|
Malá doba ledová v dokumentárních pramenech
Žáková, Nikola ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Synáčková, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na popis období nazývaného Malá doba ledová založený na informacích z dokumentárních pramenů a z časných meteorologických měření. Tato etapa se datuje zhruba do doby od 13. století do poloviny 19. století. V práci také zmiňuji její možné příčiny a významné historické souvislosti, na které mohla mít změna klimatu spojená s malou dobou ledovou nemalý vliv. Při hledání informací o daném tématu jsem vycházela z knih světových autorů a ze zápisů z kronik.
|
|
Klima Žďárských vrchů jak je popisováno v dokumentárních zdrojích
Sobotková, Nicol ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Vokoun, Martin (oponent)
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je v rámci bakalářské práce "Klima Žďárských vrchů jak je popisováno v dokumentárních zdrojích" uvedena do klimatohistorické problematiky, zejména z hlediska četnosti meteorologických extrémních jevů a jejich vlivu na společnost. Důležitost umocňuje pouhý fakt, že pro obyvatele Českomoravské vrchoviny byla znalost tehdejšího podnebí klíčem k úspěchu nejen v hospodářském rozvoji, ale především v soukromém životě, kde šlo doslova o přežití.
Základem práce je vymezení řešeného území, definice dokumentárních zdrojů z klimatického pohledu a charakteristika extremity počasí. Historická data jsou získána z archivních záznamů, zejména z přilehlých archivů a od kronikářů z oblasti Žďárských vrchů a okolí. Důraz je kladen na období před rokem 1900, kdy nebyla používána přístrojová měření. Za hodnotné zprávy lze považovat zápisy
o povětrnostních vlivech, klimatických podmínkách, katastrofách, ale i o smrtích zvoníků. Velmi důležitou roli také mají informace o výnosech obilí, úrodách nebo žních. Z hlediska charakteru počasí v řešené oblasti jsou záznamy řazeny do vytvořené sedmi hodnotové škálové stupnice extrémních jevů a uvedeny do lokálního i regionálního měřítka. Vyhodnocení je provedeno za pomocí tabulek, ve kterých jsou roky charakterizovány dle přirozených klimatických období. I přes odchylky způsobené nedostatečným množstvím dat nebo z nepřesného měření, vykazují studované údaje shodnost s jinými pozorovanými proxy daty. Rozbor klimatu CHKO Žďárské vrchy v historickém kontextu může doplnit klimatohistorickou databázi a další výzkumy.
Klima minulých století na území Žďárska vypovídá o četnosti extrémních jevů. Každoročně se lidé setkávali s drsným rázem počasí. Proč je tedy problematika extrémních jevů neustále řešenou otázkou? Budoucnost hrozí globální změnou klimatu, pokud člověk nepřestane vládnout přírodě, přirozený cyklus podnebí naruší antropogenní vývoj.
|
|
Klimatické změny po erupci sopky Tambory v r. 1815
Zhao, Shuran ; Soukupová, Jana (vedoucí práce) ; Bašta, Petr (oponent)
Sopečná činnost na planetě Země patří mezi nejběžnější přírodní jevy. Mají stejné stáří jako planeta Země. Některé sopky mají dlouhý životní cyklus, soptí v intervalech několik desítek až stovek tisíc let nebo ještě déle. Platí, že čím menší frekvence, tím větší erupce. Supererupce 8. stupně VEI jsou schopné zničit celé lidské společenstvo na této planetě. Naštěstí k nim dochází velice řídce z hlediska lidské populace.
Ale k erupcím na nižších stupních už docházejí častěji. Za posledních 10 000 let lidská civilizace zažila jednu největší sopečnou erupci 7. stupně VEI a následkem toho bylo globální ochlazování a hladomor v 19. století. Je to erupce sopky Tambora v roce 1815.
Sopka Tambora během své erupce uvolnila obrovské množství magmatu a sopečných plynů, na které žádná jiná sopka nedosahuje. Také následky způsobené touto erupcí byly závažné, více lidí zemřelo na následné nemoci a hladomor než na přímou erupci. Celé dva roky po erupci byly neklidné na severní polokouli. Ochlazování vyvolané velkým množstvím sopečných plynů a popela ve stratosféře zničilo zemědělská pole, zdevastovalo lidské společnosti a zabilo lidi. Rok 1816 byl proto nazván rok bez léta. V bakalářské práci jsem porovnala počasí v jednotlivých zemích v letech 1815-1817, kdy v dubnu došlo ke gigantickému výbuchu. Řada zdrojů potvrdila neobvyklé počasí v Severní Americe a Asii, ani Evropa nebyla výjimka. Zaznamenané extrémní počasí spočívá především ve vytrvalém dešti, snižování teploty a zvyšování oblačnosti, která jako závoj zahalila celou oblohu. České země byly jedním ze států, které byly ovlivněny erupcí. V českých archivech bylo zaznamenáno ochlazení v letech 1815-1817 a s tím související zdražování hlavních zemědělských produktů, které mělo negativní vliv na tehdejší obyvatele.
