|
Komparace zdravotní péče v ČR a SRN
Dutá, Sára ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; David, David (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním dvou zdravotnických systémů, rozdíly mezi kvalitou lékařské péče v České republice a ve Spolkové republice Německo, přesněji pak konkrétním přístupem lékaře k pacientovi. Práce v teoretické části vysvětluje základní pojmy, které se týkají tématu zdraví (hodnota zdraví a jeho determinanty, způsob života, prevence, nemoc, choroba, zdravotní péče, zdravotnický systém a zdravotní politika), dále pojednává o českém a německém zdravotnickém systému a komparuje jejich základní strukturu, kde nejzásadnějším rozdílem je odlišnost německého systému zdravotnictví, který se dělí do dvou úrovní, celostátní a spolkové. Práce také studuje roli lékaře a pacienta a vztah mezi nimi. Sekundární a komparativní analýza dat o rozdílech ve zdravotní péči v ČR a v SRN ukázala, že dotazovaní jsou s péčí a obecně s přístupem lékaře k pacientovi spokojeni spíše v Německu, ačkoliv zde existují také nedostatky. Data získaná pomocí polostandardizovaných rozhovorů ukazují, že názory na zdravotní péči se liší podle počtu let strávených v SRN (dotazovaní, kteří v SRN žijí např. již 15 let, měli s tamním zdravotnictvím více zkušeností). Téměř všichni dotazovaní se však shodují na tom, že rozdíl ve zdravotní péči ve zmíněných státech je zapříčiněn i rozdílem ve finančních prostředcích, které jsou na zdravotnictví vynakládány. Ročně je v Německu na zdravotnictví vynaloženo zhruba 11, 6 % HDP, z čehož 76,8 % jsou veřejné finanční prostředky. Na zdravotní péči je v České republice je to 7,5% HDP. Spoluúčast na úhradách zdravotní péče v ČR byla 15,8 %, v SRN 23,5 %. Ze získaných dat lze usuzovat, že kvalita péče ovlivňuje i důvěru v ní a také potřebu pacienta se léčit.
|
|
Vyhodnocení revitalizace zeleně na náměstí v Dobříši
Melšová, Tereza ; Jakubcová, Eva (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vyhodnocení revitalizace zeleně na Mírovém náměstí v Dobříši. Revitalizace proběhla v roce 2012 a jejím hlavním záměrem bylo oživení a zatraktivnění řešeného území. Podmínkou bylo zachování původního charakteru náměstí.
V rámci práce je proveden monitoring projektu s vytyčením nejdůležitějších bodů, které měly vliv na obnovu řešeného území. Prozkoumáno je například financování revitalizace, průběh architektonické soutěže či management městské zeleně v Dobříši.
Hlavní podstatou hodnocení je provedená analýza stavu zeleně před započetím revitalizace a po jejím ukončení. Je popsán zdravotní stav dřevin, jejich estetická hodnota a sortimentální skladba vegetace, která byla v rámci projektu řešena. Na základě dendrologického posudku je zhodnocena údržba dřevin, kterou město zajišťovalo do doby před realizací projektu.
Popsán je městský mobiliář a veškeré vegetační úpravy, které byly aplikovány v rámci obnovy zeleně. Uvedeny jsou jak radikální úpravy typu vykácení vybraných dřevin, tak i drobné zdravotní zásahy.
V závěru jsou navržena doporučení pro další možné úpravy. Ty jsou zaneseny do návrhu dalších řešení, kterými lze projekt vylepšit. Doporučení jsou navržena tak, aby celkově podtrhla reprezentativnost a funkčnost celého revitalizačního projektu v řešeném území.
|
|
Analýza užitkovosti ovcí v ekologických a konvenčních chovech v ČR
Linhartová, Iveta ; Ptáček, Martin (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu chovu ovcí plemene Suffolk z hlediska základních reprodukčních ukazatelů a z hlediska masných užitkových vlastností. Údaje potřebné k hodnocení těchto hledisek byly čerpány ze dvou farem, přičemž jedna prováděla chov ovcí konvenčním způsobem (ZVOZD Horácko, družstvo) a ta druhá způsobem ekologickým (Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. ).
Mezi sledované reprodukční ukazatele patří oplodnění, plodnost, intenzita a odchov, kde všechny hodnoty těchto ukazatelů jsou vyjádřeny v procentech. Ohledně hodnocení masných užitkových vlastností jsou v této práci porovnány vlivy roku bahnění, způsobu chovu, měsíce narození, pohlaví, četnosti vrhu a věku matek. Všechny tyto vlivy byly hodnoceny podle hmotnosti při narození (kg), hmotnosti ve sto dnech (kg), dále podle průměrného přírůstku od narození do sta dní věku (g), hloubky nejdelšího zádového svalu (mm) a podle vrstvy podkožního tuku (mm). Reprodukční i masná užitkovost byla sledována v období pěti let, konkrétně v letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015.
