|
| |
|
|
Historie a vývoj pivovarské architektury
Mosler, Štěpán
Příspěvek se snaží stručně pospat historické souvislosti vývoje pivovarnictví na území Čech, Moravy a Slezska. Zachytit důležité historické milníky, které ovlivnili vývoj architektury a stavitelství pivovarských objektu od jejího počátku až do současnosti.
|
|
|
Hodnocení průmyslového dědictví
Navrátil, Oldřich ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánek, Václav (oponent) ; Ryšková, Michaela (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Hlavním tématem je zhodnocení účinnosti současné péče ( nejen památkové) , ochrany a záchrany průmyslového dědictví. Poukázání na kritické problémy spojené s ukončením výroby tradičních odvětví, které sehrály významnou roli v historii měst. Nyní opuštěné budovy a uvolněné areály jsou reprezentanty paměti místa nebo jeho prosperity. Noví majitelé nesdílejí kladný postoj k průmyslovému dědictví, developeři hledají nové pozemky, města a jeho obyvatelé mají nové potřeby. Výsledek práce bude sloužit k orientaci, jaké jsou přístupy v evropských zemích a doporučení monitoringu průmyslového dědictví a jeho hodnocení k zamezení nenávratných škod.
|
|
|
Kritéria a hodnocení průmyslového dědictví - jejich aplikace
Zelik, Radovan ; Hrabec, Josef (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Abstrakt: Pamiatková ochrana na Slovensku sa koncentruje na „klasické“ monumenty kultúrneho dedičstva (hrady, zámky, historické centrá miest). Jej zreteľu unikajú práve industriálne stavby, ktoré sú významným dokumentom vývoja národa v európskom kontexte počas obdobia industrializácie. Tieto stavby však často stoja aj na okraji spoločenského záujmu vzhľadom k charakteru brownfieldu. Kedže veľká časť tohto kultúrneho fondu sa nachádza v súkromnom vlastníctve, je často komplikované objekty chrániť. Je však v záujme zdravého vývoja spoločnosti chrániť kultúrne dedičstvo ako artefakt vlastnej identity. Práca monitoruje súčasné prístupy pamiatkovej ochrany ako na Slovensku tak vo svete a predkladá alternatívne prístupy k ochrane industriálneho dedičstva.
|
|
|
Průmyslová a vojenská architektura přístavních měst, komparace rekonverze průmyslového a vojenského dědictví
Remy-Zéphir, Šárka ; Prof.Ing.arch.Peter Vodrážka,PhD. (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Prof.Patrick Dieudonné (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Přístavní města Brest, Lorient a Saint-Nazaire byla díky své strategické pozici na pobřeží Atlantiku zničena bombardováním spojenců během druhé světové války. V poválečném období tato města využila nezbytnost obnovy k radikálním zásahům do městské struktury. Zmíněné historické události byly novou příležitostí jak zlepšit funkčnost města. Také dnes se nabízí nová šance. Vojenské a průmyslové zóny v přístavech, které byly vždy důsledně od měst oddělené, se uvolňují od svých původních aktivit. Města dostávají k dispozici tyto rozlehlé parcely v blízkosti jejich center a ocitají se v situaci, která jim umožňuje prostřednictvím rekonverze, již podruhé v tak krátké historii, přepracovat urbanistickou strukturu středů měst.
|
|
|
Muzeum průmyslového dědictví v areálu bývalé textilní továrny v Prostějově
Horáková, Terezie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál bývalého oděvního podniku OP Prostějov je výzvou pro budoucí generace, jak zajímavě zhodnotit dnes již nevyužívané budovy továrny z 50. let minulého století. V návrhu se počítá s novou městskou částí, která poskytne prostory pro veškerou městskou administrativu, což umožní jednodušší pohyb mezi jednotlivými úřady. Dále je zde navrženo bydlení od malých bytů pro seniory po velké byty s výhledem. V několika křídlech je také navržen podnikatelský inkubátor, v dalších škola. Potom jsou zde veškeré služby a prostory volnočasových aktivit. Muzeum průmyslového dědictví je ve středu veškerého dění. Má tři hlavní části – výstavní, auditorium a deposity s administrativou. V bezprostřední blízkosti v budově bývalé teplárny je navržena mediatéka s knihovnou a archivy navazujícími na muzeum. V okolí muzea se nachází obchody, restaurace a další služby.
|
|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
| |
|
|
Knihovna a archiv v objektech Dolu Hlubina v Ostravě
Nováková, Jana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Urbanistické souvislosti Řešený objekt Nových koupelen, spisovny a jídelny dolu Hlubina je součástí průmyslového areálu bývalých Vítkovických železáren v Ostravě Vítkovicích. Komplex dolu, společně s areálem vysokých pecí a koksovny, představuje unikátní příklad zachování kompletního technologického toku uhlí-koks-železo. Jejich význam byl oceněn prohlášením za Národní kulturní památku. Filosofie návrhu „Nové koupelny“ se stanou plnohodnotnou součástí revitalizované Dolní oblasti. Vzhledem k umístění a reprezentativnosti stavby jsem se rozhodla pojmout její vstupní podlaží jako veřejný, všem otevřený prostor. Prostor, vytvářející spojitost mezi minulostí, současností a budoucností Hlubiny a celého areálu DOV. „Hala modelů“ ve spisovně představí areál tak, jak fungoval v minulosti, ale zároveň názorně seznámí návštěvníky s aktuálními projekty a plány do budoucna. Část „koupelen“ zabydlí vzdělávací centrum, další část knihovna a Archiv Vítkovic. Zde si může návštěvník rozšířit vědomosti studiem, na semináři nebo přednášce. Vyčerpán doplní energii ve snack baru nebo probere poznatky s kolegy nad kávou. V přilehlém knihkupectví si může rozšířit svou vlastní knihovnu o nejnovější tituly.
|
|
|
Organizace hudebních akcí v pražských industriálních prostorech a halách
Jelínková, Lucie ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Vořechovský, Jan (oponent)
Cílem práce je zmapovat současné dění na pražské kulturní scéně zasazené do industriálních prostor, komplexním způsobem zachycuje některé společné tendence v tomto atypickém prostředí. Ačkoli jsou zde okrajově zmiňovány různé kulturní aktivity, práce se zejména soustřeďuje na často probíhající prezentaci elektronické taneční hudby v opuštěných halách. Práce popisuje historický vývoj industriálního dědictví na území Prahy, jeké druhy podnikání v kultuře v tomto prostředí dnes probíhají, čím se liší a na čem závisejí. Po přečtení práce tak získá čtenář vhled do tendencí, které v současné době panují na pražské hudební scéně mimo tradiční prostředí klubů.
|
host ::
RSS.