Takové erupce představují pro celé lidstvo katastrofální nebezpečí. Nelze se jim vyhnout, ale lze snížit dopady na minimum prostřednictvím monitoringu sopek a jejich aktivit.
Cílem této práce je snažit se popsat a co nejvíc napodobit a obnovit tuto sopečnou erupci z roku 1815 a jí způsobené následky, aby se čtenářům lépe vybavovalo, jak vypadá takový život postižený erupcí a jejími následky. Mou snahou je upozornit na nebezpečí sopečných činností a důležitost monitoringu vulkánů.
|
|
Vliv vybraných faktorů na masnou užitkovost býků zjišťovanou ve stanici kontroly výkrmnosti skotu Želeč
PUFR, Josef
Chov skotu patří mezi tradiční odvětví zemědělství v České republice. Je nezastupitelnou součástí hospodářství vhledem k jeho produkční funkci (produkce mléka a masa), ale i mimoprodukční funkci při údržbě krajiny. Jedním z produktů chovu skotu je hovězí maso, které získáme výkrmem všech kategorií skotu. Cílem výkrmu je produkce co největšího množství masa o nejvyšší možné kvalitě, při co nejlepším ekonomickém výsledku. Cílem práce je vyhodnotit vliv vybraných faktorů na výkrmnost a jatečnou hodnotu vykrmovaných býků ve stanici kontroly výkrmnosti skotu a vliv délky výkrmu českého strakatého skotu na ekonomiku chovu. Porovnávány byly hodnoty ukazatelů získaných v testu výkrmnosti u býků plemene České strakaté vykrmovaných do 530 ? 10 dní věku a u býků vykrmovaných do 610 ? 10 dní věku s využitím původní a nové technologie výkrmu. Dále byly zpracovány výsledky výkrmu u skupin býků masných plemen charolais, limousine a kříženců českého strakatého skotu s masným simentálem. Z výsledků sledovaných u skupin vyplývá, že prodloužení doby výkrmu býků českého strakatého skotu o 80 dní mělo pozitivní vliv především na jatečnou výtěžnost (P<0,001), zařazení do tříd zmasilosti dle SEUROP a ekonomickou rentabilitu chovu. Při porovnávání výkrmu býků s využitím původní a nové technologie výkrmu byl prokázán pozitivní vliv nové technologie na zařazení ve třídách zmasilosti dle SEUROP. U testovaných skupin býků podle otců byl prokázán pozitivní vliv plemenné hodnoty otce na jatečnou výtěžnost synů.
|
|
Stavby a vybavení v oborách podle druhu chované zvěře
Pastierovič, Filip ; Tománek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ctibor, Ctibor (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na myslivecké stavby a zařízení ve vybraných oborních chovech. Dále na rozdílnosti mezi jednotlivými zařízeními dle druhu chované spárkaté zvěře. V této bakalářské práci je zpracována literární rešerše, kde jsou popsány jednotlivé druhy mysliveckých staveb a zařízení. V rámci tohoto katalogu se práce zaměřuje na diference zařízení, které svými vlastnostmi ideálně odpovídají anatomii a bionomii jednotlivých druhů zvěře. Praktická část obsahuje profily šesti zájmových obor, ve kterých bylo provedeno terénní šetření. Při tomto šetření byla provedena fotodokumentace staveb a zařízení v oborách. Praktická část dále obsahuje mapové zákresy všech oborních staveb a zařízení. Dále se praktická část práce zaměřuje na reálnou vybavenost jednotlivých obor. Při budování mysliveckých staveb a zařízení v oborních chovech, ale také ve volných honitbách, může být přihlédnuto k závěru této práce.
|
|
Vývoj kvality povrchových vod na území ČR
Boháčová, Tereza ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Předkládaná bakalářská práce na téma Vývoj kvality povrchových vod na území ČR má za cíl seznámit čtenáře s historickým vývojem a současným stavem jakosti povrchových vod v České republice. Metodikou práce je vytvoření literární rešerše z dostupné vědecké literatury, kde kromě ní jsou důležitým zdrojem zejména Zprávy o hodnocení jakosti povrchových vod v jednotlivých povodích. V první části práce je stručně popsaná hydrologická síť ČR a základní ukazatelé jakosti vody. Druhá část práce se zabývá vývojem kvality povrchových vod v jednotlivých povodích. Část práce je věnována také legislativním opatřením v oblasti ochrany povrchových vod.
