Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41,024 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.65 vteřin. 

Subspace Modeling of Prosodic Features for Speaker Verification
Kockmann, Marcel ; Kenny, Patrick (oponent) ; Nöth, Elmar (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
 The thesis investigates into speaker verification by means of prosodic features. This includes an appropriate representation of speech by measurements of pitch, energy and duration of speech sounds. Two diverse parameterization methods are investigated: the first leads to a low-dimensional well-defined set, the second to a large-scale set of heterogeneous prosodic features. The first part of this work concentrates on the development of so called prosodic contour features. Different modeling techniques are developed and investigated, with a special focus on subspace modeling. The second part focuses on a novel subspace modeling technique for the heterogeneous large-scale prosodic features. The model is theoretically derived and experimentally evaluated on official NIST Speaker Recognition Evaluation tasks. Huge improvements over the current state-of-the-art in prosodic speaker verification were obtained. Eventually, a novel fusion method is presented to elegantly combine the two diverse prosodic systems. This technique can also be used to fuse the higher-level systems with a high-performing cepstral system, leading to further significant improvements.

Extensions to Probabilistic Linear Discriminant Analysis for Speaker Recognition
Plchot, Oldřich ; Fousek, Petr (oponent) ; McCree,, Alan (oponent) ; Burget, Lukáš (vedoucí práce)
This thesis deals with probabilistic models for automatic speaker verification. In particular, the Probabilistic Linear Discriminant Analysis (PLDA) model, which models i--vector representation of speech utterances, is analyzed in detail. The thesis proposes extensions to the standard state-of-the-art PLDA model. The newly proposed Full Posterior Distribution PLDA  models the uncertainty associated with the i--vector generation process. A new discriminative approach to training the speaker verification system based on the~PLDA model is also proposed. When comparing the original PLDA with the model extended by considering the i--vector uncertainty, results obtained with the extended model show up to 20% relative improvement on tests with short segments of speech. As the test segments get longer (more than one minute), the performance gain of the extended model is lower, but it is never worse than the baseline. Training data are, however, usually  available in the form of segments which are sufficiently long and therefore, in such cases, there is no gain from using the extended model  for training. Instead, the training can be performed with the original PLDA model and the extended model can be used if the task is to test on the short segments. The discriminative classifier is based on classifying pairs of i--vectors into two classes representing target and non-target trials. The functional form for obtaining the score for every i--vector pair is derived from the  PLDA model and training is based on the logistic regression minimizing  the cross-entropy error function  between the correct labeling of all trials and the probabilistic labeling proposed by the system. The results obtained with discriminatively trained system are similar to those obtained with generative baseline, but the discriminative approach shows the ability to output better calibrated scores. This property leads to a  better actual verification performance on an unseen evaluation set, which is an important feature for real use scenarios.

Měření fonologického povědomí – test skládání hlásek na počátku školní docházky: porovnání klasického přístupu a teorie odpovědi na položku
Gorčíková, M. ; Šafr, Jiří
Cílem příspěvku je ukázat výhody a limity dvou přístupů klasické teorie měření (CCT) a teorie odpovědi na položku (IRT) k posouzení úrovně diagnostického nástroje pro hodnocení fonologického povědomí (FP) mezi žáky prvních tříd. FP bylo měřeno testem skládání hlásek v rámci longitudinálního výzkumu 25 škol v Praze a Středočeském kraji (N=439). Výhodou přístupu IRT oproti klasické testové teorie je především pojetí nezávislosti položek v testu. Pravděpodobnost určité odpovědi je tak závislá na úrovni latentní schopnosti žáka a charakteristikách konkrétní položky. Pokud tedy známe parametry položek (obtížnost) lze na základě odpovědí žáka odhadnout úroveň měřené lingvistické schopnosti uplatnitelné v praktické diagnostice. Výsledky poukázaly na vhodnost úpravy testu skládání hlásek (zejména pro konec první třídy) tak, aby adekvátně měřil velkou dynamiku růstu úrovně schopnosti FP během první třídy.