Z hlediska reprodukčních ukazatelů až na několik výjimek platilo, že nejlepších hodnot dosahovalo ZVOZD Horácko, družstvo, a to v naprosté většině případů lepších než je celorepublikový průměr. Například z hlediska hodnot intenzity v roce 2012 mělo ZVOZD Horácko, družstvo o 35,9% lepší výsledky než je celorepublikový průměr. V tomtéž roce tato farma dokonce dosáhla o 48,1% vyšších hodnot procenta odchovu opět v porovnání s celorepublikovým průměrem. Horší výsledky vykazovala Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o., ale stále dosahovala z větší části lepších výsledků než je celorepublikový průměr. V roce 2011 z hlediska procenta intenzity však měla Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o. srovnatelné výsledky jako ZVOZD Horácko, družstvo.
Masné užitkové vlastnosti byly podloženy statistickými výpočty a byly všechny průkazné alespoň na hladině významnosti P < 0,05 ve všech případech kromě vlivu měsíce narození na porodní hmotnost. Nejlepší výsledky masné užitkovosti z hlediska vlivu roku bahnění měl rok 2012, kdy porodní hmotnost byla jedna z nejvyšších a ostatní ukazatele (hmotnost ve sto dnech, průměrný přírůstek od narození do sta dní věku, hloubka nejdelšího zádového svalu, vrstva podkožního tuku) byly jednoznačně nejvyšší ve srovnávaném období (2011-2015). Dále jsme zjistili, že ekologický způsob chovu (v našem případě Ekofarma Kosařův mlýn, s.r.o.) vykazuje lepší výsledky než konvenční způsob (ZVOZD Horácko,
družstvo). Vliv měsíce narození má významný vliv na ukazatele masné užitkovosti a nejlepší výsledky měla jehňata narozená v dubnu. Z hlediska pohlaví jsou na tom lépe beránci. Četnost vrhu má na masnou užitkovost velmi významný vliv, a to takový, že čím se zvyšuje počet mláďat na jednu matku, tím jsou v období do odstavení nižší porodní hmotnosti, hmotnosti ve 100 dnech a přírůstky, což je ovlivněno mléčností dané matky. Ostatně vliv věku matek je neméně důležitý. V našem zkoumání měly nejvyšší porodní hmotnost mláďata od jednoletých matek a všechny ostatní ukazatele měly nejvyšší až tříleté matky.
|
|
Ukazatele významné pro zajištění udržitelnosti a rozvoje chovu dojených stád skotu
Lelek, Jaroslav ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Cílem této práce bylo posouzení vlivu významných ukazatelů pro zajištění udržitelnosti
a rozvoje chovu dojených stád skotu. Sledovaná data pocházejí přibližně od 5138 dojnic,
za sledované čtyřleté období ve vybraných chovech mléčného skotu na okrese Jičín. Byla
zpracovávána tato data reprodukčních ukazatelů: procento březosti po první inseminaci,
procento březnosti po všech inseminacích, inseminační interval, inseminační index, servis
perioda a mezidobí; data byla získána ze sedmi stájí českého strakatého skotu a ze sedmi stájí
holštýnského skotu. Dlouhověkost byla sledována z počtu dojnic na jednotlivých laktacích
obou sledovaných plemen a průměrné dosažené laktace za jednotlivé roky. Bylo zjištěno,
že procentuální zastoupení dojnic na jednotlivých laktacích se průměrně pohybovalo v letech
2012-2015 na první laktaci 33,4 %, na druhé laktaci 24,68 %, na třetí laktaci 18,13 %,
na čtvrté laktaci 11,48 %, na páté laktaci 6,53 %, na šesté laktaci 3,32 % a na sedmé a vyšší
laktaci 2,36 %. Při porovnání sledovaných plemen bylo patrné, že do třetí laktace má vyšší
procentuální zastoupení holštýnské plemeno a od třetí laktace se v chovech vyskytuje více
krav českého strakatého plemene, což potvrzuje i průměr dosažených laktací, který byl
na hodnotě 2,75 laktace a u plemene holštýnského na hodnotě 2,3 laktace. Statisticky je vliv
plemene na dosahované průměrné délky laktace velice slabý. Výsledky hodnocení
reprodukčních ukazatelů také neprokázaly statisticky významný rozdíl vlivu plemene na
jejich dosahované hodnoty, i když původní české strakaté plemeno dosahovalo ve všech
ukazatelích a oblastech lepších výsledků, a proto i větší vhodnost plemene pro oblast Jičínska.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Hygienická bezpečnost venkovních hracích ploch s pískovištěm
Abertová, Jana ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Dětská hřiště představují nebezpečí přímého vstupu rizikových látek do dětského organismu a proto si vyžadují zvláštní pozornost. Práce se zabývá hygienickou bezpečností venkovních hracích ploch s pískovištěm v rozsahu platné legislativy a také zdravotními riziky, která mohou vzniknout z expozice některým kontaminantům písku.