V minulém století bylo znečištění povrchových vod považováno za jeden z nejvýraznějších problémů životního prostředí u nás. Odpadní vody vypouštěné do vod povrchových byly čištěny nedokonale a v mnoha případech nebyly čištěny vůbec. Z tohoto důvodu, a také kvůli intenzivnímu rozvoji průmyslu, byly povrchové vody vystaveny nadměrnému znečištění. K výraznému zlepšení jakosti povrchových vod došlo až po roce 1989, a to zejména díky omezení vypouštění kontaminujících látek, výstavbě či intenzifikaci čistíren odpadních vod a kanalizací. Jakost našich toků byla po roce 1989 více ohrožena hlavně povodněmi v letech 1997 a 2002, kdy docházelo k častým výpadkům čistíren odpadních vod a únikům nebezpečných látek z průmyslových výrob.
Hlavním zjištěním této práce je fakt, že kvalita našich povrchových vod je na mnohem lepší úrovni, než v minulém století. Nicméně je třeba nadále věnovat pozornost menším tokům, které jsou ohroženy vypouštěným znečištěním z obcí, které stále nemají své vlastní čistírny odpadních vod.
|
|
Budování nových hnízdních příležitostí pro sokola stěhovavého (&-lt;i&-gt;Falco peregrinus&-lt;/i&-gt;) v průmyslových areálech
Marek, David ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
V této práci jsem se zaměřil na představení projektu umístění umělých budek na dvou vytipovaných komínech ležících v průmyslovém areálu Chempark Záluží v Litvínově. Tyto budky byly instalovány z důvodu předpokládaného zahnízdění sokola stěhovavého v tomto průmyslovém areálu. Projekt započal v roce 2011 a úspěšně pokračuje i v současnosti. Důvodem je skutečnost, že tento projekt je jedním z nejúspěšnějších projektů zaměřených na budování nových hnízdních příležitostí pro sokola stěhovavého, vázaných na jeden konkrétní průmyslový areál. V rámci projektu bylo do roku 2015 úspěšně vyvedeno celkem 15 sokolích mláďat.
Představení projektu má za cíl rozšiřování těchto aktivit o další vhodné lokality a možné zapojení široké veřejnosti do dalších aktivit směrovaných na ochranu sokola stěhovavého na našem území, které jsou touto prací rovněž představeny, včetně zhodnocení jejich významu.
|
|
Vliv rozdílné tvorby krmných směsí na výsledky v chovu drůbeže
Kociánová, Pavla ; Kodeš, Alois (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Záměrem diplomové práce, zpracované formou projektu, bylo vyhodnotit, jaký efekt má rozdílný systém tvorby receptur krmných směsí na užitkovost drůbeže, konverzi krmiv a ekonomiku výroby živočišných produktů u konkrétních chovatelů.
Práce vychází z podrobně zpracovaného přehledu literatury, bezprostředně související se studovaným tématem, jako fundamentu ke stanovení metodického přístupu a naplnění zadaného cíle a potvrzení či vyvrácení hypotéz. Navazuje zhodnocení vstupních informací a vlastní projekt. Ten vychází z podrobné analýzy tříletých výsledků ze tří zemědělských podniků v rámci České republiky, kterým dodává krmné směsi, dle jejich přání, a to jak konvenční, tak adresné na míru, podnik PRIMAGRA, a.s. Posuzovanými kritérii byly v jednotlivých letech: index efektivity výkrmu kuřecích brojlerů, dosahovaná hmotnost, konverze krmiv, úhyny, cena krmných směsí.
V závěrečné části práce byly shrnuty získané poznatky, které lze stručně charakterizovat takto: užitkovost u jednotlivých hal zkoumaných zemědělských podniků měla kolísavý charakter. Jateční váha měla pozitivní vývoj pouze u jednoho ze tří podniků, u zbývajících dvou došlo k jejímu celkovému snížení. U podniků A i B používajících konvenční krmiva byly mezi jednotlivými halami u všech zkoumaných kritérií naměřeny rozdílné hodnoty. Oproti tomu u Podniku C používajícího krmiva adresná byly u zkoumaných kritérií výsledky jednotlivých turnusů více vyrovnané. Procento úhynu se ve sledovaném období u zemědělských podniků snížilo.