Dopad obecného nařízení o ochraně osobních údajů na šedou literaturu
Koščík, Michal
V dubnu 2016 bylo přijato nové obecné nařízení o ochraně osobních údajů, jež v zásadních principech vychází ze stávající právní úpravy, v mnohém ji však rozvádí a konkretizuje. Příspěvek má převážně přehledový charakter a zaměří se na novou úpravu povinností, jimž se budou muset správci repozitářů v horizontu nejbližších dvou let přizpůsobit. Příspěvek bude věnován zejména otázkám souhlasu se zpracováním údajů, informovanosti subjektu údajů, přebírání osobních údajů od třetích stran, možnostech zpracovávat a zveřejňovat některé osobní údaje i bez souhlasu dotčených osob a nově formulovanému právu být zapomenut.
Plný text: idr-1039_1 - Stáhnout plný textPDF
Prezentace: idr-1039_2 - Stáhnout plný textPDF; idr-1039_3 - Stáhnout plný textPDF
Videozáznam: idr-1039_4 - Stáhnout plný textMP4

Literární předloha jako cesta k tématu nesvobody
Machková, Tereza ; PROVAZNÍK, Jaroslav (vedoucí práce) ; ULRYCHOVÁ, Irina (oponent)
Bakalářská práce pojednává o tvorbě a realizaci baklalářského projektu v podobě dvoudenní dílny dramatické výchovy pro žáky druhého stupně základní školy. Tato dílna byla vytvořena na základě dvou knih Petra Síse Tibet: Tajemství červené krabičky a Zeď: jak jsem vyrůstal za železnou oponou, jejím tématem je okupace a nesvobodný život v totalitním režimu. V úvodních kapitolách jsou popsány předlohy a jejich možnosti pro dramatickou výchovu. Následuje zpráva o dvou realizacích bakalářského projektu. V závěrečné kapitlole je pak uvedena struktura dvoudenní dílny, která byla vytvořena na základě popsaných realizací. Do příloh jsou zařazeny materiály, s nimiž se během dílny pracuje. Dále pak struktury, podle nichž probíhaly popisované realizace a úryvky z písemných reflexí účastníků.

Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s MRSA na operačním sále z pohledu anesteziologické sestry
KALÁBOVÁ, Miroslava
Název diplomové práce: Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s MRSA na operačním sále z pohledu anesteziologické sestry. Cílem diplomové práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacienta s MRSA na operačním sále z pohledu sester pracujících na operačním sále. V teoretické části se snažíme soustředit na ošetřovatelskou péči její specifika při péči o pacienta s MRSA. Jsou zde podrobněji rozebrány kapitoly, které se týkají režimových opatření, bariérových ošetřovatelských postupů a používání specifických pomůcek, přístrojů a nástrojů. Dále je zde blíže popsána ošetřovatelská péče, kterou poskytují anesteziologické sestry a perioperační sestry na operačním sále. Pro tuto práci byl zvolen kvantitativní výzkum s dotazníkovou metodou. Výzkumný soubor tvořili anesteziologické sestry a sestry v perioperační péči. Byly použity dva typy nestandardizovaných dotazníků, které se skládaly s uzavřených otázek, kde si respondenti vybrali vhodnou odpověď, dále z polootevřených otázek, kde respondenti mohli specifikovat svou odpověď a v jednom případě otázky otevřené. Oba dotazníky byli doplněné o 12 testových otázek, kde měli respondenti na výběr ze tří možných odpovědí, kde jedna odpověď byla správná. Výsledky našeho šetření byly zpracovány do dvou typů grafů. Pruhové grafy byly použity u otázek, kde bylo možné označit více odpovědí, a pro přehlednost výsledků byly doplněny o tabulky. Ostatní otázky, kde byly možnosti omezené jednou odpovědí, byly výsledky znázorněny procentuelně do výsečového typu grafu. Naše diplomová práce byla velice úzce zaměřena, protože jsme se soustředili na specifika ošetřovatelské péče u pacienta s MRSA na operačním sále. Zjistili jsme specifika bariérové ošetřovatelské péče, ošetřovatelské problémy u pacienta s MRSA na operačním sále. Vyzkoumali jsme bariérové ošetřovatelské postupy u pacienta a MRSA na operačním sále. Podařilo se nám také zhodnotit znalosti sester pracujících na operačním sále. Cíl byl splněn. Zajímavým zjištěním bylo, že většina anesteziologických sester i perioperačních sester odpověděla, že stavebnětechnické uspořádání na operačním sále nevyhovuje z hlediska bariérové ošetřování o pacienta s MRSA. Tento problém jsme předpokládali, vzhledem k mé praxi na operačních sálech. Čímž se má hypotéza 1 potvrdila. Celkem bylo stanoveno 5 hypotéz. Z nichž, 4 hypotézy se potvrdili a jedna vyvrátila. Cílem práce bylo také upozornit na problémy na operačním sále při poskytování ošetřovatelské péče o pacienta s MRSA. V průběhu výzkumného šetření se nevyskytly žádné problémy, pouze bychom chtěli upozornit na nedostatek literatury o MRSA ve vztahu ošetřovatelské péče na operačních sálech. Doporučili bychom tak teoretickou část této práce, jako studijní materiál k edukačnímu plánu, který byl vytvořen na základě nasbíraných informací a výsledů tohoto výzkumu. Práce je doporučená pro širokou veřejnost, anesteziologické a perioperační sestry, které by mohli využít edukační plán v praxi při poskytování ošetřovatelské péče u pacienta s MRSA.

