Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31,879 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.93 vteřin. 

Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.

Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov
TUREK, Jan
Diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou teplé vody, stavem teplovodních rozvodů, ve vztahu k Legionelle pneumophylis v Nemocnici Český Krumlov a.s. a opatřeními, která jsou ve zdravotnickém zařízení podnikána, pro zlepšení kvality teplé vody. Podstatou a cíli této práce je zjištění těchto uvedených parametrů na základě vlastního pozorování, technické dokumentace a rozborů teplé vody, provedených akreditovanou laboratoří. Nemocnice Český Krumlov a.s., jejíž stavba byla zahájena v roce 1909, byla dostavěna v roce 1911 jako ,,Nemocnice Císaře Františka Josefa I.". Postupem času byly přistavovány další a další budovy. V roce 1942 byla nemocnice ustanovena jako ,,Všeobecná veřejná nemocnice". V následujících letech docházelo postupně k dalšímu rozšiřování, přístavbám a úpravám až do současné podoby. Kvalita vody a s ní spojený výskyt legionel, je celosvětovým problémem, se kterým je nutno bojovat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, zahrnuje všeobecné i konkrétní poznatky o Legionelle, jejích zdravotních rizicích, prostředí ve kterém se vyskytuje, možnostech jejího odstranění, o vhodnosti používaného materiálu k výstavbě teplovodního potrubí, získané z odborné literatury a také z české legislativy, zabývající se ochranou veřejného zdraví - zákon č. 258/2004 Sb. v platném znění a dále kvalitou pitné a teplé vody, která je zanesena ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. a dalších předpisech. Ve druhé, empirické části, se podrobně zabývám situací v nemocnici Český Krumlov v období 2009 až 2015, týkající se nově vybudované kotelny a souhrnně celého rozvodného systému teplé vody ve vztahu k Legionelle. Konkrétně jsou v práci rozvedeny materiály, které byly použity jak při ekologizaci plynové kotelny, tak ty, ze kterých jsou provedeny rozvody teplé vody a stav rozvodů v jednotlivých budovách a v areálu zdravotnického zařízení. Dále jsou v diplomové práci uvedeny rozbory vzorků vody, provedené akreditovanou laboratoří, které byly i s potřebnou technickou dokumentací, týkající se rozvodné teplovodní sítě, poskytnuty zdravotnickým zařízením. Při vyhodnocování těchto dokumentů, bylo využito sekundární analýzy dat. Z výsledků, sledovaných za období let 2009 až 2015 vyplývá, že mikrobiologická kvalita teplé vody neodpovídá limitům stanoveným v příloze č. 3, vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota tohoto limitu pro kolonie tvořící jednotky bakterie legionely , je stanovena na maximálně 100 KTJ. Ve většině odebraných vzorcích teplé vody došlo k překročení tohoto limitu a to od řádů jednotek až po statisíce. Výsledky z posledního analyzovaného roku 2015, vykazují zlepšení této nepříznivé situace. Za toto období byla analýza vzorků vody provedena celkem třikrát. První v únoru 2015. Výsledné hodnoty vykazovaly kolonie tvořící jednotky ,,jen" ve stovkách, s maximem 550 KTJ na oddělení následné péče. Druhá analýza byla provedena v červnu téhož roku. Výsledky byly velmi uspokojivé. Naměřená maximální hodnota Legionelly byla 64 KTJ. Poslední hodnocený odběr v tomto roce a jeho analýza, byly provedeny v prosinci. Zvýšená koncentrace Legionelly byla opět v budově chirurgie. Zde bylo stanoveno 1400 kolonií tvořících jednotky. Vzorek z LDN obsahoval 300 KTJ a sedmé patro interního oddělení dosáhlo hraniční hodnoty limitu, tedy 100 KTJ. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ,,Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov" a ,,Jak zajistit dostatečné množství kvalitní teplé vody ve zdravotnickém zařízení" se nacházejí v závěru uvedených doporučeních. Velkým rizikovým faktorem, pro rozvoj Legionell v tomto zdravotnickém zařízení, jsou zastaralé rozvody teplé vody v téměř všech budovách a nízká teplota vody vystupující z ohřevu, která činí 55 °C. Všechny tyto uvedené výsledky a hodnocení jsou v této diplomové práci graficky zpracovány. Součástí této práce jsou také přiložené fotografie, které nastiňují prostředí a situaci ve zdravotnickém zařízení.

Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.

