|
| |
|
|
Demografické chování vietnamské populace v České republice
Nemec, David ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Demografické chování vietnamské populace v České republice Abstrakt Vietnamci žijí na území Česka již mnoho let a v současnosti zde běžně potkáváme jejich několikáté generace. Vedle Ukrajinců a Slováků tvoří třetí nejpočetnější skupinu cizinců v Česku. Přestože jsou dnes Vietnamci nedílnou a běžnou součástí obyvatelstva Česka, dosud jim nebyla věnována příliš velká demografická pozornost vycházející z celostátních datových zdrojů. Předložená diplomová práce se soustřeďuje právě na demografické otázky vietnamské menšiny. V práci jsou diskutovány demografické rozdíly mezi českým a vietnamským obyvatelstvem žijícím v Česku. Práce nabízí vybrané demografické charakteristiky, jejichž prostřednictvím jsou analyzovány demografické disparity mezi oběma částmi populace. Teoretická část práce je v úvodu věnována nejprve samotné legislativní problematice termínů, mezi něž patří státní občanství, národnost a mateřský jazyk, neboť je zde velice důležité správné pochopení a rozlišování zmíněných pojmů, především pak pro analytickou část práce. Jednotlivé termíny jsou v úvodu vždy definovány a patřičně popsány, čímž jsou mezi nimi nastíněny rozdíly a vysvětleny významy. Větší pozornost je soustředěna na institut státní občanství, neboť analytická část práce vychází především z tohoto termínu. V teoretické části práce je...
|
|
|
Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben 2019
Tuček, Milan
V rámci dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.
|
|
|
Izraelští drúzové: vojenská služba jako nástroj k ovlivňování domácí a zahraniční politiky
Odlová, Markéta ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem "Izraelští drúzové: služba v armádě jako nástroj k ovlivňování domácí a zahraniční politiky" se zabývá vztahy izraelské drúzské komunity a státu Izrael. Drúzové, kteří v početných komunitách žijí rovněž v Libanonu a Sýrii, jsou nejčastěji kategorizováni jako etno-náboženská a transnárodní skupina. Jsou charakterističtí svým tajným a ezoterickým náboženstvím a pevnými sociálními vazbami. Pro izraelské drúze, kteří v populaci státu tvoří méně než 2 % obyvatel, je specifické, že na rozdíl od ostatních arabsky hovořících občanů Izraele slouží povinně v armádě Izraelské obranné síly a jsou loajální jak vůči tomuto státu, tak vůči transnárodnímu drúzskému společenství. Cílem této diplomové práce je, za využití teoretického konceptu Strategic Military Refusal autora Udiho Lebela, zjištění, zdali byla izraelská drúzská komunita v minulosti schopna ovlivnit domácí a zahraniční politiky státu Izrael v zájmu dosažení vlastních politických cílů a zdali bylo její úsilí vědomé, strategické a úspěšné. Dále jsou identifikovány faktory, které mohou narušit loajalitu drúzů vůči státu Izrael. Cíle diplomové práce je dosaženo analýzou dvou vybraných případů, kterými jsou: 1) reakce izraelské drúzské komunity na izraelskou invazi do Libanonu roku 1982; 2) odezva izraelské drúzské...
|
|
|
Životní styl lidí s tělesnými modifikacemi
Šimůnková, Lucie ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
NÁZEV: Životní styl lidé s tělesnými modifikacemi AUTOR: Lucie Šimůnková KATEDRA (ÚSTAV) Katedra Pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Veronika Blažková, Ph.D. ABSTRAKT: V této práci se věnuji tématu životního stylu lidí s tělesnými modifikacemi jako jsou tetování, piercing, roztažení uší a další. V teoretické části vysvětlím veškeré pojmy, stručně popíši historii modifikací, část bude věnována i pohnutkám k pořízení nějaké modifikace a také jejich významům. Praktická část bude věnována osobním zkušenostem, životním postojům a názorům jedinců s modifikacemi. Ke zjištění těchto informací bude použita metoda rozhovoru. Cílem práce je zjistit, jak společnost lidi s tělesnými modifikacemi vnímá, jestli tetování či piercingy ovlivňují osobní či profesní život lidí, kteří je mají a pokud ano, tak jak. Dále je cílem zjistit, co respondenty motivovalo k rozhodnutí s modifikacemi začít, jak se na toto rozhodnutí dívají dnes a také jak na onu první modifikaci reagovala rodina a nejbližší okolí. KLÍČOVÁ SLOVA: modifikace, tetování, piercing, skarifikace, těžší modifikace, subkultura, životní styl, minorita
|
|
| |
|
|
Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – květen 2018
Krajňák, Tomáš
V květnu 2018 byl do pravidelného šetření Naše společnost zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány postoje občanů k tomu, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí.
|
|
| |
|
|
Polská národnostní skupina v Německu
Cimflová, Marcela ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá polskou národnostní skupinou v Německu, ke které se hlásí okolo 2 miliónů Poláků a Němců s polskými kořeny. Polonia má v Německu velmi rozvinutou organizační strukturu, která pečuje o polskou kulturu, jazyk i tradice a také prosazuje její práva, která vyplývají z Polsko-německé smlouvy o dobrých sousedských vztazích a přátelské spolupráci z roku 1991. Z výstupů kulatých stolů a konferencí, které jsou pro polsko-německý dialog zásadní, vyplývají problémy, se kterými se polská skupina potýká. Hlavní problém spočívá v asymetrii naplňování polsko-německé smlouvy z roku 1991, která garantuje stejná práva jak polské skupině v Německu, tak i německé menšině v Polsku, které Polsko uznalo statut národnostní menšiny. Dále potom nedostatek finančních prostředků, což znemožňuje efektivní fungování polských organizací a s tím souvisí i neuspokojivá úroveň výuky polského jazyka na státních školách. V práci docházím k závěru, že polská národnostní skupina sice není de jure uznanou národnostní menšinou, ale de facto má práva, která se běžně národnostní menšině přisuzují. Dále jsem zjistila, že Poláci neusilují především o uznání národnostního statutu, jak jsem se na počátku domnívala, ale chtějí nalézt řešení pro výše zmíněné problémy a tím dosáhnout úplného naplnění polsko-německé...
|
|
|
Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – září 2017
Tuček, Milan
V rámci zářijového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.
|
host ::
RSS.