|
|
Pokus o sebevraždu jako zkušenost mladých dospělých
POPOVOVÁ, Linda
Práce je rozdělena na dvě části. Na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu sebevražda, historií sebevražd, členěním a formami. Také léčbou a krizovou intervencí, samostatná kapitola se věnuje suicidiu u dětí a mladistvých. Empirická část je poté zaměřena na zmapování a přiblížení života jedinců, kteří se o sebevraždu pokusili. K výzkumu byli vybráni čtyři respondenti, se kterými byly nahrány hloubkové narativní rozhovory. Jednalo se spíše o volné vyprávění na téma bakalářské práce. Poté byly zodpovězeny výzkumné otázky, které se zaměřovaly na důvody pokusu o sebevraždu, dětství, které respondenti prožili a také jak se na problematiku sebevražd dívali v době pokusu o sebevraždu a jak se na ni nahlíží nyní.
|
|
|
Smrt a nesmrtelnost duše podle Platóna
JOKLOVÁ, Veronika
Práce se bude zabývat hlavně tématem nesmrtelnosti duše tak, jak ji chápal Sókratés. V práci je vysvětleno, proč je duše nesmrtelná a neumírá společně s tělem. Také, proč je důležité pečovat o duši a neposlouchat potřebám těla, což souvisí s posmrtným životem. Dále práce zmiňuje převtělování duše, dokud se znovu neopeří. Práce také vykládá, jak Sókratés na smrt pohlížel, proč ji chápal pozitivně a dokonce se na ni těšil. Také popisuje, proč je smrt vysvobozením, ale také proč je špatné páchat sebevraždu. Dále zmiňuje posmrtná místa, kam se duše odebírají po smrti. A také se zmíním o chápaní boha a jeho starost o člověka.
|
|
| |
|
|
Existencialismus a jeho pojetí člověka
RAPČANOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá zkoumáním konkrétních prací Alberta Camuse a Gabriela Marcela se zaměřením na jejich otázku hodnot člověka. Cílem je poukázat na dvě podoby existenciální filozofie týkající se lidské existence v jejich vybraných dramatech. Práce je rozdělena do kapitol. V první kapitole nalezneme základní charakteristiku existencialismu a jeho vývoje. Druhá a třetí kapitola se zabývá Camusovo a Marcelovo pojetím filozofie. V těchto kapitolách bude v případě Camuse nastíněna problematika sebevraždy, revolty, absurdna a smyslu bytí. V případě Marcela bude řešena problematika duality být a mít, vztah já-ty, lásky, naděje, smrti, svobody a víry. Diplomová práce vyúsťuje v navazujících kapitolách, kde nalezneme porovnání existenciálních motivů v tvorbě autorů.
|
|
|
Zdroje a základy právní teorie Francisca de Vitorii a jejich aplikace na problém sebeusmrcení
PEŠEK, Jaroslav
Tato diplomová práce se zabývá právní teorií Francisca de Vitorii a jeho pojetím sebevraždy. První část je zaměřena na život samotného myslitele a další historické souvislosti, které měly vliv na jeho práci. Ve druhé části řeší zdroje a základy jeho právní teorie se zvláštním přihlédnutím k jejímu racionalistickému výkladu. Poslední část je více praktická a zaměřuje se na problematiku ospravedlnění sebeusmrcení ve světle Vitoriova díla.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sebevražednost v ČR jako veřejně-politický problém a možnosti prevence
Kasal, Alexandr ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Míra sebevražednosti je s ostatními státy ČR nadprůměrná a současně je zde dlouhodobě opomíjeno možné řešení problému spočívající v prevenci tohoto jevu. Cílem práce bylo navrhnout obsah politiky prevence sebevražednosti pro české prostředí. Pro potřeby této práce byla adaptována optika přístupu evidence-based policy (politika založená na důkazech) a v souvislosti s ní metoda meta- review (systematická rešerše systematických rešerší; MR) a metoda skupinové diskuze. V rámci MR bylo identifikováno celkem 73 potenciálně efektivních intervencí, 47 (64%) z nich bylo doporučeno ke zhodnocení pro český kontext. Tyto intervence byly v rámci skupinové diskuze kriticky posouzeny sedmi experty a výsledkem je soubor poznámek a dalších relevantních výstupů. Závěry MR a skupinové diskuze byly uvedeny do širšího kontextu a představují tak vhodný základ pro komplexní politiku prevence sebevražednosti v ČR.
|
|
|
Suicidium v penitenciární praxi
Dohnal, Petr ; Boukalová, Hedvika (oponent) ; Loneková, Katarína (oponent)
This rigorous work deals with important phenomenon which is known by humankind from time out of mind. It is the phenomenon of suicide, intensified in this case by the fact that it happens behind bars among convicted people who are imprisoned or held in custody. These people find themselves in completely different living conditions than they were used to. Hardly anybody can put up with it completely and that is the reason why frustration occurs which leads to aggression, apathy and others. In critical situations it can lead to self-harming, attempted suicide or even successful suicide. The aim of this rigorous work is thus explanation of causes of suicidal acting of accused and imprisoned people. The work deals with complex view of suicide rate among Czech convicts in the Czech prison system. It is focused on basic terms of suicide, its solutions, theory of aggression and own issues of suicide in penitentiary practice. Basic fundaments of this rigorous work are epistemological solutions arranged as follows: terminological, philosophical, religious, historical and psychological. It continues in theory of aggression finished by automutilation. The core of the work lies in the analysis of suicidal behavior of convicted people in penitentiary practice and their comparison from 2012 to 2015, except for...
|
|
|
Fenomén sebevraždy u literátů
Bechyňová, Laura ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce pojednává o fenoménu sebevraždy u literátů. V teoretické části je nejprve sebevražda vymezena jako fenomén psychický, jsou předloženy rizikové faktory a formy suicidálního jednání. Velká pozornost je věnována vztahu mezi kreativitou, duševními poruchami a sebevraždou. Představena je Vieweghova koncepce bilanční sebevraždy u literátů, na kterou navazují výzkumy zabývající se možnými příčinami, jež vedou spisovatele k dobrovolné smrti. Studie ukazují, že mezi spisovateli, zejména pak básníky, je větší procento sebevražd než mezi jinými uměleckými profesemi. Zásadní otázkou celé práce je, zda se taková "sebevražedná řeč" může projevit v díle. Tomu se věnuje psychologický rozbor literárního díla (např. lingvistický prediktor sebevraždy). Teoretická část práce je uzavřena limity dosavadních studií. Empirická část předkládá návrh výzkumného projektu, který si klade za cíl replikovat předchozí výzkum na prozaických textech. V diskuzi jsou uvedeny úskalí výzkumného designu a jsou předloženy návrhy na další možná zkoumání. Klíčová slova: sebevražda, kreativita, duševní poruchy, spisovatelé, lingvistický prediktor sebevraždy
|
host ::
RSS.