Cílem práce je zhodnotit úroveň mikrobiologické, parazitární a chemické kontaminace a hygienickou bezpečnost písku na venkovních hracích plochách s pískovištěm v Hradci Králové.
Pro ověření kontaminace byly realizovány odběry vzorků písku na venkovních hracích plochách s pískovištěm určených pro hry dětí v Hradci Králové. Parametry bezpečnosti odebraných vzorků byly hodnoceny dle vyhlášky MZ č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Vyhodnocení odebraných vzorků písku bylo zaměřeno na mikrobiologickou, chemickou a parazitární kontaminaci pískovišť analyzovanou Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad Labem. Byl hodnocen vliv polohy hrací plochy v rámci města (centrum vs. okrajové části), doby odběru a stáří pískoviště.
Bylo zjištěno, že pískoviště v Hradci Králové byla v letech 2014 a 2015 mikrobiálně znečištěna nad stanovené limity pouze v jednom případě. Parazitární ani chemická kontaminace nebyla prokázána v žádném z případů.
Dále lze konstatovat, že pískoviště jsou mikroorganismy kontaminována na konci sezóny o 18 % častěji než na začátku sezóny, a zároveň, že pískoviště v centru města jsou kontaminována o 14 % častěji než v okrajových částech. Nová pískoviště jsou kontaminována častěji termotolerantními koliformními bakteriemi než pískoviště stará. Z hlediska chemické kontaminace jsou pískoviště v centru města kontaminována více chemickými prvky, avšak statisticky je tento rozdíl neprůkazný. Zjištěné hodnoty písku na začátku a na konci sezóny byly zkresleny dosypáváním písku do pískovišť v průběhu hlavní sezóny.
Pískoviště v Hradci Králové tedy vykazují vysokou míru hygienické bezpečnosti, která je stanovená zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
|
|
Aplikace metod projektového řízení ve veřejné správě
Labancová, Karolina ; Houška, Milan (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Aplikace metod projektového řízení ve veřejné správě" zpracovává reálný projekt, který se uskuteční ve veřejné správě, a to za pomoci projektového řízení. Práce popisuje, jaké kroky musí sledovaný subjekt provést, aby bylo možno učinit daný investiční záměr, v tomto případě stavbu nové budovy, která bude zadavateli sloužit jako spisovna.
První část práce je zaměřena na vysvětlení jednotlivých pojmů projektového řízení, zabývá se upřesněním, co jednotlivé pojmy znamenají a jak se dají využít v praktickém směru. Zároveň s těmito pojmy se také zabývá jednotlivými metodami a principy, které jsou používány v projektovém řízení. Jedná se zejména o analýzu STEP, která sleduje, jaké vnější prostředí subjekt obklopuje a analýzu SWOT, která naopak sleduje vnitřní prostředí daného subjektu. V práci je rovněž použita i metoda kritické cesty, tzv. CPM a vytvořena hierarchická struktura činnosti WBS. Práce se také zabývá analýzou rizikových situací a postupem při veřejných zakázkách a jejich finanční hodnotou. Teoretická část slouží jako podklad pro praktickou část práce.
Druhá část je již zaměřena na praktické využití poznatků, které jsou popsány v teoretické části. Je zde popsán samotný subjekt, který bude provádět daný investiční záměr a co všechno se musí připravit a zařídit před tím, než bude projekt zdárně ukončen. Analýzy STEP a SWOT jsou v praktické části aplikovány na konkrétní subjekt a z jejich závěrů je potom učiněno rozhodnutí, zda je stavba potřebná či nikoli. Ostatní metody, tzn. metoda kritické cesty, hierarchická struktura činnosti a analýza rizikových metod, jsou již zaměřeny na samotný začátek a realizaci investičního projektu. Tento souhrn je uveden v závěrečné části práce.