Využití (nano)oxidů pro stabilizaci kovů a metaloidů v kontaminovaných půdách
Michálková, Zuzana ; Komárek, Michael (vedoucí práce) ; Luke, Luke (oponent)
Hlavním cílem předkládané dizertační práce bylo zhodnocení potenciálu vybraných (nano)oxidů Fe a Mn pro stabilizaci kovů a polokovů v kontaminovaných půdách. Výzkum byl zaměřen především na tři materiály - komerční nanomaghemit (Fe III) a nanomagnetit (Fe II,III) a nově syntetizovaný amorfní oxid Mn (AMO). Hlavním cílem práce bylo poskytnout komplexní pohled na vybraná stabilizační činidla, přičemž důraz nebyl kladen pouze na jejich přímý vliv na mobilitu kontaminantů, ale též na jejich stabilitu a transformace v půdním prostředí, spolu s vlivem na půdní mikroorganismy a vyšší rostliny. Nejprve byly u testovaných materiálů zjištěny jejich adsorpční vlastnosti. V tomto případě se jako nejúčinnější ukázal AMO, který za daných experimentálních podmínek vykazoval o 1 až 2 řády vyšší adsorpční kapacity než Fe III a Fe II,III. Míra adsorpce As(V) na AMO se zvyšovala se zvyšujícím pH, což je v případě AMO způsobeno jeho vysokým pHzpc (8,1) a vyšší rozpustností při nižších hodnotách pH. Dále byl sledován vliv aplikace (nano)oxidů na mobilitu kovů a polokovů v půdě a další fyzikálně-chemické vlastnosti. Zde se AMO opět prokázal jako nejúčinnější činidlo pro snížení mobilní frakce Cd, Cu, Pb, Zn a As. Aplikace činidel Fe III a Fe II,III měla naproti tomu jen minimální či žádný efekt. Aplikace AMO dále vedla ke zvýšení půdního pH spojeného s rozpouštěním samotného materiálu a nežádoucí degradací půdní organické hmoty. Při studiu transformací (nano)oxidů v půdním prostředí byl na povrchu AMO identifikován nově vzniklý MnCO3, zatímco na povrchu Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. Vzhledem k tomu, že pozorovaná formace MnCO3 byla spojená se vzrůstem stability AMO, byly uměle připraveny částice AMO pokryté vrstvou MnCO3 (SM-AMO). Přestože SM-AMO prokázal v půdě menší hmotnostní ztrátu než AMO, stabilizační účinnost byla u obou materiálů téměř stejná. Rozdíly ve složení povrchů u obou materiálů v čase klesaly, neboť na povrchu AMO docházelo k precipitaci MnCO3, zatímco povlak na SM-AMO se postupně rozpouštěl. Při zjišťování vlivu na půdní organismy AMO účinně podpořil půdní mikrobiální aktivitu, zatímco v případě Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. AMO byl též schopen snížit koncentrace Cd, Pb a Zn přijaté slunečnicí (Helianthus annuus L.), eliminovat symptomy fytotoxicity Zn a zvýšit výnos biomasy. Na druhou stranu byly ve tkáních slunečnice zaznamenány toxické koncentrace Mn uvolněného z aplikovaného AMO. V závislosti na výsledcích této práce tedy doporučujeme aplikace AMO do kontaminovaných neutrálních až alkalických půd. Dále byly před nedávnem připraveny různé typy kompozitních sorbentů na bázi AMO a biocharu a v současné době je v přípravě polní experiment zaměřený na stabilizaci Cd, Pb, Zn a As v kontaminované půdě pomocí studovaných stabilizačních činidel. Výsledky této práce vyzdvihují důležitost použití komplexního experimentálního přístupu zahrnujícího všechny složky půdního systému při studiu nových stabilizačních činidel.

