|
Vliv technologie ustájení dojnic na výskyt mastitidy
Brzáková, Lenka ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit kvalitu ustájení, dojení a provést analýzu mastitidy na vybrané farmě. První část práce obsahuje literární přehled o technologiích ustájení, problematice mastitid, její detekci, původce, léčbu a faktory působící proti jejímu výskytu. Dále je tato část práce zaměřena na typy dojíren, správný postup při dojení a na robotizované dojení. Materiál a metody práce obsahují charakteristiku vybrané farmy, kde byla sledována za rok 2014 kvalita a technologie ustájení, dojení, výživu dojnic a dalších faktorů ovlivňujících výskyt mastitidy, jako je například ošetřování paznehtů. Poté byl sledován a hodnocen výskyt, detekce a správná léčba mastitidy. Farma Montamilk s.r.o. chová 1200 ks skotu a z toho přibližně 419 ks dojnic. V části práce výsledky byla sledována a hodnocena kontrola užitkovosti za kontrolní rok 2013 -- 2014, která byla uvedena u prvotelek a u krav na druhé a další laktaci. Ze zjištěných hodnot byla pomocí grafu vyjádřena dojivost, která byla výrazně lepší u krav na druhé a další laktaci. Dále byly v této části vyjádřeny v grafu složky mléka (tuk a bílkoviny), které byly též rozděleny podle laktací. Mezi další zjišťované parametry patřil výskyt mastitidy, u kterých dojnic a v jakém ročním období byl její výskyt častější, stejně jako její léčba a náklady na léčení jedné dojnice. Na závěr byl graficky znázorněn počet somatických buněk za rok 2014 za jednotlivé laktace. V části práce diskuse proběhlo porovnání zjištěných výsledků kontroly užitkovosti na vybrané farmě s celorepublikovým průměrem. Ze zjištěných výsledků je patrné, že dojnice v Montamilku byly v dojivosti u prvotelek lepší o 427 kg mléka a u krav na druhé a další laktaci byly též vyšší o 602 kg mléka než dojnice v České republice. Dále byly porovnány mléčné složky u dojnic v Montamilku s dojnicemi v České republice a výsledky nebyly příliš rozdílné. Obsah tuku u dojnic v Montamilku byl nižší za všechny laktace při porovnání s dojnicemi v České republice. Hodnota tuku v České republice byla u prvotelek 3,87 %, v Montamilku 3,85 % a hodnota tuku u krav na druhé a další laktaci byla v České republice 3,86 % a v Montamilku 3,81 %. Pokud se zaměřím na obsah bílkovin v mléce v České republice, u prvotelek byla hodnota 3,4 % a v Montamilku byla 3,3 %. Krávy na druhé a další laktaci v České republice měly obsah bílkovin v mléce 3,38 % a v Montamilku 3,36 %.
|
|
Plazi a obojživelníci národního parku Podyjí
Fruhwirt, Marek ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce)
Národní park Podyjí je domovem spousty druhů živočichů a rostlin. Mezi nimi jsou samozřejmě i obojživelníci. Co se druhové pestrosti týče, je v Podyjí více jak polovina druhů žab a ocasatých obojživelníků, kteří se nacházejí v České republice. Plazi se v této oblasti také nedrží nijak pozadu, kromě původních druhů hadů, ještěrek a želv, je tu i několik nepůvodnch. V mé bakalářské práci se zaměřuji na tyto druhy ať už původní či nepůvodní.
|
|
Rakovnický kotrlák
Hejlová, Barbora ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Tato práce je zaměřena na chov rakovnického kotrláka, který patří k nejstarším českým plemenům holubů.
První část práce obsahuje zoologické zařazení a historii rakovnického kotrláka. O jeho původu moc nevíme. Obecně platí, že rejdiči pochází z Asie.
Druhá část pojednává o chovu rakovnického kotrláka. Obsahuje popis komorového holubníku a jeho vybavení. Dále se zabývá výživou a letovými vlastnostmi, tzv. válením. Válením se kotrlák odlišuje od jiných holubů. Tato vlastnost je v chovu nejdůležitější. Jedná se o obraty při létání o 360 stupňů. V kapitole o výživě jsou popisovány vhodné druhy zrnin, které kotrlák rád zobe.