Dále byla posouzena tvrzení vyslovených hypotéz s tímto výsledkem. Hypotéza H1 byla potvrzena. Lze tedy říci, že pro chovatele je používání adresné směsi efektivnější z dlouhodobého hlediska a přináší mu stabilnější a větší zisk než využívání konvenčních krmných směsí. Hypotéza H2 nebyla potvrzena ani zamítnuta. Důvodem pro tento nejednoznačný závěr bylo, že existuje množství dalších faktorů, které určují, zda používání živinově chudších směsí bude či nebude chovateli přinášet stejný efekt, jako směsí živinově bohatších. Hypotéza H3 nebyla potvrzena, protože v situaci, kdy jsou k dispozici levné syntetické aminokyseliny, není třeba, aby bylo v recepturách zastoupeno mnoho komponentů, jako tomu bylo v počátcích rozvoje krmivářského průmyslu.
|
|
Dopady nepůvodního druhu norka amerického (Neovison vison) na původní faunu
Moucha, Pavel ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Norek americký patří mezi lasicovité (Mustelidae) šelmy pocházející ze Severní Ameriky. Jedná se o potravního oportunistu žijícího semiakvatickým způsobem života. Také se velice dobře přizpůsobuje novým prostředím. Byl introdukován člověkem jako kožešinové zvíře do mnoha oblastí Evropy, Asie, Jižní Ameriky a dalších oblastí. Druhotně však často unikal nebo byl vypouštěn do volné přírody, kde dokázal velice zdatně prosperovat a dál se množit. Do České republiky se dostal jako kožešinové zvíře ve 20. - 30. letech minulého století, ve volné přírodě byl pak pozorován od 60. let.
Tato studie se zabývá dopady norka amerického na naši faunu, především z pohledu potravního spektra. Výzkum probíhal v oblasti středního toku řeky Berounky na Křivoklátsku od prosince 2014 do prosince 2015. Snahou byl odchyt co největšího počtu norků do živochytných pastí v průběhu letního i zimního období. Dalším cílem bylo ověření, zda norek ohrožuje místní populace plazů.
Odchyt proběhl během 552 pasťonocí. Celkem bylo odchyceno 20 jedinců norka amerického. To znamená, že byl průměrně odchycen 1 norek na 28 pasťonocí. Z těchto 20 jedinců bylo 5 samic a 15 samců. Z toho se odchytlo 8 jedinců v zimním období a 12 jedinců v letním období. Na základě rozborů bylo 7 jedinců (35 %) z analýzy vyloučeno z důvodu prázdného žaludku. Největší složku potravy norka tvořili savci 76,16 % především řád: Rodentia např. hraboš polní (Microtus arvalis), ondatra pižmová (Ondatra zibethicus). Další složky potravy tvořili na stejné úrovni s podílem 7,69 % plazi - užovka obojková (Natrix natrix), ptáci (řád: Passeriformes) a ryby (třída: Actinopterygii). Poslední složkou potravy vyskytující se ve vzorcích byl hmyz, a to s podílem 0,77 % (řády: Coleoptera, Lepidoptera). V rozborech nebyla zjištěna přítomnost žádného zástupce třídy obojživelníků (Amphibia). Potravní spektrum se v zimním a letním období nelišilo. Na ohrožení populací plazů ukazuje nález užovky v žaludku norka. Důležitým výstupem této práce je také upozornění na problematiku legislativy týkající se norka v ČR a možné ovlivnění vydrou říční (Lutra lutra).
|
|
Rozbor vlivu neolitické revoluce na postupné změny v nutriční strategii člověka až po jeho výživu a zdraví v 21.století
Pilařová, Markéta ; Kodeš, Alois (vedoucí práce) ; Bohumil, Bohumil (oponent)
Cíl práce: Cílem diplomové práce bylo na základě analýzy historického vývoje lidské společnosti
zjistit změny v nutriční strategii člověka a jejich následky v současné postindustriální
společnosti. Záměrem práce bylo upozornit na možná rizika těchto změn na zdraví člověka.
Metody práce: Jako zdroj informací jsem použila prostudovanou odbornou literaturu a vytvořenou
anketu. Výzkumný soubor ankety byl složen z odpovídajících respondentů. Výsledky
jsou prezentovány pomocí tabulek a grafů prostřednictvím funkcí v programu Excel.
Výsledky práce: Konečné výsledky jsou interpretované na základě prostudované odborné
literatury a získaných informací prostřednictvím mnou rozeslané ankety respondentům. Analýza
historických souvislostí příčin a následků ve vývoji nutričních strategií lidské společnosti,
umožní predikovat stravovací návyky i zdravotní rizika pro člověka v 21. století.
|
host ::