Připravenost sester na poskytování specifické péče u apalických pacientů
PROKEŠOVÁ, Helena
Apalický syndrom neboli stav bdělého bezvědomí je zvláštním typem poruchy vědomí, jehož základním rysem je bdělost s otevřenýma očima. Specifická ošetřovatelská péče u apalického pacienta je jednou z nejnáročnějších, neboť pacient je na této péči zcela závislý. Proto potřebujeme, aby sestry pracující s apalickými pacienty byly na poskytování ošetřovatelské péče těmto pacientům co nejlépe připraveny. Diplomová práce posuzuje a hodnotí znalosti budoucích sester o apalickém syndromu a specifické ošetřovatelské péči, která je pacientům s tímto syndromem poskytována. Zároveň tyto znalosti porovnává se znalostmi sester, které pacientům již tuto ošetřovatelskou péči poskytují a hledá na základě zkušeností těchto sester možnosti jejich prohloubení. V této části je použito kvantitativní výzkumné šetření, metoda dotazování, technika anonymního dotazníku. Dále práce vyhodnocuje, zpracovává a odhaluje faktory, které mohou přímo ovlivňovat připravenost budoucích sester, i sester na poskytování specifické ošetřovatelské péče apalickým pacientům. Sestry samy navrhují jejich řešení. Tato část byla zpracována výzkumným šetřením kvalitativním, metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Apalický syndrom je jedním ze stále aktuálních a diskutovaných témat. Problematika pacientů s tímto syndromem je závažná, neboť s sebou nese nejen medicínský, ale i etický a ekonomický problém. Z výsledků šetření je patrna nižší míra znalostí budoucích sester o apalickém syndromu a specifikách ošetřovatelské péče. To částečně vypovídá o jejich připravenosti. Měli bychom jim tedy vytvořit takové podmínky při studiu, aby své znalosti mohly prohlubovat a zároveň využívat přímo u apalických pacientů samotných. Zde má své opodstatněné místo odborná praxe realizovaná během studia. Tímto pomůžeme usnadnit jejich nástup na jednotky, které apalickým pacientům specifickou ošetřovatelskou péči poskytují, a eliminovat faktory, které mohou nástup, ale i kvalitu péče samotné do značné míry ovlivnit. Snahou této diplomové práce bylo poukázat na problematiku poskytování specifické ošetřovatelské péče u apalických pacientů nejen z pohledu budoucích sester.

Hodnocení kvality veřejných prostranství: případová studie Smíchov, Praha 5
Stuchlý, Lumír ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Macoun, Milan (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat a analyzovat význam a kvalitu veřejných prostranství v současném prostředí na Smíchově. Řešené území zaujímá plochu na území centrální Smíchov, ohraničený ze severu ulicí Vítěznou, z jihu ulicí Vltavskou, z východu levobřeh ohraničený nábřežím Vltavy a ze západu ulicí Drtinovou, Kartouzskou a Radlickou. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První je věnována literární rešerši, která obsahuje vymezení pojmu veřejné prostranství a jeho jednotlivých kategorií. Druhá část obsahuje popis a hodnocení řešeného území. Tato část se dále zabývá hodnocením výsledků jednotlivých řešených území, která jsou vyhodnocena pomocí grafů. Práce vychází z dostupných teoretických materiálů i z výsledků reálných místních šetření jednotlivých prostranství.

Role sociálního pracovníka z pohledu klientů kontaktního centra Prevent
ROLNÍKOVÁ, Johana
Tato bakalářská práce se zabývá názory klientů kontaktního centra Prevent v souvislosti s rolí sociálních pracovníků. Zjišťuje, jaké mají klienti potřeby k využívání nabídky služeb a také je zaměřena na subjektivní míru spokojenosti s uspokojováním potřeb v souvislosti s poskytovanými službami. V teoretické části se práce zabývá drogovou závislostí klientů, sociální prací, profesí sociálního pracovníka a sociálního pedagoga. Dále se zaměřuje na pomoc, podporou a nabízené služby poskytované klientům kontaktního centra Prevent v Českých Budějovicích. Závěr teoretické části popisuje motivaci a motivační rozhovory, postoje a potřeby klientů. V praktické části se zabývá metodikou sběru dat podle zakotvené teorie, zahrnuje výzkumné otázky a cíle výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 10 klientů kontaktního centra Prevent v Českých Budějovicích. Výsledky bakalářské práce budou použity jako doplňkový materiál pro kontaktní centrum Prevent pro hodnocení kvality služeb. Dále tyto výsledky může centrum využít jako zpětnou vazbu od klientů. Díky těmto informacím může centrum pracovat na případných změnách při naplňování potřeb a poskytování služeb klientům. Výstupy práce také mohou být cenným zdrojem informací pro širokou odbornou veřejnost.