Třetí část rozebírá problematiku rozmnožování a šlechtění. Kapitola o rozmnožování vysvětluje jak sestavovat chovné páry a odchovávat holoubata. Dále je podrobně popsán vzhled barevných a kresebných rázů. Při šlechtění je důležité, aby válení bylo vždy na prvním místě před barvou a kresbou. Poslední část je věnována veterinární problematice.
Rakovnický kotrlák není náročný na prostředí, výživu a má velice dobré odchovy, proto je vhodný pro začínající chovatele.
|
|
Aktivní politika zaměstnanosti ve vybraném regionu
Čihák, Pavel ; Šrédl, Karel (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zaobírá nezaměstnaností a možnostmi zvyšování úrovně zaměstnanosti. První část práce je věnována teoretickým východiskům získaným z odborné literatura a internetových zdrojů o trhu práce, druzích nezaměstnanosti v závislosti na příčinách jejich vzniku, rizikových skupinách nezaměstnaných osob, sociálních a ekonomických důsledcích nezaměstnanosti a o analýze nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Dále je charakterizován Středočeský kraj a jsou popsány jeho silné a slabé stránky. Pomocí studie a zpracování statistických ukazatelů a zpráv o stavu trhu práce ve Středočeském kraji je zhodnocena zaměstnanost a nezaměstnanost. Pozornost je věnována také regionálním individuálním projektům realizovaným na území Středočeského kraje v roce 2015. Poslední část této práce je zaměřena na možnosti efektivnějšího využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanost v kraji.
|
|
Morfometrická analýza populací barvínku menšího (Vinca minor) v univerzitní sbírce ČZU
Závorková, Hana ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Barvínek menší (Vinca minor) je poměrně hojně rozšířená, vytrvalá a dřevnatějící bylina, po staletí rozšiřovaná pro své estetické a lékařské vlastnosti. Cílem této práce je pokusit se určit, zda jednotliví jedinci rozšíření po celé České republice mohou pocházet z jednoho nebo více zdrojů či klonů. Bylo sebráno celkem 135 jedinců po celé České republice, a tito jedinci byli po několik let pěstováni v jednotných klimatických podmínkách na výzkumné ploše v kampusu České zemědělské univerzity v Praze. U Těchto rostlin byly poté provedeny morfologické měření a následná statistická vyhodnocení proběhla pomocí programů Statistica12 a Canoco5. Z takto získaných dat vyšla najevo skutečnost, že morfologické znaky jednotlivých rostlin jsou závislé na druhu lokality, a tedy je zřejmé, že jedinci pěstovaní na historicky ověřitelných lokalitách pravděpodobně pocházejí z jednoho nebo několika klonů. Dalším cílem této práce je zjistit zda se barvínek vyskytující se na území České republiky liší ve svých morfologických a fyziologických znacích jako je délka prýtu, délka a šířka listu, délka řapíku, počet nodů na květním prýtu a poměr délky/šířky listu. Z výsledků vyplívá fakt, že se jedinci liší v morfologických znacích v závislosti na lokalitě jejich výskytu, jako jsou například parky, kostely, hřbitovy a lesní porosty. Dále je z výsledků patrné, že lokalita č. 2 se liší výrazně od ostatních lokalit v délce prýtu, délce listu a počtu nodů i v poměru délka/šířka listu. Toto potvrzují jak výsledky z programu Statistica12, tak i výsledky z programu Canoco5.