Dopravní nehody na pozemních komunikacích České republiky
NOVOTNÝ, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá dopravou silniční, pozemními komunikacemi a nehodovostí na těchto komunikacích. Bylo stanoveno několik základních cílů. V části teoretické byly vysvětleny základní pojmy - jako je doprava a její druhy. Dále se teoretická část zabývala převážně pozemními komunikacemi a nehodovostí. V části praktické se již autor věnoval výzkumu. Základním cílem bylo analyzovat nehodovost v ČR a dále pak komparovat Českou republiku s vybranou zemí EU. Vybraná země byla Rakousko v oblasti nehodovosti jak v absolutním, tak v relativním měřítku. Prvním krokem bylo vyhodnocení celkové nehodovosti v ČR na pozemních komunikacích za rok 2014. Zde se došlo k několika závěrům, jak negativním tak pozitivním.K porovnání dvou vybraných státu byly vybrány Česká republika a Rakousko. Tyto země nejsou odlišné velikostí a počtem obyvatel, ale podobné například absolutním počtem kilometrů rychlostních silnic a dálnic. Větší počet nehod, větší počet usmrcených osob připadá na Českou republiku, poměrové ukazatele taktéž. práce na konci navrhuje možná opatření vedoucí ke zlepšení situace, konkrétně aktivní vodící proužky.

Výzkum vlivu rozložení vstupní chyby na průběh lokalizačního procesu WSN
Pečenka, Ondřej ; Stančík, Peter (oponent) ; Holešinský, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na zkoumaní dvou lokalizačních algoritmů iteračního algoritmu a spojového algoritmu simulovaných v prostředí MATLAB. Dále se provádí výzkum vlivu vstupních chyb na chyby vzniklé při lokalizaci senzorových uzlů zkoumanými algoritmy a hledání možných závislostí mezi vstupními chybami a lokalizačními chybami. Následně jsou předloženy možné způsoby optimalizace a jejich výsledky.

Historie a současnost kritické a intenzivní péče
HOVORKOVÁ, Nicole
Cílem bakalářské práce s názvem "Historie a současnost kritické a intenzivní péče" bylo zmapovat dějiny poskytování kritické a intenzivní péče, a to jak na našem území, tak v celosvětovém kontextu. Práce je zaměřená na období vzniku a rozvoje intenzivní péče, od 50. do 80. let. Snahou bylo popsat počátky oboru a porovnat historii se současným stavem oboru. Jedná se o práci teoretickou a je vypracována metodou podrobné rešerše sekundárních i primárních pramenů. Je rozdělena do dvou částí. První je věnována intenzivní péči a jejímu vývoji ve světě i u nás. Druhá část obsahuje informace intenzivní a resuscitační péče v nemocnicích Jihočeského kraje, které jsem nashromáždila během studia materiálů poskytnutých oblastními archívy. První kapitola a druhá kapitola je věnována dějinám ošetřovatelství jak ve světě, tak u nás. Slouží pro lepší orientaci pro následující kapitoly. Třetí kapitola se zabývá již samotnou intenzivní péčí. Je popsáno mnoho jejich aspektů, a je provedena i komparace v dějinném i celosvětovém kontextu. Ve čtvrté kapitole se dostáváme k druhé části bakalářské práce, která je doplňována poznatky z nalezených archivních materiálů. Součástí práce jsou i některé fotografie, které se podařilo pořídit během návštěvy muzea Národní lékařské knihovny či během návštěv archívů.