Vliv technologie ustájení dojnic na výskyt mastitidy
Brzáková, Lenka ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit kvalitu ustájení, dojení a provést analýzu mastitidy na vybrané farmě. První část práce obsahuje literární přehled o technologiích ustájení, problematice mastitid, její detekci, původce, léčbu a faktory působící proti jejímu výskytu. Dále je tato část práce zaměřena na typy dojíren, správný postup při dojení a na robotizované dojení. Materiál a metody práce obsahují charakteristiku vybrané farmy, kde byla sledována za rok 2014 kvalita a technologie ustájení, dojení, výživu dojnic a dalších faktorů ovlivňujících výskyt mastitidy, jako je například ošetřování paznehtů. Poté byl sledován a hodnocen výskyt, detekce a správná léčba mastitidy. Farma Montamilk s.r.o. chová 1200 ks skotu a z toho přibližně 419 ks dojnic. V části práce výsledky byla sledována a hodnocena kontrola užitkovosti za kontrolní rok 2013 -- 2014, která byla uvedena u prvotelek a u krav na druhé a další laktaci. Ze zjištěných hodnot byla pomocí grafu vyjádřena dojivost, která byla výrazně lepší u krav na druhé a další laktaci. Dále byly v této části vyjádřeny v grafu složky mléka (tuk a bílkoviny), které byly též rozděleny podle laktací. Mezi další zjišťované parametry patřil výskyt mastitidy, u kterých dojnic a v jakém ročním období byl její výskyt častější, stejně jako její léčba a náklady na léčení jedné dojnice. Na závěr byl graficky znázorněn počet somatických buněk za rok 2014 za jednotlivé laktace. V části práce diskuse proběhlo porovnání zjištěných výsledků kontroly užitkovosti na vybrané farmě s celorepublikovým průměrem. Ze zjištěných výsledků je patrné, že dojnice v Montamilku byly v dojivosti u prvotelek lepší o 427 kg mléka a u krav na druhé a další laktaci byly též vyšší o 602 kg mléka než dojnice v České republice. Dále byly porovnány mléčné složky u dojnic v Montamilku s dojnicemi v České republice a výsledky nebyly příliš rozdílné. Obsah tuku u dojnic v Montamilku byl nižší za všechny laktace při porovnání s dojnicemi v České republice. Hodnota tuku v České republice byla u prvotelek 3,87 %, v Montamilku 3,85 % a hodnota tuku u krav na druhé a další laktaci byla v České republice 3,86 % a v Montamilku 3,81 %. Pokud se zaměřím na obsah bílkovin v mléce v České republice, u prvotelek byla hodnota 3,4 % a v Montamilku byla 3,3 %. Krávy na druhé a další laktaci v České republice měly obsah bílkovin v mléce 3,38 % a v Montamilku 3,36 %.

Individuální stavba obytného přívěsu
Kollar, Jan ; Lachnit, František (vedoucí práce) ; Kotek, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá individuální stavbou obytného přívěsu kategorie O1 na sériovém vyráběném podvozku nákladního přívěsu. Z důvodu jednodušší administrativy bude celá stavba pojata jako přestavba silničního vozidla. Práce uvádí pracovní postup stavby, potřebné legislativní požadavky a dokumenty které je potřeba předložit příslušnému úřadu a stanici technické kontroly. V Práci je ideový návrh obytného přívěsu od koupi nákladního přívěsu přes vlastní stavbu až po schválení vozidla po přestavbě aby vozidlo splňovalo požadavky dle zákona 56/2001 Sb. - o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. V práci je uveden vhodný sériově vyrobený podvozek pro následnou přestavbu, dále také materiály pro konstrukci obytné buňky a potřebné homologované prvky pro splnění provozních podmínek pro provoz na pozemní komunikaci.

Vliv člověka na utváření krajiny
Lainová, Dana ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na rozdíly ve struktuře krajiny způsobené vlivem člověka v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Provede nás obdobím od roku 1955 až do současnosti. Bere v potaz jak dřívější tak i současnou podobu krajiny, co se týče rozlohy, krajinného rázu, rostlinných a živočišných společenstev a abiotických faktorů. Popisuje jednotlivé vlivy člověka na utváření podoby tohoto přírodního dědictví. Zaměří se na lesní hospodářství a stav lesních porostů, zemědělství a ochranu půdy. Neopomine ani myslivost a s tím spojené stavy zvěře, rybníkářství a tudíž i čistotu vody. Věnovat se bude vodnímu hospodářství a jeho úpravě vodních toků. V neposlední řadě se soustředí na infrastrukturu a s tím spojenou výstavbu sídel a inženýrských sítí. Pozornost bude směřována i na odpadní hospodářství, průmysl a těžbu nerostných surovin. Nelze nezmínit oblasti jako turistika, horolezectví a rekreace, které je třeba provozovat jen ve vyznačených oblastech a v souladu s ochranou přírody. Na základě poznatků z jednotlivých oblastí je možné porovnat, jaký vliv měl člověk na utváření krajiny Českého ráje od roku 1955 do současnosti. I za takto v dějinách krátkou dobu lze pozorovat velkou změnu v krajinném rázu či v druhových společenstvech. Do budoucna bude třeba zmírnit intenzitu přetváření krajiny a zaměřit se více na zachování původní přirozenosti tohoto přírodního dědictví.