|
|
Taxonomické zhodnocení Pinus contorta subsp. Latifolia (Engelm.) na výsypkových stanovištích a možnosti jejího využití
Vanc, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Konstantin, Konstantin (oponent)
Borovice pokroucená je cizokrajný druh borovice pocházející z oblasti severní Ameriky (Kanada, Spojené státy americké, Spojené státy mexické), kde se vyskytuje podél pobřeží Tichého oceánu. Jedná se o velmi kompatibilní druh, protože přes celou plejádu geomorfologických stanovišť si vytvořila celkem pět poddruhů, přičemž se na území České republiky vyskytují tři z nich. Jsou to: borovice pokroucená pravá (Pinus contorta subsp. contorta), borovice pokroucená širokolistá (Pinus contorta subsp. latifolia) a borovice pokroucená murrayova (Pinus contorta subsp. murrayana). Výskyt Pinus contorta byl, zaznamenám v devíti krajích, dvaceti okresech a dvaceti třech obcí s rozšířenou působností. Celková porostní plocha byla zjištěna na 128,66 hektarech. Při shledání, že Pinus contorta je v našich podmínkách označována za exotickou rostlinu. Jakožto je za nepůvodní krajinu brána krajina, která se nachází post-těžební oblasti. Použití borovice pokroucené bylo tím pádem považováno za vhodné. Nekulturní krajina společně s nepůvodníma dřevina se postarala o to, že se z nekulturní krajiny stává krajina bohatá na rozmanitosti. Samozřejmě borovice pokroucená, není jediným druhem, který se o to celé postaral. Její vhodnost byla vybrána z důvodu její nenáročnosti na půdní, hydrické a klimatické podmínky a to včetně mrazových kotlin ve výškách 2 500 m nad mořem. Což se v České republice ani nedá využít, protože je naším nejvyšším místem 1 602 m nad mořem. Snaha byla zmapovat borovici pokroucenou na celém území České republiky, kde by bylo jasně vidět, ve kterém lesním porostu na kterém správním území se borovice pokroucená vyskytuje. Tady bylo spoléháno na vstřícnosti správců datových informací, kterými pro naše účely byly považovány Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, kde nám bylo poskytnuto prakticky všechno, co nám tato instituce byla schopna poskytnout. Další institucí, kde nám bylo poskytnuto také vše, byla Správa vojenských lesů a statků. Bohužel státní podnik Lesy České republiky, jakožto primárním majoritním vlastníkem lesů na území České republiky, nebyla ochota poskytnutí požadovaných informací pro danou problematiku týkající se borovice pokroucené, pouze Lesní správa Děčín poskytla potřebné informace. Vzhledem k tomu, že tato práce byla původně koncipována na Pinus contorta subsp. latifolia, během práce došlo k závěru, že Pinus contorta subsp. latifolia je segmentačně se vyskytující geografický poddruh, že nebylo možné jednoznačné identifikace z dat, které jsme měli k dispozici tak se tato práce zabývá
5
borovicí pokroucenou na druhové úrovni a výsledné mapové výstupy ve výsledkách práce byly zpracovávány v prostředí geografických informačních systémů, kde se podařilo dostat až na úroveň porostní plochy (ha) na jednotlivých územích obcí s rozšířenou působností.
|
|
Interakce člověka a životního prostředí v prostorách obytných staveb z anorganického zdiva
Brada, Lukáš ; Kocourková, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Lucie (oponent)
Interakce člověka a životního prostředí, je vázána na vznik plísní v obytných stavbách.
Vznik plísní je již konečným důsledkem řady jevů, procesů a příčin, které vnikly
v různých etapách přípravy, realizace a provozu stavby. Negativními dopady, kterými
se plísně v obytných prostorách staveb projevují, je především snížení komfortu
využívání obytných prostor v podobě zdravotních rizik, formou vzniku alergických
reakcí a možným následkem chronických obtíží. Chronické obtíže mohou postupem
času vést až k závažnému onemocnění. Velkou roli při výskytu plísní sehrává i snížení
estetických hodnot bytových prostor s požadavkem na nápravu a odstranění nedostatků.
Při odstraňování nežádoucích projevů dochází k zbytečné dodatečné ekologické zátěži
životního prostředí.
Problematika plísní v pozemních stavbách je značně široká mezioborová problematika
zahrnující stavební, termomechanické, chemické a biologické aspekty. V této
diplomové práci jsem se zaměřil na vznik plísní v obytných pozemních stavbách
z anorganických materiálů a s využitím specializované literatury popisuji alespoň
některé důležité příčiny a aspekty vzniku plísní v jednotlivých fázích vzniku a využívání stavby. Jsou provedeny modelové výpočty, měření, rozbory a příklady vzniku
plísní. Samotný vznik plísní v obytných stavbách je již havarijním stavem, kterému
lze předcházet, avšak zapříčinění podmínek pro vznik plísní se může odehrávat dávno
před tímto havarijním stavem. Je zdůrazněn význam vlivu jednotlivých fází tzv. života
stavby na možnou tvorbu plísní ve stavbách, od návrhu a projektu až po provozování.
|
|
Krátkodobé a dlouhodobé změny rozdělení frakcí a speciaci potenciálně rizikových prvků, s důrazem na chrom, v pevných vzorcích v životním prostředí
Jeřábková, Julie ; Drábek, Ondřej (vedoucí práce)
Frakcionace potenciálně rizikových prvků v pevných vzorcích přírodního i antropogenního původu v životním prostředí má zásadní vliv na jejich uvolňování, mobilitu či přístupnost pro organismy. Na rozdělení prvků mezi jednotlivé frakce má vliv půdní reakce, oxidačně redukční podmínky, složení a vlastnosti půdní organické hmoty aj. Zastoupení frakcí rizikových prvků v půdě a dalších materiálech v životním prostředí není neměnné, změnou podmínek může dojít k jeho změnám, což má důsledek pro imobilizaci či naopak zvýšení mobility, přístupnosti a nebezpečnosti rizikových prvků.