|
|
Politické aspekty územní samosprávy – (ne)stabilita volebního chování obyvatel města Volary
Dvořák, Stanislav ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou voleb a volebního chování obyvatel města Volary v období roků 1996 až 2014. Chování voličů bylo zkoumáno nejen z výsledků voleb do obecního zastupitelstva, ale i výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. V práci bylo ověřeno několik teoretických tezí, mezi které patří ověření konzistence sociálního statusu volarských voličů. Dále práce pojednává o rozdílnosti volebního chování na základě rozdělení do různých socioekonomických skupin a rozdělení voličů na škále levice - pravice, ověření hypotézy, zda volarští voliči inklinují více k levicovým hodnotám, či naopak a v neposlední řadě pak (ne)stabilita jejich volebního chování.
|
|
Hodnocení růstu a plodnosti u vybraných odrůd sloupcovitých jabloní
Brázdová, Ludmila ; Zíka, Lukáš (vedoucí práce) ; Súkeníková, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá hodnocením růstu a plodnosti u vybraných odrůd jabloní. Jedná se o sortiment sloupovitých jabloní, které představují další stupeň ve vývoji pěstitelských tvarů. Bylo hodnoceno 11 různých odrůd naštěpovaných na dvou různých podnožích. Výsadba byla založena na jaře v roce 2013, ve sponu 3 x 0,8 m. Stromky byly vysazeny jako dvouletí očkovanci.
Cílem práce bylo zhodnotit a porovnat nárůst průměru kmínku, intenzitu růstu a výnos u vybraných sloupcovitých odrůd jabloní, před začátkem a po ukončení jejich vegetace. Bylo třeba zhodnotit plochu průřezu kmene (PPK) v (cm2), přírůstek plochy průřezu kmene (PPPK) v (cm2), průměrnou hmotnost plodu (g), výšku koruny (m), absolutní výnos (kg) na strom, specifický výnos na (cm2) plochy průřezu, výnos (kg) na přírůstek plochy kmene, plošný výnos (t/ha) a specifický výnos na výšku koruny (kg/m).
V teoretické části se zabývám historií pěstování jabloní a vývojem různých pěstitelských tvarů, charakteristikou jabloní, jejich významem a složením. Dále nároky na pěstování a samotným ošetřováním jabloní. Zároveň se zmiňuji o nejvýznamnějších chorobách a škůdcích. V závěru této části popisuji techniky sklizně a správné skladování.
Praktická část je zaměřena na samotný pokus a jeho následné hodnocení. Uvádím zde polohu a charakteristiku daného stanoviště, kde se jabloně nachází. Popisuji konkrétní sloupcovité odrůdy a použité podnože. Charakterizuji zde konkrétní umístění pěstovaných odrůd a činnosti, které byly realizovány během doby hodnocení pokusu.
Na závěr byly zhodnoceny výsledky, ke kterým jsem během celého měření dospěla. V této části jsou vyobrazeny sledované hodnoty ve dvou rozdělených tabulkách. Pro lepší přehled jsou získaná data a výsledky znázorněny graficky. V samotném závěru je kompletní shrnutí celé práce.
U větší části výsledků, bylo prokázáno, že podnož ovlivní intenzitu růstu a výnos. Největší přírůstek plochy kmene (cm2) měla odrůda ´Cumulus´ na podnoži M 26, ale na podnoži M 9 měla přírůstek výrazně nižší. Při zhodnocení absolutního výnosu byly nejvyšší hodnoty zaznamenány u odrůdy ´Red Spring´ na M 26, následoval výnos u odrůdy ´Slendera´ M 26. Nejnižší výnos byl sledován u odrůdy ´Cumulus´ na M 9. V těchto případech můžeme vliv podnože na odrůdu potvrdit. U hodnocení specifického výnosu na přírůstek kmene byl nejvyšší výnos u odrůdy ´Red Spring´ na M 26, následovala odrůda ´Slendera´, kde byl výnos větší na podnoži M 9, než na M 26. Zde nelze jednoznačně potvrdit, že podnož M 26, má větší výnos než podnož M 9.
|
|
Analýza vývoje počtu a struktury pojištěnců v České republice
Andrysíková, Hana ; Procházková, Radka (vedoucí práce) ; Marcela, Marcela (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza vývoje počtu a struktury pojištěnců v České republice. První část diplomové práce je vymezena pojmy související s danou problematikou. V druhé části diplomové práce byla provedena statistická analýza vybraných ukazatelů vývoje a struktury počtu pojištěnců v období od roku 2004 do 2014 prostřednictvím metod elementárních charakteristik časových řad, trendové funkce
a extrapolace statistických analýz. Poslední část diplomové práce vycházela ze zjištěných hodnot získaných statistickou analýzou jednotlivých ukazatelů, a poskytuje ucelený přehled o počtu pojištěnců vybraných zdravotních pojišťoven, na jehož základě
je vypracován odhad budoucího vývoje počtu pojištěnců
|
host ::