Porovnání interkulturních kompetencí ošetřovatelského personálu v ČR a německy mluvících oblastech
TÝLEOVÁ, Tereza
Zvyšující se migrace obyvatelstva v 21. století zapříčiňuje vznik multikulturní společnosti. S narůstajícím počtem cizinců v jednotlivých zemích lze předpokládat i nárůst počtu pacientů/klientů odlišných kultur ve zdravotnických zařízeních. Tyto skutečnosti si žádají moderní pojetí ošetřovatelství, rozvíjení transkulturního ošetřovatelství, zařazení multikulturní/transkulturní výchovy do zdravotnických škol a rozvoj multikulturní kompetence u ošetřovatelského personálu. Výsledkem těchto potřebných změn by mělo být poskytnutí efektivní ošetřovatelské péče kulturně uzpůsobené pacientovi/klientovi, která bude brát ohled na specifika, zvyky a tradice jeho kultury a která mu saturuje všechny jeho biopsychosociospirituální potřeby v souladu s jeho rasou, národností nebo vírou. Diplomová práce se zabývá multikulturním ošetřovatelstvím, má za úkol zmapovat úroveň multikulturních kompetencí ošetřovatelského personálu a prozkoumat, jaké podmínky poskytují nemocnice ošetřovatelskému personálu k poskytování kulturně uzpůsobené ošetřovatelské péče pacientům cizincům. Výsledky výzkumu podají přehled o stavu kulturně kompetentní péče ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu, Rakousku a Švýcarsku a budou poskytnuty jako zpětná vazba zařízením, ve kterých byl prováděn dotazníkový průzkum. Takové sdělení může pomoci managementu nemocnic odhalit případné nedostatky v poskytování ošetřovatelské péče a být vodítkem pro případné nasměrování dalšího vzdělávání jejich ošetřujícího personálu. Teoretická část práce definuje základní pojmy věnující se kultuře, etniku, rase či národu, je formulován rozdíl mezi pojmy multikulturní interkulturní transkulturní. Dále se teoretická část věnuje charakteristice multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, multikulturní výchovy a kulturně kompetentní péče, rozpracovává nejběžnější oblasti specifických kulturních potřeb jedince, jimiž jsou komunikace, spiritualita, stravování nebo hygienická péče. Jsou zde též stručně rozpracovány modely pro rozvíjení kulturní kompetence, a to model rozvíjení kulturní kompetentnosti J. C. Bacote, model kulturních kompetencí I. Papadopoulosové a spoluautorek M. Tilkiové a G. Taylorové a Purnellův model získávání kulturních kompetencí. Dále jsou stručně rozpracovány modely pro získávání kulturních dat, jimiž jsou model vycházejícího slunce M. Leiningerové, model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče autorek J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové a Blochův průvodce etnickokulturním posuzováním. Empirická část práce se věnuje zpracování a vyhodnocení dat získaných během kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden anonymním dotazníkovým šetřením mezi ošetřovatelským personálem interních a chirurgických oddělení nemocnic v České republice a německy mluvících zemích. V České republice to byly nemocnice v Praze a Táboře, v Německu nemocnice v Dortmundu a Cottbusu, v Rakousku nemocnice v Salzburgu a Weizu a ve Švýcarsku nemocnice v Aarau a St. Gallen. Sběr dat probíhal jednak online, jednak v podobě tištěných dotazníků, jejichž distribuce se uskutečnila osobně nebo poštou. Získaná data byla vyhodnocena a pro přehlednost zpracována do grafů a tabulek. Z odpovědí respondentů vyplývá, že dotazovaná zdravotnická zařízení v České republice neposkytují svým zaměstnancům podmínky pro poskytování kulturně kompetentní ošetřovatelské péče na takové úrovni, jako je tomu u dotazovaných zdravotnických zařízení v německy mluvících oblastech. Taktéž se ukázalo, že jazykové schopnosti ošetřovatelského personálu dotazovaných nemocnic v České republice jsou nižší než u ošetřovatelského personálu v německy mluvících oblastech. Stejně tomu je i u úrovně multikulturních kompetencí, i tady nedosahuje náš ošetřovatelský personál zahraničnímu protějšku. Je nutno podotknout, že zkoumaný vzorek dvou nemocnic z každé země ještě není dostatečně velkým souborem pro paušalizování výsledků na celou Českou republiku a německy mluvící oblasti.