Určité změny půdních podmínek způsobené například klimatickými jevy (záplavy, promývání půd apod.) či lidskými zásahy (např. vápnění) mohou vést k výrazným změnám v rozložení frakcí potenciálně rizikových prvků v půdách či antropogenních materiálech.
Cílem této práce bude posoudit vliv změny podmínek na krátkodobé a dlouhodobé změny frakcionace vybraných rizikových prvků (As, Cd, Cr, Cu, Pb, Zn) v půdách a v dalších pevných vzorcích zejména antropogenního původu (struska apod.) v životním prostředí.
|
|
Pěstování řepky k energetickému využití - dopady a souvislosti.
Charvát, Michal ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Biopaliva obecně jsou paliva na bázi biomasy. Může to být biomasa odpadní či cíleně pěstovaná. Využívá se jako pevné, či kusové palivo, dále jako kapalné i plynné. Kapalná biopaliva se užívají jak k energetickým účelům, tedy k výrobě tepla, elektrické energie, ale také jako motorová paliva. V této práci jde o biopalivo cíleně pěstované, o řepku olejku a z ní vytáběné kapalné palivo, v tomto případě jde o MEŘO metylester řepkového oleje, což je palivo první generace.
Evropská unie předpokládala, že využitím biopaliv dojde ke snížení emisí CO2 a to až o 35 procent dále se počítalo, že rozvoj biopaliv bude pozitivně působit na lokální zaměstnanost a dopad bude jak do přímé, tak nepřímé zaměstnanosti. Dále pomůže diverzifikovat evropskou závislost na dovozu ropy. Byly zavedeny přímé podpory pro pěstitele, aby se rozšířila plocha, kde se pěstovaly rostliny určené pro biopalivo. Tyto přímé podpory byly zrušeny v roce 2010. Podobná podpora byla určená také zpracovatelům.
Pokud jde o řepku, tak vrchol v oseté rozloze po celé EU byl v roce 2010, kdy bylo oseto téměř 7 mil. ha, což je prakticky 3,5 x více než byl původní plán EU. V loňském roce to bylo již jen 6,45 mil. ha, ale s vyšším výnosem řepkového semene. Podobně lze zvětšování osevních ploch sledovat i v ČR, ostatně Česká republika je pátým producentem řepky v EU. Nejvíce ploch bylo oseto 2013/14, celkem 418,8 tis. ha, ovšem produkce byla nejvyšší v následujícím roce díky hektarovým výnosům, ačkoliv se již snížila osetá plocha. Přesto je řepka osetá na 14 procent obdělávané půdy.
Nelze hovořit o nějakém drastickém omezování pěstování řepky, ani po ukončení přímé podpory. Jednak je cena řepky velmi slušná a stabilní a téměř polovina určená k průmyslovému zpracování je určená na MEŘO. Ovšem systém pěstování není dobrý pro půdu. Většinou je řepka do osevního plánu řazena jednou za dva roky, ale optimální by bylo za pět let.
Jediný předpoklad EU se potvrdil a to, že emise CO2 jsou nižší, ale je zapotřebí také započítat množství emisí N2O, což tuto výhodu sníží. Ovšem na zaměstnanost to žádný vliv nemělo, nebo spíše negativní. Více pracovních míst v zemědělství totiž nese živočišná výroba a podobně lze hodnotit i zpracovatelský průmysl. Dalším problémem je ničení celých ekosystémů, aby mohly být pěstovány rostliny vhodné jako biopaliva, což je záležitostí tzv. rozvojových zemí, v našich končinách je to pak problém vyčerpávání úrodné půdy pro pěstování paliva místo potravy. Jednak je nutné více hnojit a užívat pesticidy, ale také v případě neúrody je stejně část určená na biopaliva odevzdána zpracovatelům i za cenu zdražování potravin.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
host ::
