Název:
Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic
Překlad názvu:
Nursing care for patient after lung surgery
Autoři:
PECHOVÁ, Lenka Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok:
2015
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Operace plic se provádí z různých příčin, mezi které nejčastěji patří nádorová onemocnění, zánětlivá onemocnění, úrazy a různé komplikace diagnosticko-léčebných výkonů. Po operaci jsou pacienti často převezeni na jednotku intenzivní péče (JIP). Sestra musí uspokojovat pacientovi biologické, psychické, ale také laboratorní a medikamentózní potřeby. V bakalářské práci s názvem "Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic" bylo cílem zjistit způsob poskytování ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic. K cíli byly položeny tři výzkumné otázky. Potřebné informace byly získány pomocí kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami z oddělení chirurgické jednotky intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice a.s. Výzkum probíhal v průběhu března 2015. Následně byla provedena analýza dat, z které vznikly celkem tři kategorie: specifická péče u pacienta po operaci plic, vzdělání, rehabilitace. Z výzkumu vyplývá, že sestry se s péčí o pacienta po operaci plic setkávají často a to několikrát do měsíce. Dále z rozhovorů vyplynulo, že pacient po operaci dostává nejdříve parenterální výživu, druhý den pak začíná tekutou stravou a dále jsou pacientovi podávány, sestrami nejčastěji uváděné, diety č. 0, 1, 3 a pokud je pacient diabetik dieta č. 9. Po operaci je pacientovi podáván kyslík, někdy také inhalace. Z výsledků vyplynulo, že sestry dbají na to, aby dýchací cesty byly vždy čisté, aby pacient nebyl zahleněný a zvládl si odkašlávat. Sestry kontrolují hodnoty krevních plynů pomocí pulzního oxymetru. Aby byl pacient plně ventilován, je kladen důraz na pooperační rehabilitaci. Z výsledků dále vyplynulo, že v péči o dýchací cesty je horší průběh u pacientů kuřáků. Pacientům je s ohledem na operační výkon zaváděn permanentní močový katetr (dále PMK), který mají zaveden různě dlouhou dobu. Záleží na zdravotním stavu pacienta. Pokud má pacient zavedenou epidurální linku, PMK má zásadně pět dní. Sestry musí kontrolovat funkčnost hrudních drénů, které mají pacienti po operaci plic často zavedeny. Nejdříve má pacient aktivní sání, případně aktivní mobilní sání, dále pak Bülauovu drenáž. Sestry také kontrolují okolí rány, prosakování obvazů. Frekvence převazů operační rány je většinou určována lékařem. Převazy se také dělají dle prosakování obvazů, z výzkumu vyplývá, že přibližně jednou za dva dny. Pooperační bolest sestry sledují verbální cestou, pomocí vizuální analogové škály (VAS). Pacient je ukládán do polosedu, který sestry považují za úlevovou polohu. Dále je pacientovi podávána předepsaná medikace, pokud má epidurální linku, tak přes ni. Následně pacient dostává analgetika i. m. inj. Za pooperační komplikace sestry považují problémy s dýcháním, krvácení z rány, bolest, riziko infekce, vysoké odpady z hrudních drénů, neschopnost plic udržet podtlak a následný kolaps plíce. Výsledky z kategorie vzdělání poukazují na to, že sestry své znalosti a dovednosti získaly svou praxí na oddělení chirurgické JIP, mají kladný přístup k předávání svých zkušeností méně zkušeným pracovníkům, začátečníkům. Vzdělání sester je velice pestré a každá uplatňuje jiné metody v obohacování svých vědomostí. Co se týče problematiky rehabilitace pacientů po operaci plic, tuto činnost mají na starost fyzioterapeuti. V ošetřovatelské péči mají sestry velmi dobré znalosti, které uplatňují v praxi. Avšak v určitých směrech se získané informace od sester rozchází s uvedenými postupy v prostudované literatuře. Jedním z důvodů této skutečnosti je, že sestry dělají tyto ošetřovatelské postupy automaticky a během rozhovorů je nenapadlo dané informace zmínit. Závěr této práce by měl směřovat ke zdokonalení ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic a k odstranění zjištěných nedostatků v rámci poskytování ošetřovatelské péče. Práce může být využita jako edukační materiál pro sestry začínající pracovat na oddělení chirurgické JIP, v Nemocnici České Budějovice a.s. The operation of the lungs is being performed on the base of a variety causes, among which the most common causes are cancer, inflammatory diseases, accidents and a variety of complications of diagnostic and therapeutic procedures. After the surgery, patients are taken to the intensive care unit (ICU). The nurse must meet the patient´s biological, psychological, but also laboratory and medication needs. The attainment on this thesis which is titled as "Nursing care for patients after lung surgery" was to determine the method of nursing care for patients after lung surgery. Three research questions were also asked to achieve this. The necessary information were obtained through qualitative research, semi-structured interviews with nurses from the Department of Surgical Intensive Care Unit, Hospital Czech Budejovice a.s. The research was conducted during March 2015. Three categories were generated from an analysis of data: Specific care for patients after lung surgery, Education, Rehabilitation. This research suggests that nurses meet frequently with this specific care for patients after lung surgery that means several times a month. Further information from this research is that the patient after surgery gets parenteral nutrition first, on the second day starts with a liquid diet and the nurses are following the care with most commond diets as diet no 0, 1, 3, and diet no 9 if the patient is a diabetic. After the surgery, the oxygen is being provided to a patient. The results showed that the nurses must always check to see if the airways are clean, that the patient does not have any mucus in the lungs and that he's able to cough without problems. Nurses are checking the blood gas values by using a Pulse Oximeter. Emphasis is placed on the post-surgery rehabilitation to allow patient to be fully ventilated. For a different lenght of times the indwelling urinary catheter (hereinafter PAK) is fed to patients with respect to the operating performance. It depends on the patient's health condition. The nurses must check the functions of the thoracic drains which are often inserted after surgery. First, the patient has an active suction or active mobile suction, then Bülauov drainage. Frequency of change of the surgical wound dressings is mainly set by the doctor. Postoperative pain is monitored in a verbal way. Prescribed medication is administered also by using the epidural line. Subsequently, the patient receives painkillers IM inj. According to the nurses the post-surgery complications are breathing problems, bleeding from wounds, pain, risk of infection, high waste of chest tubes, the inability of the lungs to maintain a vacuum and subsequent collapse of the lung. The education of the nurses is very multidirectional and each one applies different methods to enrich their knowledge. Physical Therapists are responsible for the rehabilitation of patients after lung surgery. Nurses have a very good knowledge in a nursing care which is applied in their practice. However in some ways the information obtained from the nurses disagree with the procedures set forth in the literature. The conclusion of this work should be aimed to the improvement of nursing care for patients after lung surgery and to correct the shortcomings in the providing of nursing care. This work can be used as educational material for nurses starting job at the Department of Surgical Intensive Care Unit, Hospital Czech Budejovice a.s.
Klíčová slova:
operace; ošetřovatelská péče; pacient; plíce; sestra; care; lung; nurse; patient; surgery Citace: PECHOVÁ, Lenka. Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic. České Budějovice, 2015. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/42920
host ::
