sestra znala veškeré informace o tomto onemocnění (Vyšínová 2012; Musil 2007). Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabýváme geriatrií, specifickými změnami ve stáří, dále pneumologií, klasifikací pneumonií, klinickým obrazem, diagnostikou, léčbou, komplikacemi, prevencí a především ošetřovatelstvím. V této části se zabýváme inhalační terapií, farmakologií, dostatečnou hydratací, stravováním, měřením fyziologických funkcí, sledováním bolesti, odpočinkem, vyprazdňováním, péčí o dýchací cesty, hygienickou péčí a komunikací. Praktická část bakalářské práce tvoří metoda kvalitativního výzkumu. V tomto výzkumu jsme cílů dosahovali pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a seniory. Rozhovory, které se uskutečňovaly na standardním plicním a interním oddělení nemocnice České Budějovice a. s., jsou v naší práci uvedeny. V této práci byly stanoveny čtyři cíle. První cíl: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u seniora s pneumonií. Druhý cíl: Zjistit, jak vnímají sestry ošetřovatelskou péči o seniora s pneumonií. Třetí cíl: Zjistit, jak je seniory vnímána ošetřovatelská péče. Čtvrtý cíl: Zjistit míru edukace seniora před propuštěním do domácího prostředí. Ke každému cíli byla stanovena výzkumná otázka. Výzkumná otázka 1: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u seniorů se záněty plic? Výzkumná otázka 2: Jaké je vnímání ošetřovatelské péče z pohledu sestry? Výzkumná otázka 3: Jak je vnímána ošetřovatelská péče z pohledu seniora? Výzkumná otázka 4: Jak je hodnocena edukace seniora před propuštěním do domácího prostředí? Výstupem této práce je informační leták pro seniory a jejich rodinné příslušníky. Tato práce může sloužit i studentům ošetřovatelství jako studijní materiál.
|
|
| |
|
|
Léčba bronchogenního karcinomu
RAČÁKOVÁ, Jana
V mé bakalářské práci se věnuji problematice bronchogenního karcinomu a léčbě tohoto onemocnění pomocí radioterapie. Toto téma jsem si zvolila, abych měla větší přehled jak o daném onemocnění, tak o metodách léčby radioterapií a o radioterapii celkově. Na úvod jen krátká charakteristika bronchogenního karcinomu. Karcinom plic je jedním z nejčastějších příčin úmrtí na maligní nádor. Nejčastěji jsou tímto onemocněním postiženi muži mezi 40. - 70. rokem života, ale ani ženy nejsou výjimkou. Nemocný je ohrožen jednak intenzivním růstem nádoru, ale také metastazováním do okolních orgánů. Hlavní příčinou je kouření. Tudíž silní kuřáci mají mnohem větší pravděpodobnost, že je toto onemocnění postihne. První část práce je věnována teorii. Je zde popsána a rozebrána problematika bronchogenního karcinomu a možnosti léčby tohoto onemocnění. Dále popisuji možnosti diagnostikování bronchogenního karcinomu, přehled TNM klasifikace a velmi okrajově zmiňuji chirurgickou léčbu a chemoterapii. Podrobněji se zde zabývám hlavně léčbou zářením, tedy radioterapií, postupem léčby, frakcionačním režimem, případnými vedlejšími účinky apod. Prvním cílem mé práce bylo uvedení ozařovacích technik bronchogenního karcinomu od historie až po současnost. Tyto techniky jsem uvedla na začátek praktické části práce. Z toho důvodu, aby bylo patrné, jak se postupně techniky radioterapie zdokonalovaly a umožnily tak především poskytnout mnohem kvalitnější léčbu pacientovi a také usnadnit práci radiologickému asistentovi. Dále jsem uvedla algoritmus léčby bronchogenního karcinomu na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s., kde popisuji léčbu pacienta s bronchogenním karcinomem postupně od diagnostikování tohoto onemocnění až po první ozáření. Druhým a zároveň hlavním cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit soubor pacientů léčených na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. a u nich porovnat správnost nastavení ozařovací polohy pomocí verifikačního systému. Soubor jsem vytvořila z 67 pacientů s diagnózou bronchogenního karcinomu léčených na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. v období od března 2012 do března 2013. Podle mé hypotézy je nezbytnou součástí léčby zářením verifikační systém. To také dokazují mé výsledky. Vytvořením verifikačních (kontrolních) snímků je ve většině případů možné předcházet případným chybám (překročení maximálních tolerovaných odchylek) při nastavování ozařovací polohy u pacienta. Zhotovením kontrolního snímku u pacienta (jednou týdně) je umožněno radiologickému asistentovi srovnat případné překročené odchylky a tudíž pacientovi při následném záření není zbytečně ozařována okolní zdravá tkáň a orgány. Bohužel nám verifikační systém neumožní 100% přesnost (odchylky ve všech směrech a v úhlu mít vždy v toleranci), ale jsme tomuto cíli velmi blízko. Aby bylo dosaženo vyšší kvality při ozařování pacientů, nabízí se hned dvě možnosti. První možností je využití IGRT (Image Guided Radiation Therapy), což je obrazem řízená radioterapie, která umožňuje přesnější kontrolu polohy pacienta před každou frakcí a také zaměření cílového objemu a kritických orgánů před každou frakcí nebo během ní. To znamená zdokonalení verifikačního systému, ale z důvodu vysokých pořizovacích nákladů se v Českobudějovické nemocnici nevyužívá. Druhou možností jak zlepšit kvalitu léčby pro pacienta, je použití techniky breath ? gating radioterapie, což je technika, která umožní pacienta ozařovat jen v určité fázi dechového cyklu. Touto technikou tedy dokážeme eliminovat dýchací pohyby a je možné aplikovat podstatně vyšší dávku do cílového objemu a to s větší přesností.
|
host ::
